Příloha Speciál se zabývá náměty k postupu orgánů obce souvisejícími s ukončením funkčního období zastupitelstev obcí 2006-2010 a se zahájením nového funkčního období 2010-2014, jak vyplývá ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích),...
Příloha Speciál se zabývá náměty k postupu orgánů obce souvisejícími s ukončením funkčního období zastupitelstev obcí 2006-2010 a se zahájením nového funkčního období 2010-2014, jak vyplývá ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích), popřípadě ze zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o volbách do zastupitelstev obcí), a dalších právních předpisů.
Přílohu Speciál jsme rozdělili na pět částí:
1. Na co myslet před ukončením funkčního období
2. Úkoly starosty v souvislosti s přípravou voleb a ukončením a zahájením funkčního období
3. Zabezpečení úkolů obce ve volebním mezidobí.
4. Průběh ustavujícího zasedání zastupitelstva obce
5. Důležité související otázky - nepřehlédněte!
V závěru přílohy Speciál najdete také užitečné vzory souvisejících dokumentů (návrh programu ustavujícího zasedání zastupitelstva obce, návrh jednacího řádu ustavujícího zasedání zastupitelstva obce, návrh volebního řádu pro volbu starosty, místostarostů a dalších členů rady obce a návrh pokynu starosty pro uvolněné členy zastupitelstva obce v souvislosti s koncem funkčního období).
ÚVODEM
Ústava České republiky v čl. 102 odst. 2 stanoví, že funkční období zastupitelstva územního samosprávného celku je čtyřleté.
Funkční období zastupitelstev obcí končí dnem voleb do zastupitelstev. Volby do zastupitelstev obcí se v roce 2006 uskutečnily ve dnech 20. a 21. října. Platí, že volby do zastupitelstev obcí se konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím funkčního období a končící dnem jeho uplynutí. Termín voleb vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním.
Dne 25. 6. 2010 bylo pod č. 207/2010 publikováno ve Sbírce zákonů rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 18. 6. 2010 o vyhlášení voleb do Senátu Parlamentu ČR, do zastupitelstev obcí a zastupitelstev městských obvodů a městských částí ve statutárních městech a do Zastupitelstva hl. města Prahy a zastupitelstev jeho městských částí. Volby se uskuteční ve dnech 15. a 16. října 2010.
Rovněž je vhodné připomenout, že v průběhu funkčního období zastupitelstev obcí 2006-2010 došlo k poměrně zásadním novelizacím zákona o obcích, případně dalších právních předpisů úzce souvisejících s postavením a působností obcí.
Byly to zejména:
1. zákon č. 216/2008 Sb. (účinnost od 20. 6. 2008), změna zákona o střetu zájmů - novelou došlo k úpravám ve vymezení pojmu »veřejný funkcionář«. Nově se stanovil výčet veřejných funkcionářů, na které zákon dopadá (mj. se rozšířil o místostarostu), upřesnil se postup při nahlížení do registru oznámení a nově se upravila oblast ukládání sankcí za porušení zákona (přestupky na místo soudů začaly projednávat obecní úřady obcí s rozšířenou působností, v jejichž územním obvodu má veřejný funkcionář trvalý pobyt);
2. zákon č. 169/2008 Sb. (účinnost od 1. 7. 2008), novela zákona o místním referendu, která zároveň novelizovala zákon o obcích - novelou došlo ke změně míry účasti v referendu nutné pro platnost a závaznost rozhodnutí v místním referendu a ze zákona o obcích byla vypuštěna sankce v podobě rozpuštění zastupitelstva obce Ministerstvem vnitra v případě, kdy zastupitelstvo obce nebo jiný orgán obce nebude postupovat v souladu s rozhodnutím přijatým v místním referendu;
3. zákon č. 298/2008 Sb. (účinnost od 19. 8. 2008), technická novela zákona o obcích, zákona o krajích a zákona o hlavním městě Praze - novelou byla odstraněna nedostatečná provázanost zákonů o územních samosprávných celcích se zákony o volbách do zastupitelstev obcí a krajů a zejména byla změněna ustanovení upravující fungování územních samosprávných celků v době mezi volbami do zastupitelstva a ustavujícím zasedáním zastupitelstva; zákon ponechává v tomto »volebním mezidobí« v činnosti radu obce a kraje a dosavadního starostu a místostarostu a v krajích pak dosavadního hejtmana a náměstka hejtmana - k tomu podrobněji dále v textu;
4. zákon č. 261/2007 Sb., zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, který přinesl změnu v řadě právních předpisů, mj. zákona o obcích - novela s účinností ode dne 1. 1. 2009 změnila úpravu vyplácení odměny členu zastupitelstva v době pracovní neschopnosti, karantény atd. Doposud platilo, že pokud nevykonával člen zastupitelstva obce, ať uvolněný či neuvolněný, funkci člena zastupitelstva z důvodů pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do 3 let věku, měsíční odměna mu nenáležela; nově měsíční odměna nenáleží, respektive se snižuje z uvedených důvodů pouze uvolněnému členu zastupitelstva;
5. zákon č. 477/2008 Sb. (účinnost 1. 4. 2009), změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a dalších souvisejících zákonů, mj. zákona o obcích - novelou byla modifikována povinnost zveřejňovat návrh rozpočtu a závěrečného účtu územních samosprávných celků a svazků obcí, velmi podstatné změny se týkaly porušení rozpočtové kázně: nové vymezení porušení rozpočtové kázně, změna v subjektu, který o uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně rozhoduje (zatímco do novely rozhodovaly na obci samosprávné orgány - rada, zastupitelstvo, dle nové právní úpravy rozhoduje obecní úřad), zásadním způsobem se změnila rovněž oblast správních deliktů, kterých se územní samosprávný celek a svazek obcí může dopustit, a způsob jejich projednávání, a další změny se týkaly právní úpravy příspěvkových organizací, zejména náležitostí zřizovací listiny a nabývání majetku;
6. opakovaně (novelami č. 614/2006 Sb., 79/2008 Sb. a 20/2009 Sb.) se změnilo nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev - zvýšily se maximální částky měsíčních odměn.
1. NA CO MYSLET PŘED UKONČENÍM FUNKČNÍHO OBDOBÍ
V souvislosti s ukončením funkčního období a začátkem nového funkčního období je třeba pamatovat na několik věcí:
Stanovit počet členů »nového« zastupitelstva obce: Počet volených členů zastupitelstva stanovuje zastupitelstvo obce (dále jen zastupitelstvo) na každé funkční období nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva (§ 67 zákona o obcích), a to s přihlédnutím k počtu obyvatel obce k 1. lednu roku, v němž se konají volby.1) Počet členů zastupitelstva, který má být zvolen, musí být obcí zveřejněn na úřední desce, a to nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení (§ 68 odst. 2 zákona o obcích).
Při stanovení počtu členů zastupitelstva je třeba také zvážit, zda v obci má být zřízena rada obce (dále jen rada). Rada se totiž volí pouze v obcích, kde má zastupitelstvo alespoň 15 členů (§ 99 odst. 3 zákona o obcích).
