Moderní obec byla vůbec prvním médiem, jemuž poskytl rozhovor Ing. Oldřich Petržilka jen několik dnů poté, co byl 13. dubna zvolen prezidentem České plynárenské unie (ČPU).
Vzhledem ke státem podporovaným zateplovacím programům i stále účinnějším plynovým spotřebičům roční spotřeba zemního plynu u nás během posledních let stagnuje okolo 9 mld. m3. Plynárenství proto chce jít cestou jeho dalšího specifického využití. Ať už je to, jak poznamenává Ing. Oldřich Petržilka, stlačený zemní plyn (CNG) pro pohon vozidel, či výroba elektřiny - nikoliv však v základním výkonu. Nebudou-li prolomeny limity pro těžbu uhlí, ke zvýšení spotřeby zemního plynu by mohlo dojít možná už za dva tři roky. Malospotřebitelskému trhu totiž bude k dispozici stále méně uhlí, které se bude hlavně používat pro výrobu elektřiny i v teplárenství. Pak lze ze strany domácností očekávat větší odběry zemního plynu.
Jedním z výstupů projektu Ministerstva životního prostředí (Indikátory udržitelné energetiky pro rozhodování měst a obcí...) byl poznatek, že města a obce téměř ze 60 % preferují zemní plyn jako nejvýznamnější zdroj primární energie. Co si z toho pro sebe vyvozuje ČPU?
Především nám to potvrzuje nadějné úsilí obcí a měst o zdravější životní prostředí. Správná volba paliva je důležitá hlavně tam, kde koncentrace prachových částic překračují imisní limity. V takových oblastech u nás žije přes 66 % obyvatel. Přitom využíváním zemního plynu vzniká jen minimální množství znečišťujících emisí oxidu uhličitého a žádné prachové částice. U nás je plynofikováno okolo 70 % obcí a měst a všechna sídla nad 5000 obyvatel. Možnost připojit se k odběru zemního plynu má 96 % lidí v celé ČR. Potenciál dalšího rozvoje distribučních sítí je tedy už jen minimální. Pro plynárenství by však bylo zajímavé, kdyby se na zemním plynu nejen vařilo, ale více se jím i topilo. Samozřejmě si uvědomujeme problémy, které nastaly v polovině minulého desetiletí, kdy stát začal výrazně podporovat plynofikaci, aniž by však náš obor mohl vydávat jakákoliv doporučení, jak, kde a za jakých podmínek by se měla plynofikace rozvíjet. Tak se stalo, že vedle jistě pozitivních efektů se počet »mrtvých« plynových přípojek domácností stále pohybuje okolo 140 tisíc. Argumentaci, že zemní plyn je relativně dražší palivo, však beru jako poněkud virtuální. Jakmile se totiž pohne cena ropy, její pohyb kopíruje nejen cena zemního plynu, ale i elektřiny, uhlí, ba dokonce palivového dříví. Ano, cena plynu zůstává vyšší než třeba uhlí, ale plně odpovídá komfortu, který vytápění tímto nejekologičtějším fosilním palivem přináší.
Může ČPU podpořit větší využívání plynu v municipální sféře?
ČPU je sdružením nejdůležitějších hráčů na českém trhu s plynem. Takže jsou to zejména naši členové, kteří mají zájem o intenzifikaci distribučních sítí, ať už jsou v jejich vlastnictví, či je provozují. Nabídky obcím a městům i občanům se ze strany plynárenských společností liší tak, jak se různí strategie i možnosti každé investorské skupiny. ČPU se soustřeďuje na informovanost obyvatelstva o výhodách zemního plynu. V souvislosti s novelizací vyhlášky č. 375/2005 Sb., o stavech nouze v plynárenství, jsme loni zahájili sérii setkání s hejtmany a energetiky krajů, kde vysvětlujeme zásady fungování plynárenství. Určitě se budeme chtít dostat také ke starostům a energetikům obcí a měst. Už teď jsme připraveni podělit se o naše zkušenosti a náměty s obcemi, městy či mikroregiony.
