Letos v únoru Evropská rada shrnula závěry v oblasti energetiky, v nichž výslovně deklarovala nutnost splnění cíle, a to zvýšení energetické účinnosti o 20 procent v roce 2020. Tohoto cíle, stanoveného radou už v červnu 2010, má být dosaženo zejména energetickými úsporami u budov, v dopravě a u výrobků.
Evropská komise (EK) ve svém sdělení z 8. 3. 2011 (Sdělení) prezentovala plán zvyšování energetické účinnosti pro rok 2011, na jehož základě by měl veřejný sektor hrát vedoucí roli při prosazování energeticky úsporných opatření. Orgány veřejné moci zároveň budou povinny provést rekonstrukci nejméně 3 % svých budov ročně. Každá rekonstrukce má přitom docílit toho, aby nově rekonstruovaná budova byla na úrovni nejlepších 10 % budov na národní úrovni. Pokud budou orgány veřejné moci najímat nebo kupovat existující budovy, mělo by vždy jít o budovy s nejvyšší energetickou účinností.
Dne 18. 6. 2010 byla v Úředním věstníku EU publikována Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU z 19. 5. 2010 o energetické náročnosti budov (Směrnice). V návaznosti na existenci účinné Směrnice jsou členské státy povinny do 9. 7. 2012 přijmout a zveřejnit právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s příslušnými ustanoveními Směrnice a od 9. 1. 2013 tuto Směrnici aplikovat téměř v celém rozsahu na budovy užívané nebo vlastněné orgány veřejné moci.
S tím souvisí také povinnost zajistit vydání certifikátu energetické náročnosti budov s celkovou užitkovou podlahovou plochou větší než 500 m2, kterou užívá orgán veřejné moci a která je často navštěvována veřejností. Od 9. 7. 2015 se tato povinnost bude vztahovat i na budovy s podlahovou plochou větší než 250 m2. Na budovy uvedených velikostí se v roce 2013 budou aplikovat zpřísňující požadavky energetické náročnosti včetně povinnosti zajistit příslušnou certifikaci. Směrnice dále stanoví členským státům povinnost zajistit, aby nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci byly od roku 2019 budovami s téměř nulovou spotřebou energie.
Zvýšený tlak na zajištění splnění zvýšených požadavků na energetickou účinnost u budov v užívání a/nebo vlastnictví veřejného sektoru klade zvýšené požadavky na účinné plánování investic a zajištění přiměřených prostředků pro jejich realizaci.
Možným řešením je realizace úsporných opatření formou spolupráce soukromého a veřejného sektoru s využitím modelu EPC (Energy Performance Contracting). Podle tohoto modelu jsou investice do úsporných opatření spláceny z dosažených úspor provozních nákladů s tím, že poskytovatel energetické služby smluvně garantuje sjednaný objem úspor energie a přebírá rizika spojená s realizací i splácením investice.
I při provádění rozsáhlých rekonstrukcí budov, v jejichž rámci se zasahuje do pláště budov včetně vzhledu, je možné projekt EPC časově spojit s projektem rozsáhlých stavebních úprav se zajištěním samostatného financování každého z projektů (viz Vladimír Sochor, SEVEn o.p.s., Metoda EPC - specifická forma projektů PPP: http://www.epc-ec.cz/files/PPP%20Bulletin_cz_EPC_Sochor.pdf., str. 5).
Rozsáhlá rekonstrukce pláště budovy může být přitom provedena bez nutnosti přímé jednorázové investice, a to tak, že zadavatel bude platit dodavateli pravidelnou platbu po dobu trvání smluvního vztahu, čímž se náklady rozloží do delšího časového období.
V souladu se zpřísňujícími se standardy energetické náročnosti nemá veřejný sektor jinou možnost než aktivně činit kroky ke snížení energetické náročnosti budov. Model EPC je osvědčený nástroj pro realizaci zvýšení energetické účinnosti bez nutnosti úvodní jednorázové investice.
Tuto skutečnost potvrdila také Evropská komise, která v rámci Sdělení výslovně deklarovala, že model EPC je velmi důležitým nástrojem pro umožnění energeticky efektivních renovací budov či infrastruktury (např. veřejného osvětlení) a byl již úspěšně použit v řadě členských zemí EU.
ALEŠ CHAMRÁD
advokát, MT Legal s. r. o., advokátní kancelář
www.mt-legal.cz
Podle modelu EPC jsou investice do úsporných opatření spláceny z dosažených úspor provozních nákladů.
