První zmínky o vlastnictví lesů obcemi a městy jsou známy z raného středověku. Po roce 1948 bylo toto vlastnictví na čas přerušeno, ale na základě zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, se vlastnická práva obcí a měst k lesním majetkům...
První zmínky o vlastnictví lesů obcemi a městy jsou známy z raného středověku. Po roce 1948 bylo toto vlastnictví na čas přerušeno, ale na základě zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, se vlastnická práva obcí a měst k lesním majetkům obnovila. Navrácení majetku bylo velkým přínosem, vyvstala však také řada starostí a otázek, jak jej obhospodařovat.
Vlastnictví lesů klade na vlastníky mnoho dalších povinností a závazků vyplývajících z postavení lesa jako významného krajinného prvku, s jeho nezastupitelnou úlohou související s plněním tzv. ostatních funkcí lesa. Les - a zvláště les obecní, není jen možným zdrojem dříví, je zároveň místem odpočinku, sběru lesních plodů a hub, tvoří také významnou ochranu lidských sídel před záplavami, větrnou erozí, často je i zdrojem kvalitní pitné vody.
O to větší zodpovědnost leží na zastupitelích při rozhodování o způsobech využití obecního či městského lesa. Právě proto, že volební období zastupitelstev je vzhledem k době obmýtí (tedy k době, po kterou les vyrůstá, než jej lze smýtit) mimořádně krátké, neměly by při rozhodování o způsobu využití lesů převážit krátkodobé zájmy právě toho jednoho volebního období. Vždy je třeba rozhodovat tak, aby z lesa bylo bráno pouze to, co za dané období opět přirostlo, co les v této době vytvořil. Navíc je nezbytné pamatovat na to, že do lesa je nutno také nemalé peněžní prostředky vkládat formou péče o les, zalesňování, výchovy porostů, údržby cest, budov a zařízení.
V současné době se stále častěji vyskytují nabídky nejrůznějších podnikatelských subjektů na obhospodařování městských a obecních lesů, nejlépe prostřednictvím pronájmu na delší období s přísliby mimořádně vysokých nájmů. Je to mnohdy důsledek změn v systému zadávání prací u Lesů ČR, kdy řada subjektů dříve pracujících pro státní lesy nyní hledá svou pozici na trhu práce a často přichází i s nabídkami, které nemají reálný základ, jsou značně nadhodnoceny a firmy se spoléhají na změny smluv v jejich průběhu, nebo na nedostatečnou kontrolu jejich činnosti ze strany pronajímatele.
Když uvážíme to, že všechny podnikatelské subjekty od fyzických osob až po akciové společnosti přicházejí se svými nabídkami s předpokladem tvorby zisku, je zřejmé, že dobře vedené a ze strany obce či města kontrolované vlastní hospodaření v lesích (přímé hospodaření obcí, příspěvková organizace, vlastní spol. s r. o., vlastní akciová společnost) je vždy výhodnější než jakýkoli cizí subjekt. V tom dobrém případě o zisk tohoto subjektu, v tom horším o riziko nesprávného nebo záměrně nesolidního hospodaření. Náprava třeba i jen krátce trvajícího nesprávného hospodaření na lesním majetku si zpravidla vyžádá roky práce a značné množství nákladů navíc.
Ing. FRANTIŠEK KUČERA
předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR
Řada subjektů dříve pracujících pro státní lesy nyní hledá svou pozici na trhu a často přichází i s nabídkami, které nemají reálný základ, jsou značně nadhodnoceny a firmy se spoléhají na změny smluv v jejich průběhu, nebo na nedostatečnou kontrolu ze strany pronajímatele.
FOTO: ARCHIV
