Minule jsme se zamýšleli nad stavem zeleně v obcích a městech. Důležité je, aby k této problematice pozitivně přistupovali nejen starostové a další zastupitelé, ale i co nejvíce občanů. Stejně významná je však systematičnost plánování údržby a obnovy zeleně, což velmi souvisí s otázkou financování.
Máme-li plán a systém, můžeme na jejich základě vyhledávat možnosti postupného financování tak, aby obecní rozpočty nebyly jednorázově zatíženy. Dnes proto představujeme příklady dotačních opatření, z nichž lze získat prostředky na zmiňované činnosti.
Nejprve je užitečné hledat odpovědi na otázky, které napomohou co nejlepší přípravě projektového záměru. Jasně definujme jeho cíl - například úpravu veřejného prostranství, a tím následné zlepšení vzhledu obce. S cílem projektu si určeme i výstupy projektu - třeba úpravu a revitalizaci návsi, osazení mobiliářem, úpravu zeleně, ale i aktivity, s jejichž využitím lze cíle naplnit.
KDY A V JAKÉM ČASOVÉM ROZMEZÍ ZÁMĚR USKUTEČNIT?
Každý projektový záměr je možné z časového hlediska rozčlenit do tří fází:
Fáze přípravná spočívá v ujasňování projektového záměru, sestavení rozpočtů a zpracování projektové žádosti. V této fázi je většinou nutné získat potřebná vyjádření orgánů státní správy.
Fáze realizační je doba od zaregistrování projektu na úřadu, který administruje příslušný dotační program. Bude-li projekt shledán způsobilým k realizaci, zahrnuje se do této fáze i provedení projektu, tedy výběr zhotovitele, vlastní realizace, vyúčtování a podání žádosti o proplacení projektu.
Fáze udržitelnosti, jíž obvykle rozumíme pětileté období po realizaci, kdy výstupy projektu musí bez jakýchkoliv změn sloužit cílům projektu. Po tuto dobu se sleduje jeho řádné fungování a životaschopnost.
NA KOLIK VYJDE REALIZACE PROJEKTOVÉHO ZÁMĚRU?
Finanční rozvaha je nedílnou součástí úspěšně připravené projektové žádosti, realizace a udržitelnosti projektu. Žadatel by měl vycházet z co nejpřesnějších odhadů výše prostředků, které budou na uskutečnění projektu zapotřebí.
Nejprve bychom však rádi zmínili přípravu na projekty podporované dotacemi.
Prvním krokem je dobrá projektová příprava a zvážení finančních možností žadatele. Většinu opatření je totiž nutné předfinancovat z vlastních zdrojů a teprve po uskutečnění se proplácejí vynaložené prostředky.
Druhým krokem je důsledné prostudování podmínek pro přiznání dotace - tedy může-li být daný subjekt oprávněným žadatelem, zda může doložit všechny přílohy a dokumenty požadované k podání žádosti o dotaci. Odpovíme-li si na tyto základní otázky kladně, lze přistoupit k vypracování projektové žádosti. S ní si obce poradí buď vlastními silami, nebo s pomocí místních akčních skupin (MAS), jež svou působností pokrývají značnou část ČR a které pomoc při zpracování projektových žádostí zájemcům rády poskytnou, či jiných agentur.
JAKÉ JSOU KONKRÉTNÍ MOŽNOSTI?
A. Operační program Životní prostředí, (Ministerstvo životního prostředí - www.opzp.cz)
Prioritní osa 2: Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí : Výsadba a regenerace izolační zeleně oddělující obytnou zástavbu od průmyslových staveb či komerčních areálů nebo frekventovaných dopravních koridorů a vymezené pro tento účel v územně plánovací dokumentaci.
Oblast podpory 2.1: Zlepšování kvality ovzduší. Příklady aktivit
Aktuální výzva: od 13. 9. 2010 do 31. 5. 2011 pro Moravskoslezský kraj a od 1. 11. 2010 do 29. 7. 2011 pro ostatní kraje.
Prioritní osa 6: Zlepšování stavu přírody a krajiny : Zakládání a obnova krajinných prvků (výsadba a obnova remízů, alejí, solitérních stromů, větrolamů atd.), břehových porostů a historických krajinných struktur (vč. polních cest a ošetření stromů ve významných alejích), péče o památné stromy.
