Kdy je možné začít užívat usnesení zastupitelstva nebo rady obce pro činnost orgánů obce? Je možné přijatá usnesení zastupitelstva města samostatně zveřejnit, využívat při práci, v listinách, při jednáních a podobně dříve než 10. den, do kterého je nutno pořídit zápis, jehož součástí musejí být...
Kdy je možné začít užívat usnesení zastupitelstva nebo rady obce pro činnost orgánů obce? Je možné přijatá usnesení zastupitelstva města samostatně zveřejnit, využívat při práci, v listinách, při jednáních a podobně dříve než 10. den, do kterého je nutno pořídit zápis, jehož součástí musejí být přijatá usnesení?
Obsahem usnesení zastupitelstva nebo rady obce je rozhodnutí daného orgánu o konkrétní záležitosti (o uzavření smlouvy, o volbě starosty apod.). Podle přijatého usnesení je proto nutné nebo možné postupovat (uzavřít smlouvu, považovat starostu za zvoleného apod.) již od okamžiku, od něhož dané usnesení právně vzniklo. Tím je okamžik, kdy se usnesení stalo z hlediska zákona platným.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, upravuje vznik usnesení, respektive platnost usnesení, v § 87 a § 101 odst. 2 zákona o obcích, podle nichž je k platnému usnesení (rozhodnutí či volbě) třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva nebo rady obce (nestanoví-li zvláštní zákon jinak). To znamená, že usnesení (rozhodnutí) zastupitelstva či rady obce vzniká okamžikem, kdy se pro jeho přijetí vyslovila hlasováním nadpoloviční většina všech členů daného orgánu. Od tohoto okamžiku je možné nebo nutné podle přijatého usnesení postupovat, např. považovat starostu za zvoleného nebo přistoupit k uzavření (podpisu) smlouvy (je samozřejmě možné, aby usnesení rozhodlo určitou otázku podmíněně nebo aby odložilo svou aplikaci, např. schválilo uzavření kupní smlouvy s určitou podmínkou, nicméně i takové usnesení vzniklo již svým přijetím a dochází pouze k odložení jeho výkonu).
Je pravdou, že zákon o obcích počítá s vyhotovením zápisu z jednání zastupitelstva nebo rady obce (§ 95 a § 101 odst. 3 zákona o obcích), jehož součástí musí být i přijatá usnesení, a stanoví desetidenní lhůtu pro jeho zpracování. S vyhotovením zápisu však nespojuje ani "vznik" usnesení ani jejich aplikovatelnost (např. starosta je zvolen ukončením hlasování a nikoli až ode dne vyhotovení zápisu). Tento závěr lze přitom opřít i o praktické hledisko - starosta, jenž je za vyhotovení zápisu podle zákona o obcích odpovědný (podepisuje jej), by mohl vůli zastupitelstva jakožto vrcholného orgánu negovat prostým nesplněním povinnosti zhotovit zápis a tím oddalovat např. právě změnu ve funkci starosty.
Jakmile usnesení vzniklo, tedy jakmile se pro jeho přijetí vyslovil potřebný počet zastupitelů či radních, lze podle něj nejen postupovat, ale je možné jeho obsah i zveřejnit (např. sdělením, že došlo ke zvolení nového starosty). Z praktického hlediska je však obvykle vhodnější se zveřejněním konkrétního textu usnesení vyčkat až na jeho písemné (formální) zachycení v zápise tak, aby zveřejněný text přesně odpovídal formulaci v zápisu. Je-li v obci zavedena praxe, podle níž se o výsledku jednání zastupitelstva nebo rady obce informuje ihned po zasedání, je vhodné před pořízením zápisu podat spíše "obecnou" informaci o přijatých rozhodnutích s upozorněním, že konkrétní text přijatých usnesení bude zveřejněn až po pořízení zápisu z jednání zastupitelstva nebo rady obce.
V souvislosti se zveřejňováním usnesení z jednání zastupitelstva či rady obce je vhodné upozornit též na povinnou ochranu osobních údajů. Zjednodušeně řečeno by ve zveřejňovaném textu usnesení neměly být uváděny osobní údaje konkrétních fyzických osob, o nichž bylo rozhodováno či jednáno (bez jejich souhlasu). V podrobnostech lze odkázat na stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů č. 2/2004, které je dostupné na internetové stránce http://www.uoou.cz.
JUDr. ADAM FUREK
právník
