Tu otázku znají v řadě obcí. Kladou si ji všude tam, kde si vybudovali vodovod, který byl uznán jako zdroj požární vody. Co totiž v takovém případě učinit s požární nádrží na návsi?
V malých obcích existují požární nádrže (PN), které byly postaveny v minulých letech na základě stavebního povolení. V době jejich výstavby nemusela být ještě zavedena v obci pitná voda ve vodovodní síti. Časem se však obvykle v obci vodovodní řad vybudoval - a mohl se i stát uznaným zdrojem požární vody.
Jistě, nelze všeobecně tvrdit, že všude tam, kde mají vodovod, je jím pro obec požární voda zajištěna. Zda byl vodovod vybudován i pro potřeby požární ochrany, lze zjistit z projektové dokumentace. Podrobnosti jsou v ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - Zásobování požární vodou, ČSN 73 6620 Vodovodní potrubí, či v ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže (1997). Vyhovuje-li vodovod i potřebě zajištění požární vody v obci, vyvstane leckde otázka: Co s požární nádrží?
VODOPRÁVNÍ ORGÁN I HASIČI
Jde o legálně vybudovanou stavbu, která byla řádně zkolaudována se všemi stavebními náležitostmi včetně manipulačního a provozního řádu. Předmětem PN je vytvoření dostatečné zásoby vody pro případ požáru v obci. Chce-li obec nádrž využívat jinak, musí mít souhlas příslušného vodoprávního orgánu, a to v tom případě, jde-li o malé vodní dílo napojené na některou vodoteč či jejíž je součástí.
Vyjádření Hasičského záchranného sboru (HZS) je rovněž nezbytné. Vodoprávní orgán patrně souhlas ke změně užívání PN vydá, třeba pro účely sportovní či rybochovné. Ovšem HZS zřejmě bude chtít zachovat nádrž jako rezervu požární vody při eventuální poruše vodovodu obce. Pak obci nezbývá než zachovat a provozovat nádrž tak, jak to stanovuje schválená projektová dokumentace a kolaudační protokol.
SOULAD S ÚZEMNÍM PLÁNEM
Možností jiného využití PN je řada, avšak u každé varianty mějme na zřeteli schválený územní plán. V souladu s ním si obec může vybudovat v místě bývalé požární nádrže téměř cokoliv. Rozhodně by proto u takového rozhodování neměl scházet projektant - urbanista, který zpracovával územní plán obce. Využití nádrže závisí na její situační poloze, urbanistickém začlenění, nadmořské výšce, možnosti napojení na inženýrské sítě i na finanční síle či dlouhodobých záměrech obce.
Jiné využití nádrže je do značné míry limitováno i jejím konstrukčním uspořádáním (podzemní železobetonová, otevřená opevněná a těsněná, zemní s opevněnými břehy), sklonem svahů, hloubkou, uspořádáním vstupů apod. Důležitá je rovněž znalost zdroje vody, jeho vydatnost a jakost vody (minimální obsah nutrientů).
Zdroj požární vody pro obec je zásadní záležitost. Je-li požární nádrž už vybudována, obvykle je to víceúčelový návesní rybníček, který plní i estetickou funkci. Proto při úvahách o změně užívání bychom se měli snažit zachovat na návsi vodní hladinu i s její okrasnou funkcí. Při stanovování hlavních priorit by šlo o: 1. zajištění požární vody, 2. soulad s územním plánem, 3. estetickou funkci vodní hladiny, 4. výhledové záměry obce.
Další možnosti využití požárních nádrží:
rekreační nádrž, využívaná po úpravě jako přírodní koupaliště;
vyrovnávací dešťová nádrž určená k zachycení části odtoku z přívalových srážek (sníží se náklady na dimenzích stok);
akumulační nádrž pro srážkové vody a jejich následné využití, například pro závlahu zeleně v urbanizovaném prostředí, po úpravě jako zdroj užitkové vody.
Alternativním využitím může být nádrž s vodními rostlinami a keři kombinovaná s okrasnými rybami, koupaliště, sportovní rybaření, v zimě kluziště apod. Kromě jednorázových investičních nákladů, které budou tyto záměry doprovázet, je nutno pamatovat i na stálé provozní náklady a údržbu.
BOHUMIL KUJAL
předseda České společnosti vodohospodářské ČSSI
Další doporučené normy
ČSN 75 2411 Zdroje požární vody
ČSN 75 5115 Studny individuálního zásobování vodou (7. Požární studny)
ČSN 73 0833 Požární bezpečnost staveb, budovy pro bydlení a ubytování
ZDROJ: ČSVH ČSSI
Požární nádrž v Horním Bezděkově na Kladensku.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
