Nelegální ukládání odpadu, tzv. černé skládky, to je problém, který se neustále opakuje. Přinášíme některé základní informace a konkrétní zkušenosti České inspekce životního prostředí (ČIŽP) s neoprávněným nakládáním s odpady na katastrech obcí.
Platná legislativa pojem »černá skládka« nezná. »Černou skládkou« pro účely článku můžeme označit lokalitu, kde se po jistou dobu shromažďují odpady jednoho či více různých druhů a kategorií, dané místo není pro tento způsob nakládání s odpady technicky vybaveno a tento způsob zde nepovolil příslušný správní orgán. Jsou to rovněž případy, kdy osoba, či osoby odpovědné za navezení odpadů, nejsou známy, a je více než obtížné je následně zjistit.
»Černé skládky« se objevují jak na veřejných prostranstvích, tak na soukromých pozemcích. Společným znakem postižených lokalit často bývá snadný přístup automobilem. Podle druhů nahromaděných odpadů představují riziko pro zdraví občanů a životní prostředí. Míra nebezpečí je vždy závislá na charakteru a vlastnostech odpadu a na podmínkách postižené lokality, na které je odpad uložen. V posledních několika letech patří mezi převažující složky odpadu, které jsou odkládány na k tomu neurčených lokalitách - »černých skládkách«, odpady stavební, staré textilie, pneumatiky, starý nábytek, složky komunálního odpadu a již méně vysloužilé elektrospotřebiče. V menším měřítku jsou to odpady klasifikované jako nebezpečné - azbestová krytina, zbytky barev, olejů či chemikálií, staré autobaterie a další. Z technicky nezabezpečené lokality, kde je neřízeně ukládán odpad, může do okolí unikat řada znečišťujících látek, které negativně působí na okolní biotopy, případně na zdraví osob v přilehlém okolí. Častým doprovodným jevem »černých skládek« je také nepříjemný zápach, výskyt hlodavců, nebo například vznícení nelegálně uložených odpadů.
PRÁVNÍ ÚPRAVA: PŘEDTÍM A NYNÍ
Současný zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech) upravuje problematiku »černých skládek« bohužel méně efektivně než předchozí právní úprava. Zákon č. 125/1997 Sb. na rozdíl od nyní platného zákona řešil určitou odpovědnost vlastníka pozemku za odpady na tomto pozemku shromážděné.
Pojďme si stručně popsat princip tehdejší právní úpravy v tomto směru. Vycházejme z případu, kdy na konkrétním pozemku konkrétního vlastníka bylo po delší dobu zjištěno neoprávněné uložení většího množství odpadu - »černá skládka«:
pokud okresní úřad nezjistil právnickou nebo fyzickou osobu odpovědnou za nezákonné umístění odpadu, přecházela povinnost zajistit zneškodnění (nyní odstranění) odpadu na vlastní náklady na vlastníka nemovitosti, tj. onoho pozemku,
vlastník nemovitosti se však mohl »vyvinit« z odpovědnosti prokázáním, že nezpůsobil ani nezavinil umístění odpadu a že učinil veškerá opatření k ochraně své nemovitosti, která lze na něm vyžadovat; v takovém případě mu okresní úřad uhradil účelně vynaložené náklady na zneškodnění odpadu,
pokud byl původce odpadu znám, ale nezdržoval se na území ČR, zajistil zneškodnění odpadu příslušný okresní úřad; náklady s tím spojené byl opět povinen hradit původce odpadu, na kterém je následně okresní úřad vymáhal.
Předmětná právní úprava tedy měla poměrně jasnou konstrukci, která jí dopomohla k efektivnějšímu řešení případů »černých skládek« než v současné době.
Nyní platný a účinný zákon nezná již prakticky žádnou odpovědnost vlastníka nemovitosti za odpady uložené v ní nebo na ní, pokud není zároveň vlastníkem nebo původcem zde shromážděných odpadů. Odpovědnost za nakládání s odpady má primárně původce odpadů a dále oprávněná osoba (oprávněná k nakládání s odpady), která odpady zpravidla na základě povolení věcně příslušného správního orgánu přijímá od různých původců, či jiných oprávněných osob a dále s nimi nakládá podle definovaných podmínek. Jako původce odpadů, které produkují fyzické osoby nepodnikající, tj. občané obcí, pak v platném zákonu o odpadech figuruje sama obec, a to od chvíle, kdy občan odloží odpad do sběrných nádob nebo na místa určená obcí.
Podle § 12 odst. 1 zákona o odpadech platí dále obecná základní povinnost, že každý je povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a ostatními právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí. Uvedenou základní povinnost dále specifikuje § 12 odst. 2 zákona o odpadech, a to tak, že pokud zákon nestanovuje jinak, lze s odpady nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady určena.
JAK MOHOU OBCE POSTUPOVAT
Obec má určité možnosti, jak v případech »černých skládek« postupovat. Kontrolní a sankční kompetence obecního úřadu uvádí ustanovení § 79 odst. 1 písm. e), h) a dále § 80 odst. 1 písm. a), b), c), d) zákona o odpadech. Důležitou kompetencí, kterou ve vztahu k fyzickým osobám nepodnikajícím má pouze obec, je možnost stanovení nápravného opatření podle § 80 odst. 1 písm c) téhož zákona.
Existují i jiné nástroje než zákon o odpadech. Skutkovou podstatu přestupku spočívající v neoprávněném založení skládky nebo odkládání odpadů nebo odpadů mimo vyhrazená místa obsahuje § 47 odst. 1 písm. h) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Za tento přestupek může obecní úřad udělit pokutu do 50 tisíc korun.
