Od letošního 1. ledna došlo ke změnám v nemocenském pojištění. Mění se výše náhrady mzdy poskytovaná zaměstnavatelem místo nemocenských dávek a prodlužuje se doba, po kterou tato náhrada mzdy náleží od zaměstnavatele. NOVÉ REDUKČNÍ HRANICE V důsledku zvýšení redukčních hranic (RH) je vyšší také...
Od letošního 1. ledna došlo ke změnám v nemocenském pojištění. Mění se výše náhrady mzdy poskytovaná zaměstnavatelem místo nemocenských dávek a prodlužuje se doba, po kterou tato náhrada mzdy náleží od zaměstnavatele.
NOVÉ REDUKČNÍ HRANICE
V důsledku zvýšení redukčních hranic (RH) je vyšší také náhrada mzdy poskytovaná zaměstnavatelem místo nemocenských dávek. Redukční hranice jsou: první 825 Kč (do 31. 12. 2010 je to 791 Kč), druhá 1237 Kč (1186 Kč) a třetí 2474 Kč (2371 Kč).
To jsou ovšem redukční hranice pro potřeby výpočtu nemocenských dávek, nikoliv pro náhradu mzdy za dobu pracovní neschopnosti, kterou poskytuje zaměstnavatel. Vztahují se k dennímu vyměřovacímu základu.
Redukční hranice na úpravu průměrného výdělku pro účely náhrad mezd místo nemocenských dávek musí být odvozeny převodem na hodinu, a to příslušným koeficientem.
Tyto redukční hranice jsou denní a upravují se pro redukci zjištěného hrubého průměrného hodinového výdělku (PHV) na rok 2011 násobkem 0,75. Koeficient 0,175 je stanoven tak, že 7 kalendářních dnů v týdnu se vydělí 5 pracovními dny 7 : 5 = 1,4. Tento denní koeficient (1,4) se převede na hodinový tak, že se vydělí obecnou, tj. 8hodinovou pracovní dobou 1,4 : 8 = 0,175.Tímto koeficientem (0,175) se vynásobí uvedené redukční hranice (§ 192 odst. 2 zákoníku práce).
1. RH pro náhradu mzdy je tak 144,38 Kč (825 Kč x 0,175), 2. RH je 216,48 Kč (1237 Kč x 0,175) a 3. RH je 432,95 Kč (2371 Kč x 0,175). Jde tedy o redukční hranice hodinové, které jsou odlišné od denních redukčních hranic pro účely nemocenských dávek.
Z těchto redukčních hranic se pak vychází při zjišťování náhrady mzdy, kterou poskytuje zaměstnavatel při pracovní neschopnosti zaměstnance (§ 21 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění a § 192 odst. 1 zákoníku práce).
Až do částky první redukční hranice se započítává z průměrného hodinového výdělku zaměstnance částka ve výši 90 % - 129,95 Kč (144,38 Kč x 90 %). Z částky nad 1. RH do 2. RH se počítá 60 % z tohoto výdělku - 43,26 Kč. Zjistí se tak, že se z částky přesahující 1. RH do 2. RH započte 60 % (216,48 Kč - 144,38 Kč = 72,10 Kč x 60 %). Z částky nad 2. RH do 3. RH se počítá 30 % výdělku - 64,95 Kč. Zjistí se tak, že se od 3. RH (432,95 Kč) odečte 2. RH (216,48 Kč) a vynásobí 30 %.
K částce průměrného hodinového výdělku nad 3. RH se nepřihlíží.
VÝDĚLEK PRO ROK 2011
Z takto zjištěných redukčních hranic bude zaměstnavatel vycházet při poskytování náhrady mzdy ode dne dočasné pracovní neschopnosti. Tato náhrada mzdy je 60 % z redukčních hranic pro účely náhrady mzdy.
