Česká venkovská krajina sužovaná hříchy minulého režimu, kdy její přirozená schopnost vstřebat náhlé přívaly deště byla násilně potlačena na úkor velkoplošného obdělávání, si sama již nedokáže poradit. Stalo se tak činností člověka a právě člověk musí usilovat o nápravu tohoto stavu. Jednou z možných cest jsou komplexní pozemkové úpravy, jejichž pořizovateli jsou pozemkové úřady Ministerstva zemědělství.
Na prvopočátku pozemkových úprav, ať už se mají provést kdekoliv, vždy musí stát vlastní iniciativa vedení obce. Myšlenku komplexního zpracování projektu nové vlastnické držby je nutné přenést nejenom na rozhodující většinu vlastníků dotčených pozemků, ale také na zemědělce, pro něž je půda základním výrobním nástrojem.
Základním argumentem pro takto pojatý přístup jsou právě opakující se škody na majetku občanů i obcí, ale také nedostatky v evidencích katastru nemovitostí, způsobené nedokončeným přídělovým nebo scelovacím řízením, stejně jako dodnes nepřístupné vlastnické pozemky polohově roztříštěné po katastru a mnoho dalších.
POZEMKY DO VLASTNICTVÍ OBCE
Pozemkové úpravy lze charakterizovat jako zásadní změnu vlastnických práv v dotčeném území, jejímž cílem je nově prostorově a funkčně uspořádat pozemky, vytvořit podmínky pro racionální hospodaření na nich a navrhnout v krajině soubor tzv. společných zařízení. To jsou nové polní cesty, poldry, rybníky, meze, hráze a příkopy, které v protipovodňové ochraně obcí hrají nejvýznamnější roli.
Ve srovnání s územním plánem je návrh pozemkových úprav projektem, vycházejícím z přesného polohového a výškového zaměření krajiny, ze sofistikovaných modelů odtokových linií a křivek, kde návrh veškerých opatření garantují osoby s příslušnou autorizací. Nejvýznamnějším prvkem návrhů pozemkových úprav je kromě přesného dimenzování a konkrétní lokalizace samotných opatření v krajině i skutečnost, že jsou současně vypořádána vlastnická práva k pozemkům, na kterých jsou příslušná opatření navržena.
A právě výkup či zajištění potřebných pozemků ve vhodných lokalitách často bývá neřešitelným problémem pro radnice většiny obcí. Pozemky určené v rámci pozemkových úprav pro výstavbu společných zařízení jsou vždy následně převedeny na příslušné obce a vlastníkům jsou přiděleny náhradní pozemky obdobné kvality, jako byly pozemky původní.
KOMPROMIS PRO KRAJINU
Návrh projektu pozemkových úprav ovšem není diktátem úředníků a projektantů občanům jednotlivých obcí. Vždyť právě oni nejlépe vědí, kudy dříve vedly úvozové cesty, kde se v krajině nacházely meze a remízky, kudy tekla při intenzivním dešti srážková voda. A právě tito občané, místní znalci, jsou kromě vedení obcí partnerem pozemkových úřadů a projektantů při zpracování pozemkových úprav. Veškerá navržená opatření v krajině, každou polní cestu, hráz či rybník schvaluje široké spektrum dotčených orgánů státní správy a rovněž zastupitelstvo příslušné obce.
Návrh pozemkových úprav je možno také chápat jako široký kompromis mezi zájmy veškerých aktérů rozvoje venkovské krajiny. Ať už vlastníků pozemků, územních zájmů obce, zemědělských podnikatelů, až po zájem státu pomoci nastolit přirozenou rovnováhu mezi zájmy člověka a potřebami současného venkova a krajiny.
Přírodě ovšem nelze poroučet, srážková voda či nová polní cesta se nezastaví v pustém poli na hranicích katastru. Vodu je třeba zaústit do vodoteče, polní cesta se musí někde napojit. Projekty pozemkových úprav je proto nutné zpracovávat a řešit i z hlediska širších územních vztahů, například formou souběžného zpracování v katastrech více sousedních obcí.
PŘÍLEŽITOST I ZÁVAZEK
Schválení návrhu pozemkových úprav a jeho zápis do katastru nemovitostí není jenom pouhým právním aktem, ale také obrovskou příležitostí a závazkem do budoucna. Cesta k realizaci konkrétních protipovodňových a dalších opatření je nastavena, pozemky jsou dány do vínku obce. Využitím nejrozličnějších dotačních titulů a finančních zdrojů je možné okamžitě přistoupit k realizaci navržených staveb.
PŘÍKLAD Z PROSTĚJOVSKA
Příkladem nechť je obec Brodek u Konice na Prostějovsku. Obec nacházející se na úpatí Drahanské vrchoviny po dlouhá léta potřebovala řešit protipovodňovou ochranu. Vlastními silami a prostředky to byl úkol nesplnitelný, proto se tam přistoupilo k řešení - provedení komplexních pozemkových úprav.
Uskutečnily se v období let 1999-2004 na třech katastrech obce. Realizace prioritních protipovodňových opatření následně proběhla v letech 2006-2009 na celkové výměře 23 hektarů. Jde o vzájemně propojenou soustavu mezí, hrází, záchytných průlehů, příkopů, suchých poldrů a vodních ploch, doprovázených výsadbou zeleně a zatravněním. Výsledek takřka desetileté práce je zřetelný, voda zam člověka již neohrožuje, naopak se stala přirozenou součástí jeho života, cílem jeho procházek, místem nových pohledů do krajiny.
Celkové náklady ve výši 46 mil. Kč byly hrazeny z národních i evropských dotačních titulů, u nichž je základním předpokladem provedení pozemkových úprav. Zdali je cesta budování protipovodňových opatření na základě provedených pozemkových úprav správná, posoudí zřejmě až následující generace.
JIŘÍ KOUDELKA
ředitel Pozemkového úřadu Prostějov
V Brodku u Konice v rámci komplexních pozemkových úprav byla vybudována i tato malá vodní nádrž. Je součástí komplexní ochrany intravilánu obce před extrémními povrchovými odtoky a transportem orniční vrstvy do zastavěného území.
Jako součást pozemkových úprav vznikly kolem Brodku u Konice i záchytné příkopy s alejovými výsadbami.
FOTO: ARCHIV POZEMKOVÉHO ÚŘADU PROSTĚJOV
