Ověřit, zda obyvatelé Hradce Králové dávají přednost třídění odpadu přímo ve svých domácnostech nebo prostřednictvím veřejně přístupných kontejnerů - takový úkol dostal do vínku pilotní projekt optimalizace třídění odpadů ve městě.
Projekt byl zahájen loni v létě v okrajových částech krajské metropole - Malšově Lhotě a Svinarech, a rovněž v historickém středu města. Mělo se totiž i zjistit, jak třídění odpadů v domácnostech přijímají lidé z různých typů zástavby. Zároveň šlo o to zvýšit množství vytříděných složek komunálního odpadu, zlepšit čistotu odpadů předávaných k dalšímu využití a omezovat nepořádek v ulicích města.
»Náklady na likvidaci odpadu budou stále stoupat, takže se snažíme hledat způsoby, jak je snížit. Jako jedna z možností se nabízí změna systému třídění, kdy zájemci dobrovolně zapojení do projektu ukládají papír nebo plasty do 120litrových nádob či plastových pytlů umístěných přímo u svých domů,« uvedl Bc. Radek Sokol, ředitel Hradeckých služeb a. s. Lidé tak nemusejí vážit cestu ke kontejnerům na tříděný odpad, které jsou mnohdy umístěny desítky metrů daleko. Vytříděný papír a plast navíc zůstává čistý bez různých příměsí, což u veřejně přístupných kontejnerů není běžné.
NA »PERIFÉRII« JE VĚTŠÍ ZÁJEM
Dosavadní zkušenosti potvrzují, že zatímco v okrajových částech se projekt osvědčil, v centru do něho vstoupily jen dvě desítky domácností. Tisková mluvčí magistrátu Ing. Magdaléna Vlčková to vysvětlila vhodnějšími podmínkami v zástavbě rodinných domů pro tento systém sběru a třídění odpadů. V centru s nájemními domy, v nichž bydlí i více rodin, naopak zpravidla chybějí prostory pro umístění nádob. Navíc tam existuje obava o umísťování pytlů na ulici.
VYKRÁDÁNÍ PAPÍRU SE ZTÍŽILO
Dodejme, že nádoby na tříděný odpad (stejně jako nádoby se směsným odpadem) mohou být na ulicích umístěny výhradně v den svozu. To, že nádoby nejsou anonymní a na ulicích se objeví pouze jednou za dva týdny, omezilo možnosti, aby z nich byl vykrádán papír. Jakmile jsou nádoby, stejně jako plastové pytle (zájemci o ně, kteří vstoupili do pilotního projektu, jich obdrží celkem 26 na jeden kalendářní rok, případně na poměrnou část roku) vyneseny před dům v den svozu, svážejí se bez ohledu na naplněnost.
V té souvislosti nás zajímalo, jestli pro projekt není kontraproduktivní, když společnost Hradecké služby začala ve sběrném dvoře v Kuklenách vykupovat starý papír. Bc. Radek Sokol připouští, že se to tak z pohledu občanských odpadů opravdu může jevit. Ale vzápětí upozornil na skutečnost, že za hranicí města existují sběrny, které stahují část starého papíru z Hradce Králové a tento odpad pak nekončí v evidenci magistrátu. »Otevřením sběrných dvorů pro výkup papíru se část tohoto odpadu opět vrátí, i když za horších cenových podmínek. Pro město to však bude prospěšné z hlediska stabilizace příjmů od obalové společnosti EKO-KOM,« dodal ředitel Hradeckých služeb.
VŠE STOJÍ NA DOBROVOLNOSTI
»Naše dosavadní zkušenosti s pilotním projektem jsou výhradně pozitivní, neboť je občany velmi kladně přijat. Lidé, hlavně z Malšovy Lhoty a Svinar, se do něho hlásí i nadále, avšak zájem evidujeme také v ostatních částech města. O výsledku pilotního projektu byl informován výbor pro životní prostředí zastupitelstva města, který doporučil jeho rozšíření na celé území Hradce Králové. Pokud k tomu opravdu dojde a město nalezne finanční prostředky na rozšíření, je záměrem pokračovat systémem dobrovolnosti. Ten byl už ověřen nejen tímto pilotním projektem, ale zejména zaváděním svozu rostlinné biomasy, který ve městě funguje již několik let a v současnosti jej využívá více než sedm tisíc domácností. Úspěšnost projektu svozu rostlinné biomasy ostatně také byla hlavní inspirací pro možnost rozšíření tohoto způsobu třídění do malých nádob i u papíru a plastů,« uzavřela tisková mluvčí královéhradeckého magistrátu Ing. Magdaléna Vlčková.
Pilotní projekt na podporu třídění odpadu v Hradci Králové
Pilotní projekt využívání nádob nebo pytlů pro zájemce, kteří si je pouze pro vlastní třídění papíru nebo plastů umísťují u svých domů, sloužil k ověření jak ekonomické stránky tohoto způsobu třídění odpadu, tak vlivu na sebrané množství surovin. Na dobrovolnosti byl projekt založen právě proto, aby se mohla prokázat jeho životaschopnost. V lokalitách, kde se pilotní projekt konal, byly zároveň dál ponechány i veřejně přístupné kontejnery na tříděný odpad o objemu 1100 litrů, přičemž se hodnotilo množství sebrané v lokalitě celkem, tj. procentuální nárůst množství porovnávaný k původně dosahovaným hodnotám, kdy se odpad ukládal pouze do veřejně přístupných nádob.
Projekt prokázal odlišné výsledky u plastu a papíru. Množství vytříděného plastu se během dosavadního trvání pilotního projektu zvýšilo o více než 200 %. Stejně jako výsledky třídění plastu i výsledky třídění papíru se však hodnotily ve vztahu k údajům získaným v roce 2009. V té době byla výkupní cena papíru ve sběrnách na nulových hodnotách. To tehdy mělo za následek, že papír odložený občany do veřejně přístupných kontejnerů prakticky nikdo nezcizoval. V první polovině roku 2011 naopak výkupní cena papíru činila až 2 Kč/kg, což se odrazilo v podstatném poklesu množství papíru sebraného na celém území města ve srovnání s rokem 2009, a to v desítkách procent. Naproti tomu v lokalitách, kde se konal pilotní projekt, se množství vytříděného papíru zvýšilo, i když jen o přibližně 10 %.
Projekt tedy dokládá, že je přínosný i díky stabilizaci vytříděného množství papíru (omezení vlivu výkupní ceny ve sběrnách, a tím snížení počtu případů »vykrádání« kontejnerů s papírem). Zároveň pro mnohé překvapivě dokazuje, že lidé dobrovolně volí raději nádobu než plastový pytel.
ZDROJ: MAGISTRÁT ˇMĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ
Nádoby se na ulici umísťují pouze v den jejich pravidleného svozu.
FOTO: ARCHIV
