Porovnání hospodaření českých a slovenských obcí

Ekonomická recese významně poznamenala rozpočtové hospodaření českých obcí a nevyhnula se ani municipalitám slovenským. Podívejme se, jak dopadlo srovnání rozpočtů českých a slovenských obcí v letech 2008 a 2009. Údaje za Českou republiku jsou uváděny včetně Prahy a pro srovnatelnost jsou převedeny na eura.

V České republice existuje více než 6000 obcí, na Slovensku necelých 3000. V průměru připadá na jednu českou obec více než 1600 obyvatel, v případě slovenských obcí je to více, a to přes 1800 obyvatel. Více malých obcí je tak v ČR.

Pro obě země je společné, že obecní rozpočty skončily v roce 2008 přebytkem a o rok později se dostaly do schodku. Kupodivu se deficit rozpočtu v roce 2009 v obou případech podílel 7 % na rozpočtových příjmech.

RYCHLEJŠÍ RŮST DOTACÍ NA SLOVENSKU

Dopad ekonomické recese na hospodaření obcí byl relativně větší v ČR. Celkové příjmy českých obcí se v roce 2009 snížily proti roku předchozímu o 3 %, ale v případě slovenských obcí jen o 1,6 %. V obou zemích v důsledku ekonomického oslabení poklesly daňové výnosy, což do určité míry kompenzoval rychlejší růst dotací. V České republice se daňové příjmy obcí snížily výrazněji (o 11 %) než na Slovensku (o necelá 4 %). Slovenské obce získaly od Ministerstva financí určitou kompenzaci výpadků daňových příjmů, respektive výpadku daně z příjmu fyzických osob.

I když se daňové příjmy slovenských obcí snížily relativně méně než českých, růst dotací byl silnější na Slovensku (zvýšily se o 20 %) než v České republice (růst jen o 14 %). A byl to právě tento faktor, který především přispěl k mírnějšímu propadu celkových příjmů slovenských obcí. V obou zemích se snížily rovněž kapitálové příjmy, v ČR o 10 %, zato na Slovensku téměř o 60 %. To znamená, že ani v ČR, ani na Slovensku se obce nesnažily kompenzovat propad daňových příjmů výprodejem obecního majetku. U našich sousedů se - na rozdíl od českých obcí - snížil i objem nedaňových příjmů.

DYNAMIKA KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ BYLA ODLIŠNÁ

Obě skupiny obcí nereagovaly na pokles příjmů adaptací úrovně výdajů, protože v obou zemích se výdaje zvýšily, v českém případě o 10 %, ve slovenském o 7,1 %. Potěšitelný je fakt, že u obcí v obou zemích rostly kapitálové výdaje rychleji než běžné. Běžné výdaje se zvýšily shodně jak u českých, tak u slovenských obcí o více než 5 %, dynamika kapitálových výdajů však již byla odlišná - v ČR o 22 %, v SR o 12 %. V důsledku toho se podíl kapitálových výdajů na celkových v obou případech v roce 2009 zvýšil, avšak z nestejné základny a nestejně rychle. V roce 2009 dosáhl tento podíl v České republice 33 % (vzestup o 3 procentní body proti roku 2008), ve Slovenské republice to bylo 25 % (vzestup o 1 procentní bod). V roce 2009 daňové příjmy představovaly na celkových příjmech podíl 52 % v ČR a 51 % v SR.

Podíl nedaňových příjmů byl v obou zemích víceméně stejný. Dotace se na celkových příjmech slovenských obcí podílely 36 %, v případě českých obcí 33 %. V roce 2008 byl podíl kapitálových příjmů na celkových výdajích vyšší na Slovensku, o rok později to byly naopak české obce, které dosáhly vyššího podílu.

NIŽŠÍ ZADLUŽENOST OBCÍ V SR

Zatímco se v roce 2009 dluh obcí v ČR zvýšil o 1 %, na Slovensku poklesl o 5 % (z důvodu dostupnosti údajů za slovenské obce zahrnuje obecní dluh v tomto případě pouze bankovní úvěry a komunální obligace, a to včetně příspěvkových organizací zřizovaných obcemi). V přepočtu na obyvatele dosáhl dluh českých obcí koncem roku 2009 258 eur, obcí na Slovensku 100 eur, tj. pouze 40 % českého obecního dluhu.

Slovenské obce vykazují nižší hodnoty rozpočtových položek nejen v absolutním vyjádření, nýbrž i v přepočtu na obyvatele. V roce 2009 dosáhly celkové příjmy českých obcí v přepočtu na obyvatele 971 eur a slovenské pouze 589 eur, tedy zhruba 60 % obnosu, kterým disponovaly obce v ČR. Stejná proporce existuje také u výdajů. České obce vydaly 1038 eur v přepočtu na obyvatele, slovenské 630 eur.

Slovenské obce ve srovnání s českými mají v průměru více obyvatel, disponují o něco méně penězi v přepočtu na obyvatele, vykazují vyšší podíl dotací na celkových příjmech a nižší podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích a jsou méně zadluženy.

Navzdory výše uvedeným rozdílům společný základ obecních rozpočtů z počátku 90. let minulého století je stále ještě patrný.

JAK JE TO S VÝNOSY DANĚ Z NEMOVITOSTÍ

Obsah čtyř hlavních příjmových kategorií není ale u českých a slovenských obcí plně srovnatelný. Na Slovensku také existují sdílené daně, avšak obce participují pouze na dani z příjmu fyzických osob. České obce, kromě této daně získávají i podíl na dani z přidané hodnoty a na dani z příjmu právnických osob. Administrativní poplatky se v rozpočtech slovenských obcí zařazují do nedaňových příjmů.

O zvyšování výnosů daně z nemovitosti se v ČR diskutuje již delší dobu. Její výnos se v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008, po letech poznamenaných víceméně stagnací, zvýšil až o 23 %. Zásluhu na tom nemají rozhodnutí představitelů obcí, nýbrž zásah státu. O tom, že to byl krok správným směrem, vypovídá i srovnání se Slovenskem. Slovenské obce získaly 254,8 mil. eur (rok 2009), zatímco české jen 241,6 mil. eur. V přepočtu výnosu daně z nemovitosti na obyvatele je rozdíl patrnější. Obce v SR obdržely z tohoto zdroje 47 eur, zatímco české pouze 23 eur.

VĚRA KAMENÍČKOVÁ
CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Rozpočty obcí ČR a SR (v mil. eur)

ZDROJ: STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET ČR ZA ROK 2009, STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET SR ZA ROK 2009, VLASTNÍ VÝPOČTY CCB-CZECH CREDIT BUREAU