Specifikem českého lázeňství je vymezení zvláštního statutu lázeňských míst v lázeňském zákoně č. 164/2001 Sb. Ten svým zaměřením oprávněně evokuje potřebu úzké vzájemné spolupráce. Mimo jiné i proto, že lázeňští hosté se stávají dočasnými obyvateli obce či města a z ryze hospodářského hlediska představují koupěschopnou poptávku.
Zhruba polovina našich léčebných lázní se nachází v lázeňských místech s podprůměrným počtem obyvatel (12 108). Tudíž nepřekvapuje, že počet jejich klientů potenciálně i reálně představuje značné procento osob v daném místě. Například v Poděbradech tvoří lůžková kapacita lázní přibližně 7,5 % počtu obyvatel, v Třeboni je to více než 12 %, v Luhačovicích téměř 35 % a ve dvou případech (Lázně Libverda a Karlova Studánka) dokonce převyšuje počet obyvatel lázeňského místa.
Za zmíněné situace by pojítkem mezi obcemi a příslušnými lázněmi měly být společné blízké cíle, tzn. zajistit spokojený a efektivní pobyt »spotřebitele« lázeňské péče - lázeňského hosta.
Proto se na míru interakce a způsob kooperace orgánů obce a léčebných lázní v konkrétním místě zaměřilo dotazníkové šetření, uskutečněné pracovníky Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice. Bylo využito odpovědí ze dvanácti lázeňských míst a čtrnácti léčebných lázní na území ČR.
CO SE UKÁZALO
Předně se prokázalo, že interakce mezi oběma typy subjektů nemá zpravidla žádné institucionální naplnění. Přitom oba subjekty za naléhavé úkoly k řešení považují obdobné věci. Mezi ně se hlavně řadí investiční a kulturní akce, provozní problematika, péče o léčebný zdroj, veřejná prostranství, zajišťování dotací, úklidu obce a udržování zeleně, vylepšování vzhledu obce, její vybavenosti a infrastruktury. Zanedbatelná není ani bezpečnostní problematika včetně toho, jak řešit parkování před lázněmi a městskou dopravu. Společně by se mohla zabezpečovat i část volnočasových aktivit pro klienty lázní a souhrnná propagace daných lázní v rámci cestovního ruchu.
Navzdory chybějícímu institucionálnímu zastřešení mezi příslušnými subjekty probíhá vzájemná interakce. Je totiž v jejich zájmu, aby spolu komunikovaly. Přitom převažují standardní způsoby (osobní a telefonická jednání, elektronická i klasická pošta). Jejich četnost je však rozdílná. Dokonce se objevily názory, které byly dosti vzdálené převažujícímu postoji, tj., aby vzájemné kontakty byly průběžné až denní.
CO JE TŘEBA SPOLEČNĚ ŘEŠIT
Podle Kréda Evropského svazu léčebných lázní by se i naše lázeňská místa a léčebné lázně měly společně zaměřit především na následující podmínky:
charakter i vzhled celé lokality včetně lázeňského zařízení, lázeňských parků a jiné zeleně odpovídají očekávání hostů a proklamovanému zdravotnímu poslání;
zařízení co nejvíce využívají léčebné možnosti lokality k prevenci, rehabilitaci, ambulantnímu i stacionárnímu léčení;
prostředí v lokalitě se přizpůsobuje mobiliářem spektru lázeňských hostů (včetně handicapovaných osob);
gastronomie v lokalitě zohledňuje zdravotní aspekty přijíždějící klientely;
nabídka kulturních a zábavných programů mimo vlastní léčebné lázně doplňuje adekvátně nabídku lázeňské léčby (kino, divadlo, koncerty, výstavy, taneční a společenské večery);
v obci/městě jsou dostatečné možnosti sportovního vyžití (vnitřní a vnější sportoviště, vycházkové trasy, cyklostezky apod.);
obec/město disponuje vhodnou dopravní infrastrukturou.
Naplňování uvedených předpokladů je zárukou, že bude obsazenost léčebných lázní co největší. A z toho by měla mít příslušná obec i její širší okolí ekonomický prospěch. Je proto žádoucí, aby se oba subjekty snažily přilákat co nejvíce klientů - pacientů. Významným prostředkem k tomu je využití vhodných forem propagace.
FORMY A NÁSTROJE PROPAGACE
Chybějící vzájemná komunikace omezuje možnost využít potenciál lázeňského místa a lázní v oblasti propagace. Ze vzorku respondentů se jen malá část soustřeďuje na společnou propagaci. Přitom je ale zřejmé, jak je důležitá. Sami totiž v individuálních případech využívají k propagaci internet, městský zpravodaj, tiskové konference, celostátní i regionální noviny a časopisy, firemní časopisy a jiné tištěné materiály, rozhlas, televizi, kabelovou televizi, inzerci, propagační, prezentační a informační akce. Dále také reklamní předměty - suvenýry, billboardy, prospekty a almanachy lázní, účast na výstavách a veletrzích, spolupráci s cestovními kancelářemi. Současně si oba subjekty uvědomují, že by základní reklamní materiály měla dostávat informační centra, centrály cestovního ruchu kraje apod. Přes uvedené povědomí o významu propagace však chybí koordinovaný postup, který by zaručoval její znásobující se efekt.
Z uvedených aspektů je zřejmé, že léčebné lázně se řadí rovnocenně mezi další podnikatelské subjekty v obcích. Svojí specifičností však výrazně ovlivňují charakter zejména jejich životního prostředí a nabídku společenského vyžití. Pro vztah jejich orgánů k orgánům obcí a naopak by tím spíše mělo platit, aby zejména při určování strategických cílů a přijímání konkrétních opatření pro jejich splnění postupovaly koordinovaně. Jen to je zárukou, že budou zohledňovány jak zájmy místních občanů, tak jejich dočasných spoluobyvatel - lázeňských hostů.
ZDENĚK MATĚJA
IVANA KRAFTOVÁ
MILOŠ CHARBUSKÝ
Univerzita Pardubice
Snímek z Lázní Bohdaneč na Pardubicku dokresluje požadavek prvního bodu Kréda Evropského svazu léčebných lázní - nutnost propojení vzhledu lázní a obce.
ILUSTRAČNÍ FOTO: MILOŠ CHARBUSKÝ
