Mnohé municipality, stejně jako stát, stále mají tendenci vytvářet dluhy. Málokdo umí dohlédnout tak daleko, kdy se do majetku obce, draze pořízeného s přispěním peněz z EU, budou muset začít vkládat nemalé peníze na údržbu a obnovu.
Připravované změny systému financování měst a obcí bohužel neřeší zásadní problémy municipalit a spočívají převážně v dílčích opatřeních. To vše za situace, kdy před obcemi a městy, podobně jako před celou veřejnou správou, vyvstávají obrovské a nelehké výzvy.
Po revoluci v roce 1989 jsme snad všichni uvítali rychlý rozvoj podnikání - a jakkoliv byl živelný, vedl ku prospěchu aktivních a činorodých lidí. Samozřejmě však i těch, kdo měli cenné informace ještě z totalitního režimu. Doba tedy vynesla dobré lidi, i ty špatné.
V posledních několika letech se však ke škodě věci rozmach podnikání, a s ním rovněž související rozvoj měst a obcí přehoupl spíše do náznaků stagnace. Velká byrokratická zátěž podnikání, přehnaná regulace a rovněž šizení daně platících občanů, měst a obcí spolu se špatným hospodařením vlád za posledních patnáct let přivádějí zemi k úpadku. Především trpí podnikatelé, zaměstnavatelé a pracující lidé. Sociální systém je vystavěn na dluzích. Žijeme na úkor budoucích generací. Zvyšují se daně, dále se utužuje regulace, roste přerozdělování peněz - a opět, jako v začarovaném kruhu, stoupají daně, aby bylo na důchody a sociální dávky.
Paradoxně vedle toho bují dotace na záchranu podnikání a obcí, s tím roste byrokracie a korupce, rostou náklady a plýtvá se penězi. Každý dobrý sedlák si spočítá, že to nevěstí dobrou budoucnost. Přesto je třeba tento vývoj očekávat - a snad se s ním i smířit? Zkrátka je daní za demokracii, za vládu lidu a profesionálové i podnikatelé, podobně jako veřejnost, nevěřícně přihlížejí, co je ještě možné, jak jsou posouvány hranice nemožnosti a lidské hlouposti v naší zemi až do hlubokého vesmíru.
PĚT VÝZEV PRO BUDOUCNOST
Budoucnost však přeje připraveným. Proto jsem se, nepodlehnuvší naprosté skepsi, pokusil definovat několik hlavních výzev pro města a obce, které bude nutné řešit, má-li se municipální sféra posunout kupředu.
1. výzva: Finance na odpisy. Vytvářet zdroje pro obnovu a údržbu veřejného majetku. Jednoduše řečeno, radnice musí mít finance na odpisy. V opačném případě začne majetek obce či města chátrat. Municipality si díky zlovolným dotacím vytvářejí a budují nový majetek, ale nikdo přitom ani neví, kolik peněz je zapotřebí na udržování a obnovu současného majetku. Natož na ten nově budovaný. Není tedy divu, že máme rozbité silnice, chodníky plné odpadků, špinavá a nevzhledná veřejná prostranství, kde se policisté nanejvýš soustřeďují na to, aby žádné projíždějící vozidlo nemělo na tachometru, nedejbože, o kilometr více, než je tam dovoleno. To vše tak ostře kontrastuje s dojmy po návratu například ze sousedního Německa. Hlavně příjezd z jeho východní části vždy citelně zabolí při konfrontaci s nepořádkem a lhostejností už pár set metrů na naší straně společné hranice.
2. výzva: Dát našim službám světový standard a sledovat jejich ceny. Nevím přesně, kdy a proč se to stalo, ale zlenivěli jsme a odvykli si inspirovat se a poučit se z toho nejlepšího ve světě. Profesionální management je přitom tím základním, co je zapotřebí pro kvalitní veřejné služby státu, měst i obcí. Dostat do našich sídel know-how služeb moderní vyspělé obce je velkou výzvou zejména pro budoucí generace. Kvůli svému maloměšťáctví často nejsme změn vůbec schopni. Nebo bychom je chtěli, ale ostatní je odmítají s hloupým argumentem, že »nejsou peníze«. Jenže právě proto, že nemáme standardy a jasné ceny veřejných služeb, strašně moc plýtváme veřejnými penězi.
