Jana Parýzka, ředitele odboru projektů a produktů veřejných financí České spořitelny, jsme se ptali, jak vypadá současná situace financování komunálních projektů z evropských fondů a zda něco změnila krize. Hovořili jsme také o tom, jak mohou města a obce investicemi vydělat a jaké nové produkty pro municipality se na trhu v poslední době objevily.
Jak vypadá financování komunálních projektů z evropských fondů a jak municipalitám Česká spořitelna při tom pomáhá? Jsou to projekty úspěšné?
Municipality dnes uskutečňují téměř výhradně projekty, které z větší části čerpají prostředky z evropských fondů nebo využívají jiné dotace. Projekty bez dotačního spolufinancování jsou spíše výjimkou.
Poskytujeme úvěry na předfinancování i kofinancování té části nákladů, kterou je povinen do projektu investovat příjemce dotace z vlastních zdrojů. Úvěrová aktivita měst a obcí je v této oblasti velmi vysoká. Účastníme se všech veřejných zakázek na financování těchto projektů, avšak za předpokladu, že projekt vyhodnotíme jako financovatelný a zadavatel nestanovil v zadávací dokumentaci neakceptovatelné podmínky. To se však naštěstí stává jen zcela výjimečně.
Navíc dceřiná společnost České spořitelny Grantika pro municipality zajišťuje komplexní servis - vyhledání vhodného dotačního programu, zpracování projektu na klíč, dotační management a podobně. To výrazně usnadňuje cestu žadatelů o evropské peníze k dotačním titulům, zvyšuje úspěšnost žádostí a garantuje kvalitu projektů v celé fázi realizačního cyklu, což značně zlepšuje financovatelnost a minimalizuje riziko nesplnění dotačních podmínek a tedy vrácení dotace.
Přinesla krize v této oblasti nějaké změny?
Ano, z tuzemského trhu odešli někteří hráči, například banka DEXIA, která se zde specializovala na komunální sektor. Obchodní modely bankovních domů, které se orientují na alokaci aktiv, opomíjejí transakční bankovnictví a pracují s vyšší finanční pákou, v době krize likvidity přestaly fungovat. Zavedené tuzemské banky, které se angažují ve financování veřejného sektoru, se s krizí vypořádaly velmi dobře. Nicméně i ony se nyní více soustředí na kvalitu projektů a finanční zdraví municipality.
My máme již řadu let velmi propracované analytické modely a ratingové nástroje pro municipality, takže jsme v době krize nemuseli na naší úvěrové politice v tomto segmentu nic měnit.
Splácejí svoje závazky města a obce, nebo se i zde vyskytují klasifikované úvěry? Roste jejich podíl?
Ve srovnání s trhem máme nadprůměrně kvalitní úvěrové portfolio pro města a obce. V polovině roku jsme provedli důkladnou analýzu segmentu a výsledek byl velmi uspokojivý.
Pokud jde o splácení, je to v našem portfoliu zcela zanedbatelná položka v řádu zlomku procenta. Nepozorujeme v této oblasti žádný negativní trend. Je ale nutné podotknout, že existují klasifikované úvěry i u klientů, kteří žádné problémy se splácením nemají. Mohou to být ti, kteří třeba včas nedodají finanční výkazy, případně je klasifikujeme subjektivně, například kvůli zhoršení finanční situace. I těchto klientů je však u nás minimum.
Jaká je budoucnost financování municipalit? Budou se jejich příjmy snižovat a jak se případně mají bránit tomuto úbytku?
Nedomnívám se, že by mělo dojít ke snižování příjmů municipalit nad rámec běžného ekonomického cyklu a souvisejícího výběru sdílených daní. Tyto výkyvy budou schopny bez problémů absorbovat. Navíc celková úroveň zadluženosti měst a obcí je stále relativně nízká ve srovnání se státním dluhem a tempo růstu jejich dluhu je minimální - jejich zadluženost už přibližně pět let stagnuje na úrovni kolem 80 mld. Kč. Stále existují navíc značné rezervy na výdajové straně provozního rozpočtu u většiny obcí.
Další možností, jak se vyrovnat s případným poklesem příjmů, je pečlivější nastavení priorit u kapitálových výdajů. Takže žádný dramatický vývoj nelze očekávat.
Mohou samosprávy vydělat třeba i prostřednictvím investic? Které typy se pro ně hodí?
Co se týče komerčních investic, řekl bych, že obec může daleko pravděpodobněji prodělat než vydělat. Ostatně poslání samosprávy je podle mého názoru spíše administrativně-správní povahy. Zkušenosti ukazují, že pokud se pustí do podnikání nebo investic, nemusí to skončit dobře.
Něco jiného jsou samozřejmě finanční investice formou správy aktiv či investování do finančních produktů. V tom jsou většinou municipality naopak zbytečně konzervativní a nechávají své peníze mnohdy na běžných účtech. Profesionální asset management by jim přitom mohl přinést zajímavou prémii ve srovnání s krátkodobými depozity.
Jaké jsou trendy ve sféře nových finančních produktů pro municipality? ČS má například novinku v podobě dodavatelského úvěru...
Máte-li na mysli dluhové financování, myslím, že je velký potenciál strukturovaného financování včetně PPP (Public Private Partnerships - partnerství veřejného a soukromého sektoru) projektů, leasingových struktur a dalších off-balance sheet modelů. Využití dlouhodobých dodavatelských úvěrů s následným forfaitingem si podle našeho názoru také zaslouží seriózní debatu, a to i u velkých infrastrukturních projektů a podobně.
Často je to dobrý recept na někdy už zastaralou legislativu a regulatorní opatření omezující dluhové financování také u dalších entit ve veřejném sektoru, například státních příspěvkových organizací.
Nedomnívám se, že by mělo dojít ke snižování příjmů municipalit nad rámec běžného ekonomického cyklu a souvisejícího výběru sdílených daní, říká Jan Parýzek.
FOTO: ARCHIV
