Kde pozemkové úpravy již proběhly, hodnotí je obce a jejich obyvatelé jednoznačně kladně. Pomohly vyjasnit vlastnické vztahy tak, aby všechny zúčastněné strany byly spokojené. Zároveň leckde umožnily zpřístupnit pozemky či vybudovat cesty. Ministr Ing. Ivan Fuksa zároveň vyzvedává i přesah pozemkových úprav do protipovodňové a protierozní ochrany.
Obecně lze říci, že objem peněz vynaložených na pozemkové úpravy se od roku 2006 stále mírně zvyšuje. Konstatuje to ministr zemědělství Ing. Ivan Fuksa, přičemž poukazuje na fakt, že mezi lety 2006 až 2010 se na pozemkové úpravy vydalo téměř 8 mld. Kč. Částky z jednotlivých zdrojů však byly v různých letech dost odlišné (viz tabulka na další straně). »Letos toto financování táhneme spíše z národních zdrojů, avšak na sumě 1,8 mld. Kč, která se celkem letos do pozemkových úprav vloží, se půlmiliardou korun významně podílí i Evropská unie,« dodává ministr.
V ČR je zhruba 13 tisíc katastrálních území. Na kolika z nich již byly komplexní pozemkové úpravy dokončeny a na kolika z nich jsou rozpracovány?
Pozemkové úpravy jsou ukončeny na přibližně 16 % výměry zemědělského půdního fondu, na dalších asi 9,5 % výměry jsou v současné době rozpracovány. Do konce roku 2017 plánují pozemkové úřady zahájit komplexní pozemkové úpravy na více než 22 % výměry zemědělské půdy. Postup a rychlost zpracování návrhů pozemkových úprav ovlivňuje několik faktorů. Především je potřeba finanční zajištění. V letech 2004 až 2005 bylo peněz málo, proto se proces zpomalil. Je jasné, že na celém území České republiky nemůžou úpravy probíhat stejně rychle. Tempo určuje například historie dané oblasti, jelikož jiné jsou podmínky v pohraničí a jiné zase ve vnitrozemí, a dále třeba skutečný zájem vlastníků o řešení pozemkové držby. Důležitá je však také ochota samotných obcí zabývat se řešením problémů pozemkového vlastnictví, investovat do krajiny a v poslední době také věnovat se řešení protipovodňových opatření. Zpracování a schvalování návrhů pozemkových úprav je technicky, organizačně i finančně náročný proces, který je spojen s řadou administrativních rozhodnutí o nové podobě vlastnictví; vyžaduje proto přiměřeně dlouhé časové období. Podle údajů pozemkových úřadů za našimi sousedy rozhodně nezaostáváme, pozemkové úpravy například v Rakousku trvají i déle než u nás. To však nechci zdůrazňovat jako argument pro dlouhé termíny realizace. Hned po svém nástupu jsem řekl, že pozemkové úpravy jsou jednou z mých priorit, ať už v souvislosti s tím, aby vlastníci měli možnost nakládat se svými pozemky, nebo s ohledem na protipovodňová opatření, k nimž jsou pozemkové úpravy často zásadním předstupněm a podmínkou. Ovšem také jsem řekl, že vzhledem k omezeným zdrojům přednost dostanou ti nejlépe připravení a ti, kteří budou ochotni zapojit vlastní investice nebo sehnat peníze i z několika různých zdrojů.
Nemohlo by však tempo provádění pozemkových úprav být přece jen rychlejší?
Řešení pozemkových úprav se výrazně zrychluje. Letos v únoru Ministerstvo zemědělství přijalo Plán činnosti pozemkových úřadů včetně potřeby finančního zajištění v letech 2010-2013, který předpokládá ročně provedení až 220 komplexních nebo jednoduchých pozemkových úprav na ploše přesahující 120 tisíc hektarů. Naplněním nového plánu se v průběhu tří let vyřeší minimálně čtvrtina prioritních pozemkových úprav. Je však třeba si uvědomit, že po roce 1989 se jednotlivé pozemkové úřady zaměřily především na řešení restitucí a urychlené zajištění podmínek pro hospodaření vlastníků na půdě. Až nyní se ke slovu dostávají především pozemkové úpravy, ať už komplexní či jednoduché. Cílem úprav je nejen vyjasnění vlastnických vztahů, ale také řešení problémů velkých vod či eroze, která zemědělskou půdu znehodnocuje. K polovině letošního listopadu již Ministerstvo zemědělství stačilo ukončit celkem 1083 komplexních pozemkových úprav na více než 475 tisících hektarech plochy (viz dolní tabulka). Celý proces se zrychlil až po roce 2003, s přijetím nového zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, který celou proceduru zjednodušil. Každý rok proto přibývá kolem stovky žádostí o komplexní pozemkové úpravy. Zájem mají především vlastníci pozemků na jižní Moravě a v jižních Čechách.
