»Získání titulu Historické město roku 2009 nám pomůže k postupnému naplnění základní myšlenky Strategického plánu rozvoje města Beroun, která zní: Beroun - město cestovního ruchu,« konstatuje starosta města MUDr. Jiří Besser. »Nejvíce si však cením toho, že se v našem městě lidem dobře žije a ti ostatní se sem rádi vracejí. Ať už třeba kvůli večerníčkovým medvědům Matěji, Vojtovi a Kubovi, hrnčířským trhům - nebo za našimi památkami.«.
Když se MUDr. Jiří Besser před šestnácti lety poprvé ujímal funkce starosty Berouna (a působí v ní dosud), město bylo po zásazích socialistických plánovačů v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století z více než jedné třetiny zbourané.
»Považuji za velký úspěch, že jsme dokázali nejen opravit historické domy zapsané na seznamu památek, ale i citlivě a vhodně zastavět obrovské proluky, které ve městě po minulém režimu zůstaly,« říká MUDr. Jiří Besser. Neopomene v té souvislosti uvést, že veškeré demolice, které si mnozí televizní diváci možná ještě pamatují ze seriálu Muž na radnici, se natáčely právě v centru Berouna.
Nikoliv náhodou proto královské město Beroun letos zvítězilo v prestižní celostátní soutěži o Cenu Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. S vítězstvím se pojí i právo používat titul Historické město roku.
V osmnáctiapůltisícovém městě nyní uskutečňují už pátou etapu svého Programu regenerace městské památkové zóny, přičemž od poloviny minulého desetiletí se investice vložené do obnovy památek a centra vůbec vyšplhaly na téměř 600 milionů korun. Z historického hlediska jsou v Berouně jednoznačně nejcennější citlivě zrekonstruované městské hradby, které vymezují celou oblast památkové zóny a patří mezi nejkomplexněji zachované opevnění u nás. A hovoříme-li o hradbách, žádné jiné město než Beroun se nemůže pochlubit dvojicí původně zcela shodných bran (Pražské a Plzeňské), navíc z doby nejstaršího budování městských opevnění v českých zemích. V interiérech obou bran jsou výstavní prostory a otevírá se z nich i krásný výhled na celé město.
DO KOLEN MĚSTO NESRAZILA ANI VELKÁ VODA V ROCE 2002
Ovšem Berouňáci jsou, jak zdůrazňuje starosta, pyšní také na opravené Husovo náměstí. Po ničivé povodni v roce 2002, která se nevyhnula ani pseudobarokní budově radnice z roku 1903 na jeho dolním konci, prošlo komplexní opravou, při níž se výrazně změnila jeho tvář. Vynikly opravené fasády domů i starobylost historického jádra města. Do centra města se rovněž vrátila původní historická kašna z roku 1729. »Za způsob, jakým byly propojeny komunikace s prostorem určeným pro odpočinek a relaxaci, získalo Husovo náměstí v roce 2004 zvláštní uznání poroty v celostátní soutěži Dopravní stavba roku a město Beroun pak o rok později Cenu časopisu Moderní obec za obnovu historického jádra po povodni,« konstatuje MUDr. Jiří Besser.
K nápravě škod po povodni v městské památkové zóně významně pomohl evropský Fond solidarity, z něhož Beroun na tyto účely obdržel 80 mil. Kč.
POSLEDNÍ HLINĚNÁ ULICE V CENTRU UŽ ZMIZELA
Největší investiční akce do obnovy památek na svém území má město už za sebou. »Ale stále je co dělat,« říká starosta a vypočítává: »Loni jsme opravili jednu z nejmalebnějších uliček v bývalé čtvrti Hrdlořezy, která se vine podél městských hradeb a která byla zároveň poslední hliněnou ulicí v centru města. Nechali jsme zrestaurovat morový sloup z roku 1681 na Seydlově náměstí či Pomník padlým v 1. světové válce z roku 1924 na Husově náměstí. Zajímavým loňským projektem byla akce s názvem: Dětskými kresbami proti sprejerům, kdy na naši žádost děti ze základní školy pomalovaly ohradní betonovou zeď v lokalitě Na Ostrově motivy berounských památek. Malby jsou velmi zdařilé a každý, kdo jde kolem, má tak naše nejvýznamnější pamětihodnosti jako na dlani.«
Letos ve městě zahájili poslední etapu modernizace městského kina, které je součástí západní části hradebního opevnění, a na dokončení své rekonstrukce čeká ještě ulice Dolnohradební včetně nového náměstíčka Joachima Barranda.
PENĚZ BY MOHLO BÝT VÍCE
Město podporuje i projekty soukromých investorů, jako byla nová výstavba na místě chátrajícího objektu bývalé kovárny v ulici Karly Machové nebo oprava severní části hradeb v Zámečnické uličce, kde jsou domky součástí hradební zdi. S výjimkou kina, na jehož modernizaci radnice získala dotaci z Evropské unie, město většinu těchto akcí financuje ze svého rozpočtu.
