Regionální operační program Střední Morava (ROP SM) nepochybně není žádnou »černou ovcí« mezi ostatními šesti programy tohoto druhu, jež v ČR fungují. Nicméně problémy, na něž v něm upozorňují někteří starostové, zejména menších obcí, stojí za zamyšlení. I s ohledem na příští programové období EU, v němž k nám z Bruselu poplyne méně peněz.
Happening uspořádaný v závěru června čtyřicítkou starostů před Krajským úřadem Zlínského kraje mohl u přihlížejících diváků vzbudit pobavený úsměv. Starostové oblečení do golfových úborů před hejtmanstvím rozvinuli transparenty s texty jako: »Golfové hřiště užitečnější chodníků« nebo »Bez golfových holí se do Evropy nedostaneme!«. Či s odkazem na někdejší hit Jiřího Schelingera, leč s pozměněným názvem: »Libor, já a Rudolf chodíváme na golf«. Jen málokterý kolemjdoucí však tušil, že Liborem, který tolik holduje golfu, má být statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje Libor Lukáš.
Sdružení místních samospráv (SMS) ČR happening podpořilo. Zároveň uvedlo, co se mu na ROP SM, který platí i pro Olomoucký kraj, nelíbí: »Expertní komise, jejíž složení úřady odmítají zveřejnit, spolurozhoduje na základě neznámých kritérií o úspěchu či neúspěchu žádostí o dotaci z evropských fondů, které se rozdělují v obou krajích.«
Podle SMS se řada obcí léta marně snaží dosáhnout na evropské peníze určené pro rozvoj málo rozvinutých oblastí kraje. »Počátkem roku jsme žádali o zodpovězení série dotazů, týkajících se problémů v rozdělování evropských peněz na úrovni obou krajů. Odpovědi Úřadu regionální rady však nikdy nevysvětlily, proč některé obce s kvalitními projekty nemají opakovaně šanci získat z ROP dotace, zatímco jiné, často privátní subjekty dotace doslova přitahují,« uvedl předseda SMS Ing. Josef Bartoněk.
MŮŽE VÍCE INFORMACÍ NĚKDY TRANSPARENTNOST I POKAZIT?
Starosta obce Vysoké Pole Josef Zicha tvrdí: »Hlavně by měly být nastaveny jasné parametry hodnocení. ROP SM by se měl odklonit od podpory megalomanských projektů typu půlmiliardového kulturního centra (byť je v souladu s nejrůznějšími strategiemi, koncepcemi atd.) k plošnému posilování konkurenceschopnosti venkova. ROPy by obecně neměly řešit tak široký intervenční záběr - od dopravy přes regionální rozvoj až po nejrůznější podnikatelské projekty. Zúžením priorit se zvýší možnost reálných výsledků, které budou v regionu vidět.«
»Kritéria pro hodnocení projektů jsou zveřejňována v dostatečné podrobnosti,« ohrazuje se náměstek hejtmana Libor Lukáš, člen Výboru Regionální rady ROP SM. »Jména hodnotitelů se zveřejňují v rámci každé výzvy. Úřad regionální rady pravidelné vyhodnocuje rizika, např. s ohledem na předcházení korupčnímu jednání. Dnes vítězí laciný argument, že zveřejňováním jakýchkoliv informací se zajistí vyšší transparentnost. Nedomnívám se, že tu platí přímá úměra. Protože znám některé případy řešení stížností, mohu si dovolit říct, že základem je věcná a důsledná argumentace. Vždy je však pohodlnější se obhajovat zástupnými či obecnými argumenty. A poslední poznámka: Nepřál bych žádnému úřadu nebo firmě, aby byly pod tak soustavnou a přísnou kontrolou, hlavně ze strany ministerstev financí a pro místní rozvoj, jako je Úřad regionální rady.«
MAJÍ BÝT NEÚSPĚŠNÍ ŽADATELÉ »CHRÁNĚNI« - A CHTĚJÍ TO VŮBEC?
