Také letošní jarní povodně opět poukázaly na fakt, že problematika protipovodňových staveb není v ČR uspokojivě řešena. Kromě nesnadného získávání peněz na ochranu proti povodním jde hlavně o nevyřešené majetkoprávní vztahy k pozemkům, na nichž by se tato opatření měla uskutečňovat.
Zejména na toto téma jsme hovořili s předsedou Bezpečnostní komise Svazu měst a obcí (SMO) ČR, starostou Uherského Brodu Ing. Ladislavem Kryštofem. »Je třeba si uvědomit, že realizace protipovodňových staveb je opravdu ve veřejném zájmu. Dnes se velmi nerado slyší omezování vlastníků půdy. Pokud však máme snahu se před povodněmi chránit, musí tato pravomoc existovat. Některé pozemky jsou majetkoprávně problematicky vypořádávány, ať kvůli nezájmu majitele, či z důvodu očekávání přemrštěné náhrady, nebo jenom proto, že majitele zkrátka není možné kontaktovat. Ale je tady ještě další faktor, totiž samotná zemědělská výroba. Obcím, krajům či státu by měla být dána kompetence v některých případech (vymezených územích) mít vliv na stanovení plodin, jimiž budou pole oseta. K leckterým lokálním záplavám by přece vůbec nemuselo dojít, kdyby tam byly k osevu použity jiné plodiny - třeba vojtěška místo slunečnice,« říká Ing. Ladislav Kryštof.
Mělo by se i rozšířit vymezení veřejně prospěšných staveb o stavby, chránící život, zdraví a majetek občanů před negativními důsledky povodní a záplav?
Stávající legislativa umožňuje v územním plánu stanovit veřejně prospěšné stavby, což však bývá velmi zdlouhavé. Mnohá protipovodňová opatření ani nejsou finančně nákladná - leckdy pouze stačí vybudovat odvodňovací příkop či navýšit břeh. Jenže jejich uskutečnění je podmíněno majetkoprávním vyřešení dotčených pozemků. Návrh naší komise proto předpokládá stanovení či vymezení takových staveb, které mohou ochránit životy i majetek občanů a společnosti a jež by obec mohla vybudovat i bez souhlasu majitele příslušného pozemku - a teprve následně by se konalo majetkoprávní vypořádání.
Uvedu příklad: Po povodních byla zpracována odborná studie, která v rámci protipovodňových opatření stanovila vybudovat odvodňovací příkop se suchým poldrem na pozemcích několika desítek majitelů. Dalším krokem pro získání dotace je expertní posouzení na Ministerstvu zemědělství. Expertní posudek je kladný, může se zpracovat dokumentace pro územní řízení. Současně se začíná jednat s majiteli o jejich předběžném souhlasu se stavbou a majetkoprávním vypořádáním. Některé pozemky ovšem nemusí mít jednoznačného vlastníka (neproběhlá dědictví) či mají nedostupného vlastníka v zahraničí, případně spadají do tzv. církevních restitucí. Je proto třeba hledat jinou vhodnou trasu, čímž se vracíme ke studii a expertnímu posouzení. Pokud by byla podmínka majetkoprávního vypořádání odstraněna, bylo by možné získat územní rozhodnutí, zpracovat projektovou dokumentaci, získat stavební povolení (opět bez majetkoprávního vypořádání), uskutečnit stavbu a během všech těchto kroků řešit majetkoprávní vztahy.
Bezpečnostní komise SMO v květnu vyzvala i k tomu, aby z dotačních titulů určených na protipovodňová opatření bylo možné čerpat peníze na výkup pozemků, případně úplatná věcná břemena a financovat opravy a údržbu drobných staveb typu silničních propustí, mostků apod...