Nestanoví-li zastupitelstvo v souladu s výše uvedeným počet volených členů zastupitelstva, bude se ve volbách volit podle počtu členů zastupitelstva v končícím funkčním období (§ 68 odst. 4 zákona o obcích).
Připravit »závěrečné« zasedání zastupitelstva slavnostnějším způsobem: Na »závěrečném« zasedání zastupitelstva může být jako jeden z bodů schváleného programu zhodnocení činnosti orgánů obce a programu rozvoje obce (pokud byl na začátku funkčního období přijat), dosažených výsledků, shrnutí funkčního období, rekapitulace plnění přijatých úkolů a usnesení, popřípadě zpracován přehled usnesení, jejichž plnění již budou hodnotit nové orgány obce - vhodné je vše připravit v písemné formě.
Praxí mnoha zastupitelstev bývá společná fotografie členů zastupitelstva a předání »Pamětního listu« s podpisem starosty všem jeho členům.
Vypořádat přede dnem voleb vztahy k neuvolněným členům zastupitelstva: Jde zejména o zpětné převzetí věcí, které byly členům zastupitelstva, neuvolněným pro výkon funkce, obcí zapůjčeny. Jsou to například výpočetní technika, hlasovací karty - pokud zastupitelstvo (rada) používá při svých zasedáních (schůzích) hlasovací zařízení, popř. jiné věci (mobilní telefony) apod.) ve vztahu k uvolněným členům zastupitelstva podrobněji dále v textu.
Případně rozhodnout o peněžitých plněních členům výborů a komisí, kteří nejsou členy zastupitelstva: Zákon č. 128/2000 Sb.,o obcích (obecní zřízení) v § 84 odst. 2 písm. v) vyhrazuje zastupitelstvu oprávnění rozhodovat o peněžitých plněních těm členům výborů zastupitelstva, kteří členy zastupitelstva nejsou.
S ohledem na končící funkční období je vhodné zhodnotit činnost výborů a navrhnout »závěrečnému« zasedání zastupitelstva rozhodnout o výši takovýchto odměn.
Zákon o obcích neobsahuje ustanovení o peněžitých plněních členům komisí rady, kteří nejsou členy zastupitelstva. Zde rada může použít ustanovení § 102 odst. 3 s přihlédnutím k § 85 písm. b) zákona o obcích, vztahující se k poskytování věcných a peněžitých darů fyzickým osobám, tzn. že rada může těmto členům komisí přiznat za jejich práci v komisi peněžitý dar v částce nepřevyšující 20 tisíc korun jedné fyzické osobě v jednom kalendářním roce.
Ve vztahu k činnosti výborů zastupitelstva a komisí rady ještě poznámka - zákon o obcích nemá ustanovení o tom, zda jejich činnost končí současně s ukončením funkčního období zastupitelstev obcí - nestanoví nic o obecném zániku členství v nich.
V řadě obcí proto zastupitelstva zřizují výbory na konkrétní funkční období, tj. například zřídila finanční výbor na funkční období 2006-2010; v tomto případě jde o zřízení výboru na dobu určitou a výbor ukončí svou činnost současně se skončením funkčního období,
nebo
zastupitelstvo v jednacím řádu výborů přímo stanoví, že funkce člena výboru zaniká skončením funkčního období,
nebo
zastupitelstvo na »závěrečném« zasedání zastupitelstva výbory v souladu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. l) zákona o obcích zruší a členy odvolá z funkce. Obdobně lze postupovat u komisí rady.
Pokud není vymezena doba, na kterou se výbory nebo komise zřizují, pak podle našeho názoru v činnosti pokračují dále a »nové« zastupitelstvo/»nová« rada by pouze odvolávalo(a) - volilo(a)/jmenovalo(a) podle potřeby předsedy nebo členy výborů či komisí.2) U výborů je potřeba připomenout, že v jejich čele, jejich předsedou musí být člen zastupitelstva; to neplatí v případě osadních (místních) výborů, které může zřídit zastupitelstvo v částech obce (§ 117 odst. 4 zákona o obcích).
Pokud dojde k ukončení činnosti výboru zastupitelstva (komise rady) současně se skončením funkčního období zastupitelstva, doporučuje se členům výborů zastupitelstva a členům komisí rady tuto skutečnost sdělit a za vykonanou práci poděkovat.
2. ÚKOLY STAROSTY V SOUVISLOSTI S PŘÍPRAVOU VOLEB A UKONČENÍM A ZAHÁJENÍM FUNKČNÍHO OBDOBÍ
Zákon o obcích a zákon o volbách do zastupitelstev obcí stanoví konkrétní úkoly starostovi jako orgánu obce, a to především v souvislosti s přípravou nového funkčního období, ale také v souvislosti s ukončením předchozího funkčního období.
1. Starosta jako jeden z volebních orgánů podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí:
a) stanovuje stálé volební okrsky,
b) informuje voliče o době a místě konání voleb do zastupitelstva,
c) zajišťuje distribuci hlasovacích lístků voličům,
d) stanovuje minimální počet členů okrskové volební komise,
e) svolává první zasedání okrskové volební komise,
f) jmenuje a odvolává zapisovatele okrskové volební komise,
g) jmenuje členy okrskové volební komise a povolává náhradníky,
h) může vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů,
i) stanovuje počet prostorů pro úpravu hlasovacích lístků ve volební místnosti.
2. Dosavadní starosta (stejně tak jako dosavadní místostarosta, resp. místostarostové, a ostatní členové rady) vykonává svoji funkci až do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva, jehož přípravu a svolání organizuje, resp. do zvolení nového starosty, případně místostarosty - k tomu podrobněji v další části.
3. Organizační příprava ustavujícího zasedání zastupitelstva.
Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva svolává dosavadní starosta po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno (§ 91 zákona o obcích).3)
K tomu dosavadní starosta stanoví:
a) datum konání ustavujícího zasedání,
b) místo konání (místo je třeba zvolit tak, aby poskytovalo dostatečně velký prostor pro účast veřejnosti),
c) návrh programu jednání ustavujícího zasedání - vzorový program ustavujícího zasedání zastupitelstva uvádí příloha č. 1.
Obecní úřad informaci o konání ustavujícího zasedání zastupitelstva vyvěsí na úřední desce alespoň 7 dní před zasedáním, kromě toho může informovat způsobem v místě obvyklým. Doporučuje se (z důvodu právní jistoty) do uvedené lhůty nepočítat den zveřejnění informace a den konání zasedání zastupitelstva.
Přestože ustavující zasedání zastupitelstva navazuje na předchozí, a tedy se předpokládá, že předchozí zastupitelstvo v souladu s ustanovením § 96 zákona o obcích vydalo jednací řád, v němž stanovilo podrobnosti o jednání zastupitelstva, lze pro ustavující zasedání vydat samostatný (zvláštní) jednací řád ustavujícího zasedání zastupitelstva, a to zejména s ohledem na rychlé seznámení se nových členů zastupitelstva s pravidly jednání zastupitelstva. Doporučuje se rovněž »předpřipravit« návrh volebního řádu pro volbu starosty, místostarosty a dalších členů rady, a to ve variantě pro »veřejné« i »tajné« hlasování. Příklad takového jednacího řádu je uveden v příloze č. 2, příklad volebního řádu pak v příloze č. 3.
