Je možné zveřejnit záměr prodeje části obecního pozemku, aniž by byl předem zpracován geometrický plán? Pokud ano, jakým způsobem se v záměru označí část nemovitosti, s níž má být nakládáno? Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, ukládá obci v § 39 odst. 1, aby svůj...
Je možné zveřejnit záměr prodeje části obecního pozemku, aniž by byl předem zpracován geometrický plán? Pokud ano, jakým způsobem se v záměru označí část nemovitosti, s níž má být nakládáno?
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, ukládá obci v § 39 odst. 1, aby svůj úmysl prodat, pronajmout, vypůjčit, darovat nebo směnit nemovitý majetek předem zveřejnila na úřední desce obecního úřadu po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím o zamýšlené dispozici v příslušném obecním orgánu. Zákon současně ukládá, aby nemovitost byla v záměru označena podle zvláštního zákona, přičemž poznámka pod čarou odkazuje na ustanovení § 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), v platném znění.
Obec jako jakýkoli jiný vlastník nepochybně může disponovat i s části svého nemovitého majetku - obecního pozemku. I v takovém případě je však s ohledem na § 39 odst. 1 zákona o obcích nezbytné, aby tento svůj úmysl předem zveřejnila na úřední desce. Komplikace nastává s označováním příslušné části nemovitosti. Je samozřejmě možné - a nejvhodnější -, pokud obec před zveřejněním záměru nechá zpracovat odpovídající geometrický plán a část pozemku označí v souladu s tímto plánem (srov. § 5 odst. 2 katastrálního zákona). V praxi však obce označují části nemovitostí i bez zpracování geometrického plánu, přičemž takový postup bývá zpochybňován pro nepřesnost vymezení dané části pozemku.
Touto otázkou se v nedávné době zabýval Nejvyšší soud, jenž ve svém rozsudku ze dne 27. září 2010, sp. zn. 30 Cdo 1250/2009, výslovně připustil, že záměr bude možné zveřejnit před pořízením geometrického plánu, pokud v záměru bude prodávaná nemovitost jednoznačně a zcela nezpochybnitelně identifikována (například zákresem v katastrální mapě, která je součástí zveřejněného záměru, adekvátním slovním popisem). Soud zejména zdůraznil význam výměry části pozemku, s níž má být nakládáno.
V soudem posuzovaném případě byla nedostatečně identifikovaná část pozemku shledána formulace záměru »prodeje pozemku parc. č. X v katastrálním území N«, bez uvedení dalších bližších údajů.
Bohužel ne ve všech případech bude možné příslušnou část nemovitosti přesně identifikovat bez pořízení geometrického plánu. Proto pokud obec nebude chtít vynakládat prostředky na pořízení geometrického plánu dříve, než bude mít jistotu, že o část pozemku bude projeven zájem, je možné nejdříve zveřejnit určitou »předběžnou« informaci, v níž by byla část nemovitosti přibližně vymezena. A přihlásí-li se zájemci o získání části pozemku, byl by následně pořízen geometrický plán a poté zveřejněn záměr podle § 39 odst. 1 zákona o obcích, v němž by byla část nemovitosti již za pomoci tohoto plánu jednoznačně určená. Takový postup v každém případě zabezpečí, že část nemovitosti bude v záměru adekvátně označena a zamezí pozdějšímu zpochybnění realizovaného právního úkonu.
JUDr. ADAM FUREK
právník