Dosáhne-li zaměstnanec vyššího denního průměrného výdělku, respektuje zaměstnavatel uvedené redukční hranice. Průměrný výdělek se pak násobí 60 % a vychází náhrada mzdy poskytovaná místo nemocenských dávek. Pro tento případ platí, že hodinový průměrný výdělek je vyšší než 3. RH (432,95 Kč). Nedosáhne-li průměrný hodinový výdělek této hranice, uplatní se redukční hranice v závislosti na jeho výši.
Příklady:
Zaměstnanec má smluvní mzdu ve výši 16 000 Kč měsíčně. Jeho průměrný hodinový výdělek při 40hodinové pracovní době činí 120 Kč. Jelikož nepřekračuje 1. RH, tj. 129,95 Kč, je náhrada mzdy ve výši 78 Kč (129,95 Kč x 60 %).
Pokud má zaměstnanec vyšší průměrný hodinový výdělek - nad 1. RH, například 150 Kč, bude zaměstnavatel zjišťovat náhradu mzdy s přihlédnutím k redukčním hranicím. Do 1. RH bude započítáno 129,95 Kč, nad 1. RH do 2. RH 60 % z částky nad 1. RH do průměrného výdělku, tedy do 150 Kč. To představuje částku 12,63 Kč (150,00 Kč - 129,95 Kč x 60 %). Náhradu mzdy bude zaměstnavatel poskytovat ve výši 60 % z takto zjištěného průměrného hodinového výdělku, tj. z částky 142,58 Kč (129,95 Kč + 12,63 Kč). Náhrada mzdy bude činit 85,50 Kč.
DELŠÍ DOBA PRO NÁHRADU MZDY
Od letošního 1. ledna po dobu 3 roků, tj. do 31. prosince 2013, budou zaměstnavatelé poskytovat náhradu mzdy po dobu 21 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti. Doba poskytování náhrady mzdy se prodlužuje o 7 dnů (ze 14 na 21 dnů). Nadále náleží náhrada mzdy jen za pracovní dny a až od čtvrtého pracovního dne.
Problémy mohou nastat v případech, kdy se pracovní neschopnost, která vznikla v roce 2010, »protáhne« až do roku 2011. V takovém případě se poskytuje náhrada mzdy a nemocenské podle předpisů platných do 31. prosince 2010. To znamená, že náhrada mzdy náleží v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti a nemocenské od 15. dne pracovní neschopnosti.
Příklady:
Zaměstnanec je práceneschopným od 31. prosince 2010. Pracovní dobu má rozvrženu na pondělí až pátek. Náhrada mzdy mu náleží od 5. ledna 2011 (od 4. pracovního dne) do 13. ledna 2011, který je 14. dnem trvání pracovní neschopnosti. Od 14. ledna 2011 náleží zaměstnanci nemocenské.
Zaměstnanec byl uznán práceneschopným sice od 31. 12. 2010, ale v tomto dnu měl směnu již odpracovanou, proto mu pracovní neschopnost začíná 1. ledna 2011.Náhrada mzdy mu náleží za pracovní dny v období do 21. ledna 2011 (od 4. pracovního dne), od 22. ledna již nemocenské.
KRATŠÍ PODPŮRČÍ DOBA PRO SENIORY
Z důvodu prodloužení období poskytování náhrady mzdy o 7 kalendářních dnů se zkracuje podpůrčí doba pro poskytování nemocenského u poživatelů invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně a pro poživatele starobního důchodu. Těmto osobám náleží nemocenské od 1. ledna 2011 po dobu nejvýše 63 kalendářních dnů. Dosud jim náleželo po dobu až 70 kalendářních dnů v kalendářním roce při téže pracovní neschopnosti.
Kratší podpůrčí doba se u těchto osob uplatní tehdy, vznikne-li jejich pracovní neschopnost v roce 2011.
Pokud vznikla v roce 2010 a trvá i v letošním roce, náleží jim nemocenské i nadále po dobu 70 dnů.
LADISLAV JOUZA
právník
