V České republice existují stovky průmyslových zón. Největší boom jejich vzniku lze datovat zhruba do let na přelomu tisíciletí. Stát je podporoval od roku 1998 speciálním programem, na který pak v roce 2006 plynule navázal Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury. O vznik dalších průmyslových zón se zasloužily kraje a obce.
Český stát investoval od roku 1998 do vybudování 104 průmyslových zón s celkovou plochou 3129 hektarů téměř 9,5 miliardy korun. Až dosud se v nich usadilo přes 600 investorů, kteří obsadili 77 procent připraveného území a zavázali se tam vytvořit více než 103 tisíc pracovních míst.
Počet investorů a obsazenost zón se mění, protože Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, agentura CzechInvest i příslušné kraje, města a obce se samozřejmě snaží přilákat na dosud nezaplněná místa další podnikatele.
STÁT PODPORUJE POUZE STRATEGICKÉ ZÓNY
V této době stát podporuje jen průmyslové zóny označené jako strategické, tedy ty, které jsou národním zájmem a definuje je usnesení vlády č. 41 z letošního roku. Konkrétně jsou to Ostrava-Mošnov a Nošovice v Moravskoslezském kraji, Holešov ve Zlínském kraji, Triangle v Žatci a Solnice-Kvasiny. Výstavba v těchto zónách dosud probíhá a skončí v roce 2012.
Jedna z posledních zón, která se dokončuje, se nachází v Holešově. Logicky proto není ještě obsazena. Existuje tu však už konkrétní zájem investorů, což lze hodnotit podle slov ředitele odboru podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu Ing. Mariana Piechy, Ph.D., jako velké pozitivum, protože investor nikdy nedá definitivní souhlas, pokud není zóna plně dostavěna.
U strategických, státem podporovaných zón nadále existují investiční pobídky ve formě úlevy na daních po dobu pěti let. Stát zároveň podporuje případnou rekvalifikaci pracovníků. Po stejnou dobu je investor povinen tuto investici zachovat a samozřejmě vytvořit příslušná pracovní místa.
INVESTIČNÍ POBÍDKY
Podle ředitele Mariana Piechy Česká republika svými investičními pobídkami ve srovnání například se Slovenskem, Maďarskem nebo Polskem zaostávala. Tento nedostatek by měl odstranit nyní připravovaný nový systém.
S občasnými námitkami, že zahraniční investoři po vyčerpání těchto pobídek houfně odcházejí na východ, do zemí s levnější pracovní silou, ředitel Piecha nesouhlasí. Podle jeho slov je takových investorů naprosté minimum - tak dva tři případy. I tehdy, kdy se tak stalo, stále zde zbývá moderní závod, postavený podle nejpřísnějších podmínek a norem. Nehrozí proto vznik nových brownfieldů, které by zatěžovaly území ekologicky či jinak. »Zatím se nestalo, že by investor odešel a nezbylo tu po něm vůbec nic,« řekl ředitel Piecha.
K mediálně často zmiňovanému případu odchodu investora z Hranic uvádí, že chyba byla ve volbě technologie zastaralé výroby televizních obrazovek, kterou proto velmi rychle převálcovaly technologie nové. Ale závod v Hranicích už není opuštěn, je tam nová společnost CTP Park Hranice, která objekt pronajímá.
STRUKTURA SE MĚNÍ
Lze říci, že průmyslových zón je v České republice už dostatek. Podpora proto nemusí být už tak intenzivní - i proto se soustřeďuje na zóny strategického významu. To, co se ale podstatně mění, je struktura investorů. Od roku 2007 nebyla podle ředitele Piechy už podpořena žádná klasická výroba typu montovny. Stát má zájem na získání takových investorů, kteří produkují vysokou přidanou hodnotu, a tudíž předpokládají, že budou zaměstnávat kvalifikované pracovníky. Tak jsou také nastaveny podmínky pro získání podpory.
Novým trendem je také skutečnost, že existující investoři své závody rozšiřují o další činnosti.
Co se však nemění, je nadále drtivá převaha zahraničních investorů, přestože podmínky jsou nastaveny pro všechny zájemce stejně. Českých investorů je v státem podporovaných průmyslových zónách jen asi deset procent.
Ředitel Ing. Marian Piecha zdůrazňuje, že v případě podporovaných zón je nutné mít vždy předem představu o konkrétních zájemcích, kteří by tu mohli podnikat. V opačném případě by žadatel o státní podporu se vší pravděpodobností neuspěl. A i kdyby si příslušný kraj nebo město sehnaly peníze samy, je tu značné riziko, že zóna zůstane nevyužita. Důvody, proč se investoři rozhodnou pro určitou lokalitu, jsou různé, ale v každém případě platí, že jednou z hlavních podmínek je dobrá dopravní obslužnost místa.
Holešovská zóna lákala investory v čínském Macau
Čínští podnikatelé měli možnost seznámit se s nabídkou rozvojových ploch ve Strategické průmyslové zóně Holešov. Zástupci Zlínským krajem vlastněné společnosti Industry Servis ZK totiž zónu prezentovali na jednom ze světově nejvýznamnějších veletrhů zaměřených na investiční možnosti Macao International Trade and Investment Fair 2010. Účast na veletrhu je součástí programu několikadenní návštěvy představitelů Zlínského kraje a partnerských institucí v Číně.
»Účast na veletrzích je důležitou součástí naší komunikace s potenciálními investory. Tradičně se zúčastňujeme nejvýznamnějších akcí tohoto typu v Evropě, letos jsme poprvé zavítali do Číny. Nejde přitom o náhodu. Čínským podnikatelům věnujeme pozornost dlouhodobě. Pravidelně jim posíláme propagační materiály, náš web má čínskou mutaci a prostřednictvím českých institucí v Číně komunikujeme s tamními profesními sdruženími,« poznamenal výkonný ředitel společnosti Industry Servis ZK Jakub Černoch. Představitelé čínských institucí i tamní podnikatelé již několikrát navštívili přímo areál holešovské zóny.
»Vzhledem k současnému stavu čínské ekonomiky a odhadu jejího budoucího vývoje jsme přesvědčeni, že zvýšená pozornost věnovaná tomuto regionu je správnou cestou,« doplnil statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje Libor Lukáš.
Strategická průmyslová zóna Holešov se celkovou rozlohou 360 hektarů řadí k největším rozvojovým plochám v zemi. Investoři se mohou ucházet o pozemky o velikosti od 0,5 do 100 hektarů. Plochy lze v závislosti na konkrétních požadavcích investorů dále dělit či spojovat. Holešovská zóna patří mezi strategické projekty, které byly či jsou výrazně podporovány ze státního rozpočtu.
V této době stát podporuje jen průmyslové zóny označené jako strategické, tedy ty, které jsou národním zájmem a definuje je usnesení vlády č. 41 z letošního roku.
Pohled na strategickou průmyslovou zónu Triangle v Žatci.
ILUSTRAČNÍ FOTO: WWW.TRIANGLE-CITY.CZ
