Programovací období Evropské unie 2007-2013 se už koncem června přechýlí do své druhé poloviny. Fakt, že k 31. březnu byly v zemích EU pro podporu z evropských fondů vybrány projekty za více než 93 mld. eur, tedy zhruba z 27 % celkového objemu, zatímco v Česku hodnota vybraných projektů mírně přesahuje pouze 20 %, ještě nemusí nic tragického znamenat.
Nicméně varovné hlasy, že ČR možná evropské peníze alokované do některých operačních programů zcela nevyužije, a tak o ně zbytečně přijde, jsou také slyšet. Například nejméně peněz z evropských fondů bylo letos na začátku dubna schváleno v Operačním programu Životní prostředí - pouhých 7,4 % z vyčleněných 4,92 miliardy eur (zhruba 124 miliard Kč). Naopak nejvíce evropských peněz bylo zatím schváleno v rámci Operačního programu Doprava - téměř 85 % z vyčleněných 5,77 miliardy eur (zhruba 146 miliard Kč).
Předminulý týden hejtmani dokonce požádali vládu o přesun 13 mld. Kč zatím nevyčerpaných z operačních programů přímo do regionů. Řada operačních programů má podle nich už teď potíže využít prostředky vyčleněné pro Česko. »Máme obavu, aby ČR o ty peníze nepřišla,« tvrdí předseda Asociace krajů Mgr. Michal Hašek. Podle analýz hejtmanů se ohrožené množství peněz pohybuje zhruba mezi 20 až 25 mld. Kč.
BYROKRACIE A SLOŽITÁ PRAVIDLA
Předseda Svazu měst a obcí ČR (SMO), poslanec Evropského parlamentu Ing. Oldřich Vlasák (ODS) by všude tam, kde se rozhoduje o dotacích EU pro municipality, naordinoval více flexibility a méně byrokracie.
»Chystat a uskutečnit projekt obce nebo města s pomocí evropských peněz u nás znamená podstoupit boj s přebujelou byrokracií. Pravidla pro předkládání žádostí o dotaci jsou složitá, nesrozumitelná, nejasná a nejednoznačná. Přestože vlastní žádosti o dotaci jsou relativně jednoduché, je vždy třeba dodávat značné množství dalších příloh a podkladů. U projektů je příliš složitá příprava a jen zlomek příjemců si projekt umí připravit sám. Naprostá většina však na to musí najmout externí firmu, což se vždy dost prodraží. Úředníci, kteří dotace administrují, se navíc ne vždy zcela orientují v problematice a ještě bazírují na formalitách,« upozorňuje předseda Svazu měst a obcí.
Hlavním problémem určitého zaostávání Česka v čerpání evropských peněz, jak říká předseda Strany zelených Mgr. Ondřej Liška, je příliš složitá administrativa spojená s využíváním pomoci z fondů EU. »Implementační struktura je příliš komplikovaná a existuje zbytečně mnoho operačních programů,« konstatuje předseda Zelených. Připomíná, že některé projekty se dokonce byrokraticky znevýhodňují. Tak tomu bývá u některých nevládních organizací trvale vykazujících převis velmi kvalitních projektů. Zelení proto doporučují zaměřit se na zkvalitnění projektového řízení od zadání až po realizaci projektu a systematizovat spolupráci všech zúčastněných, zejména při strategickém a komunitním plánování,
První místopředseda TOP 09 Ing. Miroslav Kalousek si nemyslí, že u nás máme příliš tvrdé podmínky pro administraci projektů. V mnoha směrech se už podle jeho názoru dokonce využilo i zkušeností z minulého programovacího období a řada věcí se zjednodušila, například zavedením průběžného financování, zkrácením lhůt administrace apod. »Na druhou stranu z auditů Evropské komise v ČR je vidět, že u nás jsou velké problémy s výběrovými řízeními, která musí být více kontrolována před jejich realizací. Ovšem rychlost čerpání není tak podstatná jako smysluplnost předkládaných projektů zapadajících do koncepce státu a jednotlivých regionů či měst a obcí. A hlavně jejich realizace a administrace musí probíhat tak, aby se později neobjevily nějaké chyby, třeba i v podobě trestních oznámení na zneužití strukturálních fondů,« zdůrazňuje Ing. Miroslav Kalousek.