Oblast podpory 6.3: Obnova krajinných struktur. Příklady aktivit
Oblast podpory 6.5: Podpora regenerace urbanizované krajiny. Příklady aktivit: Projekty pro zakládání a revitalizaci významné sídelní zeleně s preferencí druhové skladby posilující diverzitu sídelních biotopů a vztah obyvatel sídel k přírodě; podpora je zaměřena na zakládání a obnovu parků a další trvalé nelesní zeleně na plochách vymezených v územně plánovací dokumentaci, stromořadí a významných skupin stromů uvnitř sídel, hřbitovů, městských a obecních lesoparků a školních zahrad, včetně urbanizované krajiny.
Zakládání a regenerace zeleně v rámci tvorby zeleného prstence kolem sídla, vymezené v územně plánovací dokumentaci.
Výsadba vegetace s přírodě blízkým charakterem na místě dříve odstraněných a ekonomicky těžko využitelných brown-fields a jiných staveb.
Výzvy bývají otevřeny v únoru a březnu.
B. Program rozvoje venkova (Ministerstvo zemědělství prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu/SZIF - www.szif.cz)
Je možné jej využít dvěma způsoby.
Prvním je přímé podání žádosti o podporu na SZIF, což je cesta pro obce a města do 2000 obyvatel.
Druhým je podání prostřednictvím místních akčních skupin pracujících v programu Leader, kde mohou žádat obce a města v územní působnosti každé MAS bez limitu počtu obyvatel. Nejbližší MAS lze vyhledat na www.nsmascr.cz.
Pro první případ jde o možnosti v rámci Osy III. Opatření III. 2.1.1: Obnova a rozvoj vesnic a Opatření III. 2.1: Občanské vybavení a služby.
Pro druhý případ jde o možnosti v rámci Osy IV. Leader, Opatření III. 2.1.1: Obnova a rozvoj vesnic a Opatření III. 2.1: Občanské vybavení a služby.
V obou případech se nabízejí tyto možné aktivity: Veřejná prostranství - úprava náměstí, parků, veřejných prostranství, parkové úpravy, ozelenění, nová výsadba. Veřejná zeleň - nákup a výsadba, ozelenění v rámci budování dětských hřišť a sportovišť, odpočivných a relaxačních zón.
Výzvy bývají otevřeny každoročně na jaře, v létě, a na podzim podle plánu Ministerstva zemědělství a finančních alokací.
C. Krajská dotační schémata
Kraje mají vlastní dotační schémata. V každém kraji je aktivní Program obnovy venkova či obdobné dotační programy. Zájemce by měl sledovat vyhlašování krajských programů na webu kraje, případně se na ně tázat na odborech regionálního rozvoje a životního prostředí krajských úřadů.
D. Regionální operační programy (www.strukturalni-fondy.cz)
Vzhledem k rozdílným potřebám jednotlivých regionů nejsou regionální operační programy (ROP) totožné. Upravují však podobné okruhy věcného zaměření. Podstatné je, že podpora údržby zeleně a péče o ni v ROP představuje vždy jen doprovodnou aktivitu, pro niž neplatí samostatná prioritní osa. Proto dotace na zeleň může být využita jen jako doplňující činnost v rámci projektu, například dopravní infrastruktury, infrastruktury pro cestovní ruch - a snad v největší míře v rámci opatření pro rozvoj měst a obcí (revitalizace center atd.).
GALINA ČERMÁKOVÁ
MARCELA PÁNKOVÁ
MAS Vyhlídky působící na území Mělnicka, Kokořínska a Liběchovky
Česká krajina jde do světa
Založení Regionálního biocentra v Čehovicích na Prostějovsku bylo natolik mimořádným počinem, že je pokládáme za důležité zmínit i s více než desetiletým odstupem. Jde o pozoruhodný příklad spolupráce partnerů všech možných oborů, kteří měli jediný společný úkol - vyčerpané, po staletí intenzivně zemědělsky využívané krajině na žírné Hané, která trpěla nedostatkem luk a mokřadů, dodat novou sílu a vrátit jí její původní krajinný ráz. Ještě v 16. století totiž tato krajina byla bažinatá a zamokřená.
