O skloubení již existujících dotačních programů pro panelové domy jsme hovořili s ředitelem Státního fondu rozvoje bydlení Ing. Janem Wagnerem.
Jak funguje vaše spolupráce s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) v oblasti podpory úspor energií v bytových domech?
Program Zelená úsporám vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí loni v dubnu s tím, že se vztahuje na objekty určené k bydlení, nikoli však na panelové domy. Nastartování programu nebylo s Ministerstvem pro místní rozvoj koordinováno. Ke změně došlo až v září 2009, kdy se program rozšířil i o panelové domy. Těsně předtím se obě ministerstva dohodla na spolupráci a byla stanovena pravidla pro souběh programů Zelená úsporám a Panel.
Panel má ale dlouhou historii, prošel také změnami?
Tento název je zkrácený - správně měl program název Podpora rekonstrukcí a modernizací bytových panelových domů a byl uveden do života v roce 2001. Výčet konstrukčních soustav, na které se původně vztahoval, je uveden v příloze nařízení vlády č. 299/2001 Sb. Šlo o stavby z prefabrikovaných stavebních dílců, které velmi nepřesně označujeme jako paneláky. Loni vláda nařízením č. 118/2009 Sb. s účinností od 1. 5. 2009 rozšířila působnost tohoto programu na všechny bytové domy, bez ohledu na stavební technologii a stáří. Programu nyní říkáme Nový panel.
Kolik rekonstrukcí už jste podpořili?
Například v roce 2002 to bylo jen asi 250 milionů korun a 4500 opravených bytů. Křivka se začala prudce zvedat od roku 2006. V roce 2007 jsme poskytli dotace ve výši 4,3 miliardy korun. Do konce loňského roku jsme poskytli úrokovou dotaci za celkem 11,8 miliardy korun a počet opravených bytů přesáhl 333 tisíc. Banky dříve nerady půjčovaly družstvům a společenstvím vlastníků, ale posléze zjistily, že z hlediska poskytování úvěrů je tento segment velice zajímavý. Proto výrazně zlepšily podmínky. Dalším důvodem pomalého nástupu byla i nedůvěra vlastníků domů a bytů. Báli se úvěrů, zásahů do domů a v družstvech a společenstvích vlastníků občas také naráželi na odpor pasivních členů, kteří nechtěli vynakládat žádné prostředky.
Kolik sídlišť a starších bytových domů ještě čeká na modernizaci?
Vezmeme-li v úvahu i nepanelové domy, tak bych odhadoval, že jsme asi ve čtvrtině tohoto procesu.
Jaká jsou specifika vašich programů na rekonstrukce bytových domů?
Nepodporujeme jednotlivé opravy, dílčí zásahy, dílčí zateplení. Základním požadavkem státní bytové politiky je, aby byl investor motivován k celkové rekonstrukci, celkové modernizaci a k celkovému zateplení. Je velmi důležité, aby se nejen výrazně prodloužila životnost těch domů, ale aby byly schopny i v příštích desetiletích poskytovat dostatečný standard bydlení, který požadujeme. Nepodporujeme tedy samotnou výměnu oken nebo částečné zateplení. Zateplit neopravený, nerekonstruovaný panelák pokládáme za chybu. Může to mít i důsledky na již porušenou statiku. Jde o technologicky nebezpečný postup.
To přináší na investory větší nároky než například jednotlivé kroky k úspoře energií. Poradí si s tím?
Komplikované to je a vlastníci domů mohou bez odborné pomoci udělat řadu chyb. Náš program má proto tři části. První dvě jsou finančního charakteru, kdy poskytujeme úrokovou dotaci a záruku za splácení úvěrů prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky. Aby byly opravy komplexní, vláda diferencovala výši podpory do tří hladin a úroková dotace se pohybuje ve třech hladinách, 4, 3 a 2,5 procentního bodu podle šíře a hloubky podpořeného projektu. Motivuje to investora, aby rekonstruoval a zateploval co nejdůkladněji. Třetí část představuje kvalifikovaná odborná pomoc, kterou poskytuje více než 70 poradenských a informačních středisek. Musí mít autorizaci od Ministerstva průmyslu a obchodu, což dokládá, že disponují kvalifikovanými pracovníky. Jejich činnost se velmi osvědčila, představuje skutečně účinnou pomoc investorům.
Jaký zájem může mít vlastník domu na náročné rekonstrukci?
Především je to povědomí, že musí uspořit energie a snížit jejich ztráty, jinak mu stále porostou provozní náklady domu. To se dřív příliš nebralo v úvahu a cena nemovitosti se jednoznačně odvíjela od místa, kde stály. Na rozvíjejícím se trhu ale budou nezateplené, nerekonstruované nemovitosti ztrácet hodnotu.
Do jaké míry využívají program Panel města a obce?
