V květnovém vydání Moderní obce jsme otevřeli téma výzkumy a jejich přínos pro místní samosprávu. Ve druhé a závěrečné části se zaměříme na anketu jako oblíbený nástroj komunikace s občany.
Ankety jsou zvláštním typem dotazování. Zpravidla obsahují pouze jednu nebo několik málo otázek na určité téma. Jsou publikovány v tisku, vysílány v rozhlase nebo v televizi, rozdávány při nejrůznějších příležitostech, například při nákupu zboží. Jejich autoři, často sdělovací prostředky či reklamní agentury, se touto formou obracejí na co nejvíce lidí s výzvou, aby vyjádřili svůj názor.
ANKETY A KOMUNIKACE S OBČANY
Anketa bývá levnější než reprezentativní sociologický výzkum, její výsledky by se však neměly zobecňovat a hlavně přeceňovat. Nelze např. tvrdit, že x % občanů si přeje zřídit v obci další mateřskou školku, nebo že x % občanů by uvítalo bazén, ale jedná se pouze o procenta z těch, kteří odpověděli - tzn. účastníků ankety.
Výsledky ankety proto často nedostačují jako podklady pro rozhodování rady nebo zastupitelstva v daných oblastech či jako podklady pro žádost o dotace. Pro základní orientaci o názorech a podnětech alespoň některých občanů však anketa postačuje. Data lze sbírat formou přílohy místního zpravodaje, vyvěšením ankety na obecním webu, vyplňováním dotazníků u obchodu, ve škole, na veřejné schůzi apod. Města a obce využívají ankety hlavně pro zjištění:
pocitu bezpečnosti v obci;
názorů na kvalitu a využití veřejných ploch;
názorů na územní plán;
spokojenosti s kulturní nabídkou v obci;
spokojenosti se službami občanské vybavenosti;
názorů na využití míst určených k další výstavbě.
Stejně tak se může jednat o hlasování veřejnosti v nejrůznějších otázkách rozvoje měst a obcí. I když se podaří nashromáždit velké množství odpovědí, bývá skladba vzorku nereprezentativní. Vyplnění anketního lístku, zatelefonování či zaslání SMS totiž přitahuje především určité skupiny respondentů, zejména ty, kteří mají více volného času, jako jsou důchodci, ženy na mateřské dovolené, mladí školáci atd.
Naopak méně často se jich zúčastňují lidé zaměstnaní, náročnějších profesí, s vyšším postavením v práci či podnikatelé. K základním nedostatkům ankety patří právě tento živelný samovýběr účastníků. Obdobný problém představuje v případě dotazníkových šetření návratnost vyplněných dotazníků. Rozdíl mezi oslovenými respondenty a těmi, kteří nakonec skutečně dotazník vyplní a hlavně vrátí, představuje obdobu problému účasti občanů ve volbách, o němž jsme se zmínili v květnovém čísle Moderní obce.
NEPODCEŇUJTE PŘÍPRAVU A NEPŘECEŇUJTE VÝSLEDKY
Příklad z praxe uvedený v boxu je bohužel jedním z mnohých. Výzkumy názorů občanů a zejména ankety vypadají pro představitele místní samosprávy na první pohled velmi lákavě a hlavně nezasvěceným se jeví jako jednoduché. Ale všechno chce svoje - tedy především kvalifikovanost a hlavně zkušenosti.
Přes naznačené problémy má i tato anketa pro komunikaci s občany své opodstatnění. Třeba tím, že je dokáže zaujmout, oslovit, vyprovokovat, aby se o problém začali zajímat a přemýšleli o něm. Anketu tedy lze doporučit jako nástroj komunikace. Rozhodně by ale z jejích výsledků neměla vycházet konkrétní praktická opatření a rozhodnutí. Hlavní úskalí anket (nejen) pro místní samosprávu je však především v tom, že ať je jejich provedení z odborného hlediska sebehorší, sugestivní působivost zjištěných číselných údajů lze bohužel vždy zneužít v politické demagogii.