V letech 1999-2000 se u Čehovic na ploše 23 hektarů uskutečnil ojedinělý projekt ekologické sítě, zasazený do intenzivně využívané roviny. Cílem bylo vytvořit kombinované biocentrum s řadou biotopů, jako jsou vodní plochy, mokřady, přechodové rákosiny a louky, měkký a tvrdý luh. Celkem se vysadilo 35 tisíc dřevin ve 28 druzích.
A jak se to Pozemkovému úřadu Prostějov podařilo? V rámci komplexních pozemkových úprav vyřešil hned několik problémů najednou - vztahy vlastnické i uživatelské, stejně jako problémy vodohospodářské i ekologické. Nebyl to snadný úkol: Představte si projednávat směny pozemků se 365 vlastníky, jimiž nebyl nikdo jiný než zemití hanáčtí sedláci, lpějící na každém kousku půdy. Ale díky vzácnému souznění všech, kdo se na realizaci podíleli, projektantem počínaje přes investora, obec až po realizační firmu, včetně vlastníků pozemků, mohl být projekt v požadovaném termínu dokončen. A to s přispěním téměř stoprocentní dotace z Programu péče o krajinu Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).
Velká podpora ministerstva byla dána i tím, že jde o modelové biocentrum, které se poprvé vytváří v podmínkách, jako je úrodná Haná. Tento příklad revitalizace zemědělské krajiny je dodnes vzorem pro nový směr pozemkových úprav. Navíc, díky monitoringu, se projekt využívá jako studijní objekt pro odborníky i studenty přírodovědných, zahradnických, zemědělských a dalších příbuzných vysokoškolských oborů. Lokalitu hojně navštěvují i místní a přespolní obyvatelé.
Naše česká krajina putovala až do dalekého Japonska: AOPK totiž představila tento projekt na Světové výstavě EXPO 2005, která se odehrávala v Aichi na přiléhavé téma Moudrost přírody. O rok později projekt zvítězil v celostátní soutěži O nejlépe realizované společné zařízení v pozemkových úpravách. Loni obdržel Cenu české krajiny 2010 a jako vítěz byl nominován do evropské soutěže o Cenu Rady Evropy za krajinu.
Cena české krajiny, stejně jako Cena Rady Evropy pro krajinu je čestným oceněním pro politiku nebo opatření, provedená místními či regionálními orgány a jejich seskupeními nebo nevládními organizacemi, jež přispívají k udržitelné ochraně, správě a plánování krajiny. Soutěž si zároveň klade za cíl prohloubit vědomí občanů o významu krajiny pro jejich kvalitní život a posílení jejich účasti při rozhodovacích procesech. (Informaci o udělení ceny i prezentační videozáznam z realizace biocentra naleznete na stránkách naší firmy: www.zahrada-olomouc.cz.) Veškerá ocenění, která Čehovická oáza, jak je regionální biocentrum místně nazýváno, dostala plným právem, neboť návrh, rozsah díla, způsob realizace i financování, se zcela vymykají běžnému postupu.
Přejme biocentru ještě řadu dalších ocenění u nás i ve světě a mnoho stejně úspěšných následovníků. Česká krajina si to zaslouží. Nemusí jít vždy o tak velkou a složitou akci. I malé zlepšení v krajině může být velkým přínosem. A tak končí a zároveň začíná příběh jedné hanácké krajiny. Přírodě bylo navráceno to, co jí v minulosti bylo násilím odňato, a začala žít svým novým, zdravým životem. Jako zahradnickou realizační firmu nás hřeje dobrý pocit, že jsme měli tu čest být u jejího znovuzrození spolu s ostatními.
JAROMÍR OPRAVIL
DANA RYGAROVÁ
ZAHRADA Olomouc s. r. o.
Regionální územní systém ekologické stability (ÚSES) v katastrálním území Čehovice: Investor - Pozemkový úřad Prostějov; projektant pozemkových úprav a autor realizačního projektu - Ing. František Hanousek, Prostějov; realizační firma - ZAHRADA Olomouc s. r. o.
FOTO: ARCHIV ZAHRADA OLOMOUC S. R. O.
