Připravovaný zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, který je projednáván v Parlamentu ČR, je bezesporu potřebnou právní úpravou, která umožní postihovat nezákonné jednání, jež doposud vzhledem k legislativní nedostatečnosti pachatelům procházelo. Návrh v současné podobě má však skrytá...
Připravovaný zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, který je projednáván v Parlamentu ČR, je bezesporu potřebnou právní úpravou, která umožní postihovat nezákonné jednání, jež doposud vzhledem k legislativní nedostatečnosti pachatelům procházelo.
Návrh v současné podobě má však skrytá úskalí, jež by mohla podstatně narušit konzistentní aplikaci práva hospodářské soutěže i veřejných zakázek. Do taxativního výčtu trestných činů se totiž dostalo jak »porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže«, tak »sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, veřejné soutěži a veřejné dražbě« i »pletichy při zadání veřejné zakázky a veřejné soutěži«. V praxi by tak uvedené delikty podléhaly přezkumu orgánů činných v trestním řízení (OČTŘ). Zahájení vyšetřování z jejich strany by automaticky znamenalo vyloučení zahájení správního řízení v téže věci před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
DŮSLEDKY ROZDĚLENÍ PRAVOMOCÍ
Uvedená úprava by pravděpodobně vedla k podstatnému snížení efektivity vymáhání soutěžního práva i kontroly veřejných zakázek. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který má v současné době pro tyto oblasti výhradní pravomoc, disponuje odborným zázemím, erudovanými pracovníky, dlouholetou praxí, metodikami a nástroji, jež jsou pro jakýkoliv jiný orgán státní správy v tuto chvíli nedosažitelné. Rozdělení pravomocí mezi několik odpovědných orgánů by vedlo, zejména v počátku, k podstatnému snížení kvality dosahovaných výsledků, především vzhledem k nedostatku odborného personálu a zkušeností. Rozdělení pravomocí by přineslo také vyšší míru nepřehlednosti výkonu státní správy.
Vzniklá situace by dále mohla vést k roztříštěnosti a nejednotnosti aplikační praxe, což by zhoršilo předvídatelnost rozhodnutí ve věcech antitrustu i veřejných zakázek. Otázkou je také efektivita, s níž by orgány činné v trestním řízení byly schopny konat v oblasti veřejných zakázek. Na rozdíl od ÚOHS totiž nedisponují možností vydávat předběžné opatření zakazující uzavření smlouvy či nápravná opatření, zejména zrušení některých úkonů zadavatele nebo vyslovení zákazu plnění smlouvy.
DVOUKOLEJNOST NA MEZINÁRODNÍM POLI
Z mezinárodních závazků ČR vyplývá i povinnost přímo aplikovat unijní právo a rozhodovat o jeho porušení. OČTŘ by nebyly schopny těmto závazkům dostát, neboť v případech kartelových dohod by mohly konstatovat pouze spáchání trestného činu podle trestního zákoníku, nikoliv však porušení čl. 101 Smlouvy o fungování EU. Působnost policie by se tedy vztahovala jen na kauzy, jež by nenarušovaly obchod mezi členskými státy, kartely s mezinárodním aspektem by naopak dále posuzoval ÚOHS. Národní soutěžní úřady jsou navíc povinny úzce spolupracovat s Evropskou komisí a navzájem si vyměňovat informace, na čemž by se musely OČTŘ intenzivně podílet. Vše by si zřejmě vyžádalo dalekosáhlé změny jak trestního zákoníku, tak zákona o ochraně hospodářské soutěže.
DŮSLEDKY V OBLASTI VNITROSTÁTNÍHO PRÁVA
Štěpení pravomocí by přineslo dvoukolejnost také v oblasti vnitrostátního práva. OČTŘ by šetřily zakázané dohody, naopak ÚOHS by nadále rozhodoval o zneužití dominantního postavení, spojování soutěžitelů, rozhodnutí sdružení soutěžitelů či významné tržní síle. Došlo by tak k umělému a neúčelnému rozdělení úzce souvisejících segmentů soutěžního práva. Ještě výraznější by byla tato dichotomie ve veřejných zakázkách. ÚOHS by nadále posuzoval postup zadavatelů z řad státních orgánů a územních samosprávných celků, zatímco zakázky sektorových zadavatelů a dotovaných zadavatelů by spadaly pod pravomoc orgánů činných v trestním řízení. Zavedena by tak byla nerovnost mezi jednotlivými zadavateli, kteří by byli za totožné skutky trestáni v odlišných právních režimech.
Navrhované legislativní úpravy by proti původnímu záměru nejenže neznamenaly zlepšení současné situace v prosazování soutěžního práva a v kontrole veřejných zakázek, ale naopak by mohly kvalitu regulace v obou oblastech výrazným způsobem poškodit. Přestože je zavedení trestní odpovědnosti právnických osob z obecného hlediska potřebné, jeho neuvážená aplikace by mohla mít na některé oblasti dopad negativní.
PETR RAFAJ
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
