Pokud je obec či kraj jediným společníkem obchodní společnosti (o. s.) nebo v ní má majetkový podíl společně s dalšími subjekty, je zapotřebí zabývat se personálním obsazením řídicích a kontrolních (dozorčích) orgánů těchto obchodních společností. Při řešení těchto personálních otázek je vždy...
Pokud je obec či kraj jediným společníkem obchodní společnosti (o. s.) nebo v ní má majetkový podíl společně s dalšími subjekty, je zapotřebí zabývat se personálním obsazením řídicích a kontrolních (dozorčích) orgánů těchto obchodních společností.
Při řešení těchto personálních otázek je vždy zapotřebí brát v potaz současně jak zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích), resp. zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o krajích), tak zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obchodní zákoník).
V dalším textu se s ohledem na vlastní praxi budu zabývat danou problematikou podle zákona o krajích. Právní úprava v zákoně o obcích je však totožná, proto většinu dále popsaných postupů lze analogicky aplikovat i v případě obcí.
ZÁSTUPCI NA VALNOU HROMADU
Podle ust. § 35 odst. 2 písm. l) zákona o krajích je zastupitelstvu vyhrazeno delegovat zástupce kraje, s výjimkou ust. § 59 odst. 1 písm. j) tohoto zákona, na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má kraj majetkovou účast. Toto oprávnění se vztahuje výlučně na případy, kdy kraj není jediným akcionářem (společníkem) o. s., ale podílí se na jejím podnikání majetkově společně s jinými osobami. Zastupitelstvo přirozeně nemůže delegovat zástupce kraje na valnou hromadu krajem 100% vlastněné společnosti, neboť valná hromada se nekoná a její působnost v tomto případě jménem kraje jako jediného akcionáře (společníka) vykonává rada kraje. Tuto pravomoc tedy zastupitelstvo může využít výlučně ve vztahu k obchodní společnosti s více akcionáři (společníky), kde funguje »skutečná« valná hromada jako nejvyšší a kolektivní orgán společnosti. Zastupitelstvem delegovaný zástupce na takové valné hromadě hájí zájmy kraje. Z praktických důvodů zastupitelstvo kraje zpravidla - současně s delegováním zástupce kraje na valnou hromadu obchodní společnosti - určí jeho náhradníka, aby byla účast kraje zajištěna za všech okolností.1)
JAK POSTUPUJE MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
Moravskoslezský kraj vnitřními předpisy nastavil postup, na základě kterého člen zastupitelstva nebo zaměstnanec kraje, který byl v souladu s ust. § 35 odst. 2 písm. l) zákona o krajích delegován jako zástupce kraje na valnou hromadu obchodní společnosti, v níž má kraj majetkovou účast, nebo jeho určený náhradník:
a) předloží radě prostřednictvím krajského úřadu před konáním valné hromady obchodní společnosti její program,
b) je oprávněn jednat na valné hromadě obchodní společnosti za kraj v rámci zmocnění uděleného mu radou,
c) podá bez zbytečného odkladu radě prostřednictvím krajského úřadu písemnou informaci o průběhu jednání valné hromady obchodní společnosti a přijatých rozhodnutích a předá radě zápis, popř. kopii zápisu z valné hromady.
ZÁSTUPCI V OSTATNÍCH ORGÁNECH
Podle ust. § 35 odst. 2 písm. m) zákona o krajích je zastupitelstvu vyhrazeno navrhovat zástupce kraje do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má kraj majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání. V tomto případě zákon o krajích hovoří obecně o obchodních společnostech, »v nichž má kraj majetkovou účast«. Nerozlišuje, zda jde o majetkovou účast 100% nebo nižší, tj. o. s., v níž je kraj jediným akcionářem (společníkem) nebo společnost, na jejímž podnikání se podílí společně s jinými subjekty.
Z příslušných ustanovení zákona o krajích i obchodního zákoníku není pochyb o tom, že v případě založení společnosti přísluší volba členů představenstva (jednatele) i dozorčí rady (s výjimkou jejích členů volených zaměstnanci) obchodní společnosti zastupitelstvu kraje, které fakticky plní roli ustavující valné hromady. Určité nejasnosti však vznikají při výkladu organizačního průběhu personálních změn v orgánech společnosti v době jejího dalšího trvání po založení.
