Radu obce můžeme charakterizovat jako výkonný orgán pro samostatnou působnost obce. Proto jí - až na výjimky stanovené právními předpisy - nepřísluší rozhodovat ve věcech přenesené působnosti obce.1) Ze své činnosti se zodpovídá zastupitelstvu obce. V obci, kde se rada obce nevolí, vykonává její...
Radu obce můžeme charakterizovat jako výkonný orgán pro samostatnou působnost obce. Proto jí - až na výjimky stanovené právními předpisy - nepřísluší rozhodovat ve věcech přenesené působnosti obce.1) Ze své činnosti se zodpovídá zastupitelstvu obce. V obci, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc podle § 99 odst. 2 zákona o obcích starosta, nestanoví-li tento zákon jinak (viz § 102 odst. 4). V takovém případě je zastupitelstvu obce absolutně vyhrazeno rozhodování ve věcech, které jsou uvedeny v rámečku.
Radu obce tvoří starosta, místostarosta (místostarostové) a další členové volení z řad členů zastupitelstva obce. V České republice musí být tedy člen rady obce obligatorně i členem zastupitelstva obce.
Pro zajímavost můžeme porovnat s Nizozemskem, kde je od roku 2002 v účinnosti tzv. dualistický model, kdy člen rady obce nemusí být členem zastupitelstva.2) Výhodou tohoto modelu je, že vítězná koalice může obsadit místa v tomto výkonném orgánu obce i nezávislými odborníky (nezastupiteli), charakter rady se pak spíše přibližuje »municipální úřednické vládě«. Za nevýhodu pokládám to, že se tak marginalizuje význam obecních voleb a rovněž do jisté míry klesá odpovědnost nezávislé rady vůči zastupitelstvu obce.
Zmíněný dualistický model považuji osobně za vhodný pro větší územní samosprávné celky - v ČR by šlo o kraje. Na úrovni obcí (zejména menších) jej v současnosti nedoporučuji. Domnívám se, že za diskusi by tento model stál u statutárních měst.
Počet členů rady obce je vždy lichý a současně musí splnit zákonný předpoklad, že se nachází v intervalu nejméně pět a nejvýše jedenáct členů, a současně nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Rada obce se nevolí v těch obcích, jejichž zastupitelstvo má méně než patnáct členů.
MUSÍ BÝT RADA USTAVENA?
V právní publicistice se dříve bylo možno setkat s názorem, že v teoretické rovině zastupitelstvo obce nemusí zvolit radu ani v případě, že má více než 15 členů. Argumentovalo se tím, že dikce zákona jakoby nasvědčuje tomu, že ve všech obcích, které mají 15 a více členů zastupitelstva, rada volena být musí.
Ovšem v této souvislosti je nutno vzít v úvahu též skutečnost, že členové zastupitelstva obce nemohou být nuceni, aby zvolili toho či onoho člena zastupitelstva »radním« - pokud prostě nikoho nezvolí, rada nebyla ustavena. Zákon potom obsahuje ustanovení o řešení případu, kdy rada není ustavena. Její působnost by pak vykonával - až na pár výjimek starosta (popřípadě v mezích usnesení zastupitelstva i místostarosta). Tento »právně-liberální« názor nesdílím.
I když pomineme, že z ryze praktického hlediska by to bylo »neoperativní« řešení a není mi znám z veřejnosprávní praxe případ, že by si obecní zastupitelstvo záměrně nezvolilo svou radu, musíme vzít v úvahu kogentní ustanovení § 5 zákona o obcích. Ten mimo jiné stanoví, že obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce, dalšími orgány obce jsou (nikoliv mohou být) rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce.3)
Z tohoto ustanovení usuzuji, že rada obce při splnění zákonem předepsaných náležitostí musí být skutečně obligatorně zřizována.
STAROSTA JIŽ NENÍ ČLENEM RADY
Je-li starosta nebo místostarosta odvolán z funkce nebo se této funkce vzdal4), přestává být i členem rady obce. Myslím, že takto koncipovaná právní úprava je správná, když váže na akt odvolání z funkce starosty nebo místostarosty i ztrátu členství v tak důležitém výkonném orgánu obce, jakým rada obce nepochybně je.
Lze vcelku logicky předpokládat, že pokud určitá fyzická osoba ztratí důvěru jako starosta nebo místostarosta, pak ve většině případů není pro zastupitele přijatelná ani jako člen rady obce - lhostejno, zda jsou důvody politické, odborné či morální.
Odvolaný starosta nebo místostarosta ex lege zůstává zastupitelem obce (se všemi právy a povinnostmi) a může znovu kandidovat na původní místo.
Dalším ryze praktickým důvodem tu je, že pokud by bývalý starosta nebo místostarosta zůstal členem rady obce, zákonitě by se zvýšil počet členů rady - jelikož nově zvolený starosta nebo místostarosta se automaticky ex lege stává členem rady.
»Hromadění« bývalých starostů nebo místostarostů by vedlo k překročení zákonem stanoveného limitu počtu členů rady obce a rovněž i při pouhém jednom exstarostovi nebo exmístostarostovi by došlo - kvůli matematickým zákonitostem5) - ke kolizi s požadavkem zákona (viz § 99 odst. 3) na lichý počet zastupitelů, který v rámci obecního zřízení nepochybně slouží k vytvoření předpokladů efektivnosti při hlasování.
Rozhodování o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, patří do samostatné působnosti obce. Protože rada obce (jejíž funkci plní podle § 16 odst. 2 v městském obvodu územně členěného statutárního města obvodní rada v rozsahu jí svěřeném), je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti, nemůže být žalovaný v takové věci ve správním soudnictví označen současně jako »město« a »obvodní rada městského obvodu«, protože jde o vylučující se pojmy.6)
K podání žaloby ve věcech územní samosprávy směřující proti nezákonnému usnesení orgánu městské části hlavního města Prahy byla jak podle právní úpravy účinné k 31. prosinci 2002, tak je také podle § 67 písm. a) soudního řádu správního - s ohledem na dikci § 111 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze - oprávněna rada hlavního města Prahy, a nikoliv hlavní město Praha. Rada hlavního města Prahy je ve smyslu § 67 písm. a) soudního řádu správního správním úřadem a uvedené ustanovení tomuto úřadu zakládá zvláštní procesní legitimaci k podání žaloby ve správním soudnictví.7)
Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady obce pod pět a na nejbližším zasedání zastupitelstva obce nebude doplněn alespoň na pět, vykonává od tohoto okamžiku její pravomoc zastupitelstvo obce, které může rozhodování o záležitostech podle § 102 odst. 2 a 3 svěřit zcela nebo zčásti starostovi (§ 100 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb.).
Ostatním členům rady obce ale jejich funkce nezaniká - není zde žádný právní důvod pro automatický zánik. Jen rada obce nerozhoduje jako kolektivní orgán. »Zbytkovým« radním náleží i finanční odměna, pokud zastupitelstvo nerozhodne jinak, neboť nadále mohou jako jednotlivci plnit různé úkoly.8)
Poznámky
1) Srov. např. Průcha, P.: Správní právo, obecná část, PF MU v Brně, Brno 2003, str. 133.
2) Srov. Folprecht, J.: Organizace a řízení úřadu mají svůj pevný řád, Veřejná správa 6/2004, str. 29.
3) V dřívějším znění zákona o obcích - před účinností novely zákona č. 313/2002 Sb., do 31. prosince 2002 - byla tato obligatornost zakotvena v ustanovení § 15 odst. 1 věta první.
4) Právní úprava do 31. 12. 2002 nepoužívala termínu »vzdání se funkce«, ale »rezignace na funkci« při stejném legálním následku, tudíž pozbytí členství v radě obce. Mám za to, že praktický dopad je stejný, zákonodárce se patrně snažil pouze »počeštit« jazyk právního předpisu.
5) Pokud liché číslo definujeme jako 2n - 1, takže jeden exstarosta nebo místostarosta, zde hraje nepopiratelně důležitou úlohu.
6) Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 6. 2001, čj. 22 Ca 450/2000.
7) Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu
ze dne 18. 7. 2005, čj. 4 As 23/2004.
8) Například dohled nad komisemi obecní rady - srov. Koudelka, Z.: Zákon o obcích - Komentář Linde Praha 2005, str. 330
Když pravomoci rady obce vykonává starosta, je zastupitelstvu vyhrazeno:
rozhodovat o věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti,
vydávat nařízení obce,
stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu,
zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu,
stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce,
přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi.
PETR KOLMAN
učitel správního práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity Brno
