Snížit rozdíl ve výnosu sdílených daní na obyvatele mezi »nejchudšími« obcemi a »nejbohatšími« městy ze současného zhruba 4,5násobku na přibližně 2,5 až 3násobek by znamenalo přidat do systému rozpočtového určení daní (RUD) okolo deseti miliard korun. Odpověď na to, kde je vzít, je už známa.
Zcela nový zákon o RUD, jak podotýká Mgr. Petr Gazdík, předseda Poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové, by měl platit už od 1. 1. 2012, přičemž kromě jeho garanta, jímž je Ministerstvo financí, se na jeho přípravě podílejí Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Spolek pro obnovu venkova, Asociace krajů ČR, experti dalších resortů i mnozí poslanci a senátoři.
Předsedové koaličních poslaneckých klubů loni v závěru roku požádali všechny ministry, jichž se příprava zákona týká, aby letos v lednu a únoru upřesnili »fahrplan«, podle něhož bude příprava jednotlivých reformních zákonů (a zákon o RUD mezi ně určitě patří) postupovat. »Samozřejmě nemůžeme ovlivnit Senát, ani se zaručit za podpis pana prezidenta. Ale vím, že poslední novela zákona o RUD získala v obou parlamentních komorách vysoký počet hlasů napříč politickým spektrem. Což mě naplňuje slušnou dávkou optimismu,« říká Mgr. Petr Gazdík.
Smyslem nového zákona má být snížit rozdíl ve výnosu sdílených daní mezi nejmenšími a největšími sídly, která nyní čerpají »na hlavu« asi 4,5krát více než nejmenší obce. Jak se to má změnit?
Ve vyspělých zemích EU je běžný zhruba 2 až 2,5násobný rozdíl. My bychom se rádi dostali na úroveň asi 2,5 až 3násobku. Předsevzetí snižovat tento rozdíl bylo i jedním ze zásadních kritérií, s nímž TOP 09 šla do parlamentních voleb. Tak je to formulováno, byť nikoliv konkrétními čísly také v Koaliční smlouvě a Programovém prohlášení vlády s tím, že je třeba přiblížit se i v tomto ohledu vyspělým zemím EU.
Jak vysoká částka by pro další zmírnění uvedených rozdílů mezi velkými a malými sídly musela být přidána do systému?
Vždy záleží na výchozí základně. Ale mělo by jít o zhruba 10 mld. Kč. Největší část určitě půjde na vrub některých národních dotačních titulů. Dalším zdrojem bude vyšší výnos daně z nemovitostí, která u nás zatím není příliš dobře konstruována a hlavně firmy v největších městech ji mají nastavenu velmi nízko. V RUD by se mělo, byť ne tak výrazně, projevit i určité přerozdělení výnosu daní v rámci celého systému.
Které národní dotační programy přitom připadají v úvahu?
Provést jejich inventuru, analyzovat jejich skutečný přínos a navrhnout ke zrušení každý z nich, který je neefektivní a administrativně náročný, je úkolem Ministerstva financí. Obecně by to měly být programy, které jsou využívány nesystémově a leckdy se navzájem suplují. Už jen fakt, že Česko má 276 těchto titulů, jasně svědčí o nesystémovosti, nehospodárnosti i zbytečné byrokracii nahrávající korupci. Takto ušetřené peníze se stanou součástí autonomních příjmů obcí a měst a rozhodovat o nich budou municipality, a ne úředníci z centra.
Bude změna v tom, že »velkým« se růst daňových příjmů přibrzdí či zmrazí, zatímco »malým« příjmy porostou rychleji?
Začnu u Prahy, která má specifické postavení: Je nejen hlavním městem, ale i krajem. Proto existuje politické rozhodnutí, že se jí daňové příjmy snižovat nebudou. Následující trojici největších měst - Brnu, Ostravě a Plzni, však bude muset být část daňových příjmů ubrána. Ale budou si moci tento výpadek vynahradit jinak - třeba vyšším výběrem daně z nemovitostí. Tato tři města mají podstatně a neodůvodnitelně vyšší příjmy ze sdílených daní na obyvatele než jiná statutární města. Je to dáno historicky tím, že za fungování okresních úřadů pobírala daňové příjmy i pro okresy Brno-město, Ostrava-město a Plzeň-město a po zániku okresních úřadů jim tyto příjmy zůstaly. Ostatním statutárním městům by jejich příjmy měly zůstat zachovány.