Jelikož je předmětem právní ochrany také zájem na udržování čistoty, na nenarušeném životním prostředí a na tom, aby byly věci odkládány na vyhrazená místa, jsou v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) upraveny sankce za správní delikty právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání. I v těchto případech má sankční pravomoc samotná obec (respektive obecní úřad). Například podle ustanovení § 58 odst. 2 zákona o obcích je předmětem správního deliktu neudržování čistoty a pořádku na vlastním nebo užívaném pozemku způsobem, že je narušen vzhled obce. Podle § 58 odst. 3 téhož zákona je předmětem správního deliktu znečištění veřejného prostranství, narušení životního prostředí v obci nebo odložení věci mimo vyhrazené místo.
Obce ze svých rozpočtů někdy samostatně financují i odstraňování některých »černých skládek«, u kterých se nepodařilo zjistit odpovědnou osobu. Je to činnost záslužná, ale stojí je to nemalé finanční náklady. Obec je v takovém případě navíc v roli původce odpadů a měla by plnit povinnosti stanovené v § 16 zákona o odpadech.
JAK PŘEDCHÁZET »ČERNÝM SKLÁDKÁM«
Ze zkušeností České inspekce životního prostředí je zřejmé, že důvodem vzniku »černých skládek« může být například nedostatečná informovanost. Občané často dostatečně nevědí o možnostech bezplatného předání řady odpadů na sběrný dvůr, odevzdání nepoužívaných elektrospotřebičů v rámci zpětného odběru přímo v prodejnách nebo například o možnostech nabídnout staré oděvy charitativním sdružením. Dostatečný počet sběrných nádob a míst určených obcí k odkládání komunálního odpadu a jeho složek, jakož i vhodná vzdálenost umístění od obytných domů, může být funkčním opatřením, kterým lze alespoň částečně předcházet vzniku »černých skládek« v katastru jednotlivých obcí.
Vhodným způsobem, jak zamezit vzniku nové nebo zvětšování již vzniklé »černé skládky«, je ztížení přístupu na místa, kde již v minulosti došlo k nelegálnímu ukládání odpadů, upozornění nebo výstrahy na takových místech, osvěta a vzdělávání, aktivní zapojení občanů do péče o kvalitu životního prostředí, zpřísnění sankcí za nedovolené odkládání odpadů ze strany obcí.
Velmi důležitá je samostatná kontrola obce zaměřená na nakládání s odpady u firem a živnostníků působících v obci. Významným prvkem je také vyváženost výše poplatku, který občané platí za komunální odpad. Nastavení vysokých poplatků může některé obyvatele vést k nelegálnímu odstraňování odpadů. Obec by jim měla vždy nabídnout takové služby, aby se nevyplácelo odkládat odpad na místa jiná, než která pro tyto účely stanovila.
ZKUŠENOSTI ČIŽP
Při kontrolách stále zjišťujeme, že ne všichni starostové znají legislativu na úseku odpadového hospodářství. Nedostatečná informovanost přetrvává zejména ve vztahu k nakládání se stavebními odpady včetně azbestu a výkopových zemin. Obce a jejich občané často s tímto odpadem nakládají mimo režim zákona o odpadech na k tomu neurčených a nevhodných lokalitách.
Například inspekce uložila v roce 2009 sankci přes 200 tisíc korun obci v kraji Vysočina za to, že dlouhodobě umožňovala navážení odpadů zejména stavebních a demoličních a odpadní výkopové zeminy na pozemky, které nebyly podle zákona o odpadech k nakládání s odpady určeny. Na předmětný pozemek byly uloženy stovky tun stavebních odpadů a odpadních zemin. Sankci potvrdil jako odvolací orgán Ministerstvo životního prostředí.
Pozitivní je, že většina obcí po kontrole ČIŽP sjedná nápravu a s odpady začne nakládat v souladu se zákonem.
U stavebních odpadů je vhodným řešením například jejich předávání oprávněným osobám k recyklaci. Takzvané recykláty mohou obce následně vhodným způsobem použít na svém katastru.
Další alarmující případ, tentokrát zapálení »černé skládky« vybudované za vědomí obce občany obce, řešila Česká inspekce životního prostředí na základě podnětu v loňském roce ve Středočeském kraji. Jedné obci tam byla uložena pokuta 270 tisíc korun. Obec stanovila obecně závaznou vyhláškou místo, kde mohou obyvatelé odkládat jim vznikající dřevní odpad. V rámci odborné přípravy členů jednotky sboru dobrovolných hasičů probíhají například různá cvičení - před jedním takovým cvičením starosta oslovil občany, že mohou na místo pro dřevní odpad odkládat i odpady jiné. Na zmíněné místo tak byly nelegálně shromážděny pneumatiky, plastové obaly, kovové plechovky apod. V den hasičského cvičení takto nashromážděné odpady zapálil sám starosta obce. To potvrdila Policie ČR, která případ prošetřovala ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem. Inspekce na základě výpovědí svědků zjistila, že tímto způsobem starosta odstraňoval odpady již několik let.
Tyto příklady nejsou klasickými »černými skládkami«. S ohledem na své kompetence je ČIŽP většinou nešetří, leč stojí za zamyšlení. Obec je nejen původcem odpadu, který má zákonem stanovené pravomoci, ale je též sama pověřena veřejnou správou na úseku ochrany životního prostředí i odpadového hospodářství. Vhodný a ideální stav by byl, kdyby obec jako původce byla vnímána coby vzor pro ostatní původce odpadů na svém katastru.
PETR HAVELKA
náměstek pro sekci technické ochrany životního prostředí a ředitel odboru odpadového hospodářství Ředitelství ČIŽP
Z neřízeně ukládaného odpadu může unikat řada znečišťujících látek, které negativně působí na okolní biotopy, případně na zdraví osob v okolí.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
