Snížit účty za vytápění je spolehlivý způsob, jak vylepšit obecní rozpočet. Jednou z účinných cest je rekonstrukce spojená se zateplením. Jak postupovat, aby práce přinesla co nejlepší výsledky? Je třeba si uvědomit, že pokud dnes budovu zateplíme, zakonzervujeme její stav nejméně na dalších 20...
Snížit účty za vytápění je spolehlivý způsob, jak vylepšit obecní rozpočet. Jednou z účinných cest je rekonstrukce spojená se zateplením. Jak postupovat, aby práce přinesla co nejlepší výsledky? Je třeba si uvědomit, že pokud dnes budovu zateplíme, zakonzervujeme její stav nejméně na dalších 20 let. Při zateplování je nutno zohlednit investiční náklady i náklady na provoz během dalších let. Pokud lze využít dotaci, vyšší investiční náklady nemusí tolik vadit. Vyšší úspora energií zvýší šanci projektu na úspěch. Zároveň se posuzuje také efektivita investic, takže projekt by neměl být zbytečně nákladný (viz tabulka 1).
Ve výběrovém řízení bez nutnosti podrobné projektové dokumentace lze stavbu definovat pomocí tzv. požadavků na výkon a funkci. Základním požadavkem je stanovení měrné potřeby tepla. Protože tuto hodnotu získáme různými výpočetními postupy, je vhodné definovat i postup výpočtu. Nejjednodušší je požadovat výpočet energetické náročnosti budovy podle vyhlášky č. 148/2007 Sb. Důležité je zadat i okrajové podmínky výpočtu, aby se výsledky daly porovnat. Nelze připustit, aby zpracovatelé nabídek používali vlastní odhady budoucích cen energií. Pokud se uvažuje rychlejší růst cen, bude výhodné stavět i poměrně drahé budovy, při úvaze o pomalejším růstu, budou prostředky vynaložené navíc promrhány (viz tabulka 2).
V případě veřejné zakázky je v zadávacích podmínkách nutné formulovat i požadavky na energetiku budovy. Je vhodné postupovat stejně i v případě výběru projektanta a dodavatele. I když je z hlediska zadavatele jednodušší zadat stavbu celou naráz, včetně vypracování projektu, je takový postup méně vhodný. V projektu (»na papíře«) lze totiž lépe kontrolovat některá problematická místa stavby a snáze je upravit.
Výchozím dokumentem pro zpracování projektové dokumentace je energetický audit, který vyčíslí nejvýhodnější způsob rekonstrukce. Audit je nutný i při žádosti o dotaci. Při opačném postupu se totiž může zjistit, že projekt má velké nedostatky. V časovém stresu před podáním žádosti se pak takové chyby napravují obtížně.
KAREL SRDEČNÝ
EkoWATT CZ
Tabulka 1: Příklad zateplení školy
Srovnání investičních a provozních nákladů budovy. Při předpokladu, že ceny energií porostou, je dražší nabídka 2 ještě výhodnější.
|
nabídka 1 |
nabídka 2 |
investice na zateplení školy (v tis. Kč) |
4700 |
6500 |
|
100 % |
138 % |
náklady na energii za rok |
780 |
620 |
náklady na energii za 20 let (nulový růst ceny energie) |
15 600 |
12 400 |
investiční a provozní náklady za 20 let (nulový růst ceny energie) |
20 300 |
18 900 |
|
|
93 % |
Tabulka 2: Srovnání investičních a provozních nákladů budovy
Při uvažování nulového růstu cen energií jsou nabídky 2 a 3 téměř rovnocenné, při předpokladu růstu ceny o 3 % ročně je výhodnější nabídka 3. Nabídka 1 s nejnižšími náklady je vždy nejméně výhodná!
|
nabídka 1 |
nabídka 2 |
nabídka 3 |
investiční náklady (mil. Kč) |
20 |
21 |
23 |
|
100 % |
105 % |
115 % |
spotřeba energie za rok (kWh/m2/rok) |
130 |
78 |
39 |
|
100 % |
60 % |
30 % |
náklady na energii za rok (tis. Kč) |
300 |
180 |
90 |
náklady na energii za 20 let při nulovém růstu ceny energie (tis. Kč) |
6000 |
3600 |
1800 |
náklady na energii za 20 let při růstu cen energie o 3 % ročně (tis. Kč) |
8700 |
5220 |
2610 |
investiční a provozní náklady za 20 let při nulovém růstu ceny energie (mil. Kč) |
26 |
24,6 |
24,8 |
|
100 % |
95 % |
95 % |
investiční a provozní náklady za 20 let při růstu cen energie o 3 % ročně (mil. Kč) |
28,7 |
26,2 |
25,6 |
|
|
91 % |
89 % |