JAK ZRYCHLIT PROCES ČERPÁNÍ
Podle jeho slov by však pro rychlejší čerpání evropských peněz určitě nyní nebyly vhodné pouhé přesuny peněz mezi operačními programy či mezi prioritními osami. První místopředseda TOP 09 upozorňuje, že by šlo o velmi zdlouhavý a složitý proces, který by musel být schválen ještě i v Bruselu.
I místopředseda ODS Ing. Petr Bendl považuje za efektivnější, a hlavně reálnější upravit stávající podmínky čerpání evropských fondů než přesouvat prostředky mezi jednotlivými programy. »Snížíme-li alokaci jednoho programu ve prospěch jiného, můžeme zvýšit nezaměstnanost v jednom oboru, byť jinému možná lehce pomůžeme. To není řešení. Ale měli bychom zvážit orientaci intervencí na periferní území krajů, zjednodušit procedury čerpání a formy žádosti pro finančně relativně menší projekty. Jednotlivé řídicí orgány i regionální rady mohou bodově zvýhodnit mikroregiony s vysokou mírou nezaměstnanosti a koncentrovat podporu právě tam,« vypočítává Ing. Petr Bendl. Dodává, že tato opatření lze provést relativně rychle jen změnou vnitřních pravidel řídicími orgány.
Hejtman Pardubického kraje Mgr. Radko Martínek (ČSSD) uvádí některá opatření, která pro rychlejší čerpání evropských peněz přijali v regionu soudržnosti NUTS Severovýchod (Pardubický, Královéhradecký a Liberecký kraj). »Především rychleji vyhlašujeme výzvy. Výrazně jsme žadateli zkrátili dobu od proplacení faktury zhotoviteli k jejímu proplacení řídicím orgánem reginálního operačního programu, a to na pět dnů. Tak jsme fakticky přešli na průběžné financování a žadatel nemusí překlenovat nedostatek peněz z EU a národních zdrojů bankovními úvěry, ale fakticky mu stačí mít finance jen na vlastní spoluúčast. Díky tomu bude letos v NUTS Severovýchod rozdělena prakticky celá alokace do roku 2013 a s velkou pravděpodobností ji do té doby taky celou vyčerpáme,« shrnuje hejtman.
ZAČNE SE BLÝSKAT NA ČASY?
Předseda KDU-ČSL JUDr. Cyril Svoboda má za to, že už se na úrovni Ministerstva pro místní rozvoj a vlády poslední dobou přijala opatření, která povedou k účinnějším a účelnějším efektům intervencí z evropských fondů. Například v březnu vláda pro rychlejší čerpání evropských peněz schválila návrhy legislativních změn, předložené Ministerstvem pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem financí. Patří mezi ně zjednodušené vykazování výdajů či zrychlení proplácení peněz příjemcům. Hranice pro schvalování jednotlivých projektů Ministerstvem financí se navýší z nynějších 100 milionů na 500 milionů korun a již přidělené dotace budou v případě potřeby převoditelné na jiného příjemce.
V dubnu vláda schválila materiál Ministerstva pro místní rozvoj o dalších krocích k systémové podpoře čerpání fondů EU. Přijala i harmonogram dalšího řízení evropských fondů tak, aby nebylo ohroženo ani jejich čerpání, ani alokace jednotlivých operačních programů. Letos v srpnu se vláda k této problematice vrátí s tím, že bude připravena přijmout opatření proti případně hrozící ztrátě alokace (o čerpání prostředků z fondů EU též na str. 20).
ČESKO ZAUJALO EVROPSKOU KOMISI INTEGROVANÝMI PLÁNY ROZVOJE MĚST
Když letos koncem března Evropská komise (EK)zveřejnila svoji strategickou zprávu o dosavadním čerpání evropských fondů (provádění programů politiky soudržnosti v programovacím období EU 2007-2013), podle níž je Česká republika v tomto směru až za evropským průměrem, jednu hojivou náplast na své bolístky si Češi ve zprávě komise pro sebe přece jen našli. To když EK ke zprávě přiložila i přehled 40 vybraných příkladů dobré praxe. Česko je mezi nimi zastoupeno sice jen jedním (!), nicméně věru inspirativním příkladem. Brusel totiž zaujaly naše integrované plány rozvoje měst.
