Nejnižší nabízená cena by pro radnici neměla být jediným vodítkem pro výběr firmy na rekonstrukci památky ve vlastnictví města. Nelze se ani příliš držet pevné ceny: Každé kopnutí do země může přinést výrazné úpravy technického řešení a termínů. I na to upozorňují zástupci stavebních společností.
Zhlediska zhotovitele díla bývá při rekonstrukcích památek nejsložitější vyhovět požadavkům odborníků z oboru památkové péče - a v tomto kontextu pak dodržet plánovaný finanční rozsah rekonstrukce. Tvrdí to Martin Řehůřek, zástupce generálního ředitele společnosti Unistav, a. s. Tato brněnská stavební firma během svého působení rekonstruovala například Schwarzenberský palác na Pražském hradě, v Praze dále Letohrádek Kinských a Letohrádek Hvězda, Dům Pánů z Lipé na brněnském Náměstí Svobody či arcidiecézní muzeum v Olomouci. Nově nyní přistoupila k rekonstrukci unikátního díla meziválečné funkcionalistické architektury - brněnské vily Tugendhat.
VYHOVĚT PAMÁTKÁŘŮM I KONEČNÝM UŽIVATELŮM
»Je nutné neustále sledovat harmonogram postupu prací vzhledem ke složitým procesům provádění a odsouhlasování technologických řešení oprav. Na začátku je vždy restaurátorský záměr, který následně posuzují odborníci. Po odsouhlasení dochází k procesu vzorkování a teprve poté k samotné realizaci,« poznamenává dále Martin Řehůřek, zástupce generálního ředitele společnosti Unistav, a. s..
Podobně hovoří Ing. František Polák, mluvčí společnosti Metrostav, a. s. Podle jeho slov náročnost rekonstrukcí památek spočívá i v tom, že je nutno sladit řadu řemesel, objevit nositele často unikátních technologií. »Jde o vysoce specializovanou činnost: Musíte najít příslušné odborníky, dát jim čas na jejich práci a naslouchat jim. Musíte být "na jedné lodi" s projektantem a být připraven k mnoha změnám. Kupříkladu najdete v renesančním zdivu zbytek gotického okna, takže měníte půlku projektu a čekáte týdny na nová rozhodnutí.«
Obnova památek patří k nosným technologiím Metrostavu. Společnost začínala v roce 1992 rekonstrukcí Lichtenšteinského paláce na pražském Malostranském náměstí, ve stejné lokalitě má za sebou i práce na Hartigovském paláci a v metropoli rekonstruovala také Palác Adria na Národní třídě, stejně jako rondokubistický dům s Myšákovou cukrárnou ve Vodičkově ulici. Působí však i mimo Prahu: Obnovená tvář Měšťanské besedy v Plzni (Stavba roku 2005 Plzeňského kraje) je i jejím dílem.
Ing. Jaroslava Fajmonová, projektová manažerka jihlavské firmy PSJ, a. s., upozorňuje na fakt, že při rekonstrukcích historických objektů je velmi složité vyhovět památkářům a zároveň revitalizovat objekty tak, aby vyhovovaly potřebám konečných uživatelů.
»Oříškem je i koordinace postupu prováděných prací, hlavně bouracích, a křížení rozvodů všech instalací,« doplňuje Ing. Jaroslava Fajmonová zkušenost stavební firmy z Vysočiny, která své nejprestižnější rekonstrukce provedla v Praze. Ať už to byl Obecní dům, Pachtův palác nebo Hotel Carlo IV. - a také Břevnovský klášter. V kraji Vysočina tato společnost obnovovala Dominikánský klášter sv. Kříže v Jihlavě, historické budovy radnice v krajské metropoli či třeba areál poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.
NOVÉ MATERIÁLY A POSTUPY? JEN KDYŽ O NICH PANUJE SHODA!
Za specifika oprav a rekonstrukcí kulturních památek Martin Řehůřek ze společnosti Unistav považuje důraz na zachování autentičnosti a snahu o dosažení původní podoby dané památky, což je vzhledem k často se vyskytujícím necitlivým a neodborným zásahům z dob minulých velice složité. »Moderní technologie nám ovšem pomáhají určit postupy a receptury původních realizací a při obnově se k nim můžeme co nejvíce přiblížit,« konstatuje zástupce generálního ředitele Unistavu.
Ing. František Polák zdůrazňuje, že specifika oprav památek vyžadují, aby investor i projektant předem deklarovali požadovanou autenticitu rekonstrukce. »Dobře to nyní dokazuje situace kolem rekonstrukce Karlova mostu v Praze. Takovým problémům je třeba se preventivně vyhnout a už v projektu vědět, jak to bude při rekonstrukci s využitím mechanizace, nových technologií a materiálů, systémových produktů apod.,« míní mluvčí Metrostavu.
Systémové prvky či výraznější nasazení mechanizace při obnově památek takřka nekompromisně odmítá Ing. Jaroslava Fajmonová. »Nadále převažuje ruční práce, především na přesuny hmot. A vyžadují se i tradiční technologie provádění řemesel,« upřesňuje projektová manažerka společnosti PSJ.
MÍSTNÍ ŘEMESLNÍCI NA VYMŘENÍ...
Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska na Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón oceňuje i skutečnost, že díky němu získávají práci také místní firmy, což stimuluje ekonomiku daného regionu. Jde však o to, jak tito subdodavatelé dokážou kvalifikovaně plnit roli firem, jež v místě při opravách a obnově památek nabízejí tradiční postupy a řemesla.
