I v druhém díle se s ohledem na vlastní praxi budu zabývat danou problematikou podle zákona o krajích. Právní úprava v zákoně o obcích je však totožná, proto většinu popsaných postupů lze analogicky aplikovat i v případě obcí. ZASTUPITELÉ V ŘÍDICÍCH A DOZORČÍCH ORGÁNECH Pro posouzení možnosti...
I v druhém díle se s ohledem na vlastní praxi budu zabývat danou problematikou podle zákona o krajích. Právní úprava v zákoně o obcích je však totožná, proto většinu popsaných postupů lze analogicky aplikovat i v případě obcí.
ZASTUPITELÉ V ŘÍDICÍCH A DOZORČÍCH ORGÁNECH
Pro posouzení možnosti účasti členů zastupitelstva kraje v orgánech na kraj napojených obchodních společností (o. s.) je nejdůležitější právní úprava obsažená v zákoně č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 130/2000 Sb.). V ust. § 5 odst. 2 písm. c) je zakotveno, že funkce člena zastupitelstva kraje je mj. neslučitelná s funkcí statutárního zástupce právnické osoby zřízené nebo založené krajem, anebo v níž má kraj majetkovou účast.
Aplikace tohoto ustanovení v praxi není jednotná, a to především z důvodu použití poněkud nešťastného pojmu »statutární zástupce právnické osoby«. Ten totiž zřetelně nekoresponduje s obecně používaným pojmem »statutární orgán«, který pro jednotlivé druhy obchodních společností jednoznačně definuje obchodní zákoník.7)
Je tedy otázkou, zda člena představenstva (resp. jednatele) o. s. považovat za »statutárního zástupce právnické osoby« ve smyslu zákona č. 130/2000 Sb. a zda je tedy výkon funkce člena zastupitelstva kraje neslučitelný s výkonem těchto řídicích funkcí v obchodních společnostech.8)
Ačkoliv záměr zákonodárce byl zřejmě takový, aby i v těchto případech byla neslučitelnost funkcí dána, mám zato, že se tento úmysl v platné právní úpravě dostatečně nepromítnul. Pojem »statutární zástupce právnické osoby« není v českém právu definován. Nelze proto, podle mého mínění, pouze výkladem dovozovat jeho shodnost s obecně používaným pojmem »statutární orgán«.9)
Ve smyslu zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o střetu zájmů), se za veřejného funkcionáře pro účely tohoto zákona považuje také člen zastupitelstva kraje, který je pro výkon této funkce dlouhodobě uvolněn, a člen zastupitelstva kraje, který před svým zvolením do této funkce nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva kraje, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn.
Podle ust. § 5 odst. 2 zákona o střetu zájmů tomuto veřejnému funkcionáři, jestliže zastupuje kraj nebo obec v řídicích, dozorčích nebo kontrolních orgánech podnikající právnické osoby, pokud v ní kraj nebo obec má podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna. Z toho ale a contrario vyplývá, že »běžný« člen zastupitelstva kraje, který není pro výkon funkce uvolněn, může za členství v orgánech krajských obchodních společností odměnu pobírat.
NÁZOR AUTORA
Účast členů zastupitelstva kraje v řídicích orgánech obchodních společností by měla být vzácnou výjimkou. Mám zato, že není úkolem regionálního politika, aby jako člen statutárního orgánu přímo řídil činnost krajem založené o. s. Volená politická reprezentace má stanovit vize směřování regionu, a to i v jednotlivých odvětvích. Na úrovni krajem založených obchodních společností by však měl fungovat profesionální management, který se může plně věnovat činnosti v obchodní společnosti.10) Zastupitelé kraje budou mít i bez toho, že by vykonávali funkci člena představenstva anebo jednatele, zachován dostatečný vliv na obchodní společnost, neboť rada kraje bude vykonávat působnost valné hromady obchodní společnosti (nebo bude zmocňovat zástupce kraje k jednání na valné hromadě obchodní společnosti, v níž má kraj majetkový podíl spolu s jinými subjekty).
Kromě toho mohou prostřednictvím svých zástupců v dozorčí radě přímo kontrolovat činnost společnosti a jejího managementu.
ZAMĚSTNANCI ÚŘADU V ORGÁNECH OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
V praxi také může nastat situace, že do řídicích a kontrolních orgánů na kraj navázané obchodní společnosti budou nominováni zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu.11)
V souladu s ust. § 16 odst. 3 zákona číslo 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o úřednících), platí obecné pravidlo, že úředník nesmí být členem řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je podnikání.
