Letošní ročník odborné konference Křižovatky architektury se zaměřil na veřejný prostor městský či příměstský a na to, jak architektura ovlivňuje život společnosti.
Architektura je odrazem společnosti a společnost - nejen česká - stojí na křižovatce. Témat k diskusi nabízí současná architektura nepřeberné množství, hlavní ovšem je skutečně diskutovat, mluvit a naslouchat, soudí doc. Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc., kurátorka sbírek architektury v Národní galerii a předsedkyně programového výboru 3. ročníku konference Křižovatky architektury, který se konal 15. září v Národní technické knihovně v Praze. Akci uspořádala pražská společnost ABF, a. s., organizátor veletrhů a výstav.
POHYB V OTEVŘENÉM PROSTORU
»Je překvapivé, že zájem o veřejný prostor stoupá v době, kdy vlastně ani nepotřebujeme vyjít ven, abychom někoho potkali, k dispozici máme moderní komunikační technologie, které nám kontakt zprostředkují,« komentuje doc. Sedláková výběr ústředního tématu konference. »Ukazuje se, že člověk je přese všechno tvor společenský a potřebuje živý kontakt s druhými. Líbí se mi, že spousta menších měst a obcí si uvědomuje potřebu lidí mít k dispozici také otevřený prostor, který nás může překvapovat a pod tlakem občanů rekonstruuje či buduje návsi a náměstí,« pokračuje Radomíra Sedláková.
»Město je víc než jen soubor náhodně postavených domů. Je to prostředí, které vytváříme, a které je či není přitažlivé tím, jak se v něm lidé cítí. Dobré zastupitelstvo má na mysli rozkvět nejen obce jako takové, ale i rozkvět společenství. Od vzniku prvních sídel platí, že prostředí kultivuje člověka. Není přece cílem stavět krásné domy či lavičky na ukázku. Je třeba starat se o veřejný prostor proto, aby sloužil lidem, jež se v něm pohybují,« uzavírá doc. Sedláková.
INVESTOR, ARCHITEKT, UŽIVATEL
Na konferenci, jejímž cílem bylo především motivovat, se představila řada příkladů dobré praxe úprav veřejných prostranství ve městech a obcích.
Ing. arch. Jaroslav Wertig, zástupce ateliéru A69 - Architekti, hovořil o rekonstrukci pěší zóny v Chebu. Zóna, která posiluje atraktivitu hlavních městských prostorů v souboji s obchodními ulicemi nových nákupních center na periferii, je zajímavá mj. tím, že na jejím středovém drenu jsou ve třech jazycích zachyceny zásadní historické události Chebu.
Tzv. malý urbanismus byl zastoupen projektem nového lokálního centra v městské části Praha-Černošice a revitalizací městského centra ve Velké Bystřici (okr. Olomouc). Spolupráci samosprávy s městským architektem podtrhl Michal Kortyš, starosta Litomyšle, které se podařilo dosáhnout takového stavu veřejných prostranství, že dávají obyvatelům a návštěvníkům řadu dobrých důvodů pobývat v nich.
Nutnost kvalitního územního a regulačního plánu pro zdárný rozvoj veřejného prostoru ilustroval příklad Ústí nad Labem. Se zapojováním občanů do oživování veřejných prostorů seznámily projekty pořádané na Piazzetě Nové scény Národního divadla a festival Street For Art na Jižním Městě.
Představení vybraných developerských projektů z Prahy - již existujícího multifunkčního komplexu Prague River City v Karlíně a návrh přestavby severní části nákladového nádraží Žižkov vzbudily zamyšlení nad rovnováhou mezi požadavky města a zájmy soukromého sektoru.
Město je víc než jen soubor náhodně postavených domů. Je to prostředí, které vytváříme, a které je přitažlivé tím, jak se v něm lidé cítí.