Možná je nedůvěra k zemnímu plynu dána i pochybnostmi o spolehlivosti jeho dodávek do ČR...
»Plynová krize« loni v lednu, přesněji krize dodávek plynu mezi Ruskem a Ukrajinou, prokázala, že ČR je ve smyslu spolehlivosti dodávek součástí západní Evropy. A to už od roku 1997, kdy jsme dodávky diverzifikovali a začali nakupovat plyn z Norska. Proto jsme v lednu 2009 nejenže nemuseli omezovat odběry, ale pomohli jsme i Slovensku otočením chodu tranzitní soustavy. Abychom se nemuseli spoléhat jen na ukrajinskou přepravní cestu, využíváme či budeme využívat další cesty: Stávající plynovod Jamal přes Polsko do Německa a odtud k nám, a budoucí plynovod Nord Stream po dně Baltského moře, který se začal stavět letos v dubnu. Z území ČR se na něj do Německa napojíme plynovodem Gazela přes Horu Svaté Kateřiny a Rozvadov.
V roce 2006 byla uzavřena dobrovolná dohoda mezi státem a plynárenskými společnostmi, podle níž plynárenství mj. do roku 2013 podpoří výstavbu veřejných plnicích stanic na stlačený zemní plyn. Jak se dohoda plní?
Plynárenské firmy už v každém kraji postavily alespoň jednu veřejnou plnicí stanici. Protože řada radnic pomohla nákupem CNG autobusů nastartovat u nás větší zájem o stlačený zemní plyn v dopravě, vložil se do věci i soukromý sektor. Proto je nyní s jeho pomocí těchto stanic v ČR už 25 a letos jich přibude dalších sedm. Do roku 2020 jich u nás už má být na 400, z toho stovka vybudovaná plynárenstvím. V té době by už mělo na silnicích v Česku jezdit 400 tisíc až 450 tisíc vozidel na stlačený zemní plyn. Nyní je to téměř 2200 těchto vozidel, z toho více než 1780 osobních a užitkových vozidel a 270 autobusů. Dobrovolná dohoda také garantuje, že stát ponechá pro stlačený zemní plyn do konce roku 2012 spotřební daň na nule a teprve pak ji bude každým rokem nepatrně zvyšovat. V cílovém roce 2020 má být daň na nejnižší možné hodnotě, kterou požaduje Evropská unie, tedy zhruba na 2,36 Kč/m3 CNG (1 m3 CNG odpovídá 1 litru benzinu). Cena CNG se tedy nadále bude pohybovat na polovině ceny klasických pohonných hmot, takže i po započítání spotřební daně bude v roce 2020 i později provoz vozidla na stlačený zemní plyn výrazně ekonomičtější.
Stále platí, že dopravce, třeba i městský dopravní podnik, může od plynárenské společnosti získat na pořízení autobusu s CNG pohonem příspěvek 0,2 mil. Kč?
Platí. Od roku 2006 až dosud podpořilo plynárenství nákup již celkem 173 CNG autobusů, konkrétně loni jich bylo 37. Lze konstatovat, že každý dopravce, který o tuto podporu požádá, ji dostane. Navíc, bude-li dopravce během prvního roku provozovat minimálně čtyři autobusy na stlačený zemní plyn a postupně svůj park obměňovat, vybuduje plynárenská společnost v daném regionu dopravci plnicí stanici. Na pořízení autobusu s pohonem na stlačený zemní plyn však dopravce může obdržet i dotaci od Ministerstva dopravy nebo z regionálních operačních programů. Shrnuto: Plynárenství má co nabídnout jak občanům, tak životnímu prostředí.
Ing. Oldřich Petržilka je od dubna 2010 novým prezidentem České plynárenské unie (ČPU).
FOTO: ARCHIV
