V úvodu druhého a zároveň posledního dílu seriálu se budeme zabývat problematikou nevyčerpané dovolené člena zastupitelstva obce. NEVYČERPANÁ DOVOLENÁ Pokud člen zastupitelstva obce nevyčerpal dovolenou (či její část) u svého zaměstnavatele, který ho uvolnil k výkonu veřejné funkce, potom mu ji (či...
V úvodu druhého a zároveň posledního dílu seriálu se budeme zabývat problematikou nevyčerpané dovolené člena zastupitelstva obce.
NEVYČERPANÁ DOVOLENÁ
Pokud člen zastupitelstva obce nevyčerpal dovolenou (či její část) u svého zaměstnavatele, který ho uvolnil k výkonu veřejné funkce, potom mu ji (či její část) na základě § 79 odst. 4 obecního zřízení (OZ) poskytne obec. Tato povinnost nastane obci pouze v případě, že uvolněný člen zastupitelstva měl před uvolněním k výkonu veřejné funkce nějakého zaměstnavatele a zároveň nebyl schopen si u něj vyčerpat celý rozsah dovolené. Uvolněným členem může být sice i ten, který před svým zvolením do funkce nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolněný člen zastupitelstva obce (§ 71 odst. 1 obecního zřízení), ale u takového člena zastupitelstva, který před svým zvolením do funkce nebyl v pracovním poměru (neměl žádného zaměstnavatele), je pravidlo uvedené v § 79 odst. 4 OZ ze své podstaty nepoužitelné.
DOVOLENÁ ZAMĚSTNANCE PODLE ZÁKONÍKU PRÁCE
Dovolená zaměstnance je upravena v zákoníku práce. Podle § 211 vzniká zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, za podmínek stanovených v deváté části zákoníku práce právo na:
dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část (je to základní druh dovolené; výměra dovolené zaměstnanců u zaměstnavatelů v podnikatelském sektoru činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce; dovolená zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 zákoníku práce - tj. stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, školská právnická osoba - činí 5 týdnů v kalendářním roce; dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce (viz § 212 a 213),
dovolenou za odpracované dny /v případě zaměstnance, který nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň po dobu 60 dnů (viz § 214)/,
dodatkovou dovolenou (dodatková dovolená v délce 1 týdne přísluší zaměstnanci, který pracuje u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné - § 215 zákoníku práce).
Protože § 79 odst. 4 OZ nerozlišuje ten či onen druh nevyčerpané dovolené zaměstnance (budoucího uvolněného člena zastupitelstva), lze za nevyčerpanou dovolenou člena zastupitelstva (nevyčerpanou u toho zaměstnavatele, který jej uvolnil k výkonu veřejné funkce) rozumět všechny tři druhy dovolené upravené zákoníkem práce.
Když naopak nevyčerpá uvolněný člen dovolenou před uplynutím doby uvolnění k výkonu veřejné funkce, poskytne mu ji uvolňující zaměstnavatel, ke kterému se tento člen zastupitelstva po skončení svého dlouhodobého uvolnění vrací. Je však možné i to, aby uvolňující zaměstnavatel nevybranou dovolenou proplatil (například pokud by to pro něj bylo výhodnější a bývalý člen zastupitelstva s tím souhlasil). Zákon tuto možnost nevylučuje. V daném případě jde totiž o soukromoprávní vztah, ve kterém se uplatňuje zásada, že každý může činit vše, co není zákonem zakázáno. Nemá-li uvolněný člen zastupitelstva žádného zaměstnavatele, ke kterému by se mohl po ukončení výkonu veřejné funkce vrátit (například zaměstnavatel zanikl bez právního nástupce, anebo žádného zaměstnavatele uvolněný člen zastupitelstva před nástupem do uvolněné funkce neměl), nemůže mu sice nikdo dovolenou poskytnout, ale obec mu může (není to však její zákonem uložená povinnost) poskytnout náhradu měsíční odměny za nevyčerpanou dovolenou, jako je tomu v případě § 79 odst. 5 obecního zřízení.