Ustavující zasedání zastupitelstva budou zpravidla řídit dvě osoby, a to v první části - do zvolení starosty nebo místostarosty - dosavadní starosta, případně nejstarší člen zastupitelstva, ve druhé části nově zvolený starosta nebo místostarosta (§ 91 odst. 1 zákona o obcích). Doporučuje se připravit pro ně stručný organizační pořad a připravit text návrhu usnesení ustavujícího zasedání zastupitelstva, do kterého se následně vepíší příslušná jména a další údaje určené a schválené zastupitelstvem. Pokud nebude úvodní část zasedání zastupitelstva řídit dosavadní starosta, ale nejstarší člen zastupitelstva, doporučuje se s tímto členem zastupitelstva vedení zastupitelstva podrobně probrat a řízení zasedání vyzkoušet.
Dále je třeba určit, kdo na ustavujícím zasedání zastupitelstva přečte text slibu, který skládá každý člen zastupitelstva, a připravit formuláře s jeho textem k podpisu, a určit, který zaměstnanec obce, zařazený do obecního úřadu, provede zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva.
Podrobněji se organizaci a průběhu ustavujícího zasedání zastupitelstva věnujeme v části čtvrté přílohy Speciál.
4. Starosta podle ustanovení § 103 odst. 4 písm. i) zákona o obcích plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva.4)
S ohledem na výše uvedené oprávnění může starosta v souvislosti s ukončením funkčního období zastupitelstva vydat »Pokyn starosty« obsahující ustanovení o povinnostech uvolněného člena zastupitelstva při ukončení výkonu funkce - například upozornění na povinnost podat oznámení podle zákona o střetu zájmů, datum a způsob předání svěřeného motorového vozidla, vyrovnání finančních závazků vůči obci (například náhrada za použití služebního vozidla k soukromým účelům), předání svěřené výpočetní techniky, mobilních telefonů, předání písemností k uložení a vyřazení nepotřebných písemností nebo termín uvolnění kanceláří. Vzor takového pokynu starosty je uveden v příloze č. 4.
3. ZABEZPEČENÍ ÚKOLŮ OBCE VE VOLEBNÍM MEZIDOBÍ
V oblasti zabezpečování úkolů obce samosprávnými orgány došlo v průběhu tohoto funkčního období zastupitelstev obcí k zásadní změně.
Již jsme zmínili zákon č. 298/2008 Sb., označovaný jako tzv. technická novela zákonů o územních samosprávných celcích. Cílem novely bylo odstranit nedostatečnou provázanost zákonů o územních samosprávných celcích se zákony o volbách do zastupitelstev obcí a krajů a zejména nově nastavit fungování orgánů územních samosprávných celků v době mezi volbami do zastupitelstva a ustavujícím zasedáním zastupitelstva.
Zatímco do novely platilo, že ve volebním mezidobí zůstával ve funkci pouze dosavadní starosta (popřípadě na základě ustanovení § 103 odst. 6 zákona o obcích místostarosta, kterého určilo zastupitelstvo k zastupování starosty, nebo některý člen zastupitelstva pověřený zastupitelstvem výkonem pravomoci starosty), novela nově ponechává v tomto období v »činnosti« nejen dosavadního starostu, ale též místostarostu a radu, je-li v obci volena.5)
To znamená, že dnem voleb do zastupitelstva sice zaniká mandát všem dosavadním členům zastupitelstva, a tudíž zanikají i volené orgány samosprávy - zastupitelstvo a rada, ovšem dosavadní starosta, místostarosta a rada, byla-li v obci volena, vykonávají i nadále po dobu volebního mezidobí své pravomoci.
V této souvislosti se stává poměrně zajímavou otázkou odměňování členů zastupitelstva za výkon zákonem stanovených pravomocí ve volebním mezidobí.
Ust. § 75 zákona o obcích výslovně stanoví, že pokud dosavadní starosta nebo místostarosta vykonává pravomoci podle § 107 zákona o obcích, náleží mu měsíční odměna v dosavadní výši a dále, že členovi zastupitelstva, který vykonává pravomoc podle § 107, náleží měsíční odměna ve stejné výši, která by podle prováděcího právního předpisu náležela starostovi.
Zákon však již v tomto smyslu nepamatuje na odměňování ostatních členů rady, tzn. výslovně neřeší, zda rovněž jim odměna náleží a pokud ano, v jaké výši. Vzhledem k tomu, že výkon pravomocí rady je zákonem uloženou povinností, jsme toho názoru, že by měl být také ohodnocen, a proto máme za to, že rovněž ostatní členové rady by měli za dobu výkonu pravomocí rady ve volebním mezidobí pobírat měsíční odměnu.6) Otázkou však dále zůstává, v jaké výši by jim měla být odměna vyplácena. V úvahu přicházejí v podstatě dva přístupy - a to, že odměna bude ostatním členům rady vyplácena v dosavadní výši, tzn. ve výši, kterou pobírali před ukončením funkčního období (obdobně, jako je stanoveno pro starostu a místostarostu), nebo že jim bude poskytována odměna pouze ve výši odpovídající odměně za výkon funkce člena rady (neboť jiné pravomoci ve volebním mezidobí nevykonávají). Přestože argumenty lze nalézt pro oba přístupy, praxe se zřejmě přikloní k přístupu prvnímu, tzn. poskytování odměn v původní výši stanovené zastupitelstvem.
4. PRŮBĚH USTAVUJÍCÍHO ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA
Dosavadní starosta stanoví pro ustavující zasedání zastupitelstva datum a místo konání, hodinu zahájení a návrh programu (pořadu) jednání. Ustavující zasedání zastupitelstva řídí v první části - do zvolení starosty nebo místostarosty - dosavadní starosta, případně nejstarší člen zastupitelstva, ve druhé části nově zvolený starosta nebo místostarosta.
Zvolení členové zastupitelstva skládají na začátku ustavujícího zasedání zastupitelstva, jehož se po svém zvolení zúčastní, slib, znění slibu stanoví přímo zákon o obcích.7) Slib se skládá před zastupitelstvem pronesením slova »slibuji« a jeho složení potvrzuje člen zastupitelstva svým podpisem.
Odmítne-li člen zastupitelstva slib složit nebo složí-li slib s výhradou, mandát člena zastupitelstva zaniká /§ 55 odst. 2 písm. a) zákona o volbách do zastupitelstev obcí/.
Členové zastupitelstva, kteří se nemohou ustavujícího zasedání zúčastnit, složí slib na prvním zasedání, kterého se zúčastní.