V souladu s příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku volba a odvolání členů představenstva (jednatele) o. s. a také členů dozorčí rady přísluší valné hromadě společnosti (s výjimkou případu, kdy stanovy určují, že představenstvo akciové společnosti volí a odvolává dozorčí rada). Podle ust. § 59 odst. 1 písm. j) zákona o krajích působnost valné hromady obchodní společnosti jménem kraje jako jediného akcionáře (společníka) vykonává rada kraje.
Z toho by vyplývalo, že je plně v kompetenci rady kraje, aby volila a odvolávala členy představenstva a dozorčí rady obchodní společnosti.
Tento závěr je však významně modifikován již zmíněným ust. § 35 odst. 2 písm. m) zákona o krajích, podle něhož je zastupitelstvu vyhrazeno navrhovat zástupce kraje do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má kraj majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání. Vzhledem k tomu, že u obchodní společnosti, jejímž jediným zakladatelem byl kraj, zastupitelstvo v roli ustavující valné hromady zvolilo první členy představenstva (jednatele) i dozorčí rady (s výhradou výše uvedených zákonem předpokládaných výjimek), je zřejmě na místě takto zvolené členy těchto orgánů považovat za »zástupce kraje« ve smyslu ust. § 35 odst. 2 písm. m) zákona o krajích.2) Rada kraje při výkonu působnosti valné hromady 100% vlastněné obchodní společnosti sice má zachováno své oprávnění volit (s výjimkou založení společnosti) a odvolávat členy představenstva (jednatele) a dozorčí rady, ale s tím, že zastupitelstvu je vyhrazeno podávat návrhy na tyto personální změny).3)
V praxi se proces uskuteční poněkud komplikovaně tak, že nejprve rada kraje doporučí zastupitelstvu kraje, aby navrhlo radě kraje v působnosti valné hromady obchodní společnosti příslušné personální změny v některém z orgánů společnosti. Pokud zastupitelstvo kraje rozhodne podle návrhu rady kraje, je návrh zastupitelstva předložen radě, která však tentokrát vykonává působnost valné hromady - nejvyššího orgánu o. s. - a rozhodne konečně o příslušných personálních změnách.
ZPŮSOBY VOLBY ČLENŮ PŘEDSTAVENSTVA A. S.
Z hlediska obchodního práva může ještě nastat specifická situace při obsazování pozic v představenstvu akciové společnosti (a. s.).4) Obchodní zákoník totiž v ust. § 194 odst. 1 větě 1. a 2. rozlišuje dva možné způsoby volby členů představenstva.
Členy představenstva volí a odvolává valná hromada. Stanovy mohou určit, že je volí a odvolává dozorčí rada způsobem v nich uvedeným.
Volba a odvolání členů představenstva valnou hromadou bývá označována jako kombinace francouzského (představenstvo je jmenováno dozorčí radou, ale odvoláváno na návrh dozorčí rady valnou hromadou) a německého (viz dále) modelu, který se u nás používá častěji. Posílení role dozorčí rady svěřením pravomoci k volbě a odvolání členů představenstva stanovami je znakem německého typu a. s. - v českých podmínkách je tato varianta, byť ji obchodní zákoník umožňuje, méně běžná.5)
Připustíme-li možnost v případě akciové společnosti založené krajem delegovat volbu a odvolávání členů představenstva na dozorčí radu,6) je věcí rozhodnutí příslušného orgánu kraje vykonávajícího působnost valné hromady, zda chce tímto způsobem posílit roli dozorčí rady, anebo míní ponechat tuto rozhodovací pravomoc přímo na kraji jako jediném akcionáři. Toto specifické oprávnění dozorčí rady musí být zakotveno ve stanovách a. s. Pokud by se tak stalo již při jejím vzniku, příslušelo by rozhodnutí v této věci zastupitelstvu kraje, které plní de facto roli ustavující valné hromady společnosti.
V případě, že by zmíněné oprávnění dozorčí rady, jako posílení jejích oprávnění, mělo být do stanov doplněno až v průběhu další existence společnosti (po založení a vzniku), příslušelo by rozhodnutí o změně stanov radě kraje, která v dalším období za kraj jako jediného akcionáře vykonává působnost valné hromady akciové společnosti.
