Kladenský primátor Ing. Dan Jiránek byl 10. června zvolen novým předsedou Svazu měst a obcí ČR (SMO). Hovořili jsme s ním o některých prioritách Svazu, které vyplynuly rovněž z květnového jednání Sněmu SMO ve Zlíně.
Plánované snížení podílu obcí a měst, potažmo krajů, na výběru daně z přidané hodnoty (DPH) municipální sféru poškodí. »Ministerstvo financí sice tvrdí, že zvýšením snížené sazby DPH na 14 % od roku 2012 a sjednocení obou jejích sazeb na 17,5 % od roku 2013 (rozhovor byl pořízen ještě před červencovým oznámením, že Ministerstvo financí nově uvažuje o sjednocení sazeb na 19 % - pozn. redakce) tak i při snížení našeho podílu na vybrané dani o nic kráceni nebudeme, ale ve Svazu měst a obcí se domníváme, že opak může být pravdou,« konstatuje předseda SMO ČR, primátor statutárního města Kladna Ing. Dan Jiránek. »Jakmile se totiž zvýší daně, automaticky to neznamená, že lidé začnou odvádět více peněz státu. Naopak budou více šetřit, zvýší se daňové úniky a ve skutečnosti se může na dani vybrat méně, než kolik by se vybralo, aniž by se zvýšila. Zdá se, že vše nakonec dopadne tak, že stát si "své" vybere, ale obce a města dostanou méně.«
Ministerstvo financí však počítá jinak a tvrdí, že pokud by dosavadní podíl obcí a měst na výběru DPH zůstal zachován, v roce 2012 a 2013 by si ve svých příjmech díky očekávanému zvýšení inkasa této daně (v podstatě nezaslouženě) polepšily o 4,5, resp. o 4,8 mld. Kč (viz Moderní obec č. 7/2011, str. 6 - pozn. redakce)...
My si myslíme něco jiného. Navíc mějme na paměti, že i nám se zvýšením DPH také značně zdraží vstupy. To se bude týkat hlavně tepla, bytového hospodaření, nakládání s odpady apod.
Na svém květnovém sněmu SMO do svých priorit zahrnul i nový zákon o dani z nemovitostí. Ale vždyť ani teď většina obcí nedokázala využít možného navýšení koeficientů pro její výpočet, čímž si mohla podstatně zvýšit své příjmy...
Navýšení těchto koeficientů vždy je a bude do značné míry otázka sociální. Hlavně v menších venkovských obcích by patrně bylo dosti problematické zvyšovat takto obyvatelům daně v době, kdy se jim nezvyšují příjmy, či kdy řadě z nich dokonce propadají. Nám jde v novém zákoně o dani z nemovitostí o jiné věci. Stát velmi často a rád v posledních letech prohlašuje, že je proti výjimkám všeho druhu. Jenže proč tedy připouští, aby jeho budovy byly od daně z nemovitosti osvobozeny? Vždyť tyhle objekty zatěžují obce jako kterékoliv jiné - radnice se musí i u nich postarat o přilehlé chodníky, veřejné osvětlení apod. Vzpomeňte si také, jak se takřka cyklicky objevují pokusy změnit daň z nemovitostí na jakousi »hodnotovou« daň. Já si principiálně myslím, že to je špatná cesta, protože má-li daň z nemovitostí pokrýt náklady na obsluhu daného území, je z mého pohledu prvořadé, jak je daná nemovitost velká či jak je daný pozemek rozlehlý - nikoliv jakou mají hodnotu. Od toho se odvíjejí nároky na údržbu už vzpomenutých chodníků nebo veřejného osvětlení, na veřejnou dopravu, odpadové hospodářství obce atd. Navrhuji - a jsou v tom se mnou zajedno mnozí další starostové a primátoři, aby se přiznání k dani z nemovitosti podstatně zjednodušilo a pozemky se dělily na zastavitelné, nezastavitelné a zastavěné. Podobně by se vymezovaly i jednotlivé typy budov: Budovy k bydlení, sportování či výuce by