Tisková mluvčí Úřadu regionální rady Mgr. Renata Škrobálková na slova náměstka hejtmana Zlínského kraje navazuje: »Při zveřejňování přehledu schválených žádostí o finanční podporu vycházíme z nařízení Evropské komise č. 1828/2006. Zde je ve vztahu k řídicímu orgánu v čl. 7 příslušného nařízení stanovena povinnost "elektronicky či jinak zveřejnit seznam příjemců, názvy operací a výši částky financování přidělené operacím z veřejných zdrojů." Náš úřad standardně ihned po schválení projektů Výborem Regionální rady na webu umisťuje seznam schválených projektů ve struktuře: Název projektu, příjemce, výše dotace. Bodové ohodnocení se mohou neúspěšní žadatelé dovědět na osobních konzultacích, které úřad standardně nabízí. Na druhou stranu je naší snahou poskytovat ochranu zájmů i neúspěšným žadatelům, a proto je nezveřejňujeme. Tito žadatelé dostanou odpovědi ohledně nedostatků svých projektů na konzultaci.«
Josef Hutěčka, DiS, starosta obce Březnice, si nemyslí, že zveřejnění obce, která neúspěšně žádala o dotaci z ROP, ji může poškodit. »Není přece nic tajného na informaci, která obec si podala jakou žádost - a následně ani to, jestli byla žádost úspěšná, popřípadě neúspěšná a z jakého důvodu.«
Stejný názor zastává starosta obce Vysoké Pole Josef Zicha: »Znám řadu neúspěšných žadatelů v ROP SM (i naše obec k nim patří), strávil jsem s nimi hodiny v diskusích, jak systém zlepšit a napravit. Tyto tzv. zájmy neúspěšných žadatelů mi však zůstávají zcela záhadné. Dokud budou argumenty úřadu při "vysvětlování" neúspěšných projektů souborem naprosto nejasných formulací postavených na obecných frázích, že si žadatel něco nadhodnotil nebo dostatečně nepopsal cílové skupiny či neuvedl, které obce leží v okolí atd., chceme být v seznamu neúspěšných zveřejněni. Pokud by bylo vše v naprostém pořádku, neexistoval by jediný důvod, proč seznamy neúspěšných žadatelů zveřejňovat (ostatně tak, jak se to standardně dělá v řadě jiných dotačních titulů, grantových schémat apod.).«
Ing. Jiří Šulák, starosta obce Doubravy, dodává: »Uveřejnění úspěšných i neuspěšných žadatelů považuji za samozřejmost. Neúspěšní žadatelé by uveřejněním určitě nebyli jakkoliv poškozeni. Ale je asi záměrem neuvádět obce, které jsou žádostmi na potřebné veřejné projekty odmítnuty ve prospěch projektů, které mají "zelenou". Domnívám se, že spíše jde o to, aby se náhodou ti neúspěšní díky zveřejnění nedomluvili a nevzbouřili. To by pak mohlo vést k problémům při rozdělování dotací na jednotlivé ROP, což logicky není žádoucí.«
LOGIKA NEMUSÍ BÝT VŽDY »LOGICKÁ«
Starostům se nelíbí ani fakt, že ROP před dvěma roky změnil pravidla zveřejňování kritérií pro výběr projektů. Podle vysvětlení Mgr. Renaty Škrobálkové však předchozí praxe potvrdila, že projekty byly běžně zpracovávány »na míru« výběrovým kritériím, ne z pohledu potřebnosti a logiky projektu - nýbrž jen účelově, aby projekt uspěl. Rovněž náměstek hejtmana Libor Lukáš hovoří o tom, že »při zveřejnění detailních postupů jsou poté žádosti zpracovávány účelově tak, aby získaly maximální počet bodů, ačkoliv to odporuje logice projektu, skutečnosti a jeho věcnému zaměření«.
Ing. Josef Bartoš, starosta obce Šumice, oponuje: »Právě takto Úřad regionální rady přece může spoustu dobrých projektů vyhodnotit jako nevyhovující, zatímco jiné, méně kvalitní uspějí podle (dodatečně uznané) své "potřebnosti a logiky".«
GOLF JE VRCHOLKEM LEDOVCE, TVRDÍ STAROSTOVÉ
Nespokojení reprezentanti obcí se shodují v tom, že jako symbol málo průhledného systému přidělování dotací může posloužit podpora ROP ve prospěch budování golfových areálů. Poukazují na fakt, že jen obce ve Zlínském kraji loni podaly 271 žádostí o dotaci na opravy budov a komunikací či na školy, školky nebo volnočasové aktivity, ale že schváleno bylo jen 56 těchto žádostí v celkovém objemu 480 mil. Kč, zatímco na soukromá golfová hřiště/golfové areály putovalo 164 mil. Kč. (Golf však už přestává vynášet, což platí pro většinu nyní již devíti desítek golfových areálů v Česku, viz Hospodářské noviny 7. 7. 2011 - pozn. redakce.)
