Protipovodňové stavby mají svá pochopitelná specifika, ale solidní stavební a projekční firmy k nim přistupují stejně odpovědně jako ke všem ostatním. Vyplývá to z odpovědí společností, které jsme oslovili. Nicméně nejen v podtextu také zaznívá, že legislativa protipovodňovým opatřením u nás příliš nepřeje.
Zcela unikátní byla rekonstrukce hráze vodního díla Bystřička ve Zlínském kraji (Bystřička je pravým přítokem řeky Bečvy). Společnost Eiffage Construction Česká republika (dříve Tchas), která v minulých letech provedla řadu staveb spadajících do sféry protipovodňových opatření, musela opravu kamenného opláštění hráze zajistit bez lešení nebo horolezecké techniky. Vodní dílo Bystřička, vybudované ještě před první světovou válkou, má totiž charakter národní kulturní památky. Pracovníci firmy proto opláštění hráze obnovovali ze zavěšené posuvné lávky.
Eiffage Construction Česká republika však také například rekonstruovala ochrannou dvoukilometrovou hráz na řece Odře v Městské části Ostrava-Hrušov, upravila proti povodním koryto Husího potoka v Hladkých Životicích a ve stejné lokalitě vybudovala i pohyblivý vakový jez s možností elektronické regulace jeho výšky v rozmezí jednoho metru. Dosud nejvýznamnější protipovodňovou stavbou, jejímž zhotovitelem byla Eiffage Construction Česká republika, je stavba obtokového kanálu na řece Moravě.
Tiskový mluvčí společnosti Vladimír Raszka má za to, že municipální sféře dosud chybějí dostatečné kompetence k tomu, aby mohla protipovodňové stavby účinně ovlivňovat už od momentu jejich plánování. Vladimír Raszka rovněž naznačuje, že vzhledem k měnícím se klimatickým podmínkám by patrně měla být v tomto směru novelizována i příslušná legislativa,
STARÁ BOLEST: NEVYPOŘÁDANÉ MAJETKOPRÁVNÍ VZTAHY
Podobně hovoří Ing. Petr Jangl, vedoucí odštěpného závodu 7 společnosti Pražské silniční a vodohospodářské stavby, a. s., (PSVS). »Jako stavební firma nemusíme ani v případě protipovodňových staveb absolvovat náročný proces povolování a schvalování,« říká. Nicméně zároveň poznamenává, že problémem protipovodňových opatření bývá velké množství dotčených nemovitostí a pozemků. »Nás se to týká "pouze" v době realizace a předání. To horší, což jsou souhlasy vlastníků pro územní a stavební povolení, musí zajistit investor,« konstatuje Ing. Petr Jangl.
Připomeňme, že společnost PSVS už například uskutečnila či provádí některé stavby v rámci projektu Protipovodňová opatření na ochranu Hlavního města Prahy v úseku Zbraslav-Radotín (ve sdružení se společností SMP CZ, která je jeho vedoucím) a v Troji (jako subdodavatel společnosti Hochtief CZ).
Za úpravu koryta říčky Litavka, aby byla zajištěna protipovodňová ochrana Králova Dvora, Pražské silniční a vodohospodářské stavby získaly spolu se společností NAVIMOR-INVEST ocenění Vodohospodářská stavba roku 2009 v kategorii staveb sloužících k umělému vzdouvání, zadržování a usměrňování povrchových vod, ochraně před škodlivými účinky vod a úpravě vodních poměrů.
PROTIPOVODŇOVÉ PARKY: UMÍME JE VYUŽÍVAT?
Ing. Pavel Kutálek, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Pöyry Environment, a. s., která má mimo jiné rovněž dlouholeté zkušenosti s projekcí protipovodňových staveb, zdůrazňuje, že už ve fázi projektování by příslušná opatření měla být pokaždé pojata tak, aby ochráněním zástavby z důvodu vyloučení inundace (zátopy) v daném sídle se následně nezhoršily odtokové poměry obcí a měst níže položených po toku řeky.
»Proto by i v obcích a městech měla být v co největší míře využívána přirozená zátopová území, kam se povodňové průtoky mohou neškodně rozlít. Tak vznikají povodňové parky, tedy místa, kde linie protipovodňových opatření je odsazena od břehů toků, čímž se vytvářejí zátopová území. V místech těchto parků se snižují břehové hrany toků, takže dochází k častějšímu neškodnému vybřežování povodňových průtoků. V povoedňových parcích mohou být i přírodní hřiště, lavičky s odpočívadly a navrhuje se tam i ojedinělá výsadba stromů a keřů,« vysvětluje Ing. Pavel Kutálek.