V úvodu zasedání zastupitelstva je třeba zjistit, zda je přítomna nadpoloviční většina všech zvolených členů zastupitelstva8). Jestliže není přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, ukončí předsedající zasedání s tím, že do 15 dnů se koná jeho náhradní zasedání (§ 92 odst. 3 zákona o obcích).9)
Ustavující zasedání probíhá podle schváleného programu. Návrh programu předkládá dosavadní rada, respektive starosta. V této souvislosti je třeba doplnit, že dosavadní radou/starostou navržený a obecním úřadem v souladu s § 93 odst. 1 zákona o obcích zveřejněný program jednání může doznat změn - přímo na ustavujícím zasedání mohou být členy zastupitelstva uplatněny návrhy k zařazení nových bodů jednání, případně vypuštění některých navržených bodů. Schvalování programu je vyhrazenou kompetencí zastupitelstva.
Nedílnou součástí programu je volba starosty a místostarosty, příp. dalších členů rady, je-li v obci rada volena (§ 91 odst. 1 zákona o obcích). Průběh volby starosty, místostarosty a dalších členů rady není zákonem o obcích nijak podrobně upraven. Záleží na vlastním uvážení zastupitelstva, jak bude volba probíhat - zda veřejným, nebo tajným hlasováním. Na obě varianty je proto vhodné být připraven a mít zpracovány volební řády (viz příloha č. 3). Jestliže zastupitelstvo nezvolí na svém ustavujícím zasedání starostu nebo místostarostu, vykonávají dosavadní starosta a místostarosta své pravomoci nadále. Obdobné platí ve vztahu k radě - »dosavadní« rada vykonává své pravomoci dle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva obce až do zvolení nové rady obce nebo do zvolení starosty v případě, že se rada obce nevolí.10)
Na závěr ustavujícího zasedání zastupitelstva, po projednání všech bodů schválených v programu, může být stanoven termín dalšího zasedání, které zpravidla mívá na pořadu návrh rozpočtu obce na následující kalendářní rok.
NĚKOLIK POZNÁMEK K JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA:
K přijímání usnesení zastupitelstvem
- Zastupitelstvo rozhoduje ve věcech, které jsou mu vyhrazeny nebo které si v souladu s ustanovením § 84 odst. 4 zákona o obcích v samostatné působnosti vyhradí (vyhradit si nemůže pravomoci vyhrazené radě podle § 102 odst. 2 zákona o obcích).
- Usnesení zastupitelstva je platné, pokud pro jeho přijetí hlasovala nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.11) Usnesení, pro jejichž přijetí nehlasovala nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, nejsou usneseními podle zákona o obcích.
- Usnesení se doporučuje přijímat ihned po projednání každého bodu programu.
V této souvislosti upozorňujeme na jeden významný aspekt hlasování, a to stále přetrvávající systém »dvojího hlasování«. Spočívá v tom, že po projednání příslušného bodu programu zastupitelstvo hlasuje o navrženém usnesení (pokud pro návrh usnesení hlasuje nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, je usnesení přijato). Praxí řady zastupitelstev však je na závěr pořadu jednání zastupitelstva projednat tzv. »souhrnný návrh usnesení zastupitelstva« a o všech již přijatých usneseních hlasovat znovu. Při takovém postupu by však mohla být platnost přijatých usnesení sporná, a to v případě, kdyby pro »souhrnný návrh usnesení zastupitelstva« nehlasovala nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva. Doporučujeme proto systém »dvojího hlasování« nepoužívat.
- Usnesení by měla být srozumitelná, měla by z nich být dovoditelná vůle zastupitelstva.
- Pro celé funkční období se doporučuje zavést nové číslování (novou číselnou řadu) usnesení zastupitelstva; číslo usnesení se může skládat ze dvou částí oddělených lomítkem, kde prvá část obsahuje číslo zasedání a druhá část pořadové číslo usnesení - například 11/138 (nebo opačně), pro zcela jednoznačnou identifikaci lze přiřadit další lomítko obsahující pořadové číslo daného funkčního období.
K návrhové komisi
Přesto, že se zákon o obcích o »návrhové komisi« nezmiňuje, řada zastupitelstev si návrhovou komisi pro přípravu návrhů usnesení zastupitelstva při zahájení svého zasedání zřizuje a volí její členy. Za členy návrhové komise jsou voleni zpravidla členové zastupitelstva, zapisovatelem návrhové komise se může určit zaměstnanec obce, zařazený do obecního úřadu.
Postavení a úkoly návrhové komise lze vymezit v jednacím řádu zastupitelstva.
Návrhová komise může mít následující úkoly:
sleduje průběh jednání zastupitelstva a na závěr každého bodu k němu předloží návrh na usnesení, nebo
sleduje průběh jednání zastupitelstva včetně průběhu hlasování k jednotlivým bodům pořadu jednání a na závěr celého zasedání zastupitelstva sdělí, zda usnesení byla platně přijata, nebo
návrhová komise předloží na závěr jednání »souhrnný návrh usnesení zastupitelstva« k jednotlivým bodům projednaným na zasedání zastupitelstva, o kterém se v celku hlasuje. Je na místě opět připomenout výše zmíněné výtky k systému »dvojího hlasování«.
K zápisu
O průběhu zasedání zastupitelstva se podle § 95 zákona o obcích pořizuje zápis. Zápis dosvědčuje průběh zasedání a obsah usnesení. Nezbytné náležitosti zápisu vyplývají ze zákona o obcích.12)
V zápisu se zpravidla uvádí:
- den a místo zasedání,
- hodina zahájení a skončení,
- jména určených ověřovatelů zápisu,
- počet přítomných členů zastupitelstva,
- jména omluvených i neomluvených členů zastupitelstva,
- schválený program zasedání,
- průběh rozpravy se jmény řečníků,
- průběh a výsledek hlasování,
- další skutečnosti, které by se podle rozhodnutí členů zastupitelstva měly stát součástí zápisu,
- přijatá usnesení,
- jméno zapisovatele/zapisovatelky,
- datum pořízení zápisu.
Je vhodné, aby součástí zápisu byla podepsaná listina přítomných. Zápis podepisuje starosta (místostarosta) a určení ověřovatelé.13)
Zápis, který je nutno pořídit do 10 dnů po skončení zasedání, musí být uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. Členové zastupitelstva mají právo podat proti zápisu námitky, v případě, že takové námitky budou podány, rozhodne o nich nejbližší zasedání zastupitelstva.
K úkolům zastupitelstva na začátku nového funkčního období
1. určit, pro výkon kterých funkcí budou členové zastupitelstva uvolněni - viz § 84 odst. 2 písm. k) zákona o obcích,
2. určit rozsah doby potřebné pro výkon funkce členům zastupitelstva, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni a jsou v pracovním poměru - viz § 71 odst. 4 zákona o obcích,14)
3. stanovit výši měsíčních odměn neuvolněným členům zastupitelstva15) (to, zda bude odměna neuvolněným členům zastupitelstva poskytována, je zcela na rozhodnutí zastupitelstva, stejně tak stanovení její výše - zastupitelstvo je vázáno pouze maximální výší odměny stanovenou v nařízení vlády16) - viz § 72 ve spojení s § 84 odst. 2 písm. n) zákona o obcích,
4. delegovat zástupce obce na valné hromady obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast (mimo těch, kde je obec jediným společníkem) - buď na konkrétní valné hromady, nebo valné hromady obchodních společností na celé volební období, včetně jmenování náhradníků - viz § 84 odst. 2 písm. g) zákona o obcích.
