Po každém bodě je odhlasováno opatření, které spěje k splnění projednávané věci. Na závěr zasedání se sumarizuje usnesení (v souladu s jednacím řádem) a provádí se opětovně hlasování. Bývalý starosta ale odmítá hlasovat, neboť tvrdí, že již jednou hlasoval. Je v právu? Proč se v závěru zasedání...
Po každém bodě je odhlasováno opatření, které spěje k splnění projednávané věci. Na závěr zasedání se sumarizuje usnesení (v souladu s jednacím řádem) a provádí se opětovně hlasování. Bývalý starosta ale odmítá hlasovat, neboť tvrdí, že již jednou hlasoval. Je v právu? Proč se v závěru zasedání přijímá usnesení, které je souhrnem již schválených opatření po projednávaných bodech? Je potřeba vůbec takovéto usnesení přijímat?
K otázce přijímání usnesení je na úvod třeba zdůraznit následující: Usnesení lze charakterizovat jako projev vůle orgánů obce (zastupitelstva obce a rady obce) a orgánů, které jimi byly zřízeny - výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce; usnesení je jediným produktem jednání těchto kolektivních (vícečlenných) orgánů. Usnesení zastupitelstva je v souladu se zákonem o obcích přijato tehdy, pokud s jeho přijetím souhlasila nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva obce. Když se pro přijetí usnesení nevysloví nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, usnesení není přijato, nevzniklo.
Jak vyplývá z dotazu, zastupitelstvo obce na svém zasedání nejprve hlasuje o přijetí usnesení u každého projednávaného bodu a na závěr hlasuje o přijatých usneseních ještě jednou, souhrnně.
Takovýto postup, kdy zastupitelstvo hlasuje o usnesení po projednání každého bodu programu a následně, v závěru zasedání zastupitelstva je předkládán zastupitelstvu tzv. souhrnný návrh usnesení zastupitelstva a o všech již přijatých usneseních se hlasuje znovu, lze označit jako systém »dvojího hlasování«, které se v praxi ještě někdy na obcích používá. Ze svého úhlu pohledu tento systém ovšem nemohu doporučit.
Usnesení je platně přijato okamžikem, kdy pro jeho přijetí hlasuje nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva. Následné přeschvalování přijatých usnesení v závěru zasedání je nadbytečné a nepraktické. Navíc nelze vyloučit situaci, že pro »souhrnný návrh usnesení zastupitelstva« nebude hlasovat nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, nebo že dojde k odchylkám v textu, což by ve svém důsledku mohlo vést k pochybnostem o platnosti přijatých usnesení. V takovém případě by se zřejmě uplatnila zásada »pozdější mění dřívější« a za relevantní by se měl brát projev vůle učiněný později, tzn. vyjádřený při hlasování o závěrečném souhrnném usnesení.
Lze tedy shrnout: Přeschvalování přijatých usnesení v závěru zasedání je nežádoucí. Pokud zastupitelstvo chce jakýmsi způsobem zrekapitulovat průběh jednání a přijatá usnesení, pak postačí, pokud starosta, případně návrhová komise, je-li zastupitelstvem zřizována, v závěru takovou rekapitulaci provede. To znamená, že sdělí například, že v průběhu jednání zastupitelstva obce bylo přijato celkem x usnesení, že předsedajícímu/návrhové komisi nebyly doručeny žádné návrhy na změny nebo úpravy přijatých usnesení ze zasedání, ani nové návrhy usnesení, o kterých by mělo zastupitelstvo obce jednat a hlasovat, nebo postačí konstatování, že usnesení k jednotlivým bodům programu projednaným na zasedání zastupitelstva obce byla platně přijata.
Pokud jde o to, že bývalý starosta odmítá v závěru o již přijatých usneseních opakovaně hlasovat, je třeba zdůraznit, že je věcí každého člena zastupitelstva obce, aby se svobodně rozhodl, zda navrhované usnesení podpoří, či nikoliv. A je právem každého člena zastupitelstva zdržet se hlasování.
Závěrem terminologická poznámka: V dotazu se uvádí, že zastupitelstvo hlasovalo o »opatření«, někdy se setkáváme s tím, že zastupitelstvo »přijalo doporučení/rozhodnutí« atd. Takové označení je pouze vyjádřením »obsahu«. Bez ohledu na svůj obsah jsou veškerá »rozhodnutí« zastupitelstva přijímána formou usnesení, což je jediná možná forma vyjádření názoru (vůle) zastupitelstva.
MGR. PAVLA SAMKOVÁ
právnička