měly být daní zatíženy nejméně. V dalším stupni by pak byly objekty sloužící k drobnému podnikání, avšak nezatěžující obec zvýšenými nároky na dopravu. A konečně do nejvyšší, nejvíce zdaněné skupiny by náležely doly, logistická centra, elektrárny apod. V souvislosti s daní z nemovitostí však chci upozornit ještě na jeden problém, na nějž obce a města dlouhodobě poukazují a který se obšírně probíral také na našem letošním květnovém sněmu ve Zlíně. Jde o to, že zatím vůbec nejsou daňově zatíženy rozvody vody, plynu, elektřiny, které však rozvoj obcí často velmi silně omezují. Z pozemku, pod nímž například vede plynovod - a tudíž se na něm nesmí stavět, obec nejenže méně vytěží na dani z nemovitosti, ale za toto věcné břemeno od nikoho nedostane ani žádnou kompenzaci. Už jsem se potkal se starostou, jehož obec je z celých tří čtvrtin podobným způsobem doslova obklíčena. Nejenže tato obec výrazně finančně tratí, ale ani se nemůže dál rozvíjet. A i kdyby úpravou koeficientu zvedla daň z nemovitostí - třeba i pětinásobně, těch, kdo obec v jejím rozvoji takto omezují, by se nikterak nedotkla. Mimochodem, proto náš Svaz byl pro to, aby se zrušilo 15leté osvobození novostaveb od daně z nemovitosti - ta totiž vždy dopadla pouze na starousedlíky, kteří platili zvýšené náklady na obsluhu území s novými domy.
Daň z nemovitostí je ovšem také jakýmsi prototypem místní daně. Institut místních daní je hodně diskutovaný. Jaký názor na něj zastaváte?
Já osobně bych byl nejraději, kdyby se do této daně mohlo promítnout vše, co lze poměrně jednoduše vybírat. Takže do místní daně bych zařadil poplatek za odpady, za psy, za ubytování... A kdyby to vše jako místní daň bylo přiznáváno na jednom jednoduchém formuláři formátu A4, na němž by se plátce daně nemusel zabývat pro něj nesmyslnými a nepotřebnými údaji, třeba jaký je kód obce, jejichž doplnění by obstarala výpočetní technika, bylo by to pak z mého pohledu ideální.
Na sněmu ve Zlíně jste se také dohodli na tom, že budete požadovat, aby účelové dotace byly převedeny do přímých příjmů obcí v rámci rozpočtového určení daní. jak se vám to daří prosazovat?
Ale vždyť už na to Ministerstvo financí slyší...
... slyší, jenže zatím mluví pouze o sedmi miliardách korun. A nechce zatím jasně uvést, kterých konkrétních dotačních titulů by se toto »rozpuštění« mělo týkat. Prý je to »věc politického rozhodnutí«.
My potřebujeme onu tolikrát připomínanou a dnes už všem starostům dobře známou »U křivku«, charakterizující rozdílení sdílených daní mezi jednotlivé velikostní kategorie, napřímit a dát jí mírně vzestupný směr. Totiž, aby s velikostí obce narůstaly i její příjmy ze sdílených daní. Větší obce přece nezajišťují celou řadu veřejných služeb pouze pro své obyvatele, nýbrž také pro další občany z obcí ve svém spádovém území. Určitě by rozpočtové určení daní mělo být spravedlivější a již by nemělo docházet k tomu, jak to přetrvává ještě i dnes, že budou obce s ročními příjmy 4-5 tisíc korun na hlavu z RUD a pak jiné s příjmy 200-300 tisíc na každého svého obyvatele. Zároveň zdůrazňujeme, že by mělo existovat jakési »nepodkročitelné existenční minimum« pro obce, aby ani ta nejmenší neměla problém se zajištěním všech svých funkcí.
V tom, co říkáte, tuším jakousi shodu s požadavky Sdružení místních samospráv (SMS) ČR...
