V květnu mi bude 57 let a podle zákona č. 155/1995 Sb., mám nárok od 19. 5. na starobní důchod, neboť jsem vykonával více než 23 let službu v ozbrojených silách. V současné době jsem uvolněným starostou malé obce. Mám v tomto případě na starobní důchod nárok? Co se stane, když budu zvolen na další...
V květnu mi bude 57 let a podle zákona č. 155/1995 Sb., mám nárok od 19. 5. na starobní důchod, neboť jsem vykonával více než 23 let službu v ozbrojených silách. V současné době jsem uvolněným starostou malé obce. Mám v tomto případě na starobní důchod nárok? Co se stane, když budu zvolen na další 4 roky? Je možné starobní důchod nepobírat a nechat si ho vyplácet až po ukončení volebního období, tj. až v roce 2014, kdy mi bude 61 let? Má odložení pobírání starobního důchodu vliv na jeho výši, nebo mohu pobírat obojí?
Právní postavení starostů obcí se posuzuje podle § 5 odst. 2 zákoníku práce a podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Starosta plní úkoly zaměstnavatele podle pracovněprávních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat. Pokud není v obci tajemník obecního úřadu, starosta jmenuje vedoucí odboru, odvolává je a stanoví jim plat. Pokud je zřízena rada obce, provádí uvedené úkony tato rada.
Pokud jsou členové zastupitelstev včetně starostů uvolněni pro výkon funkce, jde o překážku v práci v obecném zájmu a tuto funkci vykonávají v pracovním poměru. Jejich práva a povinnosti v pracovních vztazích k územnímu samosprávnému celku se posuzují podle zákoníku práce. Otázky důchodového pojištění se posuzují podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Bude-li starosta zvolen i na další 4 roky, bude po tuto dobu v pracovněprávním vztahu. Jeho důchodové nároky se budou posuzovat stejně jako u ostatních zaměstnanců. Může si zvolit další pracovní činnost a nepožádat o poskytování starobního důchodu, nebo může pobírat celý nebo polovinu starobního důchodu.
Podle § 34 odst. 3 důchodového zákona se výše procentní výměry starobního důchodu zvýší zaměstnanci, který splnil podmínky pro »řádný« starobní důchod a po vzniku nároku na něj bude vykonávat výdělečnou činnost a pobírat starobní důchod ve výši poloviny. Za každých 180 kalendářních dnů této výdělečné činnosti se starobní důchod zvýší o 1,5 % výpočtového základu. Právní úprava platná do 31. 12. 2009 umožňovala zvýšit procentní výměru starobního důchodu rovněž o 1,5 %, ale za každých 90 odpracovaných kalendářních dnů při podmínce, že důchodce má sjednán pracovní poměr nejdéle na dobu jednoho roku.
Zaměstnanec - senior, kterému vznikl nárok na starobní důchod a rozhodne se při výdělečné činnosti pobírat jeho plnou výši, se bude procentní výměra důchodu zvyšovat nepatrně. Podle § 37 odst. 1 důchodového zákona se mu zvýší procentní výměra důchodu o 0,4 % výpočtového základu, což odpovídá zvýšení o 0,1 % za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti. Procentní výměra starobního důchodu se takto zvýší jen za čtyři ukončená 90denní období, tj. za 360 kalendářních dnů.
Příklad: Kdyby důchodce odpracoval při pobírání celého starobního důchodu například 180 dnů, procentní výměra se mu nezvýší, neboť nejde o čtyři ukončená 90denní období.
Odložení pobírání starobního důchodu ovlivní procentní výměru starobního důchodu. Vyměřovací základ, který je rozhodující pro výši důchodu, bude se tak zvyšovat o výdělek a procenta za odpracované roky i za dobu po vzniku nároku na starobní důchod, kdy zaměstnanec pracoval. Jde o další formu motivace seniorů k výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod. Výhodnější bude však, když zaměstnanec - starosta po vzniku nároku na důchod požádá o výplatu jeho poloviny.
JUDR. LADISLAV JOUZA
právník