Společnost Unistav má s místními dodavateli s oprávněním rekonstruovat historické památky dobré zkušenosti a podle Martina Řehůřka bývají tyto regionální firmy na vysoké odborné úrovni.
Ing. František Polák dodává, že ani firma velikosti Metrostavu neumí hospodárně převážet výrobní kapacity po celé zemi, takže využití místních firem je i pro ni nezbytnou podmínkou úspěchu. »Samozřejmě to neplatí o některých specialistech, kteří jsou třeba jen dva v celé ČR. Využití místních firem je výhodné pro všechny: Nám to pomáhá zlevnit stavbu, subdodavatelé se zase často přiučí organizaci práce či aplikaci bezpečnostních standardů. Navíc práce pro velkou firmu jim dává garanci, že dostanou zaplaceno, což v oboru, žel, zdaleka není zanedbatelné,« říká mluvčí Metrostavu.
Ing. Jaroslava Fajmonová potvrzuje, že společnost PSJ si díky dlouholeté zkušenosti s rekonstrukcemi památek vytvořila okruh místních firem a řemeslníků, kteří jsou schopni vyhovět náročným požadavkům na obnovu historických objektů. »Stále více však vnímáme, že šikovní řemeslníci stárnou a čím dál méně je má kdo nahradit. Je to škoda, protože kvalitní řemeslo má stále zlaté dno, což si někteří rodiče při volbě dalšího uplatnění pro své potomky neuvědomují.«
REFERENCE,ANALÝZA CENOVÝCH NABÍDEK, ZMĚNOVÁ ŘÍZENÍ...
Nejen nabízená cena by měla být zásadním kritériem pro rozhodování o výběru dodavatele rekonstrukce kulturní památky. Shodují se na tom zástupci všech tří oslovených stavebních společností. »U obnovy památek by se měl velký důraz klást na zkušenosti a reference potenciálních dodavatelů,« myslí si Martin Řehůřek z Unistavu.
»Reference jsou u obnovy památek nesmírně důležité,« říká Ing. František Polák, mluvčí společnosti Metrostav. »Ve smlouvě je třeba pečlivě stanovit změnová řízení. Nelze uvažovat o pevné ceně: Každé kopnutí do země totiž může přinést nové výzvy a výrazné úpravy technického řešení i termínů.«
»Při rekonstrukci památek by nejnižší cena neměla být pro investora jediným kritériem. Zohlednit by se měly zejména reference a měla by se provést i podrobná analýza cenových nabídek co do reálnosti provedení za nabídnuté částky,« zdůrazňuje Ing. Jaroslava Fajmonová z PSJ.
Ptali jsme se rovněž na to, jak v případě památek bývá složitý propočet stavebních nákladů obnovy, odhad nákladů projektů, stavební firmy apod. »Rozhodně je to vše náročnější,« odpověděl Martin Řehůřek. »Památky jsou před obnovou v různém technickém stavu a prakticky nikdy nelze dopředu detailně vystihnout skutečný stav všech konstrukcí, a to ani při provedení různých průzkumů před zahájením prací. Zde se právě nejvíce uplatní zkušenosti firmy, která má obnovu památek ve svém porfoliu,« tvrdí zástupce generálního ředitele Unistavu.
Ing. František Polák z Metrostavu doplňuje: »Stanovení poctivé ceny je nesmírně složité a bez úzké spolupráce zhotovitele, projektanta a investora asi nemožné. Své hrají i příslušné orgány státní správy, které mohou striktním lpěním na některých postulátech stavbu výrazně prodražit. Důležitá je proto zkušenost všech partnerů s podobnou problematikou a jejich vysoká profesní odpovědnost.«
Podobně hovoří Ing. Jaroslava Fajmonová: »Vypracování takové cenové nabídky je u obnovy památkových objektů určitě náročnější než u novostaveb. Výkazy výměr již od projektanta obsahují spoustu souborů, s nimiž si projektant neví rady, neboť stav konstrukcí většinou pouze předpokládá. Tvorba ceny je často založena na hrubém odhadu, který je podložen dlouholetými zkušenostmi,« poznamenává projektová manažerka společnosti PSJ.
CO FIRMY DOPORUČUJÍ OBCÍM
Je-li radnice investorem rekonstrukce památky, měla by volit zvláštní formy své spolupráce se zhotovitelem? Martin Řehůřek z Unistavu soudí, že spolupráci stavební firmy a objednatele vždy určuje a vymezuje uzavřený smluvní vztah k dané zakázce, a to bez rozdílu, o jaký typ zakázky jde.
»Asi nejdůležitější je svěřit celý úkol jedné firmě,« myslí si Ing. František Polák z Metrostavu. »Převezme-li radnice koordinaci více subdodavatelů, zpravidla jí na to začnou chybět kapacity. Důležité je i nespěchat. Nelze občanům slíbit rychlé dokončení, může-li vzápětí objev archeologů přerušit stavbu na dlouhé měsíce. A hlavně vybrat firmu, která umí pracovat ve městě. To neznamená mít jen schopné manažery, ale že se pohybují ve stísněném prostoru mezi lidmi, musí vědět i řidiči či jeřábníci.«
»Už při zadání projektové dokumentace by zadavatel měl mít jasno, co vůbec chce zrekonstruovat a jaké má být využití jednotlivých prostor dané budovy. A při stanovování termínů realizace zohledňovat technologické postupy, aby zhotovitel mohl odvést opravdu kvalitní dílo,« uzavřela Ing. Jaroslava Fajmonová z firmy PSJ.
Rekonstrukci Obecního domu v Praze zajišťovala jako generální dodavatel jihlavská stavební firma PSJ, a. s.
FOTO: ARCHIV
