Opakovaně odvysílala televize reportáž o obci a některých jejích obyvatelích, v níž se objevila řada nepřesností a tendenčních prohlášení, se kterými jako obec a její dotčení obyvatelé nesouhlasíme a žádáme Úřad pro ochranu osobních údajů o pomoc a radu. Podle ustanovení § 4 písm. e) zákona číslo...
Opakovaně odvysílala televize reportáž o obci a některých jejích obyvatelích, v níž se objevila řada nepřesností a tendenčních prohlášení, se kterými jako obec a její dotčení obyvatelé nesouhlasíme a žádáme Úřad pro ochranu osobních údajů o pomoc a radu.
Podle ustanovení § 4 písm. e) zákona číslo 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nejsou zveřejněné údaje v televizní reportáži zpracováním osobních údajů, které je v působnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Za zveřejnění osobních údajů v reportáži odpovídá podle zvláštního zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání, který je povinen na žádost osoby, o níž bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, uveřejnit odpověď. Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se zveřejněná tvrzení uvádí na pravou míru, nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje.
Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí. Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení o trestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků vedeném proti fyzické osobě anebo o řízení ve věcech správních deliktů vedeném proti fyzické nebo právnické osobě, kterou lze podle tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na provozovateli vysílání uveřejnění informace o výsledku tohoto řízení jako dodatečného sdělení. Provozovatel vysílání je povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí uveřejnit.
Náležitosti žádosti o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení jsou uvedeny v ustanovení § 37 zákona č. 231/2001 Sb. Podle tohoto ustanovení zákona musí mít žádost písemnou formu, musí z ní být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení obsažené v uveřejněném sdělení dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby anebo jména nebo dobré pověsti právnické osoby. Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
Provozovatel vysílání je povinen na vlastní náklady, v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení, výslovným označením »odpověď« nebo »dodatečné sdělení«, uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení ve stejném pořadu, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a nebude-li to možné, ve stejně hodnotném vysílacím čase, v jakém bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení, s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá, jestliže osoba takový požadavek uplatnila. Při zániku oprávnění provozovatele k rozhlasovému a televiznímu vysílání je tento provozovatel povinen zajistit na svůj náklad uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení za podmínek téhož zákona v rozhlasovém nebo televizním vysílání jiného provozovatele vysílání pokrývajícím obdobný počet posluchačů nebo diváků ve shodném regionu jako vysílání, ve kterém bylo napadené sdělení uveřejněno. Provozovatel vysílání povinnost uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení nemá, jestliže uveřejněním navrženého textu by byl spáchán trestný čin nebo správní delikt, bylo by to v rozporu s dobrými mravy nebo napadené sdělení, popřípadě jeho napadená část je citací sdělení třetí osoby určeného pro veřejnost nebo jeho pravdivou interpretaci a jako takové bylo označeno nebo prezentováno. Povinnost uveřejnit odpověď zaniká, jestliže žádost o její uveřejnění směřuje vůči textu uveřejněnému na základě prokazatelného předchozího souhlasu osoby, která žádost podala. Provozovatel vysílání rovněž není povinen uveřejnit dodatečné sdělení, jestliže ještě předtím, než mu byla žádost o jeho uveřejnění doručena, uveřejnil sdělení odpovídající dodatečnému sdělení z vlastního podnětu a dodržel přitom zákonné podmínky.
Pro reportáž zveřejněnou v tisku platí obdobně zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve kterém je upraveno právo na odpověď § 10 obdobně jako v § 35 zákona č. 231/2001, právo na dodatečné sdělení § 11 obdobně jako v § 36 zákona č. 231/2001, včetně náležitostí žádosti § 12 obdobně jako v § 37 zákona č. 231/2001 a podmínek a uplatnění práv § 13 a § 14 obdobně jako v § 38 a § 39 zákona č. 231/2001 Sb. vůči vydavateli, který za zveřejnění sdělení v tomto případě odpovídá.
Závěr: Právo podle zákona č. 231/2001 Sb. na uveřejnění odpovědi nebo právo na uveřejnění dodatečného sdělení zaniká nedoručením žádosti provozovateli televizního nebo rozhlasového vysílání do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v rozhlasovém a televizním vysílání, resp. od právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení pravomocně skončeno. Neuveřejní-li provozovatel vysílání odpověď nebo dodatečné sdělení vůbec nebo nedodrží-li podmínky pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečné sdělení, rozhodne o povinnosti uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení na návrh osoby, která o jejich uveřejnění požádala, soud. Návrh musí být podán u soudu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro zveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení, jinak právo domáhat se uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení u soudu zaniká. Touto právní úpravou zůstává nedotčeno právo fyzické osoby, pokud by se jednalo o zasahování do jejích osobnostních práv podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, na úhradu újmy, která jí jednáním provozovatele televizního nebo rozhlasového vysílání vznikne a o jejíž výši může rozhodnout místně a věcně příslušný soud podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
JUDr. JANA KOSOBUDOVÁ
Úřad pro ochranu osobních údajů