5. DŮLEŽITÉ SOUVISEJÍCÍ OTÁZKY - NEPŘEHLÉDNĚTE!
Ke vzniku mandátu
Mandát člena zastupitelstva vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování. Platnost volby již zastupitelstvo neověřuje /tento postup stanovil zrušený zákon č. 367/1990 Sb., o obcích/.
K právnímu postavení člena zastupitelstva
Výkon funkce člena zastupitelstva se považuje za výkon veřejné funkce.17) Ve vztahu k členům zastupitelstva obce je třeba vždy rozlišovat, zda jde o uvolněného nebo neuvolněného člena.
Podle § 71 zákona o obcích se přitom za uvolněného člena zastupitelstva považují:
- členové zastupitelstva obce, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni,
- rovněž členové zastupitelstva obce, kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ze kterého by tak mohli být zaměstnavatelem uvolněni, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva obce.
Ostatní členové zastupitelstva obce jsou neuvolněnými.
Rozhodování o tom, kolik členů zastupitelstva obce bude pro výkon »dlouhodobě« uvolněno včetně toho, pro jaké funkce to bude, je vyhrazenou kompetencí zastupitelstva obce. Zastupitelstvo by tak mělo učinit na svém ustavujícím zasedání. Zpravidla jsou pro výkon funkce uvolňováni starostové, na větších obcích i místostarostové, uvolnění pro výkon jiných funkcí je spíše výjimečné.
Výkon funkce člena zastupitelstva nezakládá pracovněprávní vztah mezi členem zastupitelstva a obcí, a to ani u uvolněných členů zastupitelstva. To však nevylučuje, aby některé pracovněprávní instituty byly obdobně aplikovány na vztah člena zastupitelstva a obce, pokud tak ovšem zákon výslovně stanoví.18) V této souvislosti připomínáme, že ustanovení § 80 zákona o obcích, podle kterého se na vztahy vyplývající z výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva obce vztahovala ustanovení zákoníku práce, pokud zákon o obcích nestanovil jinak, bylo k 11. 7. 2002 zrušeno.
K pravomocem orgánů obce
Zákon o obcích je postaven na rozdělení kompetencí mezi jednotlivé orgány obce, které je třeba striktně dodržovat. Ve stručnosti lze konstrukci zákona o obcích v tomto směru popsat asi takto: Jednotlivé orgány obce mají přímo zákonem o obcích, případně zvláštními zákony vyhrazeny určité kompetence, které za ně nemůže vykonávat jiný orgán obce s tím, že rozhodování v oblastech nevyhrazených žádnému jinému orgánu obce zabezpečuje rada. Z tohoto obecného nastavení připouští zákon o obcích určité výjimky - např. zastupitelstvo si může vyhradit rozhodování o široké škále úkonů, které nejsou vyhrazeny zákonem žádnému jinému orgánu obce a o kterých by jinak rozhodovala rada, rada může některé ze svých vyhrazených kompetencí svěřit odboru obecního úřadu apod.
Význam, který zákon klade na dodržování působnosti jednotlivých orgánů obce, je zřejmý zejména z ust. § 41 zákona o obcích, který stanoví, že právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení od počátku neplatné.
K trestněprávní odpovědnosti
Zdůrazňujeme-li nutnost dodržování rozsahu pravomocí jednotlivých orgánů obce stanovených zákonem o obcích a zvláštními zákony a v obecné rovině dodržování zákonů v rozhodovací činnosti orgánů obce (včetně jednotlivých členů), je třeba také zmínit možnost trestněprávního aspektu věci - nesplnění zákonem stanovené povinnosti, případně výkon této pravomoci v rozporu se zákonem, ať už úmyslně nebo z nedbalosti, může přivodit trestněprávní odpovědnost členů zastupitelstva.
Nový trestní zákon člena zastupitelstva zahrnuje do kategorie tzv. »úředních osob«19). S porušením zákonem stanovené povinnosti v oblasti veřejné správy jsou v trestním zákoně spojeny mnohé trestné činy: V hlavě X, díle druhém trestní zákon upravuje »Trestné činy úředních osob«, pod které je zahrnováno »zneužití pravomoci úřední osoby«20), »maření úkolu úřední osoby z nedbalosti«21). Vedle této speciální kategorie trestných činů lze v této souvislosti zmínit například »pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži«, »přijetí úplatku«, »zpronevěru«, »porušení povinnosti při správě cizího majetku«, »neoprávněné nakládání s osobními údaji« aj.
Připomenout je třeba trestněprávní problematiku také z opačného úhlu pohledu - podle § 8 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, jsou státní orgány, právnické a fyzické osoby povinny bez zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní předpis jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů. Státní orgány jsou dále povinny neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.22)
K dokumentům povinně vydávaným obcí dle zákona o obcích
Chod obce je v závislosti na podmínkách obce (členění úřadu, počet zaměstnanců, rozsah vykonávané přenesené působnosti) zpravidla usměrňován a řízen řadou vnitřních předpisů, vydaných jednotlivými orgány obce. Samotný zákon o obcích předpokládá vydání těchto vnitřních předpisů:
1. Jednací řád zastupitelstva - vydává zastupitelstvo (viz § 96 zákona o obcích).
2. Jednací řád rady - vydává rada, je-li v obci volena (viz § 101 odst. 4 zákona o obcích).
3. Zásady pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva - stanoví zastupitelstvo /viz § 84 odst. 2 písm. t) zákona o obcích/.
4. Organizační řád obecního úřadu - schvaluje rada, je-li v obci volena, jinak starosta /viz § 102 odst. 2 písm. o) zákona o obcích/.
5. Pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností - stanoví rada, je-li v obci volena, jinak starosta /viz § 102 odst. 2 písm. n) zákona o obcích/.
6. Pracovní řád obecního úřadu - vydává tajemník obecního úřadu, je-li funkce zřízena, jinak starosta /viz § 110 odst. 4 písm. e) zákona o obcích/.
7. Spisový řád a skartační plán - vydává tajemník obecního úřadu, je-li funkce zřízena, jinak starosta /viz § 110 odst. 4 písm. e) zákona o obcích/
K plnění úkolů statutárního orgánu zaměstnavatele
Starosta plní podle § 103 odst. 4 písm. i) zákona o obcích obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu.
Za tímto účelem může například pro nové funkční období a ve vztahu k novým uvolněným členům zastupitelstva vydat »Pokyn starosty«, jehož obsahem může být:
- určení »pracovní doby« a její evidence,
- vysílání na pracovní cesty,
- používání motorových vozidel ve vlastnictví obce,
- čerpání dovolené,
- organizace a financování stravování,
- pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
K předání funkce nově zvolenému starostovi
V zájmu plynulého chodu obce je vhodné zabezpečit jakési formální »předání funkce« dosavadním starostou nově zvolenému starostovi. Zákon o obcích to neřeší, nejsou tak dána žádná pravidla takového postupu. Vhodné je nového starostu seznámit se zabezpečovanou agendou a způsobem jejího vedení, s organizací práce na obecním úřadě, předat rozpracované písemnosti apod.