Podle Ministerstva financí se má diskutovat i o »rozšíření či zúžení portfolia sdílených daní«. Pro co jste vy?
Diskuse se zatím spíše kloní k tomu, aby se zachoval současný stav. Nicméně na vaši přímou otázku odpovídám, že politické hnutí Starostové a nezávislí se obecně hlásí k tomu, aby rozpočty státu a obcí a měst mezi sebou dýchaly, třebaže si uvědomujeme, že to vždy nemusí být pro municipální sféru nejvýhodnější. V zásadě jsme například pro to, aby se do koše sdílených daní dostala spotřební daň i daně ekologické. Jak známo, zatím však u nás dynamika výběru spotřební daně u pohonných hmot neplní očekávání. Proto by pro obce momentálně nebylo až tolik výhodné ji přidat do koše sdílených daní. Z dlouhodobého hlediska by to však výhodné bylo a zařazení spotřební daně mezi daně sdílené jako Starostové a nezávislí podporujeme.
A pokud jde o koeficienty, podle nichž se daňový výnos přerozděluje mezi obce?
Nechci v této věci předbíhat. Ale jako bývalý učitel i starosta musím vyjádřit jednoznačné přesvědčení, že by se měl zohledňovat počet žáků v obci. K tomu už vybídla i Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy, kterou podle zadání Ministerstva financí zpracovalo konsorcium vysokých škol v čele s VŠE v Praze. Základní školy včetně malotřídních v menších obcích se musí podporovat - a nebojím se říci, že v mnoha z nich individuálnější výuka v takřka rodinném prostředí má výrazně vyšší úroveň, než jaké dosahují leckteré velké školy s obrovskou koncentrací žáků i problémů. Jistě, chce-li si obec zachovat školu s deseti žáky, nemůže očekávat, že nadnormativní výdaje jí bude hradit stát. Trochu jinou kapitolou je snaha o motivaci obcí, aby více podporovaly podnikání. Jako pravicově smýšlející člověk jsem zcela pro to, aby se taková snaha obcím vyplácela. Jenže také vím, že obec daleko od dálnice či v odlehlém regionu nikdy nebude mít pro větší podnikání na svém území vhodné podmínky. Proto by se na ni mělo vztahovat jakési životní minimum, aby uměla zajistit svůj vnitřní chod. Podobně je tomu s nadmořskou výškou. Ani toto kritérium by nemělo mít výraznější váhu. Ale zase ne tak nízkou, aby nezohlednilo náročnější zimní údržbu komunikací ve větší nadmořské výšce.
Poslední novelizací zákona o RUD se »dvojkovým« obcím příjmy prakticky nezvýšily. Vynahradí jim to nový zákon?
Jejich stížnostem do jisté míry rozumím - přidat peněz chce snad každý. Ale novela měla hlavně pomoci nejmenším obcím, které kvůli nespravedlivému systému RUD tehdy už byly na pokraji finančního kolapsu. Kdyby novela s rozdělením obcí do 14 kategorií nepřišla, finanční a hospodářská krize by řadu malých sídel smetla a my bychom teď řešili možná až několik stovek předlužených obcí. Obcím od zhruba 1500 do 5000 obyvatel, které na poslední novelu nejvíce žehraly, proto odpovídám, že i ony se výnosem ze sdílených daní na hlavu více přiblíží velkým městům.
Mgr. Petr Gazdík: Výdaje různě velkých obcí se i co do struktury značně liší. Třeba na školství obce vydávají 7 až 15 % ze svých rozpočtů, nejmenší obce však někdy i dokonce až celou jejich čtvrtinu.
FOTO: ARCHIV
Anketa: Jak vnímáte první informace o chystaném novém zákoně o rozpočtovém určení dani?