Mnohá protipovodňová opatření, zejména menších obcí, mají nízké realizační náklady v porovnání s náklady na výkupy pozemků. Pokud nyní platí povinnost pro obce předat příslušnému povodí územní rozhodnutí, což dnes vyžaduje také majetkoprávní vypořádání - a teprve toto povodí obdrží dotaci na realizaci, znamená to, že obce musí vykoupit pozemky za vlastní peníze. Mnohé záplavy jsou způsobeny »nedostatečnou« údržbou silničních propustí, mostků, zatrubněných potoků. Ale na tyto opravy obce často nemají dost financí, přičemž u nás zatím neexistují žádné dotační tituly, z nichž by bylo možné finanční prostředky na takové účely čerpat.
V souvislosti se záchrannými pracemi při povodních a s následnou likvidací povodňových škod jednotkám sborů dobrovolných hasičů (SDH) obcí vznikají výrazné dodatečné náklady. Jak tento problém vnímáte na úrovni Svazu měst a obcí?
Financování jednotek SDH zajišťují obce, přičemž na činnost vydatně přispívají jak kraje, tak stát. I v tomto případě samozřejmě platí, že financí není nikdy dost. Naštěstí hasiči si dokážou zajistit další peníze činností pro obec a občany sběrem starého železa, zavlažováním parků atd.
Chtěl bych však připomenout, že dobrovolným hasičům a obcím jsou zvýšené náklady na zvládnutí povodňových situací a povodňových škod kompenzovány několika způsoby: Jednotky SDH obcí, které se podílely na likvidaci následků povodní, mohou žádat prostřednictvím Hasičského záchranného sboru (HZS) kraje o proplacení nákladů spojených s těmito událostmi. Dotace se vztahuje na refundace mezd zasahujících členů, nákup či opravu věcných prostředků (hadice, motorové stříkačky, ochranné prostředky apod.) poškozených u zásahu. Pohonné hmoty lze čerpat na CCS karty přidělené HZS kraje ze Správy státních hmotných rezerv, ale jen u smluvně vybraných čerpacích stanic, což může být někdy problém. Podmínkou pro přidělení dotace je: a) výpočet nákladů za zásah; b) kopie Zprávy o zásahu nebo Dílčí zprávy o zásahu, ve které musí být uvedena jména zasahujících členů a poškozené věcné prostředky, c) kopie knihy jízd, d) kopie žádostí členů jednotky SDH obce, resp. zaměstnavatelů, nebo samostatně výdělečných osob o uhrazení mzdových nákladů. Na základě usnesení vlády č. 1232 mohou obce požádat Ministerstvo financí přes krajský úřad o dotaci na prvotní náklady při řešení povodně (musí však být vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav). Na základě zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou lze žádat o náhradu povodňových škod (musí však být vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav). Navíc je podávání žádostí časově omezeno (3 až 7 dnů po povodni), takže obec s rozšířenou působností musí dostat podklady od hasičů a obcí vlastního obvodu velmi rychle.
K leckterým lokálním záplavám by vůbec nemuselo dojít, kdyby tam byly k osevu použity jiné plodiny - například vojtěška místo slunečnice.
Ing. Ladislav Kryštof: Už samotná účelnost řady dotačních titulů často brzdí úsilí měst a obcí co nejrychleji a účinně čelit nebezpečí povodní potřebnými protipovodňovými opatřeními.
FOTO: ARCHIV
Účelem zkapacitnění toku říčky Litavky byla protipovodňová ochrana zástavby Králova Dvora a okolí. Investorem stavby byl státní podnik Povodí Vltavy, role projektanta se zhostil Hydroprojekt CZ, a. s. Investice za 91 mil. Kč, kterou provedlo sdružení dodavatelů (Pražské silniční a vodohospodářské stavby, a. s., a NAVIMOR-INVEST, sp. z o. o.), získala ocenění Vodohospodářská stavba roku 2009.
FOTO: ARCHIV SPOLEČNOSTI PRAŽSKÉ SILNIČNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ STAVBY
Při letošní padesátileté velké vodě v Hranicích (okres Přerov) Bečva napáchala škody za 80 milionů korun. Snímek je z Kropáčovy ulice.
FOTO: ARCHIV
