Odpověď na danou otázku není jednoduchá. Jinak pro tyto účely musíme posuzovat zaměstnance územního samosprávného celku (ÚSC) a jinak úředníky pracující v ÚSC. Dále je nutno vzít v úvahu právní úpravu uvedenou v zákoníku práce (ZP) a v zákoně č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných...
Odpověď na danou otázku není jednoduchá. Jinak pro tyto účely musíme posuzovat zaměstnance územního samosprávného celku (ÚSC) a jinak úředníky pracující v ÚSC. Dále je nutno vzít v úvahu právní úpravu uvedenou v zákoníku práce (ZP) a v zákoně č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů (dále zákon o úřednících).
Zákoník práce upravuje pracovní a platová práva úředníků podpůrně (subsidiárně). Znamená to, že se jeho ustanovení použijí jen v případech, pokud to zvláštní zákon, tj. zákon o úřednících, nestanoví jinak. Na ostatní zaměstnance, kteří nejsou úředníky, se ZP vztahuje v plném rozsahu. Jeho působnost se vztahuje i na starosty. U nich se uplatní § 5 odst. 2: »Je-li veřejná funkce vykonávána v pracovním poměru, řídí se tento pracovní poměr zákoníkem práce«.
ÚŘEDNÍK SI MŮŽE PŘIVYDĚLÁVAT
Úředník nesmí být členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je podnikání (například obchodní společnosti, družstva apod). Do uvedených orgánů podnikatelských subjektů ho však může vyslat územní samosprávný celek. V takovém případě mu ale nenáleží za tuto činnost odměna (§ 16 odst. 3 zákona č. 312/2002 Sb.). Zaměstnanci státní správy nemohou být tedy členy uvedených orgánů.
Výdělečnou činností není však finanční vklad do obchodní společnosti. Je totiž nutno rozeznávat členský a zaměstnanecký poměr. Při peněžním vkladu do společnosti se zpravidla jedná jen o členský vztah, bez osobního podílu člena na činnosti společnosti
Úředník může podle zákona vykonávat jinou výdělečnou činnost se souhlasem ÚSC. Souhlas si však musí vyžádat k jakékoliv výdělečné činnosti, ať ji bude vykonávat v pracovněprávním vztahu (například další pracovní poměr nebo dohoda o provedení práce), občanskoprávním vztahu nebo jako podnikání (například podle živnostenského oprávnění). Souhlas nemusí vyžadovat k činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké, k činnosti znalce nebo tlumočníka pro soud nebo správní úřad, v poradních orgánech vlády a ke správě vlastního majetku. Pokud to bude například znalecká nebo tlumočnická činnost ve prospěch fyzické osoby (odhad nemovitosti pro kupní smlouvu fyzické osoby apod.), musí si vyžádat předchozí souhlas ÚSC.
Zákaz výdělečné činnosti úředníků se nevztahuje na správu vlastního majetku. Tou lze rozumět například vlastnictví domu s nájemními byty, kdy vlastník byty pronajímá za úplatu, a to s cílem především zajistit správu tohoto majetku. Pokud by ale poskytoval služby navíc s osobním podílem vlastní práce, nad rámec správy vlastního majetku (například zajišťování čistého prádla, nákupu apod.), šlo by zřejmě již o podnikatelskou činnost, k jejímuž výkonu by zaměstnanec státní správy potřeboval předchozí souhlas zaměstnavatele, u něhož je zaměstnán, tj. ÚSC. Podobně by tomu bylo při správě majetku získaného v restituci, například pozemků apod.
Jestliže by úředník vykonával výdělečnou činnost bez souhlasu územního samosprávného celku, kdyby ji na jeho pokyn neukončil, jednalo by se o porušení pracovních povinností (pracovní kázně). Mohl by z tohoto důvodu dostat výpověď z pracovního poměru. Souhlas s výkonem výdělečné činnosti vydává orgán, který je podle zvláštních předpisů statutárním orgánem územního samosprávného celku (například podle § 69 odst. 2 písm. b) zákona číslo 129/2000 Sb., o krajích plní funkci statutárního orgánu ředitel krajského úřadu.)
POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ ÚSC
Zaměstnancům územního samosprávného celku, kteří nejsou úředníky, stanovují povinnosti § 303 a 304 zákoníku práce. Například jsou povinni:
jednat a rozhodovat nestranně a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování,
zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni statutárním orgánem nebo jím pověřeným vedoucím zaměstnancem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,
v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, nebo na základě právních předpisů,
zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného.
Mezi významné povinnosti těchto zaměstnanců patří, že v souvislosti s výkonem zaměstnání nesmí přijímat dary nebo jiné výhody. Neprávnicky řečeno, nesmí se dopustit korupčního jednání.
Při posuzování důsledků porušení této povinnosti je nutné vycházet zejména ze zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů a posoudit pro tyto účely pojem »veřejný funkcionář«.
SOUHLAS K PODNIKÁNÍ
Zákoník práce v § 304 odst. 1 stanoví, že zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání v pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.
U úředníků územního samosprávného celku se uplatní obdobné ustanovení § 16 odst. 4 zákona o úřednících. Ti mohou vykonávat jinou výdělečnou činnost jen s předchozím písemným souhlasem územního samosprávného celku, u něhož jsou zaměstnáni. U nich se již nesleduje hledisko, zda se výdělečná činnost shoduje s předmětem činnosti zaměstnavatele. Jde o jakoukoliv výdělečnou činnost.
Například zaměstnanec stavebního referátu městského úřadu, který je úředníkem, musí mít k výdělečné činnosti vedle svého zaměstnání souhlas svého nadřízeného, i kdyby například chtěl vykonávat činnost, která není předmětem činnosti tohoto úřadu (stavebního referátu). Jde o jakýkoliv druh výdělečné činnosti, například o podnikání podle živnostenského oprávnění.
Pokud by nešlo o úředníka, ale o zaměstnance ÚSC, uplatní se § 304 odst. 1 ZP. Tento zaměstnanec nemusí mít však souhlas k výdělečné činnosti, která není shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele. Například kdyby vykonával činnost, která se stavební činností nesouvisí.
Rozdíl ukazuje příklad: Zaměstnanec ÚSC, který není úředníkem, bude pracovat podle dohody o provedení práce u jiného zaměstnavatele. K této činnosti nepotřebuje souhlas svého zaměstnavatele, pokud nejde o činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele. Jestliže by se jednalo o činnost podnikatelskou, uplatnil by se § 303 odst. 4 ZP a musel by si vyžádat souhlas zaměstnavatele.
Vedoucí zaměstnanci, kteří nemají tzv. nadřízené zaměstnance, si o souhlasu k vedlejší výdělečné činnosti rozhodují sami a udělují ho rovněž svým přímo podřízeným. Například ředitel nemocnice nebo jiný vedoucí pracovník ve zdravotnickém zařízení, který nemá »nadřízeného« pracovníka, si k možnému podnikání v témže oboru - k otevření soukromé lékařské praxe - souhlas uděluje sám. Souhlas k případnému podnikání svých přímo podřízených spolupracovníků, například primářů nebo jiných zdravotnických pracovníků, kteří jsou jim přímo podřízeni, budou však udělovat sami.
Existují výjimky: Souhlas k výdělečné činnosti se nevyžaduje na činnost pedagogickou, literární, publicistickou, uměleckou a vědeckou. Týká se to například vědecké činnosti v oblasti zdravotnictví nebo vyučování v tomto oboru, třeba na střední zdravotnické škole.
VYŠŠÍ PLATOVÝ TARIF
Určitá »omezení« spočívající ve vyžadování si souhlasu zaměstnavatele k další výdělečné činnosti nebo k podnikání zohledňuje u úředníků a zaměstnanců územního samosprávného celku nařízení vlády číslo 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Při stanovení jejich platů je podle přílohy k tomto nařízení přihlédnuto ke zvýšeným pracovním povinnostem. Mezi ně řadíme i ztížený přístup k podnikání a k další výdělečné činnosti vedle zaměstnání. Proto je jejich platový tarif zvýšen o 25 %.
LADISLAV JOUZA
právník