Podle předsedy Svazu měst a obcí ČR, poslance Evropského parlamentu (ODS) Ing. Oldřicha Vlasáka (na snímku) Brusel tak ocenil roli místních samospráv v ČR při využívání evropských fondů a zapojení našich měst do strukturální politiky. »Integrované plánování je v evropském kontextu zcela novým konceptem. Jeho obrovským potenciálem je, že umožňuje řešit problémy daného území bez ohledu na jejich typ,« připomíná Ing. Oldřich Vlasák. »Navíc o vhodných projektech rozhoduje v tomto případě městská samospráva, zastupitelé zvolení v komunálních volbách, nikoliv úřednický orgán. Je třeba připomenout, že česká města chystala integrované plány v tomto programovacím období vůbec poprvé. Metodiku Ministerstvo pro místní rozvoj zpracovalo pozdě. V ekonomické krizi byly problémy s kofinancováním. Výzvou bylo například naplnit princip partnerství a zapojit různé partnery, protože ti zpravidla nejevili o spolupráci velký zájem. Přesto se městům podařilo tuto myšlenku naplnit.«
ZÁSTUPCI PARLAMENTNÍCH POLITICKÝCH STRAN O TOM, JAK SE CHYSTAT NA DALŠÍ PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ EU
Zástupců parlamentních stran (KSČM přes urgence neodpověděla) jsme se zeptali: Po roce 2013 bude naše země vůči Evropské unii už jen »čistým plátcem« a bude do jejího rozpočtu odvádět více, než v jaké výši od ní bude přijímat pomoc. Jaké poučení bychom si proto měli vzít z dosavadního využívání strukturálních a dalších fondů unie u nás a co po květnových parlamentních volbách pro nové programovací období Evropské unie už začít chystat?
Ing. Petr Bendl, místopředseda ODS:
Situace se zpožděním zahájení čerpání v rámci programovacího období 2007-2013 se již nesmí opakovat, stejně jako eskapády s monitorovacím systémem, kdy nám všem hrozilo, že peníze z unie nebudeme čerpat vůbec. Nová vláda musí velmi rychle a seriózně vést diskusi o tom, do jakých oblastí a v jakém rozsahu bude pro naši zemi optimální směřovat evropské zdroje v příštím období. Mimochodem je velmi reálné, že tyto peníze, s ohledem na vývoj sdílených daní, se do budoucna stanou jedinými investičními zdroji pro zajišťování veřejných služeb. Podporuji naprosto, aby příští období bylo ještě více zaměřeno na rozvoj regionů. Mrzí mne, že se z našeho slovníku vytratilo pravdivé heslo »bohatá obec - bohatý stát«. Nezaměstnanost nevyřešíme jen rozhodnutím na centrální úrovni. Stejně tak péči o seniory nemůžeme zajistit jen z »centra«, ale ve městech a obcích se znalostí místních poměrů a vztahů. Časový horizont Lisabonské strategie vyprší v roce 2010. Osobně si myslím, že zaměření a členění právě vznikající strategie EU pro další období tzv. »Evropa 2020« na inteligentní, udržitelný a začleňující růst (jak sociálně, tak územně) je správné, a rozhodně je budeme podporovat. Mezi cíle strategie EU do roku 2020 patří i zvýšení míry zaměstnanosti populace ve věku 20-64 let alespoň na 75 %, investice do oblasti výzkumu a vývoje na úrovni 3 % HDP, snižování energetické náročnosti ekonomiky a podpora technického rozvoje a vzdělávání. Program, který ODS nabízí pro následující volební období se v zásadě s hlavními cíli nové evropské politiky shoduje.
Ing. Miroslav Kalousek, první místopředseda TOP 09:
V příštím programovacím období Evropské unie bude především třeba podstatně zúžit počet operačních programů. Jejich velké množství představuje komplikaci spojenou s eventuálními přesuny, rizikem překrývání programů a následného vracení finančních prostředků z této duplicity, ale hlavně s čerpáním peněz EU na obrovskou personální kapacitu administrující tolik programů. Důležité bude také mít v ruce včas jasnou koncepci pro další programovací období Evropské unie, aby pak schvalování jednotlivých operačních programů nezasáhlo do jeho začátku, a nezpozdilo se tím jejich nastartování, jako se to stalo v současném období. Právě tak je nezbytně nutné upravit některá znění příslušných zákonů (například rozpočtová pravidla, zákon o finanční kontrole a podobně), nedojde-li ovšem k jejich úpravě již v dohledné době (v tomto směru už totiž byly podány náměty ze strany současných řídicích orgánů jednotlivých operačních programů).
