Zajímavým obohacením diskuse o výši místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů může být praxe Nové Paky. Její občané totiž žádný takový poplatek neplatí.
V tomto sympatickém městě s deseti tisíci obyvateli na rozhraní Českého ráje a Podkrkonoší byl poplatek za nakládání s odpady zrušen obecně závaznou vyhláškou zastupitelstva k 1. 1. 2008 a ani s více než tříletým odstupem radnice nemá v úmyslu svůj tehdejší krok přehodnocovat. Mimochodem, v roce 2007 činila výše tohoto místního poplatku už tehdy poměrně zanedbatelných 200 Kč.
»Poplatek za odpady vnímáme jako celoplošnou daň. Vedení města jeho zrušením naplnilo jeden z bodů svého programového prohlášení, jímž bylo maximální snížení daňového zatížení občanů,« vysvětluje předseda výboru pro životní prostředí zastupitelstva města Ing. Marek Nýdrle. Zároveň připomíná, že výběr poplatku za odpady či jeho zrušení jsou pouze otázkou priorit každé jednotlivé územní samosprávy. »Poplatky jsou příjmem rozpočtu obce. Na výdajové straně je pak lze použít například na zaplacení vyššího počtu úředníků, ale třeba i na zřízení městské policie apod.,« konstatuje. V Nové Pace však podle Ing. Marka Nýdrleho podmínili neplacení poplatku meziročním navyšováním objemu tříděného odpadu.
MOTIVACE, ČI DEMOTIVACE?
Město se tak snaží motivovat své obyvatele k vyššímu třídění odpadu. Pokud by se totiž rentabilita třídění nezvyšovala či i jen pouze stagnovala - a město tak na nakládání s odpady stále více doplácelo, otázka obnovení poplatku by se patrně záhy vrátila na pořad dne.
Ing. Marek Nýdrle je však poněkud skeptický k víře, že pouhé zrušení poplatku automaticky povzbudí horlivost většiny občanů ještě více a lépe třídit odpady. »Jenže stejně tak se domnívám, že příliš neplatí ani názor zastánců poplatku, totiž že "za co člověk neplatí, toho si neváží" a že zrušení poplatku povede ke zhoršení kvality třídění,« tvrdí předseda výboru pro životní prostředí.
DVA KLÍČOVÉ UKAZATELE
Více sází na precizní řízení hospodaření s odpady, které se ve městě provádí na základě pečlivých statistik, zpracovávaných na odboru životního prostředí v čele s Ing. Miroslavem Pyciakem, a zpětných vazeb. »Sledujeme hlavně dva poměrové ukazatele (viz tabulka - pozn. redakce). Ty se snažíme zlepšovat a na jejich základě přijímáme opatření a změny,« říká Ing. Marek Nýdrle.
Prvním ukazatelem je poměr tříděného a směsného odpadu. Ten poměrně objektivně definuje míru (kvalitu) třídění. Míra třídění se zvýšila z 24 % v roce 2006 na 26 % v roce 2009. To znamená, že v každých 100 kg svezeného odpadu je 26 kg tříděného a 74 kg směsného.
Druhým ukazatelem je poměr výnosů z dotací (EKO-KOM) a nákladů na tříděný odpad. Tento ukazatel vyjadřuje rentabilitu třídění a zvýšil se z 47 % v roce 2006 na 67 % v roce 2009. Jinak řečeno, město na každých 100 Kč, které zaplatí za svoz odpadu, zpětně inkasuje 67 Kč.
Příjmy pocházejí od společností EKO-KOM, ELEKTROWIN, ASEKOL a EKOLAMP. Jde o peníze za vytříděný odpad (plasty, papír, sklo, elektrozařízení) a bonusy za zapojení do systémů zpětného odběru.
KONKRÉTNÍ ZKUŠENOSTI
Zvýšit kvalitu a rentabilitu třídění odpadů pomáhají v Nové Pace například tato přijatá opatření:
Permanentní optimalizace stanovišť nádobových stání. Město platí svozové firmě (jde o společnost Marius Pedersen - pozn. redakce) dohodnutou cenu za svoz nádoby (nikoliv za svezené množství). Proto je snahou radnice nechávat svážet nádoby maximálně naplněné. »Je to o hledání optima počtu, objemů a rozmístění nádob. Velký počet nádob znamená ekonomickou neefektivitu, malá kapacita nádob naopak špatnou službu pro občana, který nemá kam odpad dávat, a na stanovištích tak vzniká větší nepořádek, který hyzdí město,« říká Ing. Marek Nýdrle.
Rozmísťování nádob na tříděný odpad na úkor nádob na směsný odpad. Stát prostřednictvím společnosti EKO-KOM dotuje vytříděný odpad finančním příspěvkem. Město tedy má hned dvojí motivaci - ekologickou i ekonomickou. »Mám-li to přiblížit v číslech, tak 1 kg plastů, který skončí v nádobě na směsný odpad, stojí město 2,6 Kč. Skončí-li však v nádobě na plasty, zaplatíme za něj pouze 1,3 Kč. Preference nádob na tříděný odpad však musí mít svou míru. Při malém počtu směsných nádob se totiž projevuje u lidí větší tendence odkládat směsný odpad do nádob určených pro tříděné složky odpadu, které se nadto více znečišťují. Vůbec čistota tříděného odpadu je největším problémem, s nímž se nyní potýkáme,« dodává Ing. Marek Nýdrle. Podle jeho slov navíc snahu o optimalizaci stanovišť komplikuje i přirozený konzervatismus občanů, kteří změny na stanovištích většinou vnímají negativně.
NÁMĚTY PRO ZÁKONODÁRCE
V Nové Pace již od devadesátých let provozují sběr bioodpadu. Nádoby na bioodpad jsou rozmístěny téměř po celém městě. Problémy se znečištěním, zpracováním a odbytem tohoto odpadu nebyly nikdy malé. »Nyní je však míra znečištění bioodpadu, a tím i neefektivity jeho sběru, tak vysoká, že by město logicky mělo tuto službu zrušit,« míní Ing. Marek Nýdrle. »Stát však nyní avizuje uzákonění povinnosti sběru bioodpadu. Předpokládám, že s touto povinností přijde i finanční podpora, podobně jako je tomu u ostatních složek tříděného odpadu. Netrpělivě tedy očekáváme legislativní ošetření této podpory a uvítali bychom, kdyby se tak stalo co nejdříve.«
Novopacká radnice chystá projekt komunitní kompostárny biologicky rozložitelného odpadu ze soukromých zahrad i z veřejné zeleně. Projektová dokumentace pro územní řízení už je připravena a město čeká už jen na výzvu Státního fondu životního prostředí, aby mohlo zažádat o podporu z programu zaměřeného na zkvalitnění nakládání s odpady.
Hospodaření s odpady v Nové Pace
Ing. Marek Nýdrle, předseda výboru pro životní prostředí zastupitelstva města, je vystudovaný lesník.
Většina stání nádob na odpad už je dobře esteticky i technicky vyřešena a co nejvíce souzní s prostředím dané lokality.
Děti ze základní školy v Nové Pace pod vedením svého učitele Mgr. Milana Kaplana uklízejí černou skládku.
FOTO: ARCHIV