Mgr. Pavel Drahovzal (Nezávislí pro Velký Osek), starosta obce Velký Osek (okr. Kolín): Principiálně nemám žádný problém se snahou o větší racionalitu přerozdělování daňových výnosů. Podpořit je určitě třeba například předsevzetí začlenit prostředky z národních dotačních titulů do portfolia sdílených daní i úvahu o celkovém rozšíření sdílených daní. Je ovšem otázkou, v jaké podobě bude nový zákon o RUD schválen poslanci a senátory. Nelze totiž opomenout fakt, že mnoho zákonodárců pochází z velkých aglomerací statutárních a velkých měst. S výrokem pana ministra financí Kalouska, že společným zájmem je vytvořit dlouhodobě stabilní systém financování rozpočtů územních samospráv, který umožní lepší plánování jejich výdajů, nelze než souhlasit. Jen na praktickou realizaci si asi budeme muset dlouho počkat. JInak mám jednu osobní poznámku k motivaci obcí na příznivém podnikatelském prostředí. Domnívám se, že ta závisí zejména na tom, v jakém regionu se obec nachází. Důležitá je její dopravní obslužnost, struktura obyvatelstva, stejně jako rozmístění navazujících provozů a hlavně možnost uplatnění výsledků činností podnikatelských subjektů, ať už ve formě služby, či zboží nebo staveb. Obecně s filozofií podpory této motivace obcí lze souhlasit, ale příliš velký důraz tomuto kritériu nelze dávat. Mnohem více se příjmy obcí z daňových výnosů mají odvozovat od struktury obyvatelstva, jaké služby zřizuje pro své občany (i okolních obcí - zejména škola), jakou má rozlohu intravilánu (zastavěná i zastavitelná plocha) i extravilánu, jaká je tam rozmanitost životního prostředí (lesy, voda) a jaké existují širší vztahy v regionu (zaměstnanost, doprava). Žádný systém přerozdělování nebude spravedlivý a každý je do jisté míry solidární. Vždy jde o míru zohlednění (váhu) jednotlivých kritérií v systému. Proto i chápu, že pan ministr Kalousek chce stavět systém na dlouhodobé stabilitě, nikoliv na výnosnosti pro jednotlivé obce.
Ing. Martin Mach (Strana zelených), starosta města Mšeno (okr. Mělník): Současný stav RUD městům naší velikosti rozhodně nevyhovuje, neboť se nacházíme v podstatě v nejnižším bodě křivky RUD - tzv. potenciálové jámě. (Mikro)regionální centra našeho typu (jsme městem s úřadem pověřeným výkonem části státní správy, tedy obcí II. typu) však pro svůj správní obvod, ale i pro celou spádovou oblast zajišťují celou řadu služeb. Počínaje školstvím (MŠ, ZŠ, ZUŠ), sociální oblastí (domov seniorů a další služby), zdravotnictvím (zdravotní středisko - praktický, zubní a dětský lékař, gynekolog, rehabilitace, lékárna...) přes státní správu až po požární ochranu (jednotka III. stupně) nebo sportovní a kulturní infrastrukturu. Zejména tyto faktory, stejně jako rozlohu a hustotu osídlení, bychom rádi viděli mezi koeficienty pro výpočet RUD. Dalším možným hlediskem je začlenění území do různých ochranných pásem podle zvláštních zákonů. Většina našeho území leží v CHKO, část v přírodní rezervaci, celé území pak v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod, máme městskou památkovou zónu i vesnickou památkovou rezervaci. To vše přináší jistá pozitiva, ale zejména také zvýšené náklady při obnově a provozování infrastruktury. Prioritou je pro nás zajištění financování školství, sociálních služeb a výkonu státní správy. Mšeno je členem Sdružení místních samospráv ČR, s jehož návrhy ke změnám v rozpočtovém určení daní se plně ztotožňujeme.