K neslučitelnosti funkcí
V případě neslučitelnosti funkcí podle § 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí23), která nastane dnem zvolení členem zastupitelstva, nevysloví příslušné zastupitelstvo zánik mandátu hned na ustavujícím zasedání, ale umožní takto zvolenému členu zastupitelstva, aby do 3 dnů po ustavujícím zasedání učinil právní úkon směřující ke skončení pracovního poměru. Pokud člen zastupitelstva nepředloží do 3 měsíců po ustavujícím zasedání starostovi doklad o tom, že důvod neslučitelnosti funkcí pominul, vysloví zastupitelstvo zánik mandátu tohoto člena zastupitelstva.
K podávání oznámení podle zákona o střetu zájmů
V souladu se zákonem č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, jsou zákonem vymezení »veřejní funkcionáři« 24) povinni podat oznámení o osobním zájmu, o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích za daný kalendářní rok, a to nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku za předcházející kalendářní rok; v případě, že veřejný funkcionář ukončil výkon funkce, je povinen učinit oznámení nejpozději do 30 dnů ode dne jeho ukončení, a to podle stavu ke dni ukončení výkonu funkce. V souvislosti s koncem funkčního období zastupitelstev obcí je aktuální právě termín zmiňovaný na druhém místě.
Ze samotné právní úpravy není zcela jasné, který okamžik je rozhodným pro počátek běhu 30denní lhůty pro podání oznámení.
My jsme nicméně toho právního názoru, že běh 30denní lhůty k podání oznámení začíná u:
členů rady (včetně starosty a místostarosty) ode dne, kdy fakticky přestanou vykonávat pravomoci člena rady, resp. dosavadního starosty/místostarosty (rozhodující je tedy ukončení faktického výkonu pravomocí svěřených zákonem, nikoli formální zánik mandátu podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí),
ostatních uvolněných členů zastupitelstva (například předsedů výborů zastupitelstva uvolněných pro výkon funkce) již dnem zániku mandátu, tj. ukončením hlasování ve druhý den voleb.
K proplácení dovolené při skončení funkčního období zastupitelstva
V praxi mohou nastat, nikoliv pouze výjimečně, situace, kdy uvolnění členové zastupitelstva před ukončením funkčního období zastupitelstva »nestihnou« vybrat dovolenou v takovém rozsahu, na který mají podle zákona o obcích nárok.
Pro tento případ zákon o obcích v § 79 odst. 4 stanoví, že nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva obce dovolenou před uplynutím doby uvolnění k výkonu veřejné funkce, poskytne mu ji uvolňující zaměstnavatel.
V případě, že člen zastupitelstva kraje měl uvolňujícího zaměstnavatele a po skončení funkčního období se k němu vrací, je věc jasná, aplikuje se ust. § 79 zákona o obcích a nevyčerpanou část dovolené poskytne uvolňující zaměstnavatel. Otázkou je jak postupovat, pokud uvolněný člen zastupitelstva neměl před nástupem do funkce uvolňujícího zaměstnavatele, respektive měl, ale po skončení funkčního období se k němu z jakéhokoliv důvodu nevrací. Nabízí se otázka, zda by nebylo možné nevyčerpanou část dovolené členu zastupitelstva proplatit. Domníváme se, že za současné právní úpravy zákona o obcích, kdy zákon o obcích výslovně možnost proplácení dovolené v takovém případě neupravuje a zákoník práce se zde podpůrně neuplatní, takto postupovat nelze (srov. usnesení Ústavního soudu č. IV. ÚS 44/09 ze dne 17. 2. 2009).25)
K výborům zastupitelstva a komisím rady
výbory jako své iniciativní a kontrolní orgány může zřizovat zastupitelstvo; povinně zřizuje vždy výbor finanční a výbor kontrolní; za podmínek stanovených zákonem o obcích zřizuje výbor pro národnostní menšiny; předsedou je vždy člen zastupitelstva (výjimka - osadní/místní výbor),
komise jako své iniciativní a poradní orgány zřizuje rada; zákon nepředepisuje zřízení žádné komise; předseda komise nemusí být členem zastupitelstva.
ZÁVĚR
Před komunálními volbami dochází pravidelně k diskusím nad výkladem právní úpravy, k řadě právních i organizačních nejasností a sporných bodů. V příloze Speciál jsme proto uvedli některé postřehy týkající se úkolů orgánů obce v souvislosti s ukončením a zahájením funkčního období zastupitelstva a nastínili možná řešení. Přestože jistě nebyly vyčerpány všechny aspekty této problematiky, věříme, že toto pojednání napomůže obcím v jejich činnosti.
JUDr. Miroslav Býma, Ph.D.
Mgr. Pavla Samková
Poznámky
1) Počet členů zastupitelstva se v návaznosti na počet občanů obce pohybuje v rozmezí od 5 do 55: do 500 obyv.: 5 až 15 čl.; 500-3000 obyv.: 7 až 15 čl.; 3000-10 000 obyv.: 11 až 25 čl.; 10 000-50 000 obyv.: 15 až 35 čl.; 50 000-150 000 obyv.: 25 až 45 čl.; nad 150 000 obyv.: 35 až 55 čl.
2) V této souvislosti je vhodné poukázat na terminologickou nejednotnost týkající se obsazování míst členů výborů a komisí - zatímco členové výboru jsou zastupitelstvem »voleni«, členové komisí jsou radou »jmenováni«.
3) Zákon o obcích pamatuje i na situaci, že dosavadní starosta ustavující zasedání zastupitelstva v zákonem stanovené lhůtě nesvolá. Pro takový případ zákon o obcích stanoví pojistku, a to, že za dosavadního starostu zastupitelstvo svolá po uplynutí této lhůty Ministerstvo vnitra, ledaže soud vyhověl návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování. Informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva obce Ministerstvo vnitra zveřejní na své úřední desce.
4) Stejné oprávnění vykonává starosta podle zákona o obcích rovněž vůči tajemníkovi obecního úřadu.
5) Podle § 107 zákona o obcích platí, že dosavadní starosta v období ode dne voleb do zastupitelstva obce do zvolení nového starosty nebo místostarosty vykonává pravomoci starosty podle § 103; v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní místostarosta. Nevykonává-li dosavadní starosta své pravomoci, vykonává je dosavadní místostarosta, a je-li dosavadních místostarostů více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo obce zastupováním starosty, jinak ten, kterého pověřil dosavadní starosta. Neurčilo-li zastupitelstvo obce místostarostu k zastupování starosty nebo byl-li tento místostarosta z funkce odvolán nebo se funkce vzdal současně se starostou, pověří zastupitelstvo obce výkonem pravomoci starosty některého z členů zastupitelstva obce. Podle § 102a zákona o obcích platí, že rada vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva obce až do zvolení nové rady obce nebo do zvolení starosty obce v případě, že se rada obce nevolí. Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je rada ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, dále oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření. V obcích, v nichž rada obce nebyla před ukončením funkčního období zastupitelstva obce volena, vykonává její pravomoci ve volebním mezidobí dosavadní starosta.
