Cyklopiktokoridor: Ano, či ne?

Řada obcí a měst hledá způsob, jak co nejbezpečněji vést cyklisty v hlavním dopravním prostoru při nedostatku místa pro klasický jízdní pruh pro cyklisty. Novou, v ČR zatím pokusnou variantou víceúčelového pruhu je piktogramový koridor pro cyklisty - cyklopiktokoridor. Jak jej přijímají cyklisté i motoristé a poskytuje jim potřebný pocit bezpečí a jistoty?

Loni v létě se v Česku uskutečnilo dotazníkové šetření, které mělo přinést informace o postojích účastníků silničního provozu k různým způsobům provedení víceúčelového jízdního pruhu. Předmětem dotazování byl zejména tzv. cyklopiktokoridor (tedy vodorovné značení č. V20 - Piktogramový koridor pro cyklisty) podle vyhlášky MD ČR č. 30/2001 Sb., který má vyznačovat směr a prostor jízdy cyklistů a zejména upozorňovat řidiče motorových vozidel na zvýšený provoz cyklistů.

Dotazovaní měli uvést, zda cyklopiktokoridor vnímají jako bezpečný a zda je nějakým způsobem omezuje, jestli ho chápou jako prostor vyhrazený pouze cyklistům, nebo jako prostor, kam mohou zasáhnout i automobily, a preferují-li tento způsob značení, nebo by upřednostnili víceúčelový pruh klasicky oddělený čarou (praxe, která v zahraničí převažuje).

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY VÝBĚROVÉHO SOUBORU

Průzkum byl zaměřen zejména na ty cyklisty a motoristy, kteří se s uvedeným značením setkávají, užívají je, případně se pohybují v prostředí, kde mají šanci se s ním setkat. Na otázky dotazníku odpovědělo celkem 398 respondentů, z toho 208 prostřednictvím webových stránek a 190 v rozhovorech face-to-face.

Mezi účastníky šetření převažovali muži (75 %), v celkovém souboru respondentů pak bylo nejvíce lidí ve věku 16-30 let (53 %), dále 31-50 let (39,2 %), ve věku 51 a více let bylo 6,8 % dotázovaných a pouze 1 % respondentů bylo do 15 let.

Největší skupinu respondentů tvořili cyklisté, kteří neřídí automobil (40,2 %). Cyklisté, kteří jsou zároveň motoristy, zaujímali 35,7 % souboru a motoristů, kteří nejezdí na kole, bylo 24,1 %. Z hlediska výzkumu byla důležitá frekvence používání jízdního kola. Z respondentů - cyklistů používá 14,6 % jízdní kolo denně, 26,5 % několikrát do týdne a 22,2 % několikrát měsíčně.

VNÍMÁNÍ CYKLOPIKTOKORIDORU Z HLEDISKA FUNKCE A BEZPEČNOSTI

Cyklopiktokoridor zná 58 % cyklistů a 68 % motoristů. Jako lokalita setkání je nejčastěji uváděna Praha, dále Brno, objevuje se však také Cheb, Benešov, Poděbrady a Vídeň. Respondenti, kteří nezískali s cyklopiktokoridorem osobní zkušenost, měli vyjádřit své dojmy z přiložené fotografie.

Zatímco cyklisté s osobní zkušeností se na cyklopiktokoridoru častěji cítí bezpečně (66,4 %), téměř 62 % cyklistů, kteří jej dosud nepoužili, z ukázaného snímku dojem bezpečí nemělo. Podrobnější analýza však naznačuje, že za pocitem bezpečí (nebezpečí) nestojí přímá znalost tohoto značení, jako spíše všeobecně vyšší pocit bezpečí (u zkušenějších cyklistů) či naopak celková nejistota při jízdě v provozu (viz tabulka 1).

U cyklistů, kteří cyklopiktokoridor posuzovali jen z fotografie, je tato závislost méně zřetelná. Nicméně i zde v kategorii každodenních uživatelů kola převažují respondenti s dojmem bezpečí (64,3 %), zatímco v ostatních kategoriích tvoří většinu respondenti s dojmem nebezpečí.

Značný význam zkušenosti a všeobecné sebejistoty na komunikaci při posuzování bezpečnosti cyklopiktokoridoru potvrzu je i výčet důvodů, proč se respondenti cítí či necítí na něm bezpečně, ev. proč mají nebo nemají z obrázku dojem bezpečí. Tyto důvody byly vyjádřeny různorodě, v zásadě se však dají shrnout do několika skupin:

Respondenti s osobní zkušeností s cyklopiktokoridorem uváděli jako důvod obav o vlastní bezpečnost nejčastěji chování řidičů motorových vozidel - nerespektování daného značení, nesnášenlivost vůči cyklistům a všeobecnou agresivitu. Připomínali také značnou zranitelnost cyklisty kdekoliv v dopravním prostoru. Cyklisté, kteří se naopak cítí na cyklopiktokoridoru bezpečně, tento pocit vysvětlovali slovy »cítím se bezpečně kdekoliv«. Jako konkrétní příčinu pocitu bezpečí pak oceňovali zejména viditelné oddělení prostoru určeného především cyklistům, vizuální upozornění pro řidiče, že mají s cyklisty počítat a skutečnost, že řidiči opatření respektují, častěji však cyklopiktokoridor hodnotili frází »lepší než nic«.

