Ve Sbírce zákonů je publikována řada předpisů, které se dotýkají činnosti obcí - aniž jejich obsah je s obcemi předem projednáván. Jak se může obec do »legislativního« procesu zapojit, případně uplatňovat své připomínky? Oprávnění k vydání obecně závazného právního předpisu stanoví...
Ve Sbírce zákonů je publikována řada předpisů, které se dotýkají činnosti obcí - aniž jejich obsah je s obcemi předem projednáván. Jak se může obec do »legislativního« procesu zapojit, případně uplatňovat své připomínky?
Oprávnění k vydání obecně závazného právního předpisu stanoví především Ústava ČR, podrobnosti k podávání návrhů zákonů a jejich přijímání pak zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a zákon o jednacím řádu Senátu.
Ke sjednocení postupu ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při přípravě právních předpisů schválila vláda svým usnesením z března 1998 Legislativní pravidla vlády (dále jen Pravidla), která mají za úkol přispět ke zvýšení úrovně tvorby právního řádu.
Pravidla již byla několikrát novelizována. Obsahují především obecné požadavky na tvorbu právních předpisů a stanoví subjekty, kterým se návrh právního předpisu zasílá do připomínkového řízení a lhůty pro uplatnění připomínek. Dále vyjmenovávají konkrétní připomínková místa - kraje, hl. město Praha a sdružení obcí s celostátní působností, pokud se návrh týká jejich samostatné nebo přenesené působnosti.
Návrh právního předpisu obdrží připomínková místa prostřednictvím elektronické knihovny Úřadu vlády (eKLEP). Připomínková místa výslovně uvedená v Pravidlech sdělují připomínky orgánu, který návrh k připomínkám předložil, a to prostřednictvím eKLEP. Ostatní připomínková místa, je-li jim návrh zaslán (například profesní sdružení, odborné instituce), sdělují připomínky v elektronické nebo listinné podobě.
Pravidla dále stanoví, že připomínky musejí být formulovány jednoznačně a konkrétně, musejí být řádně odůvodněny a je-li požadováno nahradit určitý text jiným textem, musí být navržena nová formulace. Uvádějí, že k dosažení přehlednosti se připomínky člení na připomínky obecné a na připomínky k jednotlivým částem textu věcného záměru. Pokud vybraná připomínková místa, mezi která patří také kraje, hl. město Praha a sdružení obcí s celostátní působností, uplatňují připomínky, jež považují za podstatné, tak ke každé z těchto připomínek připojí slova »tato připomínka je zásadní«. Pravidla pak v tomto případě stanoví, že »pokud orgán, který věcný záměr k připomínkám předložil, takto označené připomínce nehodlá vyhovět, stává se tato připomínka předmětem rozporu«. Ostatním, takto neoznačeným připomínkám, nemusí příslušný orgán vyhovět a nejsou tedy považovány za předmět rozporu. Orgán, který věcný záměr k připomínkám předložil, projedná s připomínkovými místy jimi uplatněné připomínky, pokud to považuje za potřebné. Pravidla stanoví, že s připomínkovým místem, které tvoří kraje, hl. město Praha a sdružení obcí s celostátní působností, je nutno vždy projednat ty připomínky, které se staly předmětem rozporu.
Zatímco kraj, jako územní samosprávný celek, je podle Pravidel připomínkovým místem, jednotlivá obec připomínkovým místem není. Do připomínkového procesu k návrhu právního předpisu se však obec může zapojit prostřednictvím například Svazu měst a obcí, který připomínkovým místem je. Některé kraje zapojují do připomínkového řízení obce ve svém správním území, a to zejména tehdy, kdy se návrh právního předpisu dotýká samostatné nebo přenesené působnosti obcí - aby případné vznesené připomínky k návrhu právního předpisu byly co nejobjektivnější. Došlé připomínky obcí jsou například v Moravskoslezském kraji důsledně vyhodnoceny a využity při zpracování stanoviska kraje k návrhu právního předpisu.
Obdobně, jak jsem uvedk výše, se postupuje u materiálů určených k projednání vládou, které jsou nelegislativní povahy (analýzy, koncepce atd.).
JUDR. MIROSLAV BÝMA, PH.D.
právník
