Žluté kontejnery na tříděný odpad máme v povědomí zafixovány jako nádoby pro odložení prázdných PET lahví, ale i dalších upotřebených plastových obalů. V Ostravě už několik let mohou občané do zhruba tisícovky těchto kontejnerů vhazovat také nápojové kartony a od začátku letošního roku i kovové obaly, především plechovky od potravin a nápojů a kovové obaly od kosmetiky.
Jde o společný postup Statutárního města Ostrava a svozové společnosti OZO Ostrava, s. r. o., které se tak snaží posílit separaci jednotlivých složek komunálního odpadu a umožnit jejich efektivnější využití. »Město v souladu se státními cíli a vlastním plánem odpadového hospodářství postupně rozšiřuje síť stanovišť pro separované složky komunálního odpadu: papír, sklo i plast spolu s nápojovým kartonem - a nyní nově také s kovovými obaly. S podporou občanů se množství těchto složek odložených do speciálních nádob každoročně zvyšuje. Proto jsme po loňském pilotním ověření ve dvou částech města od začátku letošního ledna systém třídění rozšířili také o kovové obaly,« konstatoval náměstek primátora Ing. Dalibor Madej.
CO NAPOVĚDĚL PILOTNÍ PROJEKT
Pilotní projekt uskutečněný ve spolupráci města Ostrava a společností OZO Ostrava, s. r. o., a EKO-KOM, a. s., loni trval od března do listopadu a proběhl v nejrozlehlejším městském obvodě - Slezské Ostravě, a ve Výškovicích, které jsou jako typické, relativně uzavřené sídliště zase součástí nejlidnatějšího městského obvodu Ostrava-Jih. Pro Výškovice existuje už déle samostatná svozová linka, takže vyhodnocovat složení obsahu 59 žlutých kontejnerů z této oblasti bylo vcelku snadné. Ve Slezské Ostravě bylo naopak umístěno 50 nádob výlučně určených pro kovové obaly. Jejich obsah svážela speciální svozová linka. Dotřídění a prozkoumání složení obsahu všech kontejnerů zajišťovaly pracovnice laboratoře OZO Ostrava. Třítýdenní frekvence svozů obsahu žlutých kontejnerů z Výškovic se nezměnila, ze Slezské Ostravy se obsah speciálních nádob vyvážel třikrát týdně.
CO VŠE JE A NENÍ »KOVOVÝ ODPAD«
Kovovými obaly se v Ostravě rozumějí hlavně plechovky od nápojů a potravin i obaly od kosmetických výrobků (spreje). Je-li to možné, doporučuje se plechovku (stejně jako PET lahev) sešlápnout, aby se šetřil prostor v kontejneru i při svozu. Ze sprejů není nutné oddělovat drobné plastové části. Do kontejneru naopak nepatří plechovky od barev, ředidel a dalších chemikálií - tyto obaly spadají do kategorie nebezpečného odpadu, a je proto třeba je zvlášť odkládat, například do sběrných dvorů. Do kontejneru se nemají vhazovat ani kovové obaly, které jsou znečištěny zbytky potravin, nebo obaly, u nichž se uplatnila kombinace kovů, nejčastěji železa a hliníku (o takové obaly zpracovatelé nemají zájem).
Pilotní projekt potvrdil, že společný sběr a svoz kovových obalů spolu s plasty a nápojovými kartony je levnější, než kdyby se sběr kovových obalů a jejich odvoz zajišťovaly samostatně. Dotřiďování na separační lince v Ostravě-Kunčicích se totiž muselo provádět v obou případech. Obsah žlutých kontejnerů se musí třídit, protože i samotných typů plastů s rozdílným způsobem dalšího zpracování je více. Dotřídění při samostatném sběru kovových obalů je rovněž nutné: Jen asi 60 % obsahu sběrných nádob tvořily využitelné kovy. Zbytek zhruba půl na půl sestával na jedné straně z plastů, skla apod., na straně druhé ze znečištěných či nebezpečných kovových obalů.
PŘEDPOKLADY ÚSPĚCHU
Ředitel OZO Ostrava Ing. Karel Belda nabádá s hodnocením novinky počkat alespoň rok, než si na ni lidé zvyknou.Upozorňuje i na to, že z jedné nádoby, do níž bylo možné vkládat kovový odpad, se v průměru během devíti sledovaných měsíců získalo asi 34 kg využitelných kovů. »Při přibližně jedné tisícovce žlutých kontejnerů v Ostravě tak lze, ovšem podle velmi hrubého odhadu, získat ročně možná 50 tun využitelného kovu.«
»Kovové obaly nejsou významnou složkou komunálního odpadu,« poznamenává dále ředitel OZO Ostrava, »a jejich podíl v něm činí asi 1-3 %. Pokud se je však podaří vytřídit a využít, je to určitě lepší, než je uložit na skládku.« Podle Ing. Karla Beldy je dobré začít přemýšlet o podobném sběru kovových obalů až tehdy, jakmile se v obci úspěšně zavede třídění »běžných« složek odpadu. »Když si občané na třídění zvyknou, není pak už těžké "naučit" je ještě "něco přidat". Svozové firmy si však musí upravit systém dotřiďování nové komodity. A určitě pro ni budou muset předem najít také stabilní odbyt,« shrnul ředitel OZO Ostrava předpoklady úspěšného třídění kovových obalů s využitím žlutých kontejnerů.
Žluté kontejnery »zpřístupnili« nápojovým kartonům a kovovým obalům (zatím však jen hliníkovým nápojovým plechovkám) loni v září také v Brně. Které další město či region budou Ostravu a Brno následovat?
Vývoj sběru tříděného odpadu v kontejnerech na území Ostravy (v tunách)
Údaje za rok 2010 nebyly v době redakční uzávěrky ještě k dispozici.
* Papír se v Ostravě sbírá také prostřednictvím výkupen. Celkové množství papíru získaného z kontejnerů a z výkupen se ročně pohybuje okolo pěti tisíc tun.
ZDROJ: OZO OSTRAVA, S. R. O.
Tato šedá samolepka je nyní umístěna na všech žlutých kontejnerech v Ostravě.
Markéta Csernaiová z Ostravy-Výškovic si s rodiči a sestrou Petrou třídění kovových obalů vyzkoušela již loni. Letos je do žlutých kontejnerů odkládá už běžně.
FOTO: HANA CSERNAIOVÁ