Náměstek hejtmana Libor Lukáš však namítá: »V ostatních krajích vzniklo ze soukromých investic daleko více golfových hřišť než v obou našich krajích. Proč? Naše kraje patří k nejchudším v ČR, a to, jak je vidět, i z hlediska ochoty soukromých vlastníků tyto investice uskutečnit. Studie nám říkaly, že bychom měli podpořit infrastrukturu pro golf, abychom zatraktivnili naše kraje pro cestovní ruch i v tomto segmentu. Stát investuje do propagace golfu v ČR v zahraničí kolem 7 mil. Kč ročně. Může zůstat Olomoucký a Zlínský kraj v budování infrastruktury pro tento typ sportu pozadu? Objem celkových investic do golfu nedosahuje ani 1 % celého ROP (ve Zlínském kraji byly schváleny dotace na dva projekty ve výši 44 mil. Kč a v Olomouckém kraji rovněž dva projekty ve výši 120 mil. Kč). Do malých obcí přitom byly schváleny dotace již za 2,1 mld. Kč. Podoblast podpory, kde se již od roku 2007 uvádí, že do infrastruktury pro golf půjdou peníze, není ničím novým. Nový je pouze způsob, jak někteří představitelé vládního politického hnutí Starostové a nezávislí (STAN) toto téma zpolitizovali. Mimochodem, podle pravidel z Bruselu obce do 500 obyvatel z ROP čerpat vůbec nemohou - a to zase mrzí mě...«
Mgr. Renata Škrobálková Lukášova slova doplňuje: »Obce od 500 do 5000 obyvatel mohou v ROP SM žádat hlavně v rámci podoblasti podpory 2.3.1 Fyzická revitalizace území a 2.3.2 Sociální infrastruktura v prioritní ose 2 Rozvoj měst a obcí. V každé oblasti byly dosud vyhlášeny dvě výzvy. Do nich obce předložily 485 projektů za téměř 5 mld. Kč. Celkový objem schválené dotace pro projekty na venkově dosud činí zmíněných 2,1 mld. Kč. ROP SM s ohledem na posilující kurs koruny vůči euru a kvůli zrušení příspěvků ze státního rozpočtu na financování regionálních operačních programů přišel o přibližně 18 % finančních prostředků, tedy o asi 3,5 mld. Kč. Také se ukázalo, že jen 10% spoluúčast žadatelů na realizovaných investicích přispěla k vysokému počtu žádostí předložených menšími obcemi. Do poloviny června projekty ROP SM vygenerovaly 1230 pracovních míst. Z nich 960 pracovních míst vytvořili podnikatelé (78 %), 174 města (14 %), 66 venkov (5 %) a dalších 30 (2 %) obce a neziskové organizace v rámci projektů na podporu cestovního ruchu. "Golfové" projekty mají vytvořit 32,7 pracovních míst.«
S touto či podobnou argumentací však starostové spokojeni nejsou. Ing. Jiří Šulák, starosta obce Doubravy, má za to, že je-li to vůbec ještě možné, měl by se ROP SM více orientovat na projekty, které v malých obcích řeší nejpalčivější problémy. tedy kanalizaci, infrastrukturu, školy, školky, revitalizaci veřejných prostor, občanskou vybavenost atd.
Josef Hutěčka, DiS, starosta obce Březnice, doplňuje: »Zbývající peníze v prioritní ose 2 "Integrovaný rozvoj a obnova regionu" (podle Mgr. Renaty Škrobálkové v ní dosud je, kromě sumy na integrované plány rozvoje měst, 797 mil. Kč) by bylo vhodné vyčlenit i na sociální infrastukturu obcí.«
MYSLEME UŽ I NA NOVÉ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ EU
Podle Libora Lukáše regionální operační programy splnily na základě dnešních zkušeností svoji roli, přičemž patří mezi jedny z nejúspěšněji čerpajících programů v ČR.
