Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány (z. 254/2001 Sb.) a jejím prostřednictvím získávají informace o vývoji povodně v oblasti jejich působnosti. Většina z nich využívá informace uveřejňované na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a státních podniků Povodí.
V rámci předpovědní služby ČHMÚ vydává výstrahy, informační zprávy, předpovědi průtoku až na 48 hodin vypočtené počítačovými hydrologickými modely pro více než 100 profilů v celé ČR (dostupné na povodňových stránkách http://hydro.chmi.cz/hpps).
Novinkou této služby je systém modelující potenciálně nebezpečné množství srážek, které může způsobit nebezpečný odtok vody při přívalových srážkách. Systém je nazýván »indikátor přívalových povodní« (angl. flash flood guidance) a jeho výsledky jsou denně k dispozici na webu ČHMÚ.
STUPNĚ POVODŇOVÉ AKTIVITY A HLÁSNÉ PROFILY
Míru aktuálního povodňového rizika v ČR vyjadřují tři stupně povodňové aktivity (SPA): bdělost, pohotovost, ohrožení. Vyšší úrovně povodňové orgány většinou vyhlašují na základě překročení směrodatných limitů vodního stavu toků, ale lze použít i jejich předpověď či limity na základě srážkových úhrnů. Limity pro vyhlašování SPA definují povodňové plány dané úrovně.
Směrodatné limity vodních stavů se vztahují k tzv. hlásným profilům. Jde o vodoměrné stanice kategorizované na profily:
kategorie A (celonárodní úroveň ochrany), provozují je ČHMÚ či podniky Povodí.
kategorie B (ochrana na regionální úrovni). Mohou je provozovat obce, ale většina z nich se shoduje se stanicemi ČHMÚ a podniků Povodí, kteří zde provozují automatické vodoměrné stanice.
kategorie C, účelové profily provozované na lokální úrovni obcemi či soukromými subjekty. Ještě nedávno byly vybaveny téměř výhradně vodoměrnou latí, na níž hlídková služba prováděla manuální odečet vodního stavu. V posledních letech se možnost financování z OP Životní prostředí (1.3.1 Omezování rizika povodní) projevila v nárůstu lokálních výstražných systémů provozovaných obcemi. Vybavení vodoměrných stanic zařazených do lokálních výstražných systémů je v podstatě identické s vybavením profesionálních stanic.
VYBAVENÍ MĚŘICÍCH STANIC
Profesionální automatické vodoměrné stanice jsou vybaveny vodočetnou latí, měřicím přístrojem se záznamovou a komunikační jednotkou a senzory pro měření stavu vody. Jednotka uchovává data a pomocí mobilní či radiové sítě je posílá s frekvencí asi 10-20 min. do centra provozovatele.
Měření vodního stavu se nejčastěji provádí tlakovými sondami umístěnými na dně toku, které měří tlak vodního sloupce, jenž je úměrný hloubce umístění, tj. vodnímu stavu. Vodní stav lze měřit i radarovými či ultrazvukovými čidly umístěnými nad hladinou např. na mostě. Změřený stav se poté pomocí tzv. měrné křivky převede na odpovídající hodnotu. Přitom měrná křivka je empirickým vztahem získaným na základě množství terénních měření průtoku a odpovídajících vodních stavů v době měření.
Ne vždy lze křivku použít, např. když je pod stanicí vybudován jez či vodní elektrárna. V tom případě je výška hladiny vzduta a neodpovídá průtoku, ale míře aktuálního sklopení jezu. Jedinou možností zachování měrného profilu je použít finančně náročnou metodu přímého měření průtoku, která je založena na ultrazvukovém principu. Pro účely lokálních výstražných systémů však většinou stačí měření vodního stavu.
Méně často využívají lokální výstražné systémy automatické srážkoměry. Jejich použití přitom prodlužuje předstih před vlastním vzestupem vodního toku, avšak je obtížnější odhadnout míru hrozícího nebezpečí. Do budoucna může být vodítkem systém indikátoru přívalových povodní.
Konstrukce srážkoměru je založena na principu dvoukomorové kolíbky, která se při naplnění jedné komory srážkami překlopí, což zaznamená magnetický systém fungující stejně jako cyklocomputery.
Výhodou automatických měřicích stanic je možnost nastavit automatické zaslání varovné zprávy (nejčastěji SMS) při překročení nastavených limitů povodňovému orgánu, příp. určenému dohledovému centru.
ZÁLOŽNÍ PŘÍSTUP K MĚŘENÍ
Data z lokálních výstražných systémů lze doplnit o informace z hlásných profilů provozovaných ČHMÚ. Ten však povodňovým orgánům nabízí i záložní přístup k měření např. prostřednictvím webu (přizpůsobeného i pro mobilní telefony) či zasíláním výstražných SMS přes zprostředkovatelskou službu. Informace získáte na jednotlivých pobočkách ČHMÚ nebo na centrálním předpovědním pracovišti v Praze.
Na závěr uveďme, že Ministerstvo životního prostředí chystá v nejbližší době vydání novelizace metodického pokynu k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby, který reaguje také na rozvoj lokálních výstražných systémů.
JAN DAŇHELKA
Český hydrometeorologický ústav
Vodočetná lať a měřicí stanice na potoce Mastník, obec Radíč (okr. Příbram).
FOTO: ARCHIV AUTORA
Schéma znázorňuje princip měření člunkovým srážkoměrem.
SCHÉMA: ARCHIV AUTORA
