Sdělovací prostředky publikují výzkumy mínění či ankety téměř jak na běžícím pásu. Setkáváme se s nimi v oblasti komerční, ale našly si své místo i v oblasti veřejné správy. Jaký je jejich přínos pro fungování samosprávy?
Mezinárodní projekt Komunikující město (www.komunikujici-mesto.cz) přinesl už ve druhé polovině 90. let důkazy o tom, jak je komunikace s občany pro vedení měst a obcí užitečná. Jasně se například ukázalo, že čím více dokáže veřejná správa veřejnost informovat, tím jsou s ní občané spokojenější.
PŘÍNOSY VÝZKUMU NÁZORŮ PRO VEDENÍ MĚST A OBCÍ
Východiskem komunikace s občany by měl být výzkum jejich názorů. V čem mohou výzkumy prospět vedení měst a obcí?
Výzkum je projevem aktivního zájmu o občany. Jeho prostřednictvím jim vycházíme vstříc a dáváme jim příležitost vyjádřit své potřeby, přání, hodnocení a názory.
Výzkum jako vstupní analýza podává obraz o výchozím stavu, pomáhá odhalovat a formulovat problémy, ale také úkoly pro činnost zastupitelstva.
Stává se zpětnou vazbou komunikace. Nezastupitelným způsobem slouží k vyhodnocení účinků, jež komunikace s občany přinesla. Tato zjištění, zejména pokud se jedná dokonce o nedostatky a nesplněné cíle, se stávají podnětem a východiskem pro další, vylepšenou komunikaci.
Strukturalizací a vyjádřením předmětu výzkumu v různých pojmech (operacionalizací) přispívá k informovanosti a osvětě veřejnosti. Výběr a formulace otázek upozorňují respondenty na šíři a složitost zkoumané záležitosti, což si lidé běžně vůbec neuvědomují. Následně při prezentaci výsledků ve sdělovacích prostředcích se s problémem, jeho různými aspekty a hlavně názory respondentů seznamuje i široká veřejnost.
Výsledky výzkumu představují atraktivní prostředek práce s novináři a sdělovacími prostředky. Jsou pro ně přitažlivé a v médiích s oblibou publikované. Zároveň jsme schopni novinářům doložit, jak se na určitý problém dívají samotní občané, co považují za důležité, o co se zajímají a jakou pozornost věnujeme jejich názorům.
VÝZKUMY KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ
Není tolik podstatné, zda se výzkum názorů občanů označuje za marketingový, sociologický či výzkum veřejného mínění. Metodologická východiska i používané statistické postupy zpracování zjištěných údajů se totiž ve všech třech případech shodují. Odlišnosti pramení především v předmětu - problému, jímž se zabývají. Marketingový výzkum se věnuje především poznávání trhu (zákazníků, dodavatelů, odběratelů), sociologický výzkum zase sociálním otázkám (životní styl, nezaměstnanost, rodina) a výzkum veřejného mínění zkoumá aktuální společenské, zejména politické skutečnosti (volební preference, obliba politiků).
Důležitější je uvědomit si rozdíl mezi výzkumem kvantitativním a kvalitativním. Kvantitativní výzkumy zkoumají rozsáhlejší soubory stovek i tisíců občanů (tzv. reprezentativní soubory). Snaží se zachytit názory (vědomí) lidí co nejvíce standardizovaně, buď dotazníkem nebo rozhovorem, případně, z hlediska reprezentativity nejméně vhodně, anketou. Získané poznatky se zpracovávají pomocí statistických postupů a nakonec zobecňují na celý základní soubor (tj. populaci). Kvantitativní výzkumy jsou časově i finančně náročnější, přinášejí ale obvykle výsledky v přehlednější, číselné podobě za zkoumaný rozsáhlý vzorek, případně za celou populaci.
Oproti tomu kvalitativní výzkumy umožňují hlubší poznání motivů chování lidí, odhalují povahu a souvislosti jejich názorů, preferencí a postojů, případně se snaží najít jejich příčiny. Na rozdíl od kvantitativních jsou rychlejší, méně nákladné a hlavně jednodušší na realizaci. Mají však významná omezení, neboť soubor respondentů je velmi malý (30-50) a hlavně nereprezentativní. Výsledky tudíž nelze zobecnit na celou populaci. Jsou vhodné pro první seznámení se s problematikou, případně jako následné prohloubení poznatků kvantitativního výzkumu.
REPREZENTATIVITA ZKOUMANÉHO SOUBORU
Bohužel vedení měst často jednostranně preferují mnohem náročnější kvantitativní výzkumy. Jejich základní problém představuje již zmiňovaná reprezentativita, která znamená co největší shodu (podobnost) v základních identifikačních parametrech zkoumaného souboru (jako je pohlaví, věk, rodinný stav, vzdělání, bydliště apod.) s hodnotami stejných znaků celku - například všech obyvatel obce.
Výsledky kvantitativního výzkumu chceme zpravidla chápat nikoli jen jako názory desítek či stovek občanů, kteří odpověděli na naše otázky, nýbrž jako »hlas všech obyvatel«. Zejména v případech, kdy mají mít pro představitele samosprávy význam referenda a předpokládá se, že výsledky budou základním až závazným podkladem pro následná praktická rozhodnutí a opatření typu »zda v obci uskutečnit určitou investici«. Právě o tom mají občané svými odpověďmi sami rozhodnout nebo alespoň rozhodování usnadnit.
TZV. VYČERPÁVAJÍCÍ ŠETŘENÍ
Zde by bylo nejlépe, tak jako ve volbách, dát příležitost všem občanům starším 18 let. Odborně se tomu říká vyčerpávající šetření, což může být obzvláště u velkých obcí finančně i časově velmi náročné. Typickou ukázkou je letošní sčítání lidí, domů a bytů, kde je ovšem pro všechny obyvatele přímo zákonem stanovena povinnost vyplnit sčítací archy.
Avšak ani u vyčerpávajícího šetření nebývá skutečná účast oslovených, stejně jako v případě voleb, nikdy stoprocentní. Zkoumaný soubor pak není kompletní a otevírá se závažná otázka: Proč a jací respondenti se nezúčastnili a neodpověděli. Jedinou útěchou je fakt, že možnost hlasovat dostali všichni, a to, že ji z nejrůznějších důvodů nevyužili, je prostě jejich chyba. V každém případě, pokud je podíl nezúčastněných vyšší, nelze výsledky považovat za »hlas všech obyvatel«, ale pouze části, která odpověděla. Jedná se o podobně zdeformovaný soubor jako v případě ankety, na kterou se zaměříme v dalším vydání Moderní obce.
MIROSLAV FORET
vedoucí Ústavu regionálního rozvoje a veřejné správy Mendelova univerzita v Brně
Zapamatujte si
kvantitativní výzkum: velký vzorek respondentů; časově i finančně náročnější; zjištěné informace lze vyjádřit číselně a zobecnit
kvalitativní výzkum: menší vzorek respondentů (menší reprezentativita); ptá se na motivy chování, preference a postoje; rychlejší, méně nákladný, jednodušší na provedení
Podle prof. Foreta je výzkum názorů projevem aktivního zájmu o občany.
FOTO: ARCHIV AUTORA