MIROSLAV FORET
vedoucí Ústavu regionálního rozvoje a veřejné správy Mendelova univerzita v Brně
Příklad z praxe - zjišťování názorů obyvatel městské části ke konceptu územního plánu
Na adrese http://www.jundrov.brno.cz/download/umc-jundrov/1297154791.pdf je příklad pokusu využití ankety ke zjištění názorů obyvatel městské časti Jundrov ke konceptu nového územního plánu města Brna.
K méně podstatným nedostatkům zveřejněného anketního lístku patří, že zcela chybí náležité úvodní oslovení občanů a především vysvětlení způsobu vyplnění ankety - zda kroužkovat čísla variant odpovědí, křížkovat obdélníčky nebo je podtrhávat. Zcela nemístný a matoucí je však následující požadavek:
»Prosíme o vyplnění těchto údajů: Vyplněním a podpisem Vašich údajů dáváte souhlas se zpracováním osobních údajů v rozsahu nezbytném pro kontrolu, zda se ankety účastní jundrovští občané a zda někdo z účastníků neodevzdal více anketních lístků a to pouze po dobu do vyhodnocení ankety. Ihned poté budou anketní lístky skartovány.« ..... jméno a příjmení: ............ rok narození: ......... bydliště: ........... podpis: ..............
Ve výzkumech se totiž snažíme o pravý opak - ujišťujeme dotazované o zachování maximální anonymity. Například tím, že zadavatel výzkumu nedostane jednotlivé vyplněné dotazníky, ale pouze sumarizované výsledky statistického zpracování. Chceme totiž, aby poskytnuté odpovědi byly otevřené a pravdivé. (Pro úplnost ještě dodejme, že v případě výzkumů rovněž dobře působí, jestliže je odborně zaštítí uznávaná vědecká či jinak všeobecně vážená instituce, např. univerzita. Případně třetí, v daném problému nezúčastněná strana, např. profesionální výzkumná agentura, která je na konci úvodního textu náležitě uvedena, podepsána.)
Navíc s úvodním požadavkem se neslučuje další citovaná věta: »Anketa je určena všem občanům Jundrova a občanům, kteří zde vlastní nemovitost či pozemek.«
Jak je patrné, autoři si nedokázali ujasnit a vymezit soubor, kterého se chtějí dotazovat, který chtějí oslovit. Pokud opravdu zahrnuli nejen občany zmíněné městské části, ale také majitele tamních nemovitostí a pozemků, jedná se o typické míchání jablek s hruškami. Zmínění majitelé zde třeba vůbec nežijí, k představitelům obce mají zcela volný vztah a hlavně je otázka, jakým způsobem je oslovit a zahrnout do souboru.
Rovněž není jasné, co je jednotkou souboru, kdo konkrétně měl anketní lístek vyplnit, koho se týkal. Předně je zde problém věkového vymezení. Doufejme, že se ankety nezúčastnila mládež školou povinná, ale minimálně ti, kteří vlastní občanský průkaz - tzn. starší 15 let nebo jako v případě voleb je jim nejméně osmnáct.
Další nevyjasněnost spočívá v tom, co se míní slovy »občané Jundrova«. Mají zde mít trvalé bydliště, jako je tomu v případě voleb. nebo je důležitější, že tam skutečně bydlí a žijí? Anketní lístky byly totiž rozneseny do poštovních schránek, což by navíc znamenalo, že jednotkou dotazování nejsou jednotlivci, jak by se mohlo zdát z předchozích požadavků na uvedení osobních údajů, ale domácnosti. Potom je těžko soudit, jak se v konkrétních případech řešily a v odpovědích vyjádřily případné generačně rozdílné názory na další rozvoj obce. Možná odevzdali více vyplněných anketních lístků, což se u každé ankety těžko kontroluje a prokazuje. Je zde ponechán příliš velký prostor pro libovůli účastníků, který přispívá k již zmíněné nekontrolovatelnosti a živelnosti.
Nakonec se však vše v dobré obrací, když se v posledním odstavci dozvídáme, že celá akce nepředstavuje nic závažného, neboť níže podepsaná rada městské části otevřeně přiznává, že: »K výsledkům ankety přihlédneme při přípravě stanoviska Městské části Brno-Jundrov ke konceptu územního plánu města Brna.« Tedy naštěstí pouze přihlédne, nikoli rozhodne.