PŘEVEDENÍ NÁROKU NA DOVOLENOU
Obecní zřízení v § 79 odst. 5 umožňuje, aby si uvolněný člen zastupitelstva obce mohl převést dovolenou nebo její část do následujícího kalendářního roku, pokud si nemohl dovolenou nebo její část vyčerpat v průběhu příslušného kalendářního roku. Vzhledem k neaplikovatelnosti zákoníku práce na institut dovolené uvolněných členů zastupitelstva nemůže nastat ani povinné čerpání dovolené ze zákona, jak stanoví zákoník práce u zaměstnanců v § 218 odst. 4. Podle tohoto ustanovení platí, že pokud neurčí zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou ani do 31. října příštího kalendářního roku, je (ze zákona) dnem nástupu zaměstnance na tuto nevyčerpanou dovolenou nebo její část první následující pracovní den, přičemž když nevyčerpá zaměstnanec dovolenou ani do konce příštího kalendářního roku, právo na tuto dovolenou zaniká. V případě uvolněných členů zastupitelstva obdobné omezení obecní zřízení nestanovuje.
Pokud si uvolněný člen zastupitelstva nemohl dovolenou nebo její část vyčerpat v průběhu příslušného kalendářního roku, může též požádat obec o náhradu měsíční odměny za nevyčerpanou dovolenou (pokud si nepřevedl nevyčerpanou dovolenou do následujícího kalendářního roku). Obecní zřízení v § 79 odst. 5 tak dává uvolněnému členovi na výběr ze dvou alternativ - buď si převede nevyčerpanou dovolenou do následujícího kalendářního roku, anebo požádá obec (radu obce na základě § 102 odst. 3 OZ) o proplacení náhrady měsíční odměny za nevyčerpanou dovolenou.
Ustanovení § 79 odst. 5 obecního zřízení zavádí pojem »náhrada měsíční odměny«, což je něco jiného než měsíční odměna poskytovaná ve snížené výši ve smyslu § 73 odst. 4 obecního zřízení. Zatímco § 73 odstavec 4 stanoví přesný postup výpočtu »snížené výše« měsíční odměny pro zde uvedené případy dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény uvolněného člena zastupitelstva obce, v případě »náhrady měsíční odměny« podle § 79 odst. 5 není jasný postup jejího výpočtu. Podle § 222 odst. 3 zákoníku práce platí, že pokud vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, tato náhrada přísluší ve výši průměrného výdělku (§ 351 až § 362 zákoníku práce). Obecní zřízení obdobu uvedeného pravidla zákoníku práce neobsahuje (ani na něj neodkazuje), nezná rovněž pojem »průměrného výdělku«. Obec při stanovování »náhrady měsíční odměny« za nevyčerpanou dovolenou uvolněného člena zastupitelstva tak sice není omezena pravidly zákoníku práce, ale není vyloučeno, aby v této věci podle nich analogicky postupovala.
NĚKTERÉ PROBLEMATICKÉ OTÁZKY
Vzhledem k tomu, že obecní zřízení obsahuje v § 79 poměrně stručnou právní úpravu dovolené uvolněných členů zastupitelstva obce, vznikají v praktické aplikaci některé dále uvedené problémy. Při jejich řešení je však třeba mít na paměti, že zákoník práce se na dovolenou uvolněných členů zastupitelstva obce podle § 79 OZ nevztahuje ani podpůrně.
Z důvodu nerozlišování pracovní doby a doby odpočinku či samotné neexistence zaměstnavatele u uvolněného člena zastupitelstva (který například určuje nástup na dovolenou svým zaměstnancům - srov. § 217 zákoníku práce) může být v praxi mnohdy i velmi obtížné rozlišit, kdy uvolněný člen fakticky vykonává svoji funkci a kdy čerpá dovolenou (teoreticky není vyloučeno, aby měl »dovolenou« ve smyslu faktického nevykonávání funkce po celé volební období, aniž by to muselo mít jakýkoliv vliv na existenci jeho mandátu, zastávané funkce či pobíraných měsíčních odměn či případné odměny při skončení funkčního období).
Není také zřejmé, kdo by měl určovat nástup dovolené uvolněných členů zastupitelstva. Podle § 103 odst. 4 písm. i) obecního zřízení sice starosta plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva, z toho však nelze dovozovat, že starosta bude určovat nástup dovolené uvolněným členům zastupitelstva, neboť není jejich nadřízeným (nástup dovolené si tak budou »určovat« například sami členové zastupitelstva, popřípadě po dohodě mezi sebou).
Obecní zřízení se dále například nezabývá otázkou, jak by se mělo postupovat v případě, pokud poměrná část dovolené (§ 79 odst. 2 OZ) bude činit necelý den. Bude tak na dané obci, respektive na radě obce (§ 102 odst. 3 OZ) jaký postup si pro danou situaci zvolí (například může »využít« pravidla uvedeného v § 216 odst. 5 zákoníku práce, podle kterého platí, že jestliže poměrná část dovolené činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden).
JAN BŘEŇ
právník
