01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

V Šumperku mají bezpečné, přístupné a vzhledné zastávky

Atraktivitu veřejné hromadné dopravy zvyšují vedle příznivého jízdného a obnovy vozového parku také stavební úpravy zastávek směrem k bezpečnosti a bezbariérovosti. Pokud ve své obci rekonstruujete zastávky nebo tento záměr připravujete, můžete se inspirovat zkušeností ze Šumperka.

Šumperk je součástí Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje a tvoří jeho 1. zónu. Integrovaný systém je prozatím omezen na městskou hromadnou a příměstskou autobusovou dopravu. Denně je přepraveno kolem 6-7 tisíc cestujících. Městskou hromadnou dopravu (MHD) tvoří 6 linek, které projíždí autobusovým nádražím, jež funguje zároveň jako přestupní terminál mezi autobusovou městskou, příměstskou, dálkovou a železniční dopravou. Na území města je MHD obsluhováno 50 zastávek, délka provozní sítě činí 60 km.


HLAVNÍ NEDOSTATKY ZASTÁVEK

V rámci projektu Rozvoj integrovaného dopravního systému - rekonstrukce zastávek MHD, který vloni podpořila dotace z ROP Střední Morava, bylo v Šumperku rekonstruováno 11 zastávek, z toho 3 oboustranné. (Zastávky byly vybrány na základě zhodnocení všech zastávek MHD a jejich návaznosti ve městě.) Důvodem jejich nutných úprav bylo podle informací Ing. Evy Mičkechové z odboru strategického rozvoje MěÚ Šumperk především:

nedostatečné vybavení zastávek přechody pro chodce;

absence bezbariérových úprav;

nesplnění požadavků na šířkové uspořádání zastávek;

absence vymezení hranic zastávek;

umístění zastávek na jízdním pruhu.

Původní problémové situace a způsob jejich řešení si přiblížíme u dvou zastávek: Bratrušovské, rozcestí k sanatoriu (směrem na Bratrušov) a Štefánikovy, Lékařský dům.

BRATRUŠOVSKOU ZDOBÍ ZELEŇ

Zastávka příměstské dopravy Bratrušovská (směr k Bratrušovu) byla původně umístěna na jízdním pruhu a její hranice nebyly vymezeny (obr. 1). Povrch byl stejně jako vozovka asfaltový. Nástupiště tvořil průběžný chodník ze zámkové dlažby. Zastávka měla přístřešek z ocelové konstrukce vyplněné polykarbonátovými deskami. Nástupiště ani plochy chodníku u přechodu nebyly podle technické zprávy studie proveditelnosti vybaveny v souladu s předpisy (viz box str. 37).

Úpravami byl zastávkový pruh vymístěn z jízdního pruhu a nástupiště odděleno v rámci prostorových možností od průběžného chodníku. Celá stavba byla z důvodu konfigurace terénu umístěna v zářezu, doznala i bezbariérových úprav a stávající zeleň nahradila nová výsadba (obr. 2).

ÚSKALÍ ÚZKÉ MĚSTSKÉ ZÁSTAVBY

Zastávka MHD Štefánikova v blízkosti Lékařského domu patří z hlediska počtu linek a obrátkovosti cestujících k významným dopravním uzlům. Původně byla umístěna na přídatném pruhu - zastávkový a parkovací pruh nebyly stavebně odděleny. Do připojovacího úseku zasahoval sjezd - výjezd z parkoviště administrativního objektu. Povrch zastávky byl asfaltový, obrubník kamenný, nástupní plocha ze zámkové dlažby a tvořena průběžným chodníkem (obr. 3). Stavební řešení území (stísněné poměry, úzký dopravní prostor a kombinace více druhů doprav) komplikovaly návrhy možných řešení.

Výsledná rekonstrukce (obr. 4) »vymístila« zastávku na zastávkový pruh, čímž však došlo k úbytku parkovacího stání v místě. Vznikl autobusový záliv, byl upraven chodník a úprav doznal i blízký přechod pro chodce (zkrácena délka, bezbariérové stavební úpravy, osvětlení).

DOPRAVA JE PLYNULEJŠÍ

Celý projekt jednoznačně přispěl podle vyjádření Ing. Mičkechové ke zvýšení plynulosti dopravy ve městě (nové autobusové zálivy a odstranění značek omezujících rychlost na 30 km/h). Pozvedl také bezpečnost i komfort veřejné dopravy, především díky oddělení frekventovaných silničních komunikací od zastávek a bezbariérovému řešení nástupních hran, chodníků a přechodů. Zvýšil se estetický vzhled zastávek, byla vysazena nová navazující zeleň. Rekonstrukce přispěla i k prevenci nehodovosti pěších (nové přechody a přidání ostrůvků u dlouhých přechodů).

 

Vybrané předpisy a normy

zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a jeho prováděcí vyhlášky

vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb

vyhláška č. 30/2001 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích

nařízení vlády č. 163/2002 Sb., o technických požadavcích na vybrané stavební výrobky

ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací (2006/1)

ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích (2007/11)

ČSN 73 6425-1 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, přestupní uzly a stanoviště - Část 1: Navrhování zastávek (2007/5)

TN TZÚS 12.03.04 až 06 Technický návod pro materiály a zařízení užívané k realizaci bezbariérových úprav

DOS T, soubor 5: č. 11 Navrhování staveb pro samostatný a bezpečný pohyb nevidomých osob

Obr. 1 Bratrušovská před rekonstrukcí.

Obr. 2 Bratrušovská v novém: záliv, přesunutý přístřešek, nová výsadba.

 

Obr. 3 Štefánikova před rekonstrukcí.

Obr. 4 Štefánikova po rekonstrukci s řešením v mezích úzké městské zástavby.

VŠECHNA FOTA: MĚÚ ŠUMPERK

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down