Napjatý stav veřejných rozpočtů nutí Ministerstvo vnitra přehodnotit i některé chystané projekty v oblasti elektronizace veřejné správy. Vrchní ředitel sekce pro informatiku a eGovernment Ing. Jaroslav Mráz tvrdí, že původní koncept bude zachován. Uskutečnění některých projektů se však rozloží do delší doby a důsledně se bude vyžadovat i jejich zlevnění.
Týkat se to má především přípravy a zavedení systému základních registrů veřejné správy. Ve hře však jsou i některé další velké projekty.
Platí i nadále, že systém základních registrů veřejné správy bude místo července 2011 uveden do ostrého provozu až o rok později?
Ano, registry obyvatel (ROB), práv a povinností (RPP), osob (ROS) a územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN) by měly začít fungovat v roce 2012. Situaci nám však zatím komplikuje fakt, že dva tendry na dodávku informačních systémů jsme dosud nemohli dokončit, protože je řeší Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Letos v květnu skončila výzva k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu (IOP) na Rozvoj služeb e-Governmentu, konkrétně na budování technologických center obcí s rozšířenou působností. Jaké máte první zkušenosti s budováním těchto center a jak »trojkové« obce přitom případně spolupracovaly s obcemi nižších stupňů ve svých správních obvodech?
Informaci o tom, jak postupuje budování technologických center, nemám. Ale předpokládám, že pokud byly splněny podmínky spojené s uplatněním projektu podaného do této 6. výzvy IOP, bylo jeho uskutečnění řádně profinancováno a technologická centra se připravují. Rád bych však připomněl, že se chystá ještě jedna další podobná výzva, totiž pro budování technologických center krajů. Pokud jde o druhou část vaší otázky, Ministerstvo vnitra je sice ústředním orgánem pro veřejnou správu a vytvořilo prostor k tomu, aby samosprávy mohly dosáhnout na projekty financované ze strukturálních fondů Evropské unie, ale určitě nebude zasahovat do kompetencí samospráv, protože by to nebylo ani rozumné, ani účelné. Je-li vypsána výzva a popsáno, čemu má sloužit, pak náš úřad nebude regulovat rozsah a obsah projektů, které mu samosprávy předkládají. Jestliže obec podmínky výzvy splní a obdrží peníze na financování přihlášeného projektu, je už na ní, jak tyto finanční prostředky použije. Centralistické řešení bych v případě samosprávy nepovažoval za správné.
Nová IT infrastruktura v obcích si však vyžádá nejen peníze na její provoz, ale časem i na úpravy softwaru a upgrade. Počítáte s tím, že by Ministerstvo vnitra přispívalo i na provoz těchto nových informačních systémů na úrovni municipalit?
Teď budu zprostředkovaně hodnotit ně-co, u čeho jsem nebyl. Když však už byla přijata koncepce e-Governmentu a strategie Smart Administration jako důležitý koncept řešení agend veřejné správy, tedy třeba projektů typu Czech POINT, logicky se muselo počítat s tím, že veřejná správa záhy přijde s námitkou, že tyto projekty, které jí předkládá centrum, ji finančně zatěžují, a že proto od státu potřebuje pokrýt alespoň část nákladů s tím souvisejících. Ale ono přece od samého začátku bylo a nadále zůstává i na samosprávě, aby si zvážila, jak bude využívat IT technologii (a jak finančně zajistí její provoz), kterou si prostřednictvím svého projektu pořídila. Samospráva musí znát tuto odpověď minimálně na pět let dopředu, což je období, po které je definována udržitelnost výsledků projektů podpořených z fondů Evropské unie. Právě Czech POINT je dobrým příkladem toho, kdy si vedení zejména menší obce musí položit otázku: Vyplatí se nám, když budeme vydávat jen pár výpisů z trestního rejstříku či katastru nemovitostí za rok? Mít logo Czech POINT na dveřích úřadu není špatná věc, ale bez něho se dá v menší obci také žít.
Jenže u některých informačních systémů stát obcím příliš možností na vybranou nedává. Viz třeba datové schránky elektronická spisová služba...
Řada požadavků, které v tomto smyslu dopadají na obce, je dána tím, jak byly přijímány příslušné zákony, aniž by se zohledňovalo, zda je veřejná správa na nové úkoly připravena - i finančně. Jinak řečeno, fakt, že (jistě správně) tlačíme dopředu elektronizaci agend veřejné správy, ještě neznamená, že ve všem musíme postupovat tak rychlým tempem. Domnívám se, že zejména k elektronizaci »vnitřního chodu radnic« je nutno přistupovat velmi obezřetně. Nejen na ústředních orgánech státní správy, ale i na úřadech měst a obcí byli všichni dlouhodobě zvyklí pracovat pouze s listinnými podklady a elektronická forma bývá v řadě případů záležitostí, kterou ne všichni dobře ovládají.
Zůstaňme tedy u datových schránek. Už za měsíc to bude rok, co byly povinně zavedeny ve veřejné správě. Jak se obce a města tohoto úkolu zhostily a proč jim nyní hrozí zpoplatnění využívání celého systému?
Veřejná správa tento úkol zvládla dobře. Samozřejmě ne všude to bylo snadné pro její zaměstnance, kteří celý svůj dosavadní profesní život pracovali pouze s listinnou podobou dokumentů. Krokem vpřed je, že stát považuje jak listinnou podobu, tak datovou zprávu za rovnocenné a garantuje pohlížet na datové zprávy stejně jako na obálky s modrým pruhem. Je tedy na obci, aby zvážila, zda bude platit vyšší porto za klasické poštovní zásilky, nebo podstatně méně za datovou zprávu. Jak si určitě pamatujete, původní koncept projektu Datové schránky počítal s tím, že jeho využívání nebude zpoplatněno - a také díky tomu byl projekt úspěšně nastartován. Nicméně v souvislosti s projednáváním návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2011 Ministerstvo financí vzneslo požadavek, aby do kapitoly Všeobecné pokladní správy byl alokován menší objem finančních prostředků. Proto nemůže být dodrženo původní pravidlo, že právě z této kapitoly se bude hradit využívání datových schránek orgány veřejné moci. Nově by tedy každý takový orgán měl platit zasílání datových zpráv sám za sebe. Uvědomuji si, že to nějaké třenice asi ještě vyvolá, ale podle mého názoru je to organizačně i technicky zvládnutelné.
Jenže přece nejde jen o to zaplatit za odeslanou datovou zprávu, ale také o úhradu nákladů na nutnou technickou infrastrukturu a její udržování v chodu...
Většina orgánů veřejné moci, alespoň těch větších, se na to už připravila. Proto nepředpokládám, že by to u nich jakýmkoliv způsobem ohrozilo využívání systému datových schránek.
Platí to i pro malé obce?
Těm stačí obyčejný počítač, aby si mohly datové zprávy stahovat a odesílat. U malých obcí spíše jako problém vidím způsob a rozsah vedení elektronické spisové služby. Ale je to opět o prioritách: Půjdu-li si koupit automobil, také se mohu rozhodovat mezi malým vozem z Koreje, oktávií nebo řekněme mercedesem...
Zaměstnanci menších obcí obsluhují i několik agend, což pro ně znamená neustále se znovu přihlašovat do informačních systémů jednotlivých rezortů. Navíc zřizovatel každého takového systému musí pro něj zřídit samostatný identitní prostor, což také není levné. Jak se Ministerstvo vnitra staví k iniciativě krajů, které navrhly, aby se v oblasti sdílení identitních prostorů postupovalo společně?
Jsme stejného názoru jako kraje. Společný identitní prostor, který by umožnil, že úředník Novák z obce XYZ se může přihlásit do několika různých agend pouze jedním přihlašovacím heslem nebo jedním nástrojem pro autorizaci a identifikaci, by byl určitě krokem správným směrem. Chceme přitom využít možnosti, které poskytuje Czech POINT, a nabídnout je jiným subjektům jako zdroj, aby si nemusely pořizovat vlastní způsoby identifikace a autorizace přístupů ze strany obcí a měst. Zkrátka, úředník zaregistrovaný v Czech POINT dostane možnost, aby měl přístupová práva i pro jiné informační systémy veřejné správy, tedy ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, financí atd. Už příští rok by tento projekt mohl být zřetelně vidět.
Nejen starostka Bílovce na Novojičínsku Ing. Sylva Kováčiková tvrdí, že se zaváděním e-Governmentu se nezjednodušují formuláře pro občana, v nichž se od něho nadále tvrdošíjně vyžadují informace, které by si orgány veřejné správy přece mohly snadno elektronicky zjistit samy mezi sebou.
Paní starostka ví, o čem mluví. Právě proto se potřebujeme soustředit na dokončení přípravy systému základních registrů, který bude právě v tomto směru přínosem pro občany.
Jakou filozofií rozvoje e-Governmentu se nové vedení Ministerstva vnitra řídí a může mít další elektronizace státní a veřejné správy vliv i na snižování jejích nákladů a počet zaměstnanců?
V zásadě určitě nic měnit nebudeme. Ale musíme si připustit, že se změnily ekonomické, resp. finanční podmínky pro elektronizaci veřejné správy. Už to bylo řečeno: I jen udržet po předepsaných minimálně pět let některé IT projekty, které byly kofinancovány ze strukturálních fondů EU, může být pro mnohé municipality složité. Čím větší investice, tím obvykle i vyšší nároky na financování provozu. Nás to vede k tomu, že některé chystané projekty přehodnocujeme ve smyslu jejich rozfázování. Jinými slovy řečeno, neuděláme jeden dlouhý krok, ale postupně několik kratších, na sebe navazujících krůčků, a to při zachování původního konceptu a myšlenky. Primárně se to týká základních registrů a jejich levnějšího provozu, protože datové schránky, Komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS) či Czech POINT už určitou, bezmála finální podobu mají. Pokud jde o snižování nákladů a úsporu zaměstnanců, dovolil bych si v tomto ohledu zůstat velmi střízlivý. Ačkoliv stát investuje do IT služeb poměrně masivně, nikdy a nikde jsem nezaznamenal žádné jiné úspory než časové. IT projekty věci zvládají za kratší dobu a efektivněji, ale že by mně někdo někdy doložil, jak ten či onen projekt přinesl úsporu 10 milionů nebo pěti miliard korun, s tím jsem se dosud nesetkal. Totéž platí o úspoře pracovních sil. Ale chtěl bych poznamenat, že to není chyba samotných IT systémů. Je to prostě o tom, že systémy se jen »implementují«, aniž by se redefinovalo, jak mají procesy, jimi řízené, nově a účelněji fungovat. Pravda, přistoupit k redefinici procesů také nemusí být snadné, zejména jsou-li jasně nastaveny existujícími zákony...
Také na radnici v Bílovci v okrese Nový Jičín lze na asistovaném místě výkonu veřejné správy Czech POINT požádat o výpis z veřejných i neveřejných rejstříků nebo o datovou schránku, podat podání či provést autorizovanou konverzi na žádost.
FOTO: Jiří Velký
Ing. Jaroslav Mráz: Dosavadní filozofii e-Governmentu měnit nebudeme. Jen si musíme připustit, že se pro elektronizaci veřejné správy změnily ekonomické, resp. finanční podmínky. V některých směrech tedy bude nutné poněkud zvolnit tempo.
FOTO: ARCHIV