Podle jeho slov předpokladem úspěšného návrhu protipovodňových opatření je úzká spolupráce v celém průběhu projektové přípravy i vlastní realizace stavby mezi orgány měst a obcí. Zejména jde o spolupráci stavebních a investičních odborů při výkupu pozemků dotčených stavbou.
»Současná legislativa procesu výstavby protipovodňových opatření vyhovuje - ovšem s výjimkou majetkoprávních vztahů k pozemkům dotčených stavbou, což ostatně bývá problémem i dalších druhů staveb,« uvádí Ing. Pavel Kutálek. »Jde zejména o výkupy dotčených pozemků stavbou. Příkladem je obec Troubky, kde v roce 1998 ze 179 vlastníků pozemků zazněl nesouhlas devíti majitelů pozemků, takže projektová dokumentace k územnímu rozhodnutí musela být zastavena a obec zůstala neochráněna. Obdobná je situace i s výstavbou poldru Teplice (k témuž také na str. 19 - pozn. redakce), kde počet dotčených pozemků a jejich vlastníků je mnohonásobně vyšší a proces výstavby je proto pozastaven.«
Společnost Pöyry Environment v poslední době například navrhovala pro Prahu z celkem osmi etap protipovodňových opatření hned čtyři. Účastní se i protipovodňových opatření v Olomouci a na Horní Opavě včetně projektu přehrady Nové Heřmínovy, řeší návrh opatření na 20 kilometrech řeky Opavy a ve městě Brně pak návrh celkové protipovodňové koncepce.
OMEZENÍ BĚHEM STAVBY JE TŘEBA PŘEDEM VYSVĚTLIT OBČANŮM
Stavební skupina EUROVIA CS, a. s., (dříve Stavby silnic a železnic) ve své historii vybudovala několik protipovodňových staveb. Z posledních jmenujme alespoň dva samostatné objekty v pražském Radotíně, kde se postavily pevné železobetonové nadzemní zdi v celkové délce 1 kilometru. Výška zdi odpovídá hladině povodňové vody z roku 2002 a disponuje ještě rezervou 0,3 m. U vjezdů do objektů je funkčnost protipovodňové zdi zajištěna mobilními lamelami z lehkého kovu, které se v případě ohrožení zasouvají do sloupků postavených na kotevních prvcích. Stěny jsou rovněž zabezpečeny, aby vydržely nápor povodňové vody. Velké vodě odolají také upravené kanalizační řady v místě. Byly na nich instalovány hradidlové komory, které jsou vybaveny technologií, jež umožňuje řady uzavřít. Díky dobré spolupráci všech zúčastněných stran byl projekt úspěšně dokončen letos v květnu.
Tisková mluvčí společnosti EUROVIA CS Iveta Štočková, DiS, uzavírá: »Z praxe lze uvést, že role obce je v případě protipovodňových staveb významná. Municipality mohou svým přístupem pomoci urychlit stavební práce. Každý podobný projekt zasahuje do života obyvatel v okolí - omezuje dopravu, komplikuje i pěší provoz a přístup do objektů. Každému dopravnímu omezení předcházejí jednání s obcí, městem apod. To je přesně ta chvíle, kdy představitelé municipální sféry mohou pozitivně ovlivnit průběh stavby. Totiž když nejen oni sami pochopí nutnost různých dopravních opatření a dalších případných omezení, ale dokážou v tomto smyslu přesvědčit i občany svého města nebo obce.«
Obtokový kanál na řece Moravě zajišťuje komplexní protipovodňovou ochranu Olomouce, a to zvýšením průtokové kapacity řeky. Součástí zakázky v hodnotě 0,5 mld. Kč bylo i přeložení všech inženýrských sítí, vybudování dvou mostů a nové přístupové komunikace včetně sadových úprav. Společnost Eiffage Construction Česká republika získala za tuto stavbu ocenění v soutěži Stavba roku Olomouckého kraje.
Společnost EUROVIA CS vybudovala v pražském Radotíně pevné železobetonové protipovodňové nadzemní zdi, jejichž výška odpovídá hladině povodňové vody z roku 2002 při rezervě 0,3 m.
FOTO: ARCHIV