6) Zde lze odkázat na stanovisko Ministerstvo vnitra, které v této věci podávalo v roce 2008 právní výklad krajům ve vztahu k volebnímu mezidobí na krajích.
7) Viz § 69 zákona o obcích: »Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce (města, městyse) a jejích (jeho) občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.«
8) Jedině v tomto případě bude zastupitelstvo usnášeníschopné - viz § 92 ve spojení s § 87 zákona o obcích.
9) Obdobně se postupuje, pokud dojde ke ztrátě »usnášeníschopnosti« zastupitelstva v průběhu jednání.
10) Do 18. 8. 2008 platilo, že jestliže nově zvolené zastupitelstvo nezvolilo starostu do 6 měsíců ode dne ustavujícího zasedání, postupovalo se podle ustanovení § 98 odst. 1 písm. d) zákona o obcích, tzn. Ministerstvo vnitra jmenovalo správce obce z řad zaměstnanců státu, zařazených do Ministerstva vnitra (viz § 98 ve spojení s § 107 zákona o obcích). S ohledem na novou konstrukci zabezpečování chodu obce ve volebním mezidobí již toto neplatí.
11) V poznámce pod čarou zákon při tom odkazuje na ust. § 14 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, které stanoví, že rozhodnutí zastupitelstva o konání místního referenda vyžaduje prostou většinu hlasů všech členů zastupitelstva obce.
12) Viz § 95 odst. 1 zákona o obcích: »O průběhu zasedání zastupitelstva obce se pořizuje zápis, který podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů zastupitelstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení.«
13) Zákon nestanoví, jaký by měl být počet ověřovatelů, vzhledem k dikci zákona »určení ověřovatelé« by měli být minimálně dva.
14) Neuvolněným členům zastupitelstva, kteří nejsou v pracovním poměru nebo jiném obdobném poměru, poskytuje obec ze svých rozpočtových prostředků náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem jejich funkce paušální částkou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo vždy na příslušný kalendářní rok (§ 71 odst. 4 zákona o obcích).
15 ) Výše odměny uvolněných členů zastupitelstva je dána přímo nařízením vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů.
16) Připomínáme, že neuvolněným členům zastupitelstva lze poskytnout měsíční odměnu až do výše souhrnu odměn za jednotlivé funkce - viz § 84 odst. 2 písm. o) ve spojení s § 77 odst. 3 písm. b) zákona o obcích.
17) Viz § 70 zákona o obcích: Funkce člena zastupitelstva obce je veřejnou funkcí. Člen zastupitelstva obce nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru. Viz § 201 zákoníku práce: výkonem veřejné funkce se pro účely tohoto zákona rozumí plnění povinností vyplývajících z funkce, která je vymezena funkčním nebo časovým obdobím a obsazovaná na základě přímé nebo nepřímé volby nebo jmenováním podle zvláštních právních předpisů; následuje demonstrativní výčet veřejných funkcí: výkon funkce poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu, senátora Senátu Parlamentu, člena zastupitelstva územního samosprávného celku nebo přísedícího.
18) Podle § 5 zákoníku práce se na vztahy vyplývající z výkonu veřejné funkce tento zákon vztahuje, pokud to výslovně stanoví nebo pokud to stanoví zvláštní právní předpisy.
19) Srov. § 127 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 1. 2010. K trestní odpovědnosti a ochraně úřední osoby se podle jednotlivých ustanovení trestního zákona vyžaduje, aby trestný čin byl spáchán v souvislosti s její pravomocí a odpovědností.
20 ) Tento trestný čin je naplněn, pokud úřední osoba v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, překročí svou pravomoc, nebo nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci.
21) Tento trestný čin je naplněn, pokud úřední osoba při výkonu své pravomoci z nedbalosti zmaří nebo podstatně ztíží splnění důležitého úkolu.
22) Tato povinnost se vztahuje rovněž na orgány územních samosprávných celků při výkonu přenesené působnosti (státní správy), v oblasti samostatné působnosti se však na ně tato povinnost nevztahuje - viz výkladové stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství č. 12/2001 ze dne 16. 7. 2001.
23) Funkce člena zastupitelstva je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem této obce zařazeným do obecního úřadu a s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do pověřeného obecního úřadu nebo krajského nebo finančního úřadu za podmínky, že zaměstnanec vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušné obce nebo jde o zaměstnance jmenovaného starostou, hejtmanem kraje nebo radou obce/kraje.
24) V podmínkách obcí se zákon o střetu zájmů vztahuje na dlouhodobě uvolněné členy zastupitelstva obce, starostu, místostarostu a členy rady obce, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, a také na některé vedoucí úředníky obce zařazené do obecního úřadu.
25) Na rozdíl od krajů, kde lze s ohledem na ust. § 55 zákona o krajích, který stanoví, že na vztahy vyplývající z výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva se vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví jinak, podpůrně využít ustanovení zákoníku práce a nevyčerpanou část dovolené proplatit.
Příloha č. 1
Program ustavujícího zasedání zastupitelstva obce konaného dne ...
1. Zahájení, hymna
2. Složení slibu členů zastupitelstva obce
3. Schválení programu ustavujícího zasedání zastupitelstva obce
4. Volba předsedy a členů volební komise pro volbu starosty, místostarosty (místostarostů) a dalších členů rady obce
5. Volba členů návrhové komise
6. Určení ověřovatelů zápisu
7. Schválení způsobu volby a volebního řádu pro volbu starosty, místostarosty (místostarostů) a dalších členů rady obce
8. Volba starosty
9. Určení funkcí, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni
10. Volba místostarosty (místostarostů) a dalších členů rady obce
11. Svěření některých úkolů místostarostům, určení místostarosty, který bude zastupovat starostu v době jeho nepřítomnosti a určení pořadí zastupování ostatními místostarosty
12. Návrh na zřízení výboru finančního zastupitelstva obce a volba předsedy a členů výboru
13. Návrh na zřízení výboru kontrolního zastupitelstva obce a volba předsedy a členů výboru
14. Organizační záležitosti (například stanovení termínu příštího zasedání zastupitelstva obce)
15. Závěr
Příloha č. 2
JEDNACÍ ŘÁD USTAVUJÍCÍHO ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA OBCE
Článek 1
Jednací řád ustavujícího zasedání zastupitelstva obce upravuje způsob jednání, usnášení a náležitosti rozhodování ustavujícího zasedání zastupitelstva obce (dále jen zastupitelstvo).1)
Článek 2
1. Zastupitelstvo je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů (§ 92 odst. 3 zákona o obcích)
2. K platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny hlasů všech členů zastupitelstva (§ 87 zákona o obcích).