Existují i další možnosti, jak financovat pozemkové úpravy z jiných než z dosavadních zdrojů, či je alespoň částečně podpořit?
Zdá se, že dosavadní zdroje v objemech posledních let vzhledem k plánu na nejbližší období dostatečně naplňují možnosti pozemkových úřadů. Obce se na spolufinancování společných zařízení dlouhodobě podílejí. Ukončená pozemková úprava vyjasní vlastnické vztahy pod budoucími společnými zařízeními a umožní obci, aby sama zajistila dotaci například z Programu péče o krajinu nebo Programu obnovy přirozených funkcí krajiny. Tyto iniciativní přístupy obcí proces dokončení pozemkové úpravy v daném katastru urychlí. Bohužel se někdy setkáváme s tím, že vedení obce považuje za samozřejmou povinnost pozemkového úřadu, že realizaci plánu společných zařízení okamžitě po schválení návrhu na vlastní náklady provede. Realizační část je přitom výrazně dražší. Jako vzorový příklad spolupráce obce a pozemkového úřadu můžeme uvést obec Vlkoš v okrese Hodonín, kde společná zařízení postavili jak ze zdrojů pozemkového úřadu, tak samotné obce nejméně ze sedmi různých dotačních titulů. Kde je aktivní obec, tam se dokončení pozemkové úpravy daří mnohem lépe než tam, kde je přístup obecního zastupitelstva a starosty pasivní.
Jaké jsou průměrné celkové náklady na pozemkové úpravy? Neotevírají se v jejich snižování další možnosti, jak při stejném objemu peněz provést pozemkové úpravy na větším počtu katastrálních území?
Ceny za zpracování návrhů pozemkových úprav se měnily pod vlivem vnějších okolností, jako byly novelizace zákona, nové metodické postupy, požadavky a potřeby vlastníků pozemků a zejména obcí. V roce 2000 to bylo 10 500 Kč za jeden hektar, v roce 2009 už jen 7700 Kč. Nejlevnější bylo zpracování návrhů v roce 2005, kdy stálo 6400 Kč. Pokles průměrné ceny v roce 2005 i v roce následujícím způsobil hlavně náhlý a neočekávaný deficit v zajištění financování pozemkových úprav ze státního rozpočtu. Firmy zpracovávající návrhy začaly nabízet ve výběrových řízeních výrazně nižší ceny, což se sice projevilo ve snížení průměrných nákladů na jeden hektar úprav, ale také vedlo ke snížení kvality prováděných prací. Ústřední pozemkový úřad proto zadal v polovině roku 2006 zpracování modelového příkladu ocenění pozemkové úpravy, podle něhož by se optimální průměrná cena měla pohybovat kolem 10 600 korun za jeden hektar. Podle zpracovatelů pozemkových úprav a profesních organizací hrozí, že nízká cena ovlivní kvalitu zpracovaného návrhu. Je to složitá problematika související se zadáváním veřejných zakázek při pozemkových úpravách, přibývají nabídky s výrazně nízkou cenou. Firmy slibují cenu o více než třetinu nižší, než je předpokládaná. Kvůli tomu tedy v současné době klesají ceny pozemkových úprav na nižší hladinu, než byla před pěti až deseti lety.
Kdo rozhodne, zda se v rámci KPÚ například vybuduje polní cesta, o kterou stojí obec či vlastníci pozemků, ale jejíž vybudování se může pozemkovému úřadu zdát příliš drahé a kvůli omezeným možnostem svého rozpočtu dá přednost například suchému poldru? Jaká společná zařízení mají dnes prioritu?
Pozemkový úřad na základě schváleného návrhu po projednání se sborem zástupců a za jeho spolupráce stanoví postup realizace společných zařízení a dalších opatření vyplývajících ze schváleného návrhu. Přihlíží přitom k potřebám vlastníků pozemků a k finančnímu zajištění. Postup a priority při výstavbě společných zařízení tedy vyplývají z potřeb obce a sboru zástupců, samozřejmě s ohledem na finanční možnosti pozemkového úřadu. Co se týká protipovodňových opatření, jejich budování výrazně urychlilo usnesení vlády ČR, podle kterého mezi roky 2007 až 2013 půjde na tato opatření miliarda korun. Obce mohou nejlépe pomoci tím, že se budou podílet na zajištění všech potřebných podkladů, které jsou podmínkou zařazení do tohoto zdroje financování.