Bc. Roman Onderka, MBA (ČSSD), primátor města Brna: O potřebě tohoto nového zákona se hovoří již dlouho, zejména v menších obcích, které vnímají jako nespravedlnost, že dostávají na občana méně finančních prostředků než velká sídla. Považuji za nutné zdůraznit, že velké obce jsou však zřizovateli organizací zejména v oblasti kultury (divadla, muzea, galerie ...), jejichž služby využívají také občané okolních menších obcí, ale jejichž provoz je dotován z rozpočtu velkých měst. To je i případ města Brna, kde mimochodem žije přes 80 tisíc vysokoškoláků. Protože do velkých měst dojíždí většina občanů z okolních obcí za prací, studentů do škol apod. je nutno vynakládat velké finanční prostředky na obnovu komunikační infrastruktury. Takže pokud je cílem novely RUD posílit, obdobně jako v roce 2008, zejména rozpočty menších obcí (např. z národních dotačních programů) a nebude to na úkor velkých, potom v zásadě nejsem proti. Trvám však na zachování rozdílů, a to zejména u statutárních měst. V roce 2007, při přípravě novely zákona o RUD, konstatovalo Ministerstvo financí, že vedle hl. m. Prahy »mají specifické postavení mezi ostatními obcemi v ČR rovněž města Brno, Ostrava a Plzeň. Jejich pozice se vyvinula historicky - tato nejlidnatější města měla v minulosti postavení okresů a i dnes zajišťují rozsáhlý okruh veřejných služeb nejen pro své občany, ale i pro občany z okolních obcí«. Na tomto faktu se od roku 2007 nic nezměnilo. Samostatnou kapitolu představuje daň z nemovitostí. Přivítal bych novelu zákona, o které se mluví už několik let. Měla by být v souladu s daňovou koncepcí státu, která ovšem dosud neexistuje. Není přece možné, aby stát zvyšoval (případně nesnižoval) daně z příjmů a ze spotřeby, zatímco by obce navyšovaly daň z nemovitostí. Koncepční řešení vyžaduje i problematika příspěvku na výkon státní správy - ten dosud plně nekryje výdaje na činnosti, které si u obcí objednává stát. Chybí koncepce: stanovit »standard« jednotlivých agend a poskytovat příspěvek účelově, rozhodnout o případném sjednocení sociálních agend pod jeden úřad, zahrnout příspěvek na výkon státní správy do RUD apod. Zatím se změny provádějí jen účelově a nesystémově.
Ing. Josef Vondrášek (KSČM), starosta města Rožmitálu pod Třemšínem (okr. Příbram): Ani se mně nechce věřit, že by někdo chtěl zásadně změnit tu hroznou nespravedlnost, kterou zákon o RUD způsobuje mnoho let. Polovina ze systému RUD směřuje 2,2 mil. obyvatelů této republiky, zbylých 8,3 mil. obyvatel se dělí o druhou půlku! Je jasné, že přepláceným brát nebudeme, lépe je těm okrádaným z něčeho přidat (z národních dotačních programů). To už se jednou »povedlo« - zrušeny byly mj. dotace na výstavbu nájemních bytů, což má hrozný dopad na venkov, který vymírá. Co zrušíme teď? Dotace na vodovody a kanalizace, na výstavbu chráněného bydlení, nebo na protipovodňová opatření a zlepšování životního prostředí? Současným zákonem o RUD byly hrubě ošizeny pilíře venkova, obce od 2 tisíc do 10 tisíc obyvatel, bez jejichž infrastruktury by venkov nemohl existovat (školy, mateřské školy, kina, sportovní a kulturní zařízení, zdravotnická zařízení, dopravní obslužnost apod.). Příjmy obcí této velikosti však neumožňují ani prostou reprodukci majetku, natož rozvoj potřebných služeb. Trpký úsměv vyvolává úvaha o zařazení motivačního kroku - zájem obcí na příznivém podnikatelském prostředí. Fantastické zásluhy jistě budou mít v Mladé Boleslavi, Nošovicích, Ovčárech či Hranicích. Ale co my, když nejbližší dálnice je 45 km od nás, zemědělství je tam, kde je, a na vybudování potřebných zařízení pro turisty (ubytovny, koupaliště, golfové hřiště, hypostezky atd.) nezbývá ani koruna? K tomu přicházíme ročně o 1 mil. Kč., o který stát platí méně, než nás výkon přenesené působnosti státní správy opravdu stojí. Lze souhlasit s kritérii zohledňujícími demografickou strukturu (odrážejí domovy důchodců, domy s pečovatelskou službou apod.), počty žáků nejen v základních, nýbrž i v mateřských školách či rezidenční rozlohu. Pilíře venkova, obce od 2 tisíc do 10 tisíc obyvatel, musí ještě dostat určitou bonifikaci za svůj nenahraditelný význam (podobně jako se cosi připravuje pro statutární města).