Abych nedával jen příklady z Německa. Nedávno jsem se vrátil z tureckého Istanbulu. Parky, čistota i pocit bezpečí na ulicích v centru města a okolí mně nečekaně prudce evokovaly, jaký je v tomto směru stav věcí v Praze. Prosím zastupitele z celé republiky: Nejezděte do Prahy. Jezděte do světa! Musíme znát tamní kvalitu a ceny veřejných služeb a nastavit je v našich obcích a městech jako standard. Ten pak vynucovat po dodavatelích (včetně vlastních technických služeb měst, kulturních a sportovních organizacích, obchodních společnostech, ...). Zkrátka po všech, kteří jsou napojeni na finance města. Standard kvality zlepšovat, ceny tlačit dolů.
Ono totiž nestačí za závratnou sumu například vybudovat in-line dráhu v Praze-Modřanech. Ale je třeba dohlédnout na to, aby tato dráha byla také udržována a čištěna, aby se na ni nesplavoval písek, kameny a nezarůstala bodláky, které občany při jízdě na bruslích šlehají do stehen.
3. výzva: Oddlužení - nedělat dluhy a nežít na úkor budoucích generací. Obce, podobně jako stát, si stále uchovávají tendenci vytvářet dluhy. Je to způsobeno hlavně nešťastnou kolektivní zodpovědností, která nikdy nefungovala.
Za závazky, přesněji řečeno za dluhy, totiž nenese zodpovědnost žádný konkrétní zastupitel nebo žádný konkrétní poslanec, nýbrž celá společnost. Dělat dluhy ve veřejné správě je však, bohužel, zatím pořád příliš snadné.
4. výzva: Konkrétní cíle politiků ve vztahu k občanům. Zatím se pronášejí hlavně předvolební neurčité deklarace a sliby, ale na potřeby a přání občanů se většinou patřičně nehledí. Nedám-li konkrétní měřitelný slib, nemohu jej ani splnit - a na to politici hrají.
Lidem však dochází trpělivost a podle mého názoru roste poptávka po politicích s konkrétními měřitelnými a reálnými cíli. Nedosahují se výsledky ve vazbě na volební proklamace, protože už tehdejší původní sliby nebyly měřitelné. Jenže stále větší šanci uspět bude mít ten, kdo se svým voličům zaváže splnit konkrétní a jasný cíl - a taky to udělá.
5. výzva: Zastavit spirálu úpadku ekonomiky. Paradoxně to znamená nezpůsobovat úpadek ekonomiky dotacemi a dávkami. Týká se to hlavně schopnosti měst prosadit do vysoké politiky v Parlamentu zásady zdravé ekonomiky. Je to o bytí a nebytí podnikatelů, zaměstnanců i samotné veřejné správy. Na jednu stranu stát systematicky likviduje podnikatele a střední vrstvu, ale také dusí města a obce, a na druhé straně vymýšlí nesmyslné dotace na jejich »podporu«.
Takže zaměstnancům a podnikatelům stát zvýší daně, aby měl na sociální dávky, dotace či třeba na platby do Evropské unie. Potom společně Česká republika a EU vypisují dotace na podporu toho, koho takto likvidují. Tahle spirála úpadku roztočená neschopností vlád řídit ekonomiku a pochopit její provázanost velmi tvrdě dopadá do měst a týká se života v nich, proto to zde na závěr uvádím.
Optimismus ode mne neočekávejte. Pokud máme mít lepší budoucnost a nechceme zničit život budoucím generacím, čeká nás období realizace výzev, tedy dřina, dřina a zase jen dřina.
LUDĚK TESAŘ
ekonom - specialista na veřejné finance a hospodaření obcí
www.cityfinance.cz
Obce si díky dotacím pořizují nové majetky, ale vůbec nevědí, kolik je bude stát provoz a údržba.