Mgr. Ondřej Liška, předseda Strany zelených:
Chceme, aby prostředky z evropských fondů především přispívaly k modernizaci a ke zlepšení kvality života obyvatel České republiky. Budeme prosazovat zjednodušení a vyšší pružnost systému čerpání prostředků spolu s důslednou kontrolou jejich využívání. Operační programy by se měly mnohem více přizpůsobit jednotné evropské strategii a více se zaměřit na rozvoj vzdělávání a vědy, ochranu životního prostředí, efektivní využívání energií a surovin, rozvoj veřejné dopravy. V neposlední řadě je třeba lépe informovat veřejnost o prospěšnosti operačních programů samotných.
Mgr. Radko Martínek, hejtman Pardubického kraje (ČSSD):
Období po roce 2013 bude pro ČR zlomové, protože pokud by nepřišly finanční prostředky z EU v rozumné výši, tj. asi 70 % stávající dotace, byla by velmi vážně ohrožena celá řada činností. Zejména investiční činnost krajů, tzn. podpora měst a obcí - regionální rozvoj, opravy silnic II. a III. třídy, podpora cestovního ruchu, podpora ekonomického rozvoje např. v brownfieldu, podpora zdravotnictví a školství. Vedle toho by byla výrazně ohrožena i řada programů v sociální oblasti. Ve všech těchto případech hrají peníze »z Evropy« rozhodující roli a při současném poklesu daňových příjmů jsou prakticky nenahraditelné. Proto bude mít vláda po volbách první a největší úkol vyjednat pro ČR dobré podmínky. Pokud jde o systém čerpání, je především třeba důsledně přejít na předběžný systém financování, důraz klást na kvalitu projektu. Čerpání musí být také důsledně centrálně řízeno a kontrolováno ministerstvy pro místní rozvoj a financí. Nesmí se opakovat stav, kdy řídicí ministerstvo prakticky na tři roky zastavilo činnost. Investiční prostředky ČR čerpat umí, zlepšit budeme muset zejména čerpání na lidské zdroje, kde máme velké nedostatky, jak v absolutním čerpání, tak v efektivnosti vynakládání peněz. Základem úspěchu dalšího období je i předpoklad, aby stávající a fungující řídicí orgány byly udrženy pro příští období a lidé, kteří se naučili organizovat čerpání prostředků EU, mohli plynule pokračovat v práci. I to je významným úkolem příští vládní reprezentace.
JUDr. Cyril Svoboda, předseda KDU-ČSL:
Zda ČR bude či nebude úspěšná v programovacím období 2014+ (zatím není ani jasné, neustoupí-li EU od sedmiletého a nevrátí-li se zpět ke čtyřletému programování), závisí na mnoha faktorech:
- hospodářském vývoji ČR v příštích letech;
- hospodářském vývoji ostatních členských zemí Evropské unie;
- rozšíření EU: Kdy a o které členské státy půjde;
- revizi rozpočtu EU;
- revizi Společné zemědělské politiky EU;
- revizi Kohezní politiky, jejích cílů, rozpočtu, způsobilosti členských států, revizi financování jednotlivých fondů, posilování urbánní dimenze apod. ale také na úspěšnosti čerpání ČR a jejích regionů v současném období, viz tzv. Barcova zpráva;
- možném posílení komunitárních programů EU;
- zřízení různých dalších fondů a politik Evropské unie, např. v oblastech změny klimatu, demografického vývoje, migrace apod.
Na základě výše popsané »vyjednávací nejistoty« nyní ČR pracuje s několika scénáři možného vývoje situace - speciálně v oblasti Kohezní politiky, které jsou pravidelně (v souladu s vývojem všech relevantních faktorů) upravovány tak, aby byla v každém případě zajištěna co nejvyšší »participace« ČR a jejích regionů na evropských finančních zdrojích.