Sdružení místních samospráv se zabývá hlavně rozpočtovým určením daní, v jiných oblastech až tak aktivní není. Opravdu si však troufnu tvrdit, že se s ním ve většině věcí ohledně RUD jako Svaz měst a obcí nerozcházíme. Otevřeně však říkáme, že nevíme, zda návrh novely zákona o RUD, jak jej v červnu předložil pan Kalousek a který nyní už zamířil do meziresortního připomínkového řízení, může Poslaneckou sněmovnou projít. SMO by byl nejraději, pokud by se oddělily od sebe některé věci - ty, u nichž panuje nepopiratelná shoda, a ty, které jsou z našeho pohledu kontroverzní. Se SMS se shodujeme nejen pokud jde o »životní minimum pro obce«, ale také v otázce zvýhodnění obcí se základní či mateřskou školou v rámci RUD. Novela s těmito parametry by Poslaneckou sněmovnou podle našeho názoru určitě prošla hladce. Naproti tomu nejen já nechápu navržený systém, který má v rámci RUD Brnu, Ostravě, Plzni a Praze celkem ubrat bezmála pět miliard korun. Navíc ještě v tak zvláštním poměru: Praze 2,2 mld. Kč (byť si uvědomuji, že česká metropole je i krajem) a zbývajícím třem městům po 0,9 mld. Kč. Devět set milionů je pro podstatně větší Brno přece jen jiná částka než pro menší Plzeň... Osobně dlouhodobě tvrdím, že v rámci RUD má Praha jako kraj hrozně málo a jako město hrozně moc. Třeba řešit v ní zvlášť krajskou a zvlášť městskou dopravu vůbec nejde, zatímco v jiných krajských městech je to určitě snazší. Podle mého názoru by Praha měla mít v RUD zcela samostatnou kolonku a nezabýval bych se tím, kolik peněz jí má »přitéci« ze sdílených daní jako městu a kolik jako kraji. Brnu, Ostravě a Plzni by měly být jejich příjmy zachovány a jako po Praze největším městům by jim samozřejmě náleželo nejvyšší postavení na oné napřímené, mírně se zvedající křivce vyjadřující podíl jednotlivých velikostních kategorií obcí na inkasu sdílených daní.
Jak by to v těchto souvislostech mělo být se státním příspěvkem na výkon přenesené působnosti?
Je zajímavé, jak v posledních dvou letech na výkon státní správy dostaly přidáno jak nejmenší obce, tak čtyři největší města, a to na úkor všech ostatních velikostních kategorií. Na výkon státní správy v poměru k výkonům teď mají nejvíce nejmenší a největší sídla. I v přiznávání zmíněného příspěvku se tedy vytvořila jakási »U křivka« na jejímž dně jsou ostatní obce. Stát říká, že příspěvek zůstane »jen příspěvkem« a že zbytek výdajů na výkon státní správy si máme pokrýt z RUD. A teď si tuhle »radu« dejte do souvislostí s RUD Obce, které jsou v něm na dně »U křivky«, jsou na dně i »U křivky« v přiznávání příspěvku na výkon státní správy... To není příliš povzbudivá zpráva. Notabene, když stát tvrdošíjně odmítá tento příspěvek směrovat i na krytí nutných investic, které vyvolává nárůst agend, jež obce ze zákona zajišťují pro stát.
Takže požadujete navýšení příspěvku?
Požadujeme, aby se i v oblasti financování výkonu přenesené působnosti ona »U křivka« napřímila. Zároveň nejen já zastávám názor, že existuje celá řada agend, které obce nemusí vykonávat - ale může je zajistit jiný subjekt. Například už nemálo obcí soudí, že živnostenskou agendu by mohla vést Hospodářská komora ČR. Věřím, že by tuto agendu komory v regionech rády převzaly a také ji úspěšně zvládly. I tudy může vést cesta k úsporám.
Navrhuji - a v tom jsou se mnou mnozí další starostové a primátoři zajedno, aby se přiznání k dani z nemovitostí podstatně zjednodušilo a pozemky se dělily na zastavitelné, nezastavitelné a zastavěné.
Nový předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek (1963) je primátorem města Kladna už od roku 2004.
FOTO: ARCHIV
