Webové prohlížeče, techniky tvorby webu i způsob práce uživatelů se mění. Mají-li se vytvářet opravdu přístupné weby, je třeba vědět, jaké jsou současné potřeby, požadavky a zvyklosti v práci s webem těžce zdravotně postižených uživatelů. Co platilo před lety, už dávno nemusí být pravda, přitom...
Webové prohlížeče, techniky tvorby webu i způsob práce uživatelů se mění. Mají-li se vytvářet opravdu přístupné weby, je třeba vědět, jaké jsou současné potřeby, požadavky a zvyklosti v práci s webem těžce zdravotně postižených uživatelů. Co platilo před lety, už dávno nemusí být pravda, přitom řada tvůrců minulost považuje za neměnný fakt.
Jaké jsou tedy nejčastější mýty a omyly v oblasti přístupnosti? Člověkem nad jiné povolaným k zodpovězení této otázky je Mgr. Radek Pavlíček, vedoucí Centra pomůcek a informatiky TyfloCentra Brno, o. p. s., které se soustřeďuje na tzv. reálnou přístupnost webu.
Nevidomí lidé nebo lidé s jiným typem postižení nepoužívají internet. »Tato domněnka už dávno neplatí,« konstatuje Mgr. Radek Pavlíček. »Ano, kdysi, kdy možnost připojení k internetu nebyla pro uživatele zcela běžná, to byla pravda. Jenže dnes už jsou na patřičné výši i asistivní technologie, tedy programy, které lidem se zdravotním postižením práci s internetem umožňují. Nyní je internet pro řadu lidí se zdravotním handicapem jedním z mála komunikačních prostředků, který mohou používat samostatně - a nebýt tak závislí na pomoci druhých. Umožňuje jim vykonávat činnosti, které by pro ně jinak byly velmi obtížně proveditelné, jako jsou internetbanking, nakupování, komunikace s přáteli, úřady atd.« Lze dokonce říci, že čím těžší zdravotní postižení, tím větší význam má pro takového člověka internet. Názorný doklad toho, jakým dobrodiním je pro lidi se zdravotním postižením internet, poskytuje literární soutěž Internet a můj handicap, kterou vyhlašuje BMI sdružení. Příspěvky, které došly do jejích už šesti ročníků, najdete na www.helpnet.cz/inspo.
Stránka je buď přístupná, nebo nepřístupná - nic »mezi« neexistuje. Častým problémem bývá černobílé nahlížení na přístupnost. Ve skutečnosti zcela nepřístupných stránek je dnes naprosté minimum a s drtivou většinou stránek si handicapovaní uživatelé nějak poradí. Tvůrcům by mělo jít o to, aby se tito uživatelé k hledaným informacím dostali co nejsnadněji a nejrychleji, neboť zdlouhavé hledání informace na stránce odrazuje od jejího prohlížení a snižuje i její použitelnost.
Javascript je zlo. Dalším z mýtů je prohlášení některé technologie za nepřístupnou. Tento mýtus se drží i Javascriptu. »Dnes už prakticky neexistuje dobrá a zlá technologie z hlediska přístupnosti. Ale platí, že každou technologii lze dobře i špatné použít,« vysvětluje Mgr. Radek Pavlíček.
Textová verze = ideální řešení přístupnosti. Mnozí provozovatelé webů se snaží řešit jejich přístupnost nabídkou textové verze. Slouží-li jako doplněk, přinášející užitnou hodnotu k přístupné primární verzi webu - třeba v podobě vyššího kontrastu, větší výchozí velikosti písma či přehlednějšího rozložení obsahu stránek, je její provozování opodstatněné. Na textovou verzi se však rozhodně nelze spoléhat jako na řešení nepřístupné primární verze webové prezentace. Textová verze totiž ještě sama o sobě nezajišťuje přístupnost.
Nevalidní kód = nepřístupný web. »Validita kódu má dnes na přístupnost naprosto minimální vliv,« tvrdí Mgr. Radek Pavlíček. »V extrémních případech může dostupnost negativně ovlivnit, ale webová stránka s několika chybami, způsobenými třeba WYSIWYG editorem, který je používán pro vkládání obsahu na web, velmi pravděpodobně žádné problémy s přístupností mít nebude.« Je tedy chybou zužovat přístupnost na validitu či nevaliditu kódu. I validní HTML stránka totiž může být nepřístupná - a naopak stránka s chybami nemusí mít s přístupností problémy.
Náš web vyhovuje Metodice XY, a je tedy přístupný. Metodiky slouží jen jako vodítko pro testování přístupnosti. Proto je chybou považovat web za přístupný, vyhovuje-li některé z nich. S pomocí metodik lze zjistit pouze to, zda je web nepřístupný, ale nikoliv opak, tedy je-li přístupný. Přístupnosti škodí i rigidní pohled na jednotlivá pravidla přístupnosti a jejich doslovný, žel často mylný výklad.
Prohlášení o přístupnosti. Mgr. Radek Pavlíček tvrdí, že jde o čistě formální záležitost a přítomnost takového prohlášení na webu není vůbec důležitá. Není totiž pravdou, že by handicapovaní lidé nejprve navštěvovali stránku s prohlášením - a teprve pak se rozhodovali, zda je web pro ně přístupný. Navíc prohlášení o přístupnosti často obsahuje nesmyslné či zavádějící a skutečnosti neodpovídající informace.
Cílem přístupnosti je zmenšovat či odstraňovat překážky, na které může uživatel narážet při používání webových stránek, dokumentů a aplikací. A tyto překážky mají souvislost nejen se zdravotním znevýhodněním uživatele, ale i se znalostmi uživatele či použitým technickým vybavením. Přístupnější web tedy přivádí provozovateli více návštěvníků, přináší úsporu při aktualizacích a pozitivně ovlivňuje vnímání jeho webu veřejností.
Mgr. Radek Pavlíček, který stál u zrodu projektu Blind Friendly Web, publikuje také na blogu Poslepu (www.poslepu.cz).
FOTO: ARCHIV