Může se do tempa pozemkových úprav nějak promítnout převod správy drobných vodních toků pod jednotlivá povodí a Lesy ČR, k němuž dojde k 1. 1. 2011?
K tomu není žádný důvod. Převod je dobře naplánován a ty subjekty, které mají převzít správu drobných vodních toků, mají se správou dlouhodobé zkušenosti.
Co přinesl letos v dubnu vydaný Metodický návod k provádění pozemkových úprav a Technický standard plánu společných zařízení v pozemkových úpravách?
Jsou to metodické materiály, které by měly přispět ke zlepšení kvality návrhů pozemkových úprav. Zejména v oblasti navrhování prvků plánu společných zařízení. Ústřední pozemkový úřad ve spolupráci se svými krajskými odbory uspořádal letos desítku pracovních seminářů pro pracovníky pozemkových úřadů i projektanty právě s tematikou výše zmíněných metodických materiálů. Závěry z těchto seminářů soustřeďuje Ústřední pozemkový úřad a zpracovatel metodik, a ti by je měli promítnout do finální podoby obou materiálů.
Vyhovuje současná legislativa komplexním pozemkovým úpravám? Co a proč by se v ní případně mělo změnit a jaké kroky v tom ministerstvo případně už podniká?
V současné době Ministerstvo zemědělství v souladu s programovým prohlášením vlády připravuje hlubokou strukturální reformu resortu zemědělství a jeho institucí. Jedním z pěti bodů této restrukturalizace je i transformace Pozemkového fondu ČR sloučením s pracovišti pozemkového úřadu za vzniku Pozemkového úřadu ČR. Tato zásadní organizační změna s sebou samozřejmě přinese i nutnost úpravy zákona o pozemkových úpravách. Legislativní úprava se kromě nové organizační struktury bude týkat i aktualizace v oblasti procesu zpracování návrhů pozemkových úprav, protože Ústřední pozemkový úřad dlouhodobě soustřeďuje podněty v této oblasti.
Co byste vzkázal starostům obcí, na jejichž katastrech dosud komplexní pozemkové úpravy neproběhly?
Pokud mají tyto obce zájem o provedení pozemkové úpravy v jejich katastru, je třeba kontaktovat příslušný pozemkový úřad a dohodnout se na dalším postupu. O pozemkovou úpravu může podle zákona požádat kdokoliv, pozemkový úřad žádost vyhodnotí a shledá-li naléhavost a účelnost důvodů za opodstatněné, zahájí řízení o požadovaných úpravách. Pozemkový úřad je povinen zahájit pozemkové úpravy vždy, když se pro ně vysloví vlastníci pozemků nadpoloviční výměry zemědělské půdy dotyčného katastrálního území. Často také k vyjasnění vlastnických vztahů popožene své občany obec. A pokud jde o osobní poselství: Tam, kde pozemkové úpravy proběhly, hodnotí je obce a jejich obyvatelé jednoznačně kladně. Pomohly k vyjasnění vlastnických vztahů tak, aby byly všechny zúčastněné strany spokojené. Díky řešení pozemkových úprav se často objevily i pozemky již zemřelých vlastníků a dědici mnohdy obnovovali dědická řízení, aby získali opomenutý majetek svých předků do vlastnictví. Tyto úpravy zároveň také leckde umožnily zpřístupnit pozemky či vybudovat cesty, stejně jako vznik digitální mapy s logickým a přehledným číslováním parcel. Výsledkem pozemkových úprav je nejen scelení pozemků, ale rovněž vytvoření nových přístupových cest, které nyní mohou místní, ale i návštěvníci, využívat. Přesah do protipovodňové a protierozní ochrany už jsem zmínil. Krátce tedy, pozemkové úpravy jsou jednoznačně dobrou investicí do budoucnosti obce.
Zatopený suchý poldr v katastrálním území Starého Města pod Landštejnem na Jindřichohradecku. Tato suchá ochranná nádrž byla vybudována jako společné zařízení v rámci tamních komplexních pozemkových úprav (k témuž více na str. 27).
FOTO: ARCHIV
Ministr zemědělství Ing. Ivan Fuksa: Pozemkové úpravy jsou jednou z mých priorit.
FOTO: JAN ŠTEMBERA