Mám zato, že při rozhodování o nastavení způsobu volby představenstva akciové společnosti je nezbytné mít na vědomí klíčové ust. § 59 odst. 1 písm. j) zákona o krajích. Podle něho je radě kraje vyhrazeno rozhodovat ve věcech kraje jako jediného společníka obchodní společnosti. Volba a odvolání členů představenstva je jednou z nejdůležitějších rozhodovacích pravomocí rady kraje při výkonu působnosti valné hromady akciové společnosti. Pokud by tato pravomoc byla stanovami přenesena na dozorčí radu - mohlo by to být hodnoceno jako nepřípustné »odnětí« vyhrazené pravomoci radě kraje. Jestliže by stanovy s tímto zněním byly schváleny již při založení akciové společnosti zastupitelstvem kraje, fakticky by tak zastupitelstvo svým rozhodnutím »odňalo« radě kraje její vyhrazenou pravomoc.
S ohledem na tyto možné výkladové nejasnosti a tím pádem právní nejistotu se domnívám, že by se měl zachovat princip, kdy oprávnění volit a odvolávat členy představenstva bude zachováno radě kraje při výkonu působnosti valné hromady a. s. (na základě doporučení zastupitelstva).
Kraji tak zůstane možnost přímo (a nikoliv jen zprostředkovaně přes dozorčí radu) ovlivňovat personální složení představenstva akciové společnosti.
Poznámky
1) Pokud by byla svolána valná hromada o. s. s majetkovou účastí kraje a delegovaný zástupce by se jí nemohl zúčastnit (např. ze zdravotních důvodů), přičemž by dříve nebyl určen jeho náhradník, nebylo by asi možné, s ohledem na termíny konání zasedání zastupitelstva kraje (zhruba 1 x za 2 až 3 měsíce), náhradníka určit operativně.
2) Stejně tak (a tím spíše) jsou »zástupci kraje« i osoby delegované zastupitelstvem kraje do představenstva (na pozici jednatele) i dozorčí rady o. s., v níž má kraj majetkovou účast spolu s dalšími subjekty.
3) Srov. Netolický M., Potěšil L.: Delegování zástupců obce do orgánů obchodních společností, Moderní obec, Praha: Economia, a. s., 2008, č. 3, str. 42: ... je třeba přijmout ústavně konformní závěr, že zastupitelstvo jako představitel občanů a současně kontrolní orgán zbývajících orgánů obce, by mělo disponovat možností navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů společnosti. A to bez ohledu na velikost podílu obce v obchodní společnosti.
4) Pro obsazování postu jednatele (jednatelů) ve společnosti s ručením omezeným dále uvedený postup neplatí (obchodní zákoník jej neumožňuje). Volba jednatelů tak zůstává vyhrazenou pravomocí valné hromady společnosti.
5) Srov. Dvořák T.: Akciová společnost a Evropská akciová společnost, Praha: Aspi, a. s., 2005, str. 480: Konstrukce, podle níž stanovy mohou určit, že členy představenstva volí dozorčí rada, je českou modifikací tzv. německého modelu řízení a.s. (viz § 85 odst. 1 AktG). Řešení je to značně nestandardní, nicméně je lze označit za modifikovaný dualistický systém.
6) Srov. Dědič J., Kříž R., Štenglová I.: Akciové společnosti. 5. přepracované vydání, Praha: C. H. Beck, 2003, str. 344-345: Obchodní zákoník připouští, aby stanovy akciové společnosti přenesly právo volit a odvolávat členy představenstva z valné hromady na dozorčí radu společnosti. Pokud stanovy akciové společnosti svěří dozorčí radě volbu a odvolání členů představenstva, musí současně určit způsob takové volby či odvolání. Má-li společnost jediného akcionáře, rozhoduje o složení představenstva podle ust. § 190 odst. 1 obchodního zákoníku tento akcionář - neurčují-li stanovy, že je volí dozorčí rada.
PETR POSPÍŠIL
Krajský úřad Moravskoslezského kraje a Právnická fakulta Masarykovy univerzity
