Elektronická komunikace proniká v posledních letech snad do všech oblastí našeho života. Logicky tedy nemůže zůstat stranou ani oblast státní správy a samosprávy. Také v ní se totiž zavádějí technologie a procesy, jejichž cílem je zrychlit, zefektivnit a zpřesnit přenos informací mezi všemi zainteresovanými subjekty, ať už to jsou orgány veřejné moci, plátci daní - nebo prostě občané.
V širším kontextu se tyto systémy někdy označují jako eGovernment neboli využití informačních a komunikačních technologií při »vládnutí«.
Věnujme se však pouze části této problematiky, konkrétně oblasti, která je vymezena pojmem »reforma veřejných financí«. Její legislativní rámec je určen zejména zákonem č. 304/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, prováděcí vyhláškou č. 410/2009 Sb. Asi nejpodstatnějším dokumentem je však vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě, tzv. technická vyhláška.
CENTRÁLNÍ SYSTÉM ÚČETNÍCH INFORMACÍ STÁTU
Uvedená technická vyhláška je legislativním pilířem Centrálního Systému Účetních Informací Státu (CSÚIS). Tento systém je nyní součástí budovaného Integrovaného Informačního Systému Státní Pokladny (IISSP). Vyhláška č. 383/2009 Sb. vymezuje, kdy, jak a v jakém rozsahu vybrané účetní jednotky předávají účetní záznamy. Vyhláška zároveň ve svých přílohách dále specifikuje formát přenášených dat, požadavky na jejich šifrování a zabezpečení i jejich přenosů a rovněž upřesňuje způsob komunikace mezi účetní jednotkou a CSÚIS.
DATA, ŠIFRY, PARAMETRY
Aby však mohly informace plynule proudit, jak a kam mají, je třeba zajistit příslušné technologické řešení v systému, který obec - stejně jako kterýkoliv jiný příslušný subjekt - k této činnosti využívá. Jeho forma je do značné míry dána přílohami a prováděcími předpisy zmíněné vyhlášky, zejména tzv. Technickým manuálem. To je velmi důležitý dokument, který vymezuje a upřesňuje především:
datové prvky a strukturu předávaných údajů (XSD schémata);
komunikační rozhraní a jeho bezpečnostní parametry;
parametry šifrovaného přenosu, metodiku předávání hesel, klíčů a dalších relevantních údajů;
způsob tvorby osobních přístupových kódů a jejich předávání zodpovědným osobám;
typy, jakož i specifikace komunikačních protokolů, metodiku a termíny přenosů dat.
Konkrétní technické principy datových přenosů jsou postavené na:
datovém formátu XML;
zabezpečeném transportním protokolu HTTPS;
webových službách a SOAP komunikačním protokolu pro webové služby;
podepisování XML dokumentů podle standardu XML Signature;
šifrování symetrickým AES s klíčem o síle 256 bitů.
Aplikací, která straně účetní jednotky zajišťuje extrakci relevantních účetních záznamů z databáze systému, je specializovaný modul, jehož začlenění lze zjednodušeně vyjádřit, jak je uvedeno ve schématu vlevo (Extrakce a přenos záznamů z databáze systému).
Jako příklad můžeme uvést modul USP v ekonomické části informačního systému Fenix. Datovou základnu sdílí se zbytkem systému. Jde zejména o data z oblasti účetnictví, rozpočtu a výkaznictví a také o data společné administrativní části, jako je subsystém správy aplikací a uživatelů. Submodul pro vlastní komunikaci s CSÚIS, tj. odesílání a příjem SOAP zpráv (SOAP je komunikační protokol pro webové služby XML), lze provozovat také v režimu odpojení od databáze.
Mezi základní funkce tohoto specializovaného modulu patří:
definování a údržba tzv. Zodpovědných a náhradních Zodpovědných osob a přidělování jejich účetních jednotek;
konfigurace parametrů přenosu;
konverze výkazů připravených v modulu UCV (Účetní výkaznictví) do formátu XML podle specifikovaných XSD schémat;
digitální podepisování XML výkazů;
export a import XML výkazů do/ze souborového systému;
vkládání XML výkazů do komunikačních obálek, opatřování identifikátorem celistvosti;
šifrování komunikačních obálek;
odesílání zašifrovaných zpráv do Centrálního Systému Účetních Informací Státu (CSÚIS);
příjem zpráv o stavu zpracování odeslaných zpráv do Inboxu příslušné Zodpovědné osoby.
LIDÉ KOLEM CSÚIS
Kdo však vlastně s modulem USP nejvíce pracuje? V práci s ním lze rozlišit tři hlavní uživatelské role - Administrátor, Účetní a také Zodpovědná osoba.
Administrátor nastavuje parametry sys-tému, přičemž jednou z jeho hlavních činností je definování a údržba tzv. Zodpovědných osob. Pojmem »účetní« zde rozumíme uživatele systému, který zodpovídá za sestavení předávaných účetních výkazů a který také provádí jejich konverzi do XML a předává je Zodpovědné osobě k odeslání do CSÚIS.
Také pojem Zodpovědná osoba má přesně definovaný význam. Ten je navíc vymezen již přímo v technické vyhlášce. Stručně lze říci, že je to fyzická osoba pověřená účetní jednotkou a zodpovědná za komunikaci této účetní jednotky s Centrálním Systémem Účetních Informací Státu. Zodpovědná osoba provádí pro účetní jednotku kompletaci zpráv (vložení do komunikační obálky), jejich zašifrování a odeslání. Přijímá asynchronně generované zprávy o výsledku přenosu do tzv. Inboxu.
Zjednodušené schéma Procesní a informační toky při odesílání výkazů podle zúčastněných rolí (viz předchozí strana) popisuje procesní a informační toky při odesílání výkazů podle zúčastněných rolí.
K ČEMU TO VŠECHNO?
Smyslem budování Státní pokladny, a tedy rovněž Centrálního Systému Účetních Informací Státu, je přiblížit se k tomu, aby se stát napříště mohl chovat jako lepší hospodář. Aby měl vždy k dispozici včasné, aktuální a přesné informace o svém hospodaření a majetku. Aby mohl provádět operativní finanční řízení a měl i věrohodná data pro statistické účely. Nezanedbatelným důvodem je rovněž snížení administrativní zátěže účetních jednotek a zefektivnění využitelnosti dat.
V neposlední řadě jde - ano, samozřejmě - o peníze. Některé odhady udávají, že zavedení Státní pokladny může ušetřit až jedno procento výdajů státního rozpočtu. A to už stojí za to, i přes nemalé počáteční náklady, protože jde o peníze nás všech, daňových poplatníků.
MILAN KUČERA
analytik IT - senior, Asseco Solutions, a. s.