Podíl domů ve vlastnictví měst a obcí klesá, takže dnes mezi žadateli převažují družstva a společenstva vlastníků. Na začátku programu to bylo obráceně. Nicméně, objem domů ve vlastnictví měst a obcí, který je třeba ještě rekonstruovat, je pořád hodně velký.
Omezila financování uvedeného programu ekonomická recese?
V souvislosti s krizí tomu tak přímo nebylo. Velký problém nastal v roce 2008, kdy byl v rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení schválen nižší objem, než bylo potřebné. Měli jsme pouhé dvě miliardy, proto jsme museli řadu projektů financovat až v roce 2009. Loni jsme naopak měli finančních prostředků dostatek. V průběhu programu už se ale víckrát stalo, že vláda při stanovení návrhu rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení příliš šetřila a ministr pro místní rozvoj pak musel v průběhu roku požádat o změnu rozpočtu a navýšení položky pro program Panel.
A co bude letos?
Patrně bude také třeba uvažovat o změně rozpočtu, protože s naplánovanými prostředky bychom nemuseli vystačit.
Jaký je tedy hlavní rozdíl mezi programy Panel a Nový panel a programem Zelená úsporám?
Kromě toho, že Panel operuje jinou formou podpory, totiž úrokovou dotací, Zelená úsporám se nezabývá celkovou rekonstrukcí a modernizací domů, ale využívá finančních zdrojů, kterými jsou výnosy z prodeje emisních povolenek. Použití těchto prostředků je účelově vázáno jen na procesy, které vedou k úspoře CO2, tj. na úspory energií. Dohodli jsme se s MŽP, že když žadatel použije dotaci na zateplení z programu Zelená úsporám, může z programu Panel dostat podporu jen na ty další položky, které se netýkají přímo zateplení. Celkem je položek v nařízení vlády k programu Panel 38, se zateplováním souvisí jen necelá desítka z nich. Který dotační titul si investor vybere, je jeho volbou. Musí si spočítat, co je pro něj výhodnější, nikdo ho k ničemu nenutí.
Co všechno chápete jako nezbytné pro komplexní rekonstrukci domu?
V našem pojetí je to posouzení a případné opravy konstrukčních prvků, mj. především i statických vad, výměna všech rozvodů, modernizace výtahů, výměna otvorových výplní, která může souviset se zateplením. Jde však také o bezpečnost a v případě vstupních dveří o protipožární kvalifikaci. Samozřejmostí musí být rekonstrukce sanitárních bytových jader, ale kvalifikovaná. Nešetrným zásahem v jednom bytě lze způsobit řadu problémů, především z hlediska statiky. Umakartové jádro má přece docela jinou hmotnost než vyzděné. Je tu celá řada otázek, které se běžně nevnímají a mohou vést k dodatečným problémům. Proto trváme na tom, aby především u panelových domů byly splněny aspoň základní požadavky, v nařízení vlády jsou rekonstrukční zásahy rozděleny do několika skupin. Pro získání podpory ze Zelené úsporám postačí vlastníkovi splnit jen základní hladinu, skupinu A opatření uvedených v příloze nařízení vlády.
Aby žadatelé získali podporu z obou programů, musí připravit dva projekty?
Ne. Jeden projekt, jeden energetický audit, jedno stanovisko, přičemž pokud investor použije aspoň zčásti náš program, tak náklady stanoviska platíme z prostředků našeho státního fondu. Žadatel hradí vypracování projektu, i na to však v současné době mohl získat podporu od Státního fondu životního prostředí. Jeden projekt je součástí žádosti jak u nás, tak v programu Zelená úsporám. Českomoravská záruční a rozvojová banka umí rozlišit položky, na které se vztahuje dotace Zelená úsporám, a poskytne dotaci jen na zbývající část úvěru. S kombinací dvou programů již máme zkušenosti - v minulosti to byl jak program úrokový, tak dotace na havarijní stavy balkonů a lodžií. Banka to rozlišit dokázala, z technického hlediska nám to velké potíže nedělá.
Počty žádostí v programu Zelená úsporám však nabíhají poměrně pomalu...
Příprava rekonstrukcí probíhá měsíce, někdy i rok a déle. Také vlastníkům trvá často dost dlouho, než se rozhodnou k akci. Dále je třeba zadat zpracování projektu, zkompletovat příslušné doklady a zažádat o stavební povolení. Možná si autoři programu Zelená úsporám neuvědomili, že to nepůjde tak rychle, jak očekávali. Z hlediska spolupráce našich ministerstev a fondu tu však nevidím žádný závažný problém. Nabíhání počtu žádostí v programu je problém časový a možná do jisté míry také problém nastavených parametrů. Z naší strany však souběh obou programů nic neblokuje, to musím jasně říci.
JUDr. Jan Wagner, ředitel Státního fondu rozvoje bydlení
FOTO: ARCHIV