»Nicméně jak si Evropská unie v 5. Kohezní zprávě vyhodnotila svoji situaci a přinesla některé nové apely, i v ČR bychom se měli kvalitativně posunout dále. Zásadní bude, abychom byli schopni využít všechny pozitivní zkušenosti, které jsme dosud s kohezní politikou získali. Dále považuji za důležité, aby kohezní politika byla systémově ukotvena v rámci koncepčních materiálů schvalovaných vládou tak, aby existovaly návaznosti a bylo zřejmé, kam chce ČR směřovat a čeho chceme dosáhnout při stanovení konkrétních cílů včetně rozpracování jejich dopadů do území,« uzavřel náměstek hejtmana Libor Lukáš.
Není přece nic tajného na informaci, která obec si podala žádost - a následně ani to, zda s ní případně v ROP neuspěla.
Co vám nejvíce vadí na rozdělování dotací v rámci ROP Střední Morava?
Josef Hutěčka, DiS, starosta obce Březnice, okres Zlín (1213 obyv.): Netransparentnost. Upřednostňování velkých projektů na úkor malých obcí. Naše obec byla v loňském roce neúspěšným žadatelem o dotaci na přístavbu mateřské školy. Zpracování žádosti nás stálo 100 000 Kč a pak nám ani nebyly sděleny důvody, proč nepostoupila do dalšího kola.
Ing. Josef Bartoš, starosta obce Šumice, okres Uherské Hradiště (1782 obyv.): Vadí, jak jsou peníze rozdělovány. Ve Zlínském kraji je 305 obcí a měst. V rámci ROP se jedná o 284 obcí a 21 měst na rozdělení peněz. Neznám sice statistiku o obcích a městech v Olomouckém kraji, ale určitě bude podobná. Takže obce, jichž je celkem přes 500, dostaly z ROP zhruba 2 mld. Kč, zatímco města, jichž je v obou krajích přibližně 40, včetně Zlína Olomouce, obdržela 3,1 mld. Kč. Podnikatelé získali 2 mld. Kč, ale oba kraje 3,4 mld. Kč. Je toto rozdělení peněz spravedlivé? Kdy se venkov přiblíží městům?
Ing. Jiří Šulák, starosta obce Doubravy, okres Zlín (460 obyv.): Nejvíce nám vadí, že dotace se dělají »na míru« již předem jasným a koncovým projektům, potažmo jejich adresátům. Tyto projekty obecně splňují »prospěšnost pro veřejnost«, ale ve své podstatě jsou svým »prospěchem« určeny jen pro vybranou, ekonomicky silnou a početně malou skupinu lidí. Naše obec zatím tímto přístupem poškozena nebyla, o žádnou dotaci jsme nežádali.
Josef Zicha, starosta obce Vysoké Pole, okres Zlín (800 obyv.): Jednoznačně metodika hodnocení projektů a politické vlivy na výsledná hodnocení. Systém hodnocení je nastaven tak, že poskytuje řadu možností, jak ovlivnit bodový zisk, nebo také celkové vyřazení projektu z hodnocení (tzv. eliminační kritéria). Nejsou určena konkrétní pravidla a podklady pro hodnocení projektů - není známa cena např. za m2 nebo m3 obestavěné nebo revitalizované plochy. Projekty jsou údajně hodnoceny (porovnávány) mezi sebou, to znamená konkrétně, že každá výzva má svoje parametry hodnocení - a ty jsou pro každou výzvu jiné. To je ve vztahu k žadatelům vysoce diskriminační, protože, co je ekonomicky výhodné v jedné výzvě, nemusí platit v jiné. A dokonce v posledních odpovědích na naše dotazy o hodnocení bylo ze strany Úřadu regonální rady řečeno, že posuzuje, kolik peněz už daná obec v rámci ROP dostala - a pokud ano, tak dotaci krátí! To znamená, že pokud jsme dostali již dotaci na veřejné prostranství, nemůžeme dostat již na nic jiného. To už by mohlo zajímat i Brusel...
Na podporu golfu ve Zlínském a Olomouckém kraji odešlo z ROP Střední Morava už celkem 164 mil. Kč. Čtyři desítky starostů proti tomu koncem června protestovaly ve Zlíně.
FOTO: ARCHIV ČTK