Článek 3
Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla dosavadní starosta, případně nejstarší člen zastupitelstva obce do doby, než je zvolen starosta nebo místostarosta (§ 91 odst. 1 zákona o obcích).
Článek 4
1. Právo předkládat návrhy ustavujícímu zasedání zastupitelstva mají jeho členové.
2. O protinávrzích (doplňujících návrzích) se hlasuje v opačném pořadí, než jak byly předkládány. Je-li protinávrh (doplňující návrh) přijat, o zbylých návrzích se již nehlasuje.
Článek 5
Zastupitelstvo zvolí hlasováním komisi:
a) volební,
b) návrhovou,
Návrhy na členy komisí podávají členové zastupitelstva.
Článek 6
Člen zastupitelstva se do diskuse přihlašuje zvednutím ruky nebo písemně. Členům zastupitelstva uděluje slovo předsedající v přihlášeném pořadí. Ten, komu předsedající slovo neudělil, nesmí vystoupit.
Právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem mají rovněž občané obce a další osoby, stanovené zákonem.
Poznámky
1) Schválením Jednacího řádu ustavujícího zasedání zastupitelstva obce není dotčena platnost Jednacího řádu zastupitelstva obce, schváleného usnesením zastupitelstva obce č. ...ze dne ... s výjimkou jednání tohoto ustavujícího zasedání.
2) Zákon o obcích - zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Příloha č. 3
VOLEBNÍ ŘÁD
pro volbu starosty, místostarostů a dalších členů rady obce veřejným hlasováním
1. Volby řídí předseda volební komise.
2. Navržení kandidáti jsou voleni v abecedním pořadí.
3. Volby proběhnou veřejně - zvednutím ruky.
4. Zvolen je kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech členů zastupitelstva obce.
5. Výsledky hlasování oznámí předseda volební komise.
VOLEBNÍ ŘÁD
pro volbu starosty, místostarostů a dalších členů rady obce tajným hlasováním
1. Před zahájením volby zkontroluje volební komise volební schránku a uzamkne ji. Zkontroluje též hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů, které jsou opatřeny pořadovým číslem 1 až ... a razítkem obce.
2. Pro úpravu hlasovacích lístků je určen zvláštní prostor, který zaručuje tajnost hlasování. Členové zastupitelstva obce vstupují do tohoto prostoru jednotlivě.
3. Člen zastupitelstva obce volí tak, že na hlasovacím lístku vyjádří souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem.
4. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který je upraven jiným způsobem, než je stanoveno v odstavci 3.
5. Vzniknou-li pochybnosti o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní volební komise hlasováním.
6. Zvolen je kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech členů zastupitelstva obce.
7. Výsledky hlasování oznámí předseda volební komise.
Příloha č. 4
Obec (město, městys, statutární město)
POKYN STAROSTY č. xx/200...
Čl. 1
Úvodní ustanovení
K zabezpečení obdobných úkolů, jako jsou stanoveny statutárnímu orgánu zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, vydávám v souladu s ustanovením § 103 odst. 4 písm. i) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tento pokyn, který je závazný pro uvolněné členy zastupitelstva obce (nebo konkrétně uvést, o koho se jedná).
Čl. 2
Zánik mandátu
1. Mandát člena zastupitelstva obce zaniká podle ustanovení § 55 odst. 2 písm. d) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o volbách do zastupitelstev obcí) uplynutím prvního dne voleb do zastupitelstva obce.
2. Na základě Rozhodnutí prezidenta ze dne xx. x. 2010 o vyhlášení voleb do Senátu Parlamentu České republiky, do zastupitelstev obcí a zastupitelstev městských obvodů a městských částí ve statutárních městech a do Zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev jeho městských částí, publikovaného ve Sbírce zákonů pod č. xxx/2010 Sb., zaniká mandát člena zastupitelstva obce dne xx. xx. 2010.
Čl. 3 Měsíční odměna a dovolená
Za podmínek stanovených v § 75 zákona o obcích:
1. Uvolněnému členu zastupitelstva obce náleží odměna při skončení funkčního období, jestliže mu ke dni voleb do zastupitelstva obce příslušela měsíční odměna a pokud jim nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu.
2. Výše odměny při skončení funkčního období uvolněného člena zastupitelstva obce se stanoví jako výše měsíční odměny, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonem funkce, nejdéle však pěti ukončených let výkonu funkce.
3. Odměna při skončení funkčního období může být vyplacena v měsíčních splátkách nebo jednorázově - dle požadavku uvolněného člena zastupitelstva obce.
4. Uvolnění členové zastupitelstva obce mají v roce 2010 nárok na poměrnou část dovolené v délce xx dne. Měsíční odměna náleží i po dobu dovolené. Pokud tuto dovolenou nevyčerpají do xx. xx. 2010, poskytne jim nevyčerpanou část dovolené uvolňující zaměstnavatel.
Poznámka
§ 75 obsahuje také ustanovení ve vztahu ke členům zastupitelstva obce, kterým vznikne opětovný nárok na měsíční odměnu, a těm, proti kterým je vedeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin, spáchaný v průběhu funkčního období, popř. těm, jež byli pravomocně odsouzeni za takovýto úmyslný trestný čin.
Čl. 4
Povinnosti při zániku mandátu
1. Uvolnění členové zastupitelstva do xx. xx. 2010:
a) vyrovnají své finanční závazky vůči obci (např. náhrada cestovních výdajů apod.) na obecním úřadě (komu - odbor, zaměstnanec), pokud nebudou finanční závazky vyrovnány při zúčtování měsíční odměny,
b) zajistí vyřazení nepotřebných písemností; u písemností určených k uložení zajistí zpracování jejich seznamu a předání obecnímu úřadu (komu - odbor, zaměstnanec),
c) zajistí uvolnění kanceláří a předání inventáře dle místního seznamu inventáře pověřenému odboru - (zaměstnanci) obecního úřadu,
d) předají motorové vozidlo poskytnuté k užívání na základě smlouvy vč. příslušenství a kartu CCS obecnímu úřadu (komu - odbor, zaměstnanec,
e) zajistí předání ostatních předmětů svěřených do užívání obecnímu úřadu (komu - odbor - zaměstnanec),
2. O splnění povinností stanovených v odst. 1 bude pořízen záznam ve dvou výtiscích, z nichž jeden obdrží příslušný uvolněný člen zastupitelstva obce a druhý bude uložen na obecním úřadě (kde, u koho).
3. Do 30 dnů od ukončení výkonu funkce podají uvolnění členové zastupitelstva v souladu se zákonem č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, oznámení o osobním zájmu, o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích.
Čl. 5
1. Ukládám (komu - např. tajemníkovi obecního úřadu, vedoucímu zaměstnanci) zabezpečit úkoly uložené tímto pokynem obecnímu úřadu.
2. Tento pokyn nabývá účinnosti dnem vydání.
V ................ dne ...............
.......................................
Starosta
Rozdělovník:
Obecní úřad v Kuksu
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