Zákon o úřednících však současně stanoví, že toto pravidlo neplatí, pokud úředníka do takového orgánu vyslal územní samosprávný celek, jehož je zaměstnancem. Ovšem úředníkovi nenáleží odměna za výkon funkce v orgánech obchodní společnosti podle věty první a tato odměna mu nesmí být poskytnuta ani po skončení pracovního poměru.
Myslím si, že obdobně jako v případě politiků, by účast zaměstnanců kraje v řídicích orgánech obchodních společností měla být spíše výjimkou. Své opodstatnění naopak může mít účast odborníků z krajského úřadu v dozorčích radách krajských obchodních společností.
Poznámky
7) Ani pro příspěvkové organizace nepoužívá zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ani zákon o krajích pojem »statutární zástupce«, ale rovněž hovoří o řediteli nebo jiném »statutárním orgánu«. Setkal jsem se v praxi s názorem, že »statutárním zástupcem právnické osoby« není ředitel, nýbrž »statutární zástupce ředitele«.
8) V případě vícečlenného představenstva a. s. je i z jazykového hlediska zřejmé, že tomu tak být nemůže. Pokud je člen zastupitelstva kraje členem představenstva jako kolektivního řídicího orgánu o. s., je statutárním orgánem celé představenstvo společnosti, nikoliv jeden jeho člen. On sám nesmí činit úkony a statutárním orgánem (ani zástupcem) tak není. V případě s. r. o. s jedním jednatelem nebo i a. s. s jednočlenným představenstvem, by člen zastupitelstva kraje jako jednatel či představenstvo statutárním orgánem společnosti byl - »statutární orgán« ale zřejmě není totéž co »statutární zástupce« a tedy by neslučitelnost, jak se domnívám, také nebyla dána.
9) N obecní úrovni řešený důvod neslučitelnosti v zákoně o volbách zakomponován není, resp. byl obsažen pouze dočasně na základě novely provedené zákonem č. 96/2005 Sb. Současně byl zákonem č. 96/2005 Sb. novelizován i zákon o volbách do zastupitelstev krajů, kde se nově v ust. § 5 odst. 5 stanovilo, že funkce člena zastupitelstva kraje je neslučitelná s funkcí statutárního orgánu příspěvkové organizace kraje a osoby oprávněné jednat za organizační složku kraje. Zákonodárce v podstatě dal za pravdu názoru, že »statutárním zástupcem právnické osoby« podle ustanovení § 5 odst. 2 písm. c) zákona o volbách do zastupitelstev krajů není ředitel příspěvkové organizace. Zákon č. 96/2005 Sb. byl však jako celek zrušen nálezem Ústavního soudu č. 283/2005 Sb. ze dne 22. června 2006.
10) Dvořák T.: Akciová společnost a Evropská akciová společnost, Praha: Aspi a. s., 2005, str. 500: Jako významná se jeví otázka vztahů představenstva a vedoucích zaměstnanců společnosti - managementu. Existují přitom dvě základní možnosti uspořádání vzájemných vztahů (které lze různě modelovat či kombinovat). Prvou možností je, že členové představenstva budou sami vedoucími zaměstnanci společnosti a spojí tak ve svých rukou výkon funkce člena statutárního orgánu a vrcholového managementu zároveň. Výhodou tohoto řešení je, že nemohou vzniknout kompetenční střety mezi představenstvem a managementem a mohou tak být operativně řešeny všechny potřebné otázky. Alternativně lze též členy představenstva a management od sebe oddělit. Vzájemné vztahy budou uspořádány tak, že představenstvo bude toliko určovat základní linii a management ji bude operativně realizovat.
11) Tento postup např. Moravskoslezský kraj realizoval v roce 2008 při založení KIC Odpady, a. s. Do představenstva o. s. byli jmenováni úředníci krajského úřadu. Důvodem byl fakt, že společnost vznikla za účelem přípravy projektu krajské spalovny komunálních odpadů a reálnou činnost (spočívající v provozu tohoto podniku) má začít vykonávat až za několik let. Personální propojení vedení společnosti s krajským úřadem je výhodné, neboť poskytuje členům představenstva a. s. odborné i technické zázemí pro jejich činnost, která je v této fázi spíše administrativního charakteru.
PETR POSPÍŠIL
Krajský úřad Moravskoslezského kraje a Právnická fakulta Masarykovy univerzity
