Někteří představitelé obcí tvrdí, že dotace by vůbec neměly existovat, protože bohaté dělají ještě bohatšími a chudé ještě chudšími a vytvářejí prostor pro korupci. Jiní si je pochvalují. Hovořili jsme o nich kromě jiného i s poslankyní Parlamentu ČR a starostkou Velké Polomi Ing. Ludmilou Bubeníkovou.
Co si myslíte o dotacích - měly by být, nebo nikoli?
Je nutné rozlišovat mezi dotacemi národními a dotacemi z Evropské unie. Pokud jde o ty národní, souhlasím s tím, že by bylo lepší spravedlivěji rozdělit daně. Pak obce nebudou žádné národní dotační tituly potřebovat, protože si nastřádají peníze v rozpočtu a budou je vydávat na to, co potřebují. Ale pokud jde o evropské dotace, považuji je za potřebné, užitečné a nutné.
Hovoříte konkrétně?
Ano, přesvědčil nás o tom zejména loňský rok, kdy jsme stoprocentně uspěli se čtyřmi žádostmi. Jde o projekty s celkovými náklady kolem 60 milionů korun. Konkrétně to byly dva malé projekty do 10 milionů - vybudování zázemí pro sportovce a stavba víceúčelového hřiště u školy, a dva velké - rekonstrukce a nástavba základní školy a výstavba mateřské školy.
Bylo to hodně složité?
Administrativa spojená se zpracováním žádostí je složitá. Ale uspěli jsme, v rámci malých obcí Moravskoslezského kraje dokonce nejlépe. První tři jmenované záměry jsou už skutečností a nyní vyřizujeme administrativu nutnou pro to, abychom mohli fakticky dostat peníze z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Mateřská škola, kterou velmi potřebujeme, protože se u nás hodně staví rodinné domky, bude hotova letos na jaře. Naštěstí všechny projekty byly schváleny ještě před tím, než Ministerstvo financí v rámci úsporných opatření zrušilo svou spoluúčast, takže náš podíl je jen 7,5 % uznatelných výdajů, stejné procento přidal stát a zbytek dostaneme z EU.
Zpracovávali jste projekty sami, nebo s pomocí agentury?
Měli jsme na to agenturu, protože není v silách malé obce, aby tuto rozsáhlou agendu zvládla. Je dobré, když starosta poskládá pro zpracovatele argumenty, potřebné informace a podklady, a ten pak dá žádosti tu správnou formu.
Jak náročné je to finančně?
Jsou to desítky až statisíce korun. Pokud ovšem projekt uspěje, patří tyto položky mezi uznatelné náklady a dostane se i na ně dotace. V opačném případě je to značná finanční ztráta.
Předpokládám, že na zařízení, která nově vzniknou, máte takové kalkulace, které prokáží bezproblémové další financování jejich provozu.
Přiznám se, že nás vůbec nenapadlo, že budeme stoprocentně úspěšní. Dokonce jsme záměrně kombinovali malé a velké projekty, aby vyšlo aspoň něco. Když jsme uspěli, střídaly se ve mně pocity velké euforie i obav, jak se s tím vypořádáme. Ale pokud jde o provozní náklady, samozřejmě s nimi počítáme.
Stalo se vám, že jste žádali o dotace na něco velmi potřebného, a nezískali je?
Pokud jde o evropské dotace, žádali jsme dříve peníze na revitalizaci sportovního areálu, ale nesplnili jsme kritéria. Obecně je však situace taková - a myslím, že ve většině obcí - že z bezpočtu různých potřeb se začne řešit to, na co jsou vypsány dotační tituly, a pokud se prostředky podaří získat, má tato záležitost prioritu před věcmi, na něž dotace nejsou.
Bývá slýchat námitka, že z EU je dost peněz na tzv. měkké projekty, a to na věci, které by mohly počkat, zatímco na mnohem důležitější potřeby se nedostávají.
Ano, a mě to strašně zlobí. Podporují se například školení, propagace, různé vzdělávací kurzy a další věci, které by opravdu mohly počkat. My jsme v jiné situaci než třeba Rakousko či jiné západní státy. Potřebujeme nejdříve opravovat cesty, chodníky, parky, dát do pořádku školy, vytvořit zázemí. Teprve potom můžeme zvát turisty a investovat do různých společenských aktivit. Jsou programy, kde je spousta peněz, které nejsou využity, zatímco tam, kde bychom peníze potřebovali, se jich nedostává. Myslím, že by se měly přesunout do tzv. tvrdých projektů. Třeba na rozvoj venkova, což je oblast, která se nás bytostně dotýká a kde jsou dotace už skoro vyčerpány.
Zmínila jste se o tom, že se u vás hodně staví. Je to proto, že obec (nebo už městys?), která se nachází poblíž Ostravy, slouží krajskému městu jako zázemí pro výstavbu rodinných domků, pro vznik satelitních městeček?
Přesně tak. Velká Polom má nyní asi 1800 obyvatel, ale nebude dlouho trvat, kdy se tento počet zvýší na 3000. Ale městys nejsme, i když kdysi v minulosti obec tento titul měla. O změně statusu jsme přemýšleli, ale pak jsme zjistili, že nám to nebude k ničemu dobré, jen by nám to zkomplikovalo život. Výhodu v tom opravdu nevidím žádnou. Rozhodli jsme se, že zůstaneme u obce a potom přímo přeskočíme do kategorie města.
Máte také problém s tím, že developeři staví rodinné domy, ale ani trochu se nestarají o výstavbu infrastruktury, občanského vybavení?
Nikdo tomu nechce věřit, ale u nás existuje výjimka. Ostravská společnost, která u nás staví, se chová velmi slušně. Než bylo vydáno stavební povolení na jednotlivé domy, udělala komunikace, chodníky, veřejné osvětlení, kanalizaci, přívod plynu i elektřiny. Potřebujeme mateřskou školu, protože do nových domů se stěhují hlavně mladí, ale to se vyřešilo získáním evropských peněz. Před tím jsme počítali s tím, že budeme muset nějak peníze s developerem poskládat.
Vypadá to až moc pěkně. Máte vůbec nějaký problém?
Ale ano. Naše obec leží na spojnici Ostravy a Opavy - státní silnici I/11, takže je tu obrovský provoz - denně až 20 tisíc aut včetně kamionů. A výstavbu obchvatu, která už probíhala, loni ministr dopravy zastavil. To nás všechny velmi mrzí.
A rozpočet vás netrápí?
Samozřejmé, všem obcím peníze scházejí, ale na změně rozpočtového určení daní se pracuje. A co se týká Poslanecké sněmovny, jsem moc ráda, že se v roce 2010 tzv. neporcoval medvěd. Opravdu si nedovedu představit, jak bychom se v rámci úsporných opatření přetahovali o nějaké peníze pro obce navíc.
Budova základní školy získala po rekonstrukci mj. nové šatny a sociální zázemí, nábytek, audiovizuální techniku a další zařízení.
Velká Polom má nyní asi 1800 obyvatel, ale nebude dlouho trvat, kdy se tento počet zvýší na 3000, říká Ing. Ludmila Bubeníková.
Díky dotaci mohla obec postavit u školy i víceúčelové hřiště.
FOTO: ARCHIV