Cyklisté, kteří cyklopiktokoridor posuzovali na základě předložené fotografie, poukazovali hlavně na nevýrazné oddělení prostoru pro cyklisty, absenci dělicí čáry, několikrát upozornili i na ne zcela jasné legislativní zakotvení funkce tohoto značení. Další komentáře se opět týkaly agresivity řidičů a zranitelnosti cyklistů. Jako důvod pro dojem bezpečí z fotografie dominovalo konstatování »lepší než nic«, případně všeobecný pocit bezpečnosti a sebedůvěra respondenta, konkrétněji viditelné vyznačení prostoru určeného cyklistům, nenásilné upozornění řidičů na výskyt cyklistů.

Motoristé nebyli dotazováni na dojem bezpečí, nýbrž na to, zda je cyklopiktokoridor nějak při jízdě omezuje. Respondentů, kteří vyjádřili nějaký pocit omezení, bylo pouze 20 a spíše než omezení, které by jim skutečně vadilo, vnímali cyklopiktokoridor jako opatření, které je přiměje jet opatrněji, dávat pozor na další faktor. Některým motoristům vadilo nejasné vymezení prostoru, cyklisté vybočující mimo cyklopiktokoridor, zúžení vozovky, a měli i obavy při odbočování doprava.

Další důležitou charakteristikou je vnímaní cyklopiktokoridoru z pohledu pochopení jeho funkce, která je dána legislativně - nejde o vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty, nýbrž pouze o formu upozornění na výskyt cyklistů na vozovce. Takto ho také vnímá většina respondentů - 86 % cyklistů a 80 % motoristů. Podrobnější analýzy neprokázaly, že by vnímání funkce cyklopiktokoridoru bylo ovlivněno frekvencí užívání jízdního kola či praktickou zkušeností s cyklopiktokoridorem.

Pocit bezpečí při pohybu na cyklopiktokoridoru je však ovlivněn vnímáním jeho funkce. Z uživatelů, kteří jej vnímají jako prostor vyhrazený pouze pro cyklisty, se na něm cítí bezpečně 81,3 %, zatímco mezi těmi, kdo jej vnímají jako prostor, kam může vjet automobil, se na něm bezpečně cítí jen 63,9 %. Tato závislost však neplatí pro respondenty, kteří cyklopiktokoridor posuzovali pouze na základě fotografie.

PREFERENCE ZNAČENÍ VÍCEÚČELOVÉHO PRUHU

Respondenti byli dále požádáni, aby označili takový způsob značení víceúčelového pruhu, jaký jim osobně lépe vyhovuje - klasický víceúčelový pruh nebo cyklopiktokoridor. Pro přesnější představu byly k dotazníku připojeny fotografie obou možností (viz snímky vlevo). Cyklisté i motoristé ve většině případů shodně preferovali víceúčelový pruh (77 % cyklistů a 69 % motoristů). Mnozí respondenti nezvolili žádnou z variant (17 % cyklistů a 19 % motoristů), nejméně dotazovaných se vyslovilo pro cyklopiktokoridor (6 % cyklistů a 12 % motoristů).

Příznivci cyklopiktokoridoru jej považují za ideální tam, kde není dostatečná šířka vozovky pro víceúčelový pruh. Uvádějí, že poskytuje určitý prostor cyklistům, aniž by je zbavoval ostražitosti, nezužuje vozovku, považují jej za estetičtější, poskytující větší svobodu pohybu a úhybných manévrů.

Důvody pro preferenci víceúčelového pruhu jsou víceméně stejné na straně cyklistů i motoristů. Vnímají jej jako jednoznačně (fyzicky i legislativně) vymezený, jasně viditelný, přehledný prostor pro cyklisty. Zejména cyklisté přitom zmiňovali přítomnost přerušované čáry, která dává oběma stranám jasný signál oddělení prostoru, působí podvědomě. Podle respondentů je tento způsob značení známý a každému srozumitelný, řidiči jej respektují a nevyvolává pochybnosti.

ZÁVĚREM

Cyklopiktokoridor motoristy ani cyklisty neomezuje. Motoristy nabádá k opatrnější jízdě, mezi cyklisty jej však jako opatření přispívající k větší bezpečnosti vnímají spíše zkušenější jezdci. Přestože se respondenti opakovaně vyjadřovali, že vítají jakékoliv opatření pro cyklisty včetně cyklopiktokoridoru, výsledky dotazování jednoznačně prokázaly, že preferovanou alternativou značení je víceúčelový pruh oddělený podélnou přerušovanou čarou.

Víceúčelový pruh je cyklisty i motoristy vnímán jako bezpečnější a jednoznačněji vymezený, a to jak fyzicky, tak legislativně. Vizuální oddělení přerušovanou bílou čarou dává účastníkům silničního provozu jasný signál o tom, kde je prostor určený přednostně pro cyklisty, působí na podvědomí řidičů jako určitá bariéra a je dobře viditelné i při zhoršených povětrnostních podmínkách. Cyklopiktokoridor považují někteří respondenti za dobré řešení tam, kde není na klasický víceúčelový pruh dost místa, jiní však uvádějí, že v takovém případě jde o nadbytečné značení a bezpečnost cyklistů není větší než na silnici bez cyklopiktokoridoru.

PAVLÍNA SKLÁDANÁ
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.

Cyklopiktokoridor

Klasický víceúčelový pruh

FOTO: ARCHIV CDV