Ze svého Programu regenerace, dotovaného Ministerstvem kultury, město přispívá na opravy památkových objektů, které mají soukromé vlastníky, s nimiž radnice dlouhodobě spolupracuje. Tak třeba letos ministerská dvousettisícová dotace půjde prostřednictvím městského programu na statické zpevnění hradební hlásky v Kostelní ulici a na pokračování oprav památkového objektu U Tří korun. Na tyto účely město věnovalo i stotisícovou prémii za vítězství v krajském kole soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci městských památkových rezervací a městských památkových zón.
»Přimlouval bych se za to, aby Ministerstvo kultury mohlo dávat do památek více peněz. Finanční prostředky rozdělené prostřednictvím Programu regenerace totiž "vytvářejí" další peníze,« poznamenává MUDr. Jiří Besser. Podle jeho zkušeností se i u obnovy památek vyplácí kombinace různých finančních zdrojů. V Berouně například jediný pseudorenesanční objekt na svém území, Duslovu vilu z roku 1890, dlouhodobě pronajali soukromému investorovi. Ten se pak významně finančně podílel na rekonstrukci vily, která vyšla na celkem zhruba 40 milionů korun. Nejenže se tak dokázalo vcelku levně zachovat pro budoucí generace asi nejkrásnější objekt v celém Berouně, ale město v něm navíc ještě získalo reprezentativní prostory pro svou galerii.
KOMPLEXNÍ PŘÍSTUP SE NEZAPŘE
Přijíždíte-li do Berouna, u žádného vjezdu nepřehlédnete nové cedule s nápisem »Vítejte v historickém městě roku!« Ve výloze městského informačního centra radnice vystavila oba skleněné artefakty symbolizující vítězství v soutěži o Cenu Programu regenerace i přiznání titulu Historické město roku.
Při přebírání ceny letos v dubnu ve Španělském sále Pražského hradu pro své město byl starosta MUDr. Jiří Besser očividně dojatý. Nicméně péči o památky považuje za součást komplexního přístupu k rozvoji města, kvalitnímu životu jeho obyvatel i zvyšování zájmu návštěvníků a investorů.
»O vzkvétající Beroun se začali zajímat investoři a developerské firmy a vysoká poptávka po bydlení jejich zájem jenom umocňovala. I my se snažíme vytvářet lidem podmínky pro kvalitní život - od rozvinuté infrastruktury a služeb až po sportovní a kulturní vyžití. Za posledních osm let stoupl počet obyvatel Berouna o více než patnáct set. Převažují mladí lidé a rodiny s dětmi, kteří v moderním městě s historickými kořeny a krásnou přírodou spatřují svou budoucnost. Podle průzkumu Lidových novin, který v roce 2008 na základě jedenácti vybraných kritérií posuzoval život v 71 městech z celé ČR, byl právě Beroun vyhodnocen jako místo, kde se v Česku nejlépe žije. Naše město si vybrala Česká asociace inline hokeje za dějiště červencového mistrovství světa v in-line hokeji mimo jiné proto, že dokážeme šampionátu poskytnout odpovídající zázemí,« říká MUDr. Jiří Besser. A uzavírá: »V Berouně se nesnažíme dlouhodobě investovat jen do proměny města samotného, ale chceme nabídnout našim občanům i návštěvníkům možnost poznat a zamilovat si přilehlou krajinu dvou chráněných krajinných oblastí - Českého krasu a Křivoklátska. Proto se tolik snažíme i o budování cyklostezek. Zkrátka hotely i malé penziony si na nezájem domácích i zahraničních turistů rozhodně nemohou stěžovat. Zejména o jarních a podzimních hrnčířských trzích praská město doslova ve švech.«
Kdyby tak Ministerstvo kultury mohlo do památek dávat více finančních prostředků. Ty totiž potom v Programu regenerace generují další peníze.
»To, že Beroun získal titul Historické město roku 2009, je největší odměna, které se mně na závěr mé šestnáctileté dráhy komunálního politika mohlo dostat,« říká starosta MUDr. Jiří Besser (na snímku krátce po převzetí ceny pro své město ve Španělském sále Pražského hradu). FOTO: RADOVAN MIČA
Jenštejnský dům, nyní sídlo Muzea Českého krasu, na Husově náměstí je nejstarším historicky doloženým domem v Berouně. Na místě původního, koncem 16. století požárem zničeného gotického domu jej nechal postavit císařský rychtář Jindřich Čížek z Jenštejna. FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
Původní historická kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého se na Husovo náměstí vrátila v roce 2004. Kašna je dílem místního kameníka Jana Slezáka, repliku sochy, jejíž originál z roku 1729 vystavuje Muzeum Českého krasu, vytvořil akademický sochaře Petr Vitvar. FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
Pražská brána je pozůstatkem středověké fortifikace z počátku 14. století. Za náměstím proti ní stojí i Plzeňská brána.